Zlatá popelnice 2025: Liberecký kraj třídí přes 101 kilo odpadu na člověka

 

Zlatá popelnice 2025 ocenila obce a města Libereckého kraje, kde se nejlépe třídí odpad. Vítězi jsou Paseky nad Jizerou, Kořenov a Rokytnice nad Jizerou. Soutěž ale není jen přehlídkou pohárů: ukazuje, jak dobře obce nastavují službu, která se promítá do pohodlí obyvatel, obecních rozpočtů i budoucích povinností v odpadovém hospodářství.

Popelnice obvykle nepatří mezi témata, která by budila velké emoce. Dokud se nezdraží svoz, nepřeteče kontejner nebo obec nezačne řešit, kam s rostoucím množstvím odpadu. Právě proto má soutěž Zlatá popelnice větší význam, než napovídá její lehce úsměvný název.

Výsledky letošního, už 21. ročníku, ukazují dvě věci najednou. Za prvé, v Libereckém kraji existují obce, které umějí třídění nastavit jako běžnou a funkční službu. Za druhé, odpad přestává být jen otázkou dobré vůle domácností. Stává se měřitelnou veřejnou službou, za kterou nesou odpovědnost obce, kraje, stát, výrobci obalů i samotní obyvatelé.

Kdo letos vyhrál: Paseky, Kořenov a Rokytnice

Výsledky soutěže za rok 2025 byly slavnostně vyhlášeny ve Skleněném domě společnosti Lasvit. V kategorii obcí do 500 obyvatel zvítězily Paseky nad Jizerou, druhé byly Troskovice a třetí Albrechtice v Jizerských horách. Čtvrté místo obsadily Kacanovy a páté Stvolínky.

V kategorii od 501 do 2 000 obyvatel vyhrál Kořenov. Na druhém místě skončil Jablonec nad Jizerou, třetí byla Malá Skála. Do první pětice se dostaly také Čistá u Horek a Josefův Důl.

Mezi obcemi a městy nad 2 000 obyvatel zvítězila Rokytnice nad Jizerou. Druhé místo obsadily Doksy, třetí Hodkovice nad Mohelkou. Čtvrtý byl Nový Bor a páté Jablonné v Podještědí.

Finanční odměny jsou nastaveny jednoduše: první místo v každé kategorii znamená 30 000 Kč, druhé 20 000 Kč a třetí 10 000 Kč. V hlavní soutěži tak bylo mezi první tři místa ve třech velikostních kategoriích rozděleno 180 000 Kč. Dalších 40 000 Kč připadlo na zvláštní ocenění za přínosný počin v odpadovém hospodářství, vždy po 10 000 Kč pro jeden projekt v každém okrese.

Nejde jen o vítěze. Soutěží všech 215 zapojených obcí

Zlatá popelnice není anketa popularity. Do soutěže jsou automaticky zařazeny obce v Libereckém kraji, které mají uzavřenou smlouvu se společností EKO-KOM o zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému. Aktuálně jde o 215 měst a obcí v kraji.

Hodnotí se data za celý kalendářní rok. Základním měřítkem je množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele a počet tříděných komodit. Zohledňuje se také poměr tříděného odpadu ke směsnému komunálnímu odpadu a sběr kovových odpadů.

To je důležité. Samotný počet barevných kontejnerů ještě nedělá dobrý systém. Rozhoduje, zda jsou nádoby dostupné, zda lidé vědí, co kam patří, zda obec umí pracovat se sběrnými dvory, kovy, bioodpadem, textilem, elektroodpadem a zda se třídění skutečně promítá do nižšího množství směsného odpadu.

Liberecký kraj třídí hodně. Ale čísla je potřeba číst přesně

V roce 2025 vytřídil každý obyvatel Libereckého kraje v průměru 22,3 kilogramu papíru, 16,5 kilogramu plastů, 14,7 kilogramu skla, 30,1 kilogramu kovů, 0,5 kilogramu nápojového kartonu a 9,1 kilogramu dřeva. V rámci obecních systémů, tedy v barevných kontejnerech a sběrných dvorech, to dává 93,2 kilogramu vytříděného odpadu na osobu.

K tomu je ale potřeba přičíst ještě kovy odevzdané do samostatně zapojených výkupen. Těch bylo v průměru dalších 8 kilogramů na obyvatele. Celková výtěžnost tříděného odpadu se tak v Libereckém kraji dostala přes 101 kilogramů na člověka.

Na první pohled je to dobrá zpráva. Znamená to, že třídění už není okrajové chování několika nadšenců, ale běžná součást života v kraji. Zároveň ale platí, že vysoké množství vytříděného odpadu automaticky neznamená nízkou produkci odpadu. Nejlepší odpad je pořád ten, který vůbec nevznikne. Zlatá popelnice proto ukazuje hlavně kvalitu třídění a obecního systému, nikoli celkovou „bezodpadovost“ života v obci.

Malý, ale důležitý detail: kontejnery jsou blíž než dřív

Jeden z nejzajímavějších údajů není seznam vítězů, ale dostupnost sběrné sítě. V Libereckém kraji je nyní přes 14,5 tisíce veřejně přístupných barevných nádob na tříděný odpad. Jedno průměrné veřejně přístupné kontejnerové hnízdo slouží pro 112 obyvatel. Ještě před šesti lety to bylo 132 obyvatel.

Vedle toho mají obyvatelé kraje k dispozici dalších zhruba 39 tisíc menších nádob, do nichž mohou třídit odpad přímo u domů. To je nenápadná, ale zásadní změna. Třídění totiž nestojí jen na morálním apelu. Stojí na pohodlí. Když je nádoba daleko, plná nebo špatně označená, lidé třídí méně. Když je systém blízko, srozumitelný a pravidelný, třídění se stává rutinou.

Pro obce je to praktická lekce: osvětové plakáty samy o sobě nestačí. Rozhoduje každodenní logistika. Tedy to, zda má člověk kam odnést papír, plast, sklo, kov, textil, olej, bioodpad, elektrospotřebič nebo objemný odpad bez pocitu, že řeší malou komunální bojovku.

Proč je to důležité pro peněženky obcí

Odpadové hospodářství je jedna z těch obecních služeb, které obyvatel často bere jako samozřejmost. Popelnice zmizí, kontejner se vyveze, sběrný dvůr funguje. Jenže za touto samozřejmostí jsou svozové smlouvy, sběrná místa, dotřiďovací linky, evidence, osvěta a platby.

Systém EKO-KOM je financován z poplatků výrobců, plničů a dovozců baleného zboží. Z těchto peněz se hradí část nákladů na provoz sběrné sítě, dotřídění a využití obalových odpadů. Největší část nákladů systému směřuje přímo k městům a obcím jako platby za zajištění zpětného odběru a sběrné sítě.

Pro obec to znamená jednoduchou věc: dobře nastavené třídění není jen zelená nálepka do výroční zprávy. Je to součást hospodaření. Čím více odpadu skončí správně vytříděného a čím lépe obec plní zákonné cíle, tím menší tlak může v budoucnu vznikat na poplatky za směsný odpad. Neznamená to automaticky levnější popelnice pro každého, ale znamená to lepší výchozí pozici pro obecní rozpočet.

Zákon už po obcích chce víc než jen barevné kontejnery

Český zákon o odpadech ukládá obcím povinnost přebírat komunální odpad od obyvatel a určit místa pro oddělené soustřeďování jednotlivých složek. Patří sem nebezpečný odpad, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad, jedlé oleje a tuky a od 1. ledna 2025 také textil.

Ještě důležitější jsou cíle pro podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu. V roce 2025 a následujících letech má jít nejméně o 60 % z celkového množství komunálního odpadu obce. Od roku 2030 se hranice zvyšuje na 65 % a od roku 2035 na 70 %.

Zlatá popelnice proto není jen symbolická krajská soutěž. Je to i ukazatel, které obce se učí fungovat v nových pravidlech včas. Obce, které třídění berou jako okrajovou věc, budou pod stále větším tlakem. Obce, které systém zahušťují, vysvětlují a zjednodušují, budou mít náskok.

Co ukazují krajská data: komunální odpad je pořád velké číslo

Podle Českého statistického úřadu bylo v Libereckém kraji v roce 2024 vyprodukováno 216,8 tisíce tun komunálního odpadu. Z toho 175,7 tisíce tun pocházelo z domácností, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr zajišťují obce. V přepočtu na obyvatele šlo o 391 kilogramů komunálního odpadu.

To je důležitý kontext k údajům o třídění. Jestliže obyvatel kraje vytřídí přes 101 kilogramů odpadu, je to významná část. Zároveň ale zůstává velký objem odpadu, který se musí dál řešit. Třídění tedy není konec příběhu. Je to jen jedna část širší otázky, jak snížit množství směsného odpadu, jak lépe využívat bioodpad, jak pracovat s textilem a jak omezovat zbytečné obaly.

Prakticky řečeno: občan má v ruce víc než jen rozhodnutí, jestli hodí láhev do bílého nebo zeleného kontejneru. Rozhoduje už při nákupu, při vyhazování jídla, při opravách věcí, při využití sběrného dvora i při tom, zda se zajímá o pravidla ve své obci.

Elektroodpad ukazuje další vrstvu problému

Při vyhlášení Zlaté popelnice byly oceněny také výsledky kolektivních systémů ASEKOL a ELEKTROWIN. V soutěži ASEKOL za sběr vysloužilého elektrozařízení zvítězil v kategorii obcí do 10 tisíc obyvatel Cvikov a v kategorii nad 10 tisíc obyvatel Jablonec nad Nisou. V soutěži ELEKTROWIN uspěly v roce 2025 Kravaře v kategorii obcí do 4 000 obyvatel a Frýdlant v kategorii nad 4 000 obyvatel.

To je podstatný doplněk. Odpad už dávno nejsou jen papír, sklo a plast. V domácnostech přibývá elektronika, baterie, malé spotřebiče, kabely, hračky s elektronikou, zářivky nebo starší zařízení, která nemají skončit v běžné popelnici. Dobrá obec proto neřeší pouze barevné kontejnery u domu, ale i snadno dostupná místa pro elektroodpad a jasné informace, kam co patří.

Síň vítězů: úspěch, který obec na čas vyřadí ze soutěže

Speciálním pravidlem Zlaté popelnice je takzvaná „Síň vítězů“. Pokud se obec v dané kategorii umístí v posledních dvou hodnocených ročnících na prvním až třetím místě, získá čestný titul „Příkladné město/obec v třídění odpadů“. Zároveň nebude v následujících dvou ročnících do hodnocení soutěže zařazena.

Letos byly do Síně vítězů uvedeny Paseky nad Jizerou, Troskovice a Hodkovice nad Mohelkou. Je to chytře nastavené pravidlo. Brání tomu, aby stále stejné obce dlouhodobě obsazovaly čelo soutěže, a zároveň otevírá prostor dalším obcím. Soutěž tím nezůstává jen přehlídkou tradičních premiantů, ale nutí sledovat širší mapu kraje.

Co z toho má běžný obyvatel

Pro člověka v bytě, rodinném domě nebo na sídlišti je hlavní otázka jednoduchá: co s tím má dělat? Odpověď není složitá. Vyplatí se znát pravidla své obce, sledovat, zda se mění sběr textilu, bioodpadu nebo kovů, a využívat sběrné dvory. Zvlášť u věcí, které do běžných nádob nepatří: elektrozařízení, baterie, oleje, barvy, chemikálie, objemný odpad nebo stavební zbytky.

Je také rozumné hlídat, zda obec systém skutečně zlepšuje. Jsou kontejnery dostupné? Jsou často plné? Má obec jasně popsané, kam patří textil? Funguje sběrný dvůr v časech, kdy ho lidé mohou reálně využít? Existuje pytlový sběr nebo nádoby přímo u domů? To nejsou drobnosti. To jsou konkrétní parametry služby, za kterou obyvatelé platí a kterou obec organizuje.

Popelnice jako malé vysvědčení obce

Zlatá popelnice 2025 není jen příjemná zpráva o tom, že někde lidé poctivě třídí. Je to malé vysvědčení obecního managementu. Ukazuje, kde se podařilo propojit dostupnou sběrnou síť, motivaci obyvatel, práci s daty a praktickou organizaci služby.

Liberecký kraj má v číslech důvod k opatrnému optimismu. Přes 101 kilogramů vytříděného odpadu na obyvatele je silný výsledek. Ještě důležitější ale bude, zda se podaří snižovat podíl směsného odpadu, zvládnout nové povinnosti včetně textilu a držet službu dostupnou i v menších obcích a horských lokalitách.

Dobrá zpráva je, že třídění už není žádná výjimečná ctnost. Je to běžná občanská dovednost. A zároveň veřejná služba, kterou lze měřit, zlepšovat a po obcích spravedlivě požadovat.

 

Zdroje a kontext

•  Liberecký kraj: Soutěž Zlatá popelnice 2025 zná nejlepší města a obce v třídění odpadů
• Třídění v Libereckém kraji: Zlatá popelnice – pravidla soutěže obcí
• EKO-KOM: Výsledky systému EKO-KOM za rok 2025
• Ministerstvo životního prostředí: Komunální odpady
• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
• Český statistický úřad: Produkce odpadu v Libereckém kraji v roce 2024