Větrníky u Bystré míří do referenda. Stažená EIA neznamená konec projektu
Obyvatelé Bystré nad Jizerou budou 9. a 10. října hlasovat o tom, zda má obec odmítnout podporu větrných elektráren. První zjišťovací řízení mezitím skončilo bez závěru, protože investor oznámení stáhl. Do rozhodování vstupuje také plánovací smlouva, kterou zastupitelstvo schválilo už loni.
- První řízení skončilo bez závěru po zpětvzetí oznámení.
- Referendum se týká podpory větrných elektráren a změny územního plánu.
- Dopady na smluvní vztahy nelze určit pouze ze zveřejněného výňatku.
V obecních dokumentech se potkávají dva odlišné směry. V září 2025 zastupitelé schválili smlouvu počítající s podporou přípravy větrného parku. O rok později vyhlásili referendum, jehož kladný a závazný výsledek by obci uložil, aby větrné elektrárny nepodporovala a neumožnila je změnou územního plánu.
Nejde tedy pouze o anketu, zda se lidem větrníky líbí. Hlasování má určit postup samosprávy, která už s investorem začala spolupracovat. Současně se musí oddělit od jiného procesu: odborného prověřování dopadů stavby.
Kraj projekt nezamítl. Investor stáhl oznámení
Červencové podklady společnosti NOHO Energy Křižík počítaly u Bystré až se třemi větrnými elektrárnami o celkovém maximálním výkonu přibližně 22 megawattů. Kraj zahájil zjišťovací řízení 9. července. Dne 21. srpna však obdržel zpětvzetí oznámení a 1. září oznámil ukončení řízení bez vydání závěru.
To neznamená, že úřad projekt zamítl kvůli hluku, krajině či ochraně přírody. Z tohoto řízení nevzešel ani závěr, že projekt nepotřebuje úplné posouzení EIA. Kraj ukončil konkrétní postup na žádost investora.
Proč firma oznámení stáhla? Krajský dopis její věcné důvody nerozepisuje. Projektový manažer NOHO Energy Matěj Macháček ale 11. září ČTK sdělil, že firma dopracovává podrobnou analýzu možných vlivů na okolní cenné přírodní lokality a připojí ji k podání EIA. Jde o vyjádření investora o dalším postupu, nikoli o závěr úřadu, že původní podklady byly vadné.
Ohlášenou změnou je tedy doplnění přírodovědných podkladů. Zda se změní také počet, poloha nebo rozměry elektráren, toto vyjádření neříká. Neuvádí ani termín nového podání.
Co je EIA a proč nenahrazuje referendum
Zkratka EIA pochází z anglického Environmental Impact Assessment a znamená posuzování vlivů na životní prostředí. Zkoumají se například dopady na zdraví lidí, přírodu, vodu nebo krajinu. U větrných elektráren mohou patřit mezi důležité otázky hluk, působení na ptáky a netopýry či změna krajinného rázu.
Bystrá byla zatím ve zjišťovacím řízení. To má u tohoto typu záměru určit, zda je nutné úplné posouzení EIA, a případně vymezit, co musí další dokumentace podrobně prověřit. Samotná EIA není povolením stavby.
Referendum naproti tomu odpovídá na otázku, jak má postupovat obec. Odborné posouzení a hlasování obyvatel se proto nezastupují: ani podpora v referendu neprokazuje přijatelnost dopadů, ani odborné podklady samy neurčují vůli místních obyvatel.
„Ano“ znamená nepodporovat. „Ne“ není stavební povolení
Zastupitelstvo vyhlásilo referendum 10. září na základě občanské petice. Konat se má 9. a 10. října 2026 společně s komunálními volbami.
Otázka se ptá, zda má obec v rámci své samostatné působnosti nepodporovat umístění, výstavbu ani provoz větrných elektráren na svém katastru. Současně se vztahuje na to, aby zastupitelstvo nerozhodlo o pořízení ani vydání změny územního plánu, která by je umožnila.
Odpověď „ano“ je souhlasem s tímto požadavkem na nepodporování. Odpověď „ne“ jej odmítá. Neznamená však automatické schválení konkrétních turbín, jejich parametrů ani povolení výstavby.
Důležitý detail: otázka nejmenuje NOHO Energy a neomezuje se na tři elektrárny o určité výšce. Je formulována obecně pro větrné elektrárny v katastru obce. Hlasuje se tedy o širším postupu samosprávy, nikoli o jedné technické variantě projektu.
Samotná většina odevzdaných hlasů nestačí
Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit alespoň 35 % oprávněných osob. Aby konkrétní odpověď byla závazná, musí ji podpořit více než polovina účastníků a současně alespoň 25 % všech oprávněných osob. Podmínky jsou stejné pro obě odpovědi.
Pro představu: při modelovém počtu 100 oprávněných osob a účasti 40 lidí by referendum bylo platné. Odpověď s 24 hlasy by ale závazná nebyla, přestože získala většinu účastníků. Chyběl by jí jeden hlas do zákonné čtvrtiny všech oprávněných. Jde o ilustrační výpočet, nikoli o počet voličů v Bystré.
Závazný výsledek musí respektovat zastupitelstvo a další orgány obce v mezích svých pravomocí. Není rozhodnutím za krajský ani stavební úřad.
Klíčová čísla
- Referendum 9.–10. října 2026;
- zpětvzetí oznámení 21. srpna;
- ukončení řízení oznámeno 1. září;
- hranice účasti 35 % a podpory odpovědi alespoň 25 % všech oprávněných osob při současné nadpoloviční většině účastníků.
Smlouva slibuje podporu. Její úplné znění je podstatné
Obecní zápis z 23. září 2025 dokládá schválení plánovací smlouvy s NOHO Energy Křižík. Uzavření smlouvy následně potvrdil také investor ve vyjádření pro ČTK.
Zápis obsahuje část smluvního textu. Obec se v ní zavazuje projekt podporovat, poskytovat součinnost a učinit kroky ke změně územního plánu potřebné pro jeho uskutečnění. Současně nemá podnikat kroky, které by realizaci ztížily nebo vyloučily. Popsaný záměr ovšem vymezuje parametry: jednu až tři věže, výšku včetně rotoru do 207 metrů a vzdálenost středu každé věže nejméně 750 metrů od nejbližší budovy na území obce, která je ke dni podpisu trvale obývána.
Zveřejněný zápis není úplným podepsaným zněním smlouvy. Citovaná pasáž dokonce končí uprostřed ustanovení o postupu obce v povolovacích řízeních. Neobsahuje úplné podmínky ukončení ani případných sankcí. Nelze z něj proto poctivě vyčíslit, co by změna postoje obce finančně znamenala.
Při závazném „ano“ by obec musela řešit, jak výsledek zákonně provést i ve vztahu ke smlouvě. „Ne“ samo o sobě smluvní podmínky nemění.
Hlasování není výpovědí smlouvy. U veřejnoprávních smluv správní řád upravuje písemnou změnu dohodou, výpověď za sjednaných podmínek nebo postup při návrhu na zrušení. Která možnost by připadala v úvahu zde, závisí na úplné smlouvě a konkrétní situaci. Stejně nepodložené by bylo slibovat beznákladový odchod i tvrdit, že nesouhlas obyvatel automaticky vyvolá pokutu.
Peníze pro obec mají konkrétní podmínky
Starosta Lukáš Nesvadba uvedl 11. září pro ČTK příslib 800 000 Kč ročně za každou elektrárnu a jednorázově 1,2 milionu Kč při její kolaudaci. Při třech elektrárnách by to představovalo 2,4 milionu Kč ročně a 3,6 milionu Kč jednorázově. Jde o přepočet starostou popsaných plateb při realizaci všech tří zařízení, nikoli o peníze získané samotným hlasováním.
Firma zmiňuje také výhodnější elektřinu pro místní. Odpůrci projektu upozorňují na možné dopady na krajinu, hluk a volně žijící zvířata. Přísliby finančních výhod ani obavy z dopadů ale nelze zaměňovat za již prokázaný výsledek projektu.
Co sledovat před říjnovým hlasováním
Pro porozumění sporu jsou rozhodující tři věci: přesná otázka referenda, úplná smlouva včetně případných dodatků a nové podklady o vlivech elektráren. První dokument už obec zveřejnila. U smlouvy nestačí výňatek v zápisu; u přepracovaného záměru nestačí příslib, že bude doplněn.
Lidé z okolních obcí mají jinou cestu než místní referendum. Do původního zjišťovacího řízení kraj zahrnul mimo jiné Semily, Košťálov a Jilemnici; k oznámení se podle zákona může vyjadřovat i veřejnost. Pokud investor podá nové oznámení, bude důležité sledovat jeho zveřejnění a novou lhůtu pro připomínky. Srpnový termín u uzavřeného řízení už není aktuální výzvou.
Podstatné rozlišení pro Bystrou zůstává jednoduché: skončilo první řízení, ne nutně příprava elektráren. Říjnové referendum může závazně určit směr obce. Samo však nenahradí posouzení dopadů, povolení stavby ani vyřešení smluvních vztahů.
Otázky a odpovědi
Skončil projekt větrných elektráren?
Z ukončení prvního řízení to neplyne; investor avizoval doplnění analýzy.
Znamená „ano“ podporu výstavby?
Ne. V této otázce znamená souhlas s požadavkem, aby obec větrníky nepodporovala.
Zruší referendum smlouvu s investorem?
Samotné hlasování není výpovědí smlouvy; konkrétní následky závisejí na jejím úplném znění a zákonném postupu.
Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.
Zdroje a kontext
- Obec Bystrá nad Jizerou – vyhlášení referenda, termín a úplné znění otázky; zveřejněno 14. září 2026.
Bystrá nad Jizerou – vyhlášení referenda o větrných elektrárnách - Informační systém EIA – záměr LBK899, původní podklady a oznámení kraje o ukončení řízení z 1. září 2026.
EIA – VTE Bystrá nad Jizerou, dokumentace a ukončení řízení - Obec Bystrá nad Jizerou – zápis ze zastupitelstva 23. září 2025, schválení a výňatek plánovací smlouvy.
Bystrá nad Jizerou – zápis o schválení plánovací smlouvy s NOHO Energy Křižík - ČTK / Metro.cz – vyjádření investora a starosty k referendu, doplnění analýzy a příslibům plateb; 11. září 2026.
ČTK – referendum v Bystré a vyjádření investora a starosty - Ministerstvo vnitra – podmínky platnosti a závaznosti místního referenda.
Ministerstvo vnitra – kdy je místní referendum platné a závazné - Správní řád, zákon č. 500/2004 Sb. – zejména § 166 a § 167, změna, výpověď a zrušení veřejnoprávních smluv.
Správní řád – změna a ukončení veřejnoprávní smlouvy