Zvířecí hřbitov na Vesecku končí: co musí majitelé odnést a co může zůstat

Na lesním pozemku u Turnova vzniklo během let přibližně sto hrobů domácích zvířat. Lesy ČR nyní požadují, aby jejich majitelé do 30. listopadu odstranili náhrobky, svíčky a další předměty; ostatky mohou zůstat v zemi. Kauza ale otevírá i nepříjemnou otázku: proč nelegální pohřebiště tak dlouho rostlo a kam mají lidé se svými zemřelými zvířaty chodit legálně.

• Výzva se týká náhrobků, svíček, plůtků, květin a dalších předmětů, nikoli povinného vykopání ostatků.
• Neodstraněný starý hrob automaticky neznamená pokutu, další pohřbívání a zásahy do lesa však mohou být postihovány.
• V Libereckém kraji není v registru uveden provozní legální zvířecí hřbitov.

V lese na Vesecku u Turnova nevzniklo několik náhodných hrobů. Postupem času se z nenápadných míst mezi stromy vytvořilo pohřebiště s kameny, křížky, plůtky, květinami, svíčkami a osobními předměty. Podle odhadu lesního správce zde lidé uložili přibližně stovku domácích zvířat.

Teď má viditelná část hřbitůvku skončit. Lesy České republiky vyzvaly majitele pietních míst, aby do 30. listopadu 2026 odstranili vše, co na povrchu lesa zanechali. Zvířecí ostatky přitom nemusí být vykopány.

Zákonný důvod k zásahu je poměrně jasný. Méně jasné je, proč se nelegální pohřebiště mohlo dlouhá léta rozrůstat a proč Turnovsko dosud nenabídlo lidem dostupnou legální alternativu.

Přesný začátek hřbitůvku nikdo neevidoval

Vesecké pohřebiště nemělo provozovatele, evidenci hrobů ani úřední povolení. Přesný rok jeho vzniku proto nelze z veřejných dokumentů spolehlivě určit. Česká televize uvádí, že se místo rozrůstalo zhruba třicet let. Český rozhlas ve své květnové reportáži popsal postupný vznik během několika let. Obě informace se nemusí nutně vylučovat: nejstarší jednotlivé hroby mohly existovat desítky let, zatímco jejich rychlejší přibývání mohlo přijít až později.

Podle správce lesa byly první hroby ukryté hlouběji mezi stromy a téměř nebyly vidět. Lesy ČR je fakticky tolerovaly, přestože s pohřbíváním nikdy nevyslovily souhlas. Zlom měl nastat až s dalším rozšiřováním pohřebiště. Jeden z novějších hrobů vznikl přímo u turistické stezky a na stav začali upozorňovat místní obyvatelé.

Tato historie je pro pochopení sporu podstatná. Dlouholetá tolerance neudělala z hřbitůvku legální zařízení. Mohla však u lidí vytvořit dojem, že správci pozemku místo nevadí a že zde lze zvíře pohřbít bez následků. Když desítky let nikdo jasně neřekne „ne“, začne takové ticho působit jako neoficiální souhlas.

Od květnového příkazu k listopadovému termínu

Odbor životního prostředí Městského úřadu Turnov vydal 11. května 2026 příkaz k nápravě stavu na části lesního pozemku číslo 705/1 v katastrálním území Daliměřice.

Lesy ČR odpověděly 1. června. Navrhly informovat majitele přímo na místě a původně počítaly s odstraněním předmětů do konce prosince. Konečná výzva byla podepsána 9. července, na úřední desce zveřejněna 13. července a stanovila dřívější termín: 30. listopadu 2026. Město ji následně 24. července zveřejnilo také jako samostatné upozornění pro veřejnost.

Nejde tedy o náhlou akci, při které by správce lesa ze dne na den přijel s technikou. Majitelé dostali několik měsíců, aby si osobní předměty sami odnesli. Problémem je, že je nelze jednotlivě obeslat: žádný seznam lidí ani hrobových míst neexistuje.

Co musí pryč a co může zůstat

Výzva se vztahuje na náhrobky, kameny, křížky, svíčky, květiny, plyšové hračky, plůtky a další upomínkové předměty nebo povrchové úpravy. Po 30. listopadu mají vše, co na místě zůstane, odstranit Lesy ČR.

Pohřbené ostatky zvířat podle aktuálně zveřejněných informací zůstávají v zemi. Majitelé je nemají povinnost vykopávat. Samovolnou exhumaci navíc nelze doporučit: zasáhla by znovu do lesní půdy a mohla by otevřít další veterinární i hygienické otázky. Kdo chce ostatky skutečně přemístit, měl by postup nejprve konzultovat s vlastníkem pozemku a krajskou veterinární správou.

Pro majitele hrobu je proto nejbezpečnější jednoduchý postup: místo si vyfotografovat, odnést všechny osobní předměty, nic nového nepřidávat a půdu dále nerozkopávat. Kdo už přesné místo nenajde, nemá podle zveřejněné výzvy povinnost zahájit pátrání nebo dokazovat, že mu některý z hrobů patří.

Automatická pokuta za opuštěný hrob nehrozí

Oficiální oznámení nestanoví, že by každý neodstraněný hrob automaticky znamenal pokutu. Po skončení lhůty mají zbývající předměty jednoduše odstranit správci pozemku. U starých a neoznačených hrobů by ostatně často nebylo možné zjistit, kdo je založil.

Jiná situace by nastala, kdyby někdo na místě pokračoval v pohřbívání, stavěl nové ohrádky nebo zapaloval svíčky. Lesní zákon zakazuje bez povolení narušovat půdní kryt, provádět terénní úpravy a stavět v lese objekty či oplocení. Zakázáno je také rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň mimo vyhrazená místa, a to i do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa.

Za některá porušení může fyzické osobě hrozit pokuta až 30 000 Kč. Nejde však o sankci, která by automaticky dopadla na neznámé majitele starých hrobů. Muselo by být zjištěno konkrétní jednání konkrétní osoby a následovat přestupkové řízení.

Hlavní problém není jen pohřbené zvíře

Kauza má tři různé právní vrstvy, které se často směšují.

První je využití lesa. Oficiální příkaz se opírá především o lesní zákon: lesní pozemek nelze bez souhlasu proměňovat v oplocené pohřebiště, kopat v něm hroby a stavět náhrobky.

Druhou vrstvou jsou svíčky a požární riziko. Malý plamínek u hrobu může působit nevinně, v suchém lese však představuje zbytečné nebezpečí. Ani odstranění svíček by ale samo o sobě nelegalizovalo ostatní zásahy.

Třetí vrstvou je veterinární právo. Řádný hřbitov pro zvířata může vzniknout pouze na vhodném místě a po projednání s příslušnými úřady a krajskou veterinární správou. Musí být zabezpečený, vést evidenci uložených zvířat a dodržet stanovené vzdálenosti od obytných staveb, vodních zdrojů, povrchových vod, silnic a sousedních pozemků. Právě tyto požadavky vysvětlují, proč nestačí označit libovolnou louku za nový zvířecí hřbitov.

V Libereckém kraji legální hřbitov chybí

Ve veřejném seznamu Státní veterinární správy není pro Liberecký kraj uveden provozní zvířecí hřbitov. Česká televize uvedla, že v celé republice je sedm povolených zařízení a nejbližší Turnovu se nachází v Niměřicích na Mladoboleslavsku. Ve veřejně dohledatelných a ověřitelných zdrojích se také nepodařilo najít jiný srovnatelně rozsáhlý neoficiální hřbitůvek v Libereckém kraji. To ovšem nevylučuje existenci jednotlivých neformálních hrobů.

Pozoruhodná je situace v Liberci. Město se myšlenkou zvířecího hřbitova zabývalo už před více než deseti lety. Také současné územně plánovací dokumenty stále uvádějí v Kateřinské ulici plochu označenou jako „zvířecí hřbitov“. Územní rezervace však není totéž jako otevřené a veterinárně schválené zařízení. V aktuálním registru Státní veterinární správy liberecký provoz uveden není.

To je možná nejvýmluvnější kontext celého příběhu: potřeba je zjevná, různé záměry existují, skutečná dostupná služba však v kraji chybí.

Turnov náhradní místa prověřoval

Město po otevření případu uvedlo, že vytipovalo několik možných lokalit pro legální pohřebiště. Žádná z nich podle dosavadního prověření nevyhověla. Veřejnost se ale zatím nedozvěděla, které pozemky město posuzovalo, podle jakých kritérií byly odmítnuty a zda bude hledání pokračovat.

Turnov přitom nemusí začínat rovnou nákladným plnohodnotným hřbitovem. Jednou z možností by bylo společné pietní místo bez ukládání těl, například pro jmenovky nebo vzpomínkové kameny. Další cestou může být regionální projekt více obcí, propojení s kremací zvířat nebo skutečný povolený hřbitov vybudovaný soukromým provozovatelem.

Podstatné je, aby město veřejně vysvětlilo, co už prověřilo a jaké řešení považuje za reálné. Přibližně stovka hrobů totiž není okrajová kuriozita. Je to důkaz, že lidé službu hledali, nenašli ji a vytvořili si vlastní.

Uklidit les nestačí

Vesecké pohřebiště bylo nelegální a jeho další rozšiřování nebylo udržitelné. Lesy ČR mají právo i povinnost chránit svůj pozemek. Po třiceti letech faktické tolerance však nelze celý případ uzavřít pouze odvozem kamenů a svíček.

Majitelé mají nyní jasný praktický termín: do 30. listopadu si musí odnést vše, co pro ně má osobní hodnotu. Ostatky mohou zůstat v zemi a zveřejněná výzva jim za neodstraněné staré místo automatickou pokutu neukládá.

Druhý termín by si ale mělo stanovit město. Dokdy zveřejní výsledky hledání náhradních lokalit a řekne lidem, kde se mohou se zvířetem důstojně rozloučit příště. Vesecký hřbitůvek totiž nevznikl jen proto, že někdo porušil zákon. Vznikl také proto, že legální odpověď na běžnou lidskou potřebu v regionu dlouhodobě chyběla.

 

Zdroje a kontext

• Město Turnov: Lesy ČR žádají o likvidaci pietních míst pro zvířata na Vesecku, 24. července 2026.
• Město Turnov, úřední deska: Odstranění nelegálního hřbitova v katastrálním území Daliměřice, včetně příloh a vyjádření Lesů ČR.
• ČT24: Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet, srpen 2026.
• Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, zejména § 20 a § 53.
• Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, a vyhláška č. 210/2023 Sb.
• Státní veterinární správa: Seznam hřbitovů pro zvířata; kontext územního záměru v Liberci: Změna Z8 Územního plánu Liberec.