Od středy 15. dubna 2026, bude po zimní pauze znovu průjezdná silnice II/290 v úseku Desná, Souš – Smědava. Pro Liberecký kraj to není jen dopravní zpráva. Je to návrat kratší horské spojnice mezi Tanvaldskem, Jabloneckem a Frýdlantskem, ale také připomínka, že tahle silnice vede podél mimořádně citlivého vodárenského zdroje.

Na první pohled jde o obyčejné jarní otevření horské komunikace. Jenže Silnice kolem Souše patří k těm cestám, které mají v Libereckém kraji větší význam, než naznačuje délka úseku. Když je otevřená, propojuje sever a východ kraje přirozeněji, rychleji a pro řadu lidí i logičtěji. Když je zavřená, není to nepříjemnost pro pár výletníků, ale citelné omezení celé oblasti.

Právě proto se kolem ní každý rok znovu vrací stejná otázka: proč se na jaře tak slavnostně otevírá silnice, která je jinde v republice prostě samozřejmostí? Odpověď leží v souběhu tří věcí: horské polohy, ochrany pitné vody a historického vývoje celé oblasti kolem vodní nádrže Souš. A právě tato kombinace z ní dělá jednu z nejzajímavějších silnic v kraji.

Co se přesně otevírá a čím je to důležité

Znovuotevřeným úsekem je část silnice II/290 mezi Smědavou a Souší, respektive Desnou, vedená v kilometrech 20,78 až 28,26. To znamená úsek dlouhý přibližně 7,5 kilometru. Sám o sobě není dlouhý. Jeho význam ale spočívá v tom, že tvoří horskou zkratku mezi oblastí Tanvaldu, Desné a Jablonecka na jedné straně a Hejnicka, Bílého Potoka a Frýdlantska na straně druhé. Kraj ji už dříve popsal jako spojnicu mezi Frýdlantským výběžkem a Jabloneckem.

Když je silnice zavřená, musí auta objíždět hory přes Liberec a Mníšek. Starší krajské materiály mluvily o objížďce kolem 60 kilometrů, turistická destinace Jizerky u zimní uzavírky 2025/2026 uváděla oficiální objížďku přibližně 70 kilometrů. Přesné číslo závisí na tom, odkud a kam jedete, ale praktický dopad je jasný: otevření Souše šetří desítky kilometrů a obvykle i desítky minut. Pro běžný provoz, dojíždění, služby i jednodenní výlety je to výrazná změna.

Proč se silnice každou zimu zavírá

Důvod není v tom, že by se kraji nechtělo pluhovat. Hlavní problém je jinde: silnice vede podél vodní nádrže Souš, která je vodárenským zdrojem, a navíc zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. Povodí Labe v oficiálním materiálu uvádí, že zimní provoz by představoval zvýšené riziko znečištění zdroje pitné vody. Proto se silnice každoročně uzavírá. Podél komunikace jsou sice vybudovány odlučovače ropných látek, ani ty ale neřeší všechna rizika spojená se zimním provozem v horském terénu.

Letošní otevření přichází po uzavírce, která začala 18. listopadu 2025. Z přehledu Libereckého kraje je dobře vidět, že termíny nejsou pevné. Záleží na počasí. V posledních letech se silnice po zimě otevírala někdy už na konci března, jindy až na konci dubna, a po horších zimách dokonce v květnu. Nejde tedy o kalendářní rituál, ale o rozhodnutí podle skutečných podmínek na místě.

Co všechno otevření nabízí

První a nejpraktičtější věc je zřejmá: rychlejší průjezd mezi oběma stranami Jizerských hor. To je výhoda pro místní, chalupáře, zásobování i návštěvníky, kteří nechtějí objíždět půl kraje kvůli jednomu horskému hřebeni. Jenže otevřená Souš znamená víc než jen zkrácení cesty autem. Otevírá také jednodušší přístup k celé části Jizerských hor, která bývá z jedné strany kraje pocitově „za horami“.

Prakticky to znamená lepší dosažitelnost výletních míst na obou stranách. Od Souše a Smědavy se nabízí návštěva vodopádů na Černé Desné, trasa „Proti proudu Černé Desné“, výstup na Jizeru, cesta k Protržené přehradě nebo pokračování do osady Jizerka. Jinými slovy: otevření silnice nespojuje jen dva regiony, ale i dvě velké nabídky jizerskohorské turistiky, které si můžete v jednom dni rozumně zkombinovat.

Sportovní význam je také podstatný. Úsek Souš–Smědava je známý mezi cyklisty a oficiální turistický portál Kudy z nudy ho uvádí i jako osm kilometrů dlouhou trasu vhodnou pro in-line bruslení, ovšem s upozorněním, že se bruslaři pohybují po silnici a mohou potkat auta. To je přesně pointa celé Souše: jde o krásnou horskou trasu, ale pořád je to normální silnice s běžným provozem, nikoli sportovní koridor vyhrazený jen rekreaci.

Na co je potřeba si dát pozor

Největší chybou by bylo brát otevřenou Souš jako pozvánku k bezstarostnému „výletu k vodě“. Vodní nádrž Souš není rekreační přehrada. Rekreace u nádrže je z důvodu ochrany vodního zdroje vyloučena, koupání a rybolov jsou zakázány a přístup k nádrži je omezený. Tohle místo neslouží k letnímu povalování na břehu, ale především k zásobování vodou.

Opatrnost je na místě i na vozovce. V jarních a letních měsících se tu mísí běžný provoz aut s cyklisty, pěšími a v některých úsecích i bruslaři. Řidič tu nemá jet jako na okresce v nížině. A sportovec by zase neměl zapomínat, že není na cyklostezce. Vyplatí se také před cestou zkontrolovat aktuální informace Krajské správy silnic Libereckého kraje nebo turistické destinace Jizerky, protože horské úseky mohou reagovat na počasí, krátkodobé práce nebo mimořádná omezení rychleji než běžné komunikace.

Rozumné je myslet i na dopravu bez auta. Oficiální turistický web Jizerských hor dlouhodobě upozorňuje, že pohyb po horách není jen otázka parkování, ale i vhodného využití vlaků a autobusů. V zimě jezdí sezonní spoje na Smědavu, na jižní straně hor fungují vlakové a autobusové vazby přes Tanvald, Smržovku a Kořenov. U Souše to neznamená, že auto nemá smysl, ale že nejlepší výlet nemusí být vždy ten, kde se snažíte dojet až co nejblíž cíli.

Jak vznikal význam Silnice kolem Souše

Přesné „rodné číslo“ samotné silnice se v oficiálních veřejných materiálech dohledává hůř než dějiny přehrady. Dobře doložený je ale vývoj místa, který dnešní význam silnice vysvětluje. Impulzem pro vybudování přehrad v povodí Kamenice byly ničivé povodně z let 1888, 1897 a 1907. Přehrada Souš byla budována v letech 1911 až 1915. Po havárii přehrady na Bílé Desné následovala bezpečnostní přestavba Souše v letech 1924 až 1927. Tím vznikl technický a krajinný rámec, v němž dnešní silnice funguje.

Zásadní zlom přišel ve druhé polovině 20. století, kdy bylo rozhodnuto o vodárenském využití nádrže. V letech 1969 až 1974 vznikl odběrný objekt a rozsáhlá vodárenská soustava včetně úpravny vody pod nádrží. Od té chvíle už silnice kolem Souše nebyla jen horskou komunikací. Stala se komunikací vedenou podél strategického vodního zdroje. A právě odtud se odvíjí její dnešní zvláštní režim: pro dopravu velmi cenná, ale zároveň trvale podřízená ochraně pitné vody.

Důležitý je i širší vodárenský kontext. Podle krajského plánu rozvoje vodovodů je Souš součástí oblastního vodovodu Liberec – Jablonec nad Nisou a systém z úpravny vody Souš vede přes Tanvald a Jablonec s napojením do vodojemu Jeřmanice. Jinými slovy: mluvíme o infrastruktuře, která není významná jen pro jedno údolí, ale pro fungování velké části širšího území. Proto je kolem Souše tak citlivě hlídaný poměr mezi dopravou a vodou.

Zajímavost: Silnice kolem Souše může být do budoucna ještě důležitější

Málo známý detail z krajského Plánu pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody ukazuje, že význam II/290 může do budoucna ještě narůst. Dokument uvádí, že výhledově po roce 2030 je plánováno vybudování přiváděcího řadu z vodní nádrže Souš do úpravny vody Bílý Potok a trasa přivaděče je navržena v tělese silnice II/290. To je důležité zjištění: kolem Souše se neřeší jen doprava a turistika, ale také budoucí odolnost vodárenské soustavy v době klimatických výkyvů a sucha.

Návrat horské spojky, která připomíná hodnotu Jizerských hor

Otevření Silnice kolem Souše je dobrá zpráva, protože vrací kraji jednu z jeho nejpraktičtějších horských spojek. Zkracuje cestu, rozšiřuje možnosti výletů, znovu propojuje Frýdlantsko s Tanvaldskem a Jabloneckem přirozenější trasou a otevírá přístup k části Jizerských hor, která umí být nádherná i drsná zároveň.

Souš ale zároveň připomíná, že v Jizerkách není všechno jen o pohodlí. Tady se velmi konkrétně potkává doprava, technická historie, ochrana přírody a pitná voda pro desítky tisíc lidí. A možná právě proto má tahle silnice tak silný symbolický náboj. Když se na jaře otevře, neznamená to jen „už se dá projet“. Znamená to, že se znovu otevírá jedna z nejkrásnějších bran do Jizerských hor. A že tohle pohoří umí být velkorysé k návštěvníkům právě tehdy, když se k němu lidé chovají s respektem.

 

Odkazy a kontext

1. Liberecký kraj: „Silnice kolem Souše bude od středy 15. dubna opět průjezdná“.
2. Krajská správa silnic Libereckého kraje: aktuální informace k úseku II/290 Smědava–Souš, km 20,78 až 28,26.
3. Povodí Labe: přehled k vodnímu dílu Souš, historii nádrže, vodárenskému využití a důvodům zimního uzavírání silnice.
4. Geoportál Libereckého kraje a PRVK Libereckého kraje: význam Souše pro oblastní vodovod Liberec – Jablonec nad Nisou.
5. Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody v Libereckém kraji: širší vodárenský význam Souše a výhled po roce 2030.
6. Jizerky.cz a Kudy z nudy: turistické a sportovní využití okolí Souše, Smědavy, Jizery, Jizerky a Černé Desné.