Smržovka po roce 1945: odešli lidé, řemeslo i paměť. Co zůstalo?

Smržovka měla při sčítání v roce 1930 téměř 7 850 obyvatel, o dvacet let později už jen 4 440. Venkovní výstava Paměti národa připomene od 28. července poválečné vysídlení a dosídlení severních Čech. Za velkými čísly však zůstává složitější otázka: co se stane s městem, když během několika let vymění většinu obyvatel?

• Mezi sčítáními 1930 a 1950 klesl počet obyvatel Smržovky o více než 43 %.
• Poválečné změny zasáhly nejen obyvatele, ale také vlastnictví domů, jazyk, školství, sousedské vazby a rodinné sklářské podnikání.
• Poctivé vyprávění musí současně připomínat nacistické zločiny i bezpráví založené na poválečné kolektivní vině.

Od úterý 28. července bude na Lidickém náměstí ve Smržovce stát venkovní výstava „Vysídlení a dosídlení – proměny severních Čech po roce 1945“. Putovní projekt Paměti národa propojuje více než dvacet měst a ve Smržovce zůstane do 18. srpna. Výstava je dobrým začátkem, ale zdejší příběh potřebuje ještě jedno přiblížení: za slovy „odsun“ a „dosídlení“ se skrývá téměř úplná výměna společnosti.

Nezměnila se jen řeč lidí na ulici. Vyměnili se majitelé domů, zaměstnanci dílen, učitelé, sousedské sítě, spolky i lidé, kteří věděli, proč je určitá cesta vedena právě tudy a kdo před půlstoletím zasadil strom za domem.

Město přišlo během dvaceti let o 43 procent obyvatel

Smržovka měla při sčítání v roce 1930 celkem 7 846 obyvatel. V roce 1950 jich statistici napočítali 4 440, tedy o 3 406 méně. Pokles o více než dvě pětiny nelze přičíst jediné události: promítla se do něj hospodářská krize, válka, úmrtí, útěky, poválečné vysídlení i neúplné dosídlení. Přesto čísla názorně ukazují rozsah zlomu. Poválečná Smržovka nebyla stejným městem s novými občanskými průkazy. Byla to společnost skládaná znovu.

Podobný otřes postihl celé Jablonecko. Z Jablonecka bylo podle městského historického přehledu od ledna do listopadu 1946 vypraveno 31 transportů, v nichž bylo vysídleno 36 312 Němců. V samotném Jablonci současně zůstávaly tisíce německých obyvatel, především specialistů potřebných pro průmysl, antifašistů a lidí, na něž se odsun nevztahoval.

Klíčová čísla

• 7 846 obyvatel v roce 1930;
• 4 440 obyvatel v roce 1950;
• pokles o 3 406 lidí;
• 31 transportů;
• 36 312 vysídlených Němců z Jablonecka v roce 1946;
• výstava od 28. července do 18. srpna 2026

Bez roku 1938 nelze poctivě mluvit o roce 1945

Poválečné vysídlení nelze vyprávět bez toho, co mu předcházelo. Mnichovská dohoda přinesla odtržení pohraničí, odchod části českého obyvatelstva a začlenění regionu do nacistické říše. Následovala diktatura, perzekuce Židů a odpůrců režimu, nucená práce, odvody do wehrmachtu a válka, která zanechala obrovské množství mrtvých a nenávisti.

Stejně nepoctivé by ale bylo tvrdit, že poválečné bezpráví bylo automatickou a spravedlivou odplatou každému člověku německé národnosti. Kolektivní opatření dopadala také na děti, apolitické rodiny, antifašisty a lidi, jejichž osobní vina nebyla prokazována. Německé obyvatelstvo v Jablonci muselo po válce nosit bílé pásky, vykonávat veřejné práce a čelilo také násilným excesům. Historie zde nemá jednu pohodlnou skupinu nevinných a jednu skupinu vrozených viníků.

Hans Lau zůstal, protože jeho rodiče uměli brousit sklo

Složitost poválečného života ukazuje příběh Hanse Laua, narozeného ve Smržovce v roce 1938. Jeho otec provozoval brusírnu poháněnou vodním kolem, matka pomáhala s opracováním lustrových ověsů. Rodina směla po válce zůstat, protože rodiče patřili mezi odborníky potřebné pro sklářský průmysl.

Ani výjimka z vysídlení však neznamenala návrat k běžnému životu. Rodina musela opustit dům s brusírnou, dostala vlhký náhradní byt a malý Hans se musel učit česky. Do české školy se podle svého svědectví dostal až po ročním přerušení výuky. Později vystudoval v Jablonci a pracoval ve smržovském podniku Obal. Ve městě žil ještě v době natáčení svého příběhu v roce 2023.

Jeho vzpomínky nelze považovat za statistiku ani za úplný obraz celé Smržovky. Ukazují ale něco, co úřední soupisy nezachytí: průmysl potřeboval zkušené německé pracovníky, zatímco stejný stát je současně zbavil části majetku a postavil do podřízeného postavení.

Sklo nezmizelo, ale rozpadl se jeho původní svět

Na Jablonecku nevznikala bižuterie pouze ve velkých továrnách. Výroba stála na síti rodinných brusíren, mačkáren, návrhářů, dodavatelů, exportérů a obchodních kontaktů předávaných mezi generacemi. V poválečném Jablonci přešlo pod národní správu 49 továren, 176 drobných sklářských a bižuterních živností a 159 exportních firem.

Bylo by nepřesné tvrdit, že vysídlením výroba skončila. Část odborníků zůstala, přišli noví zaměstnanci, podniky se spojovaly a průmysl pokračoval pod státní kontrolou. Změnil se však jeho společenský základ: rodinné firmy, vlastnická odpovědnost a mezinárodní kontakty vystřídala centralizovaná výroba.

Část původního jabloneckého know-how se zároveň přesunula do Německa. Vysídlenci založili od roku 1946 u bavorského Kaufbeurenu čtvrť Neugablonz – Nový Jablonec – a obnovili tam výrobu skla a bižuterie. Německé město dnes uvádí přibližně 130 firem navazujících na tradici „gablonzského“ průmyslu. Znalosti tedy nezmizely; rozdělily se mezi starý a nový domov.

Kdo přišel do prázdných domů?

Noví obyvatelé nepředstavovali jednotnou skupinu. Přicházeli lidé z českého vnitrozemí, Slovenska i dalších částí Evropy, řemeslníci, dělníci, úředníci, váleční navrátilci, chudí zájemci o bydlení i lidé hledající rychlý prospěch. Někteří odešli po několika měsících, jiní ve Smržovce zakořenili a jejich rodiny zde žijí dodnes.

Nebylo by fér líčit všechny dosídlence jako kořistníky, kteří pouze zabrali cizí majetek. Mnozí přebírali poškozené domy, nastupovali do neznámé výroby a budovali školy, spolky i nový veřejný život. Současně však přicházeli do prostředí, jehož minulost často neznali a někdy ani znát nechtěli. Německé názvy, rodinné příběhy a staré vlastnické vazby se staly politicky nežádoucími nebo jednoduše nesrozumitelnými.

Je sever dodnes méně zakořeněný?

Tvrzení, že dnešní obyvatelé Smržovky mají automaticky slabší vztah k městu, nelze bez místního sociologického výzkumu doložit. Bylo by také nespravedlivé vůči generacím, které zde už osmdesát let žijí, opravují domy a vytvářejí novou místní tradici.

Doložitelná je jiná věc: velká část rodinné paměti zde začíná až po roce 1945. Méně obyvatel může spojit dnešní dům, dílnu či zahradu s příběhem vlastní rodiny před válkou. Historické německé nápisy, hroby a opuštěné průmyslové objekty proto někdy působí jako pozůstatky cizí civilizace, přestože jsou součástí dějin téhož města.

Výstava nemá rozhodnout, kdo má pravdu

Při návštěvě výstavy stojí za to nepoložit si jen otázku, zda byl odsun oprávněný. Pro Smržovku jsou možná užitečnější otázky: Kdo bydlel v mém domě před rokem 1945? Které místní firmy změnily majitele? Kdo mohl zůstat jako odborník? Odkud přišli noví obyvatelé? A které části původní paměti města jsme dosud nepřijali za své?

Poctivý pohled unese dvě skutečnosti zároveň. Nacistické Německo rozpoutalo válku, zničilo Československo a páchalo systematické zločiny. Poválečná kolektivní odplata současně přinesla bezpráví konkrétním lidem a připravila severní Čechy o část kulturní, řemeslné i lidské kontinuity.

Smyslem návratu k roku 1945 proto není vystavit dnešním obyvatelům účet za činy jejich předků. Smyslem je porozumět městu, ve kterém žijí – včetně toho, proč některé jeho příběhy pokračovaly, zatímco jiné byly na desítky let přerušeny.

Otázky a odpovědi

Kdy a kde je výstava přístupná?
Od 28. července do 18. srpna 2026 na Lidickém náměstí ve Smržovce.

Kolik měla Smržovka obyvatel před válkou?
Při sčítání v roce 1930 zde žilo 7 846 lidí.

Kolik obyvatel měla v roce 1950?
Celkem 4 440, tedy přibližně o 43 % méně než v roce 1930.

Byli vysídleni všichni Němci?
Ne. Zůstat mohli mimo jiné někteří antifašisté, lidé ze smíšených rodin a odborníci potřební pro průmysl.

Zaniklo po odsunu jablonecké sklářství?
Ne. Výroba pokračovala pod novou správou, část odborných znalostí však odešla s vysídlenými pracovníky do Německa.

Co je Neugablonz?
Čtvrť bavorského Kaufbeurenu, kterou po válce vybudovali vysídlenci z Jablonce a okolí a obnovili tam výrobu skla a bižuterie.

Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.

 

Zdroje a kontext

• Město Smržovka – Vysídlení a dosídlení: proměny severních Čech po roce 1945, 28. července až 18. srpna 2026.
• Český statistický úřad – historické počty obyvatel měst a městysů Libereckého kraje.
• Město Jablonec nad Nisou – Jablonec nad Nisou v letech 1945–1946, Václav Vostřák.
• Paměť národa – Hans Lau: Bratra jim vzala válka, o dům je připravili Češi, 2023.
• Město Kaufbeuren – historie čtvrti Neugablonz; Isergebirgs-Museum Neugablonz.
• Ústav pro studium totalitních režimů – Život na československých hranicích.