Liberec už má pro rychlé železniční spojení s Prahou schválený koridor, hotové klíčové studie a stát připravené zadání pro výběr projektanta. To je dobrá zpráva. Ta horší zní, že ani podle dnešních oficiálních podkladů není rychlík z Liberce do Prahy otázkou několika málo let: při plynulé přípravě se začátek stavby čeká zhruba kolem roku 2040.

Liberec má v železniční mapě republiky zvláštní osud. Do širší středoevropské sítě se kdysi napojil dřív než pořádně do Prahy, ale v roce 2026 stále platí, že cesta vlakem do hlavního města je spíše zkouškou trpělivosti než ukázkou moderní dopravy. Liberecký kraj je navíc podle vlastních strategických dokumentů jediným krajem v zemi bez elektrifikované železnice na svém území a technický stav většiny tratí neodpovídá požadavkům na rychlou a pohodlnou dopravu.

Současně ale už nelze tvrdit, že jde jen o fantazii politiků před volbami. Po letech debat existuje vybraná varianta trasy, koridor je od 3. června 2025 účinně zanesen v zásadách územního rozvoje Libereckého kraje a samotný projekt se dostal i do globální sítě TEN-T. To ještě nezaručuje stavbu, ale znamená to, že se z nápadu stal oficiální dopravní projekt státu.

Dnes: přímý rychlík stále neexistuje a vlak silnici neporáží

Kdo dnes jede z Liberce do Prahy veřejnou dopravou, velmi rychle pochopí, proč se o nové trati mluví tak dlouho. Dálková linka R21 vede z Prahy do Tanvaldu přes Mladou Boleslav a Turnov, zatímco Liberec obsluhuje jiná rychlíková linka R14A od Pardubic. Jinými slovy: přímý pražsko-liberecký rychlík v dnešní síti prostě není a běžná cesta znamená přestup, typicky v Turnově. Sama Správa železnic ve svých aktuálních materiálech pracuje pro dnešní relaci Praha–Liberec s referenční dobou 2 hodiny 29 minut; po dokončení připravovaných staveb na Mladoboleslavsku uvádí výhledově 1 hodinu 5 minut. Jiný oficiální materiál Libereckého kraje a ministerstva přitom operuje s cílem 69 minut. Už to samo ukazuje, že projekt ještě není ve fázi definitivního jízdního řádu.

Není náhoda, že v této relaci dlouhodobě dominuje silnice. Ministerstvo dopravy ve své koncepci veřejné dopravy výslovně uvádí Prahu–Liberec jako příklad směru, kde „relevantní železniční alternativa není“. A ŘSD zároveň opakovaně popisuje úsek D10 mezi Prahou a Mladou Boleslaví jako velmi zatížený tah s intenzitami kolem či přes 40 000 vozidel denně. To je v praxi odpověď na otázku, zda o lepší spojení vůbec někdo stojí: stojí, a velmi. Jen ho zatím obstarává hlavně auto a autobus.

Historie: Liberec byl po železnici dřív napojen na Vídeň než na Prahu

Historie je v tomto ohledu skoro ironická. První vlak přijel do Liberce 1. května 1859 po trati z Pardubic. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu šlo o třetí nejstarší lokomotivní dráhu v Čechách; baron Liebig získal koncesi v roce 1856 a trať spojila průmyslový sever Čech s Vídní, později i s Německem přes liberecko-žitavskou dráhu. Liberec tedy nebyl železniční periferií od začátku. Jen byl zapojen jinam, než by dnes většina obyvatel považovala za přirozené.

Pražská větev přišla později a složitěji. Památkový katalog připomíná, že Turnovsko-kralupsko-pražská dráha se po dlouhých sporech o vedení trasy začala budovat od roku 1864, pravidelný obousměrný provoz byl zahájen v říjnu 1865 a Pražská spojovací dráha teprve v roce 1872 propojila nádraží různých železničních společností v metropoli. Zjednodušeně řečeno: boj o dobré železniční spojení Liberce s Prahou není novinka posledních let, ale příběh dlouhý zhruba půldruhého století.

Potřebuje region vůbec rychlou trať? Ano, ale ne jakýkoli sen na papíře

Liberecký kraj argumentuje tím, že spojení Liberec–Praha patří mezi nejsilnější dopravní směry v republice a že současná železnice dlouhodobě neodpovídá potřebám kraje. To dává smysl nejen pro dojíždění za prací, ale i pro školy, úřady, zdravotnictví nebo napojení regionu na stát a Evropu. Současně je třeba dodat, že ani stát nikdy nepřijal každou „rychlou“ vizi, která se objevila. Už program rozvoje rychlých spojení z roku 2017 uváděl, že hypotetické nové rychlé spojení Praha–Liberec–Wrocław s jízdní dobou 60 minut mělo podle modelů jen omezený potenciál a tehdy nepatřilo mezi priority. Stát tedy nešel cestou velkolepé vysokorychlostní fantazie, ale postupně se posunul k technicky a ekonomicky obhajitelnější variantě kombinující modernizace a novostavby.

To je důležitý detail. Opravdu nejde jen o to, zda „chceme rychlovlak“. Jde o to, jakou podobu má mít projekt, aby přinesl užitek nejen Liberci, ale i Mladé Boleslavi, Turnovu a dalším uzlům po cestě, a zároveň nebyl ekonomicky mrtvý už na papíře. Proto se dnešní řešení skládá z více staveb a nepočítá s jedním jediným monumentálním zásahem přes krajinu.

Kolik už bylo návrhů, studií a slibů? Přesné číslo neexistuje, doložitelných milníků je ale několik

Na otázku, kolik už padlo slibů o přímém spojení Liberce s Prahou, neexistuje poctivá jednoduchá odpověď. Pokud by se počítaly politické výroky, komunální usnesení, koridory v územních plánech, studie i předvolební titulky, šlo by o desítky položek. Veřejně doložitelných velkých státních milníků je ale podstatně méně a právě ty rozhodují.

První zásadní moderní etapa je spojena s debatou o rychlých spojeních kolem roku 2017, kdy stát prověřoval i velmi rychlou variantu směrem na Liberec, ale nedal jí prioritu. Druhý velký milník přišel 30. prosince 2019, kdy ministerstvo schválilo studii proveditelnosti Praha–Mladá Boleslav–Liberec a označilo za ekonomicky obhajitelné řešení modernizaci a nové spojky hlavně na mladoboleslavské větvi. Třetím milníkem byl květen 2023, kdy Centrální komise ministerstva schválila studii pro úsek Mladá Boleslav–Turnov–Liberec–státní hranice ve variantě 200PF. Čtvrtým byl duben 2025 a následná účinnost z června 2025, kdy se schválený koridor propsal do zásad územního rozvoje Libereckého kraje. A pátým je stav z jara 2026: zadání pro výběr projektanta je připravené, ale soutěž dosud nebyla zahájena.

Přeloženo do normální češtiny: projekt se posouvá, ale velmi pomalu. A každé zdržení v přípravě odsouvá nejen výstavbu, ale i okamžik, kdy se z titulku „vlakem z Liberce do Prahy za 69 minut“ stane skutečný jízdní řád.

Co je právě teď na stole

Nejdůležitější je, že už existuje vybraná technická varianta. Ministerstvo dopravy v roce 2023 schválilo řešení, které počítá s modernizací a novostavbami na trase Mladá Boleslav–Turnov–Liberec–hranice, převážně jako dvoukolejné a elektrizované tratě s rychlostí až 200 km/h. Cílová jízdní doba mezi centry Liberce a Prahy se v oficiálních materiálech uvádí jako 69 minut. Zároveň se projekt napojil do globální sítě TEN-T, což zvyšuje jeho význam a teoreticky i šanci na evropské financování.

Na pražsko-mladoboleslavské straně už navíc nejde jen o obecnou vizi. Správa železnic má připravený soubor pěti navazujících staveb na Mladoboleslavsku, u nichž v letáku z listopadu 2025 uvádí předpokládanou realizaci v letech 2028 až 2032 a souhrnné investiční náklady asi 56,4 miliardy Kč. Právě tady je vidět, že trať do Liberce se nebude rodit naráz, ale po blocích: něco je dál, něco blíž, něco pomůže dřív Mladé Boleslavi než samotnému Liberci.

Důležitý je i Turnov. Rekonstrukce tamní stanice je vedená jako příprava projektu s orientační realizací 2026 až 2028 a Správa železnic ji sama popisuje jako stavbu, která odstraní některé dnešní provozní brzdy a zlepší průchodnost uzlu. To není „rychlík do Prahy“, ale je to jedna z kostek, bez nichž se velké spojení neposkládá.

Na liberecké straně je zase patrné, že úplně vše hotové není. Kraj v roce 2025 při schvalování koridoru řešil námitky a připomínky, zejména od Čtveřína, který žádal prověřit jiné vedení trasy podél I/35 a D10. Koridor tedy schválený je, ale v některých místech se ještě vedou spory o přesnější podobu. To je přesně ten druh detailu, na kterém se velké projekty umějí zdržet o roky.

Co je jisté a co je stále mlha

Jisté dnes je toto: stát schválil dvě klíčové studie proveditelnosti, Liberecký kraj schválil a uvedl v účinnost koridor v zásadách územního rozvoje, projekt se objevil v síti TEN-T a některé dílčí stavby nebo přípravné kroky už mají vlastní harmonogram. Jisté je také to, že bez nové tratě nebo zásadní modernizace nebude Praha pro Liberec po železnici konkurenceschopně dostupná.

Nejisté je naopak to podstatné z pohledu běžného cestujícího: kdy přesně se opravdu kopne do země, zda se podaří držet koridor bez dalších územních sporů, jaké budou konečné ceny a zda stát udrží prioritu projektu přes více volebních období. Podle aktuální prezentace Libereckého kraje se náklady na projektovou přípravu odhadují na 700 milionů Kč a samotná realizace na 86 miliard Kč. Současně platí, že vypsání projekčních soutěží dosud nebylo zahájeno. A to je věta, která střízlivě vysvětluje, proč jsou titulky o „vlaku za hodinu“ zatím pořád spíš výhledem než realitou.

Malá zajímavost na okraj

Pozoruhodný detail: ani oficiální materiály si zatím neříkají úplně stejnou minutáž. Ministerstvo dopravy a Liberecký kraj pracují s cílem 69 minut mezi centry Liberce a Prahy, ale leták Správy železnic k Mladoboleslavsku uvádí pro relaci Praha–Liberec po výstavbě 1 hodinu 5 minut. Čtyři minuty sem nebo tam samy o sobě nic nerozhodnou. Ukazují ale, že projekt zatím není ve stadiu, kdy by měl jeden definitivní provozní obraz, nýbrž stále ve stadiu skládání více částí do jednoho budoucího systému.

 

Závěr: utopie ne, ale tato dekáda to nejspíš nebude

Na hlavní otázku článku se dá dnes odpovědět poměrně přesně. Utopie to už není. Kdyby šlo jen o sen, nebyla by vybraná varianta, schválený koridor, zařazení do TEN-T ani konkrétní balík staveb na Mladoboleslavsku. Zároveň ale není poctivé tvářit se, že Liberec čeká přímý rychlík do Prahy v dohledných několika letech. Oficiální krajský materiál mluví o projektové a povolovací přípravě na 10 až 15 let, o dokumentaci pro povolení stavby na 5 až 7 let a o možném začátku stavby kolem roku 2040, pokud příprava poběží plynule.

Realistický závěr tedy zní: generace dnešních školáků a mladších pracujících se přímého a rychlého vlaku z Liberce do Prahy nejspíš dožít může. Kdo ale čeká, že se do něj sveze ještě v této dekádě nebo na začátku příští, počítá s příliš optimistickým scénářem. Spíš než rok 2030 je dnes rozumné mluvit o polovině 40. let jako o horizontu, který vyplývá z aktuálně zveřejněných oficiálních podkladů. To už není politická floskule, ale střízlivá inference z toho, co stát a kraj sami přiznávají.

Odkazy a kontext

1. Liberecký kraj: „Krajské zastupitelstvo vzalo na vědomí stav přípravy rychlého spojení Liberec–Praha“, 1. dubna 2026.
2. Liberecký kraj: prezentace „Rychlá železnice Liberec–Mladá Boleslav–Praha“.
3. Liberecký kraj: Aktualizace č. 3 Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, účinnost od 3. června 2025.
4. Liberecký kraj: „Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje schválilo krajské zastupitelstvo. Řeší mimo jiné trasu železnice z Liberce do Prahy“, 30. dubna 2025.
5. Ministerstvo dopravy: „Studie proveditelnosti Praha – Mladá Boleslav – Liberec je schválená“, 30. prosince 2019.
6. Ministerstvo dopravy: „Studie pro rychlejší železnici do Liberce je hotová. Vlaky pojedou až dvousetkilometrovou rychlostí“, 30. května 2023.
7. Správa železnic: leták „Připravované stavby na Mladoboleslavsku“, aktualizace 19. listopadu 2025.
8. Správa železnic: leták „Rekonstrukce stanice Turnov“, aktualizace 3. října 2025.
9. Ministerstvo dopravy: revize TEN-T a zařazení trati (Praha)–Lysá nad Labem–Mladá Boleslav–Liberec–Zhořelec do globální sítě, 5. prosince 2022.
10. Ministerstvo průmyslu a obchodu: 150. výročí bývalé Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Pardubic do Liberce.
11. Památkový katalog: Soubor staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.
12. Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR, leden 2017.
13. Liberecký kraj: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2028–2034.
14. Ministerstvo dopravy: Koncepce veřejné dopravy, pasáž o směrech bez relevantní železniční alternativy.
15. ŘSD a navazující materiály k D10 a jejím intenzitám.
16. Smlouva o veřejných službách pro linky R14A, R14B, R21, R22 a R24; Arriva – přehled linek a detail R21.
17. Liberecký kraj: Rychlé vlakové spojení z Liberce do Prahy. Liberecký kraj čeká na další kroky v přípravách