Blackout v Jablonci: které školy mohou zůstat v provozu a co zatím nevíme

Jablonec prověří šest školských budov a tři sportovní lokality, které by při dlouhém výpadku proudu mohly udržet světlo, sociální zázemí, IT a základní stravování. Nejde však o hotová krizová centra: město zatím nezná konečnou cenu, kapacitu ani dobu, po kterou by jednotlivé objekty vydržely bez sítě.

• Velká úložiště se prověřují u tří základních škol a ve sportovním areálu, menší u dalších tří školských budov.
• Záložní provoz nemá znamenat běžný chod celé školy, ale vybrané základní služby.
• Město musí teprve zveřejnit cenu, kapacitu, dobu výdrže a pravidla využití objektů.

Představa je jednoduchá: část Jablonce zhasne, mobilní sítě slábnou, ale v několika školách a sportovních budovách zůstane světlo, fungující toalety a základní zázemí. Zatím je to však plán, nikoli hotová krizová síť. Město teprve prověří, co jednotlivé objekty technicky zvládnou a kolik bude jejich úprava stát.

Šest školských budov a tři sportovní lokality

S velkými bateriovými úložišti se počítá u základních škol Liberecká, Na Šumavě a Arbesova. Do stejné skupiny město zařadilo sportovní halu, areál Střelnice a trafostanici za atletickou halou. Menší baterie mají být prověřeny u ZŠ Rychnovská, MŠ Arbesova a ZŠ Pod Vodárnou. Některé kroky už nejsou pouze na papíře: zastupitelstvo v květnu schválilo smlouvy umožňující umístění úložišť a kabelových vedení na vybraných městských pozemcích.

Výběr dává praktický smysl. Školy mají větší vnitřní prostory, sociální zařízení a podmínky pro základní stravování, navíc jsou rozmístěné v několika částech města. Veřejné podklady ale zatím neukazují mapu dostupnosti ani počet lidí, které by jednotlivá místa dokázala přijmout. Není také určeno, zda budou sloužit všem obyvatelům, pouze zranitelným osobám, nebo především krizovému štábu a záchranným složkám.

Klíčové entity: statutární město Jablonec nad Nisou; Jablonecká energetická; ZŠ Liberecká; ZŠ Na Šumavě; ZŠ Arbesova; ZŠ Rychnovská; MŠ Arbesova; ZŠ Pod Vodárnou; areál Střelnice

Klíčová čísla: šest školských budov; tři sportovní a energetické lokality; projekt fotovoltaiky za 165 milionů Kč; dotace 106 milionů Kč; výkon 3,2 MWp; celková kapacita baterií 3,2 MWh

„Funkční škola“ neznamená běžné vyučování

Město uvádí, že záložní provoz může pokrýt osvětlení, vzduchotechniku, informační technologie, sociální zázemí a základní stravování. To ještě neznamená, že celá budova poběží jako za normálního dne. Zveřejněny nejsou kapacity baterií v jednotlivých objektech, příkony chráněných okruhů ani předpokládaná doba provozu.

Právě tyto údaje rozhodnou, zda škola vydrží několik hodin, noc, nebo několik dní. Výsledek ovlivní také výroba střešní fotovoltaiky a počet zapnutých zařízení. Bez technických schémat proto zatím nelze slíbit vytápění, teplou vodu, plný provoz kuchyně ani dobíjení telefonů pro neomezený počet lidí.

Rozhodnutí o realizaci ještě nepadlo

Rada města schválila pouze technické a ekonomické prověření. Jablonecká energetická má udělat místní šetření, navrhnout potřebné stavební a elektroinstalační úpravy a připravit cenovou kalkulaci. Teprve poté se rozhodne, které objekty budou skutečně převeditelné do ostrovního režimu, tedy provozu nezávislého na distribuční síti.

Samotné prověření je součástí stávající smlouvy k projektu komunitní fotovoltaiky. Ten má na více než 60 městských střechách vytvořit zdroje o výkonu 3,2 MWp a baterie s celkovou kapacitou 3,2 MWh. Celý projekt má stát 165 milionů Kč, z toho 106 milionů pokrývá dotace. Dodatečné úpravy a technologie potřebné pro velké záložní zdroje však má platit město; jejich cena zatím známá není.

Slabinou nemusí být baterie, ale informace

Jablonec už při velkém výpadku v roce 2025 narazil na jiný problém. Primátor Miloš Vele později na jednání rady uvedl, že město nebylo schopné spolehlivě předávat obyvatelům informace, protože stávající varovný systém nefungoval a mobilní přenosy byly omezené. Radnice proto připravuje také modernizaci varovné a informační sítě.

To je pro budoucí krizová místa zásadní. Ani dobře vybavená škola nepomůže, pokud obyvatelé nebudou vědět, zda je otevřená, komu slouží a kudy se k ní bezpečně dostat. Součástí přípravy by proto měla být pravidla aktivace, označení objektů, záložní komunikace a veřejně dostupná mapa.

Rozhodnou čtyři konkrétní údaje

O kvalitě projektu nerozhodne počet panelů, ale čtyři čísla: kolik lidí objekt pojme, jaké služby udrží, jak dlouho vydrží bez sítě a kdo jej v krizi otevře. Město by mělo zveřejnit také pořadí priorit, kontaktní místa a termín praktického cvičení.

Do té doby není správné spoléhat na to, že při výpadku jednoduše zamíříte k nejbližší škole. Státní projekt „72 hodin“ doporučuje, aby domácnosti zvládly první tři dny s vlastní zásobou vody, trvanlivého jídla, potřebných léků, svítilnou, rádiem a nabitou powerbankou. Jablonecká síť může být důležitou druhou linií pomoci, základní připravenost každé domácnosti ale nenahradí.

Otázky a odpovědi

Jsou školy už připravené na blackout?
Ne. Město zatím schválilo technické a ekonomické prověření.

Které školy byly vybrány?
ZŠ Liberecká, Na Šumavě, Arbesova, Rychnovská a Pod Vodárnou a MŠ Arbesova.

Co by v nich mohlo fungovat?
Vybrané osvětlení, vzduchotechnika, IT, sociální zázemí a základní stravování.

Budou přístupné všem obyvatelům?
Veřejná pravidla využití zatím zveřejněna nebyla.

Mohu při výpadku automaticky zamířit do školy?
Ne. Je nutné řídit se aktuálními pokyny města a složek integrovaného záchranného systému.

Kolik projekt bude stát?
Cena samotných úprav pro ostrovní provoz zatím není známá.

Zdroje a kontext

• Město Jablonec nad Nisou: V přípravě jsou záložní zdroje energie pro školy i sportovní areály, 17. července 2026.
• Zastupitelstvo města Jablonec nad Nisou: usnesení ZM/87/2026 o umístění bateriových úložišť, 21. května 2026.
• Jablonecká energetická: Jablonec spouští projekt komunitní energetiky, 5. září 2025.
• Rada města Jablonec nad Nisou: zápis k modernizaci varovného a informačního systému, 1. prosince 2025.
• Ministerstvo vnitra a HZS ČR: Nouzové zásoby na 72 hodin.