Liberec znovu prosí obyvatele: ukažte na mapě, kde je vám dobře, kde se bojíte, kde rádi trávíte volný čas a která místa by podle vás potřebovala změnu. Probíhá „Pocitová mapa Liberce 2025“ – součást Fóra Zdravého města – a patří k málu nástrojů, kde radnice cíleně sbírá emoce obyvatel a převádí je do plánování města. Od drobného špendlíku v online mapě se tak může během pár let dojít až k bagru v ulici.
Co je pocitová (emoční) mapa a proč ji Liberec řeší právě teď
Pocitová mapa je jednoduchý, ale silný nástroj participace: na mapě města označíte místa, která ve vás vzbuzují konkrétní pocity – bezpečí, strach, hrdost, radost, klid, naštvání, ale třeba i to, kde vám chybí park, přechod nebo lavička. Výsledkem je „emoční vrstva“ nad klasickou mapou ulic a domů.
Podle odborných materiálů k projektu PocitoveMapy.cz se pocitové mapy používají jako participativní doplněk „tvrdých“ dat: města je berou jako podklad pro plánování investic do veřejných prostranství, dopravních koncepcí nebo jako zdroj informací pro městskou policii. Zvláštní důraz se klade právě na subjektivní vnímání bezpečnosti – v řadě měst se mapuje, kde se lidé bojí chodit, třeba večer.
Liberec je součástí Národní sítě Zdravých měst a nástroj pocitových map používá dlouhodobě. V oficiálním přehledu NSZM je Liberec uveden jako aktivní člen, který pocitové mapy zapojuje do Fóra Zdravého města a navazujících procesů.
Jak funguje Pocitová mapa Liberce 2025
Aktuální Pocitová mapa Liberce 2025 běží online na adrese pocitovamapa.nszm.cz a vzniká v rámci Fóra Zdravého města. Obyvatelé se do ní dostanou přes web města nebo přímo přes stránku „Pocitová mapa Liberce 2025“.
Mechanismus je jednoduchý:
- zobrazí se mapa Liberce,
- uživatel si vybere, zda chce přidat bod, linii nebo plochu,
- přiřadí zvolenému místu pocit (pozitivní / negativní, bezpečí / strach apod.),
- na závěr vyplní pár obecných údajů (věk, pohlaví, vzdělání, městská čtvrť, délka bydlení), aby šlo výsledky lépe vyhodnotit.
Podle informace města je letošní mapa zaměřená hlavně na otázky typu: kde se v Liberci cítíte dobře, kde rádi trávíte volný čas, která místa by měla zůstat tak, jak jsou, a která by podle vás potřebovala změnu. Mapování probíhá v období od listopadu do 12. prosince 2025 jako součást Fóra Zdravého města, tedy širšího participativního procesu, kde radnice sbírá podněty obyvatel.
Kam se bojíme chodit: Fügnerova jako symbol, Papírák jako výčitka
Když Liberec spustil první pocitovou mapu už v roce 2016, ukázalo se jasně, že vedle míst, na která jsou lidé hrdí (Ještěd, zoologická zahrada), existují i lokality, kam se chodí neradi. V tehdejších výsledcích a jejich mediálním zpracování vyčnívala zejména Fügnerova ulice a její okolí – dopravní terminál MHD, křižovatka pěších tras a nákupních center.
V rozhovoru pro Český rozhlas popsal jeden z autorů pocitové mapy, geograf z Technické univerzity v Liberci, že obyvatelé v mapě velmi často označovali právě okolí Fügnerovy ulice jako místo, kde se necítí dobře. Důvodem je kombinace vysoké koncentrace lidí, zanedbaného prostředí a dopravního chaosu. Jako „zanedbané“ se v odpovědích často objevovalo i okolí Papírového náměstí, které se dlouhodobě potýká s nedokončenou zástavbou a složitým majetkovým uspořádáním.
Tyto výsledky se neodrazily jen v médiích, ale i v oficiálních dokumentech města. Plán prevence kriminality města Liberce pro období kolem roku 2020 ve své analytické části výslovně odkazuje na „Pocitovou mapu 2016“ a jako jeden z hlavních cílů uvádí zvýšení bezpečnosti a pocitu bezpečí v lokalitě Fügnerova.
Fügnerova je zároveň v odborných studiích o veřejném prostoru Liberce popisovaná jako silně zatížený dopravní uzel – terminál MHD sevřený obchodním centrem Forum a dalšími velkými stavbami. Odborníci upozorňují, že jde o typický příklad místa, které je funkční z hlediska dopravy, ale z pohledu pocitu bezpečí, orientace a pobytu působí konfliktně.
Od špendlíku k bagru: co už pocitové mapy v Liberci skutečně změnily
Základní otázka, kterou si mnozí kladou, zní: Nezůstane to jen u hezkých barevných map?
Bezpečnost a městská policie
V odborné případové studii o revitalizaci městských center v ČR, která se věnuje i Liberci, autoři uvádějí, že na základě jednání s veřejností byla vytvořena pocitová mapa míst, kde se obyvatelé cítí špatně – a výsledky se promítly do toho, jak městská policie rozmístila své hlídky. Šlo tedy o „měkké“ opatření: místo okamžité přestavby ulic se posílila přítomnost městské policie a práce s atmosférou místa.
To je konkrétní příklad proměny „špendlíku“ v mapě na reálnou změnu v ulicích – byť zatím v rovině bezpečnostní prevence, nikoli nové dlažby nebo rekonstrukce celé křižovatky.
Podklady pro strategie a projekty
Stejná studie zmiňuje, že v Liberci se pocitová mapa stala jedním z podkladů pro nový strategický plán města a pro práci Kanceláře architektury města (KAM). Výsledky veřejného mapování se používají jako doplněk k dopravním průzkumům, územním plánům a ekonomickým analýzám – a pomáhají rozhodnout, kde má smysl investovat do veřejných prostranství. Typickými příklady jsou dlouhodobě problematické lokality v širším centru, včetně okolí Papírového náměstí nebo náplavky u Nisy.
Z textů města k akci „Co a jak v centru Liberce?“, navazující na pocitové mapy, vyplývá, že výsledky map byly předány dotčeným odborům magistrátu a zapracovány do přípravy projektů – tedy do materiálů, kde se plánují konkrétní zásahy, finanční náročnost i načasování. Pocitová mapa se tak nestává „hlasováním“, ale jedním z filtrů, který pomáhá vyhodnotit, které problémy pálí veřejnost nejvíc.
Parkování, doprava a každodenní komfort
Liberec využil nástroj pocitových map i v roce 2023, kdy se samostatně mapovalo parkování ve městě – včetně centra a sídlišť. Výzvu „Pocitová mapa – parkování Liberec 2023“ zmiňuje i městský zpravodaj. Tyto informace doplnily dopravní modely a statistiky a staly se jedním z podkladů pro úpravy parkovacích režimů.
Máte pocit, že vás radnice neslyší? Tohle je jeden z mála nástrojů, kde rozhodují emoce
Běžný obyvatel Liberce se s radnicí potkává nejčastěji přes „tvrdá“ data: jízdní řády, uzavírky, vyhlášky, rozpočty, územní plán. Všechno to jsou dokumenty, které vycházejí z čísel – počty aut, trestných činů, rozpočtových položek. Pocitová mapa přidává úplně jinou rovinu: osobní zkušenost.
Odborníci na geo-participaci mluví o tom, že pocitové mapy patří do širšího balíčku nástrojů, které umožňují „geoparticipaci“ – zapojení obyvatel do rozhodování o prostoru, ve kterém žijí, prostřednictvím map. Zásadní je, že:
- mapa sbírá pocity, ne názory na konkrétní politiky,
- podněty jsou anonymní a agregované,
- v kombinaci s demografickými daty (věk, čtvrť, délka bydlení) ukazuje, kdo přesně problém cítí – jestli senioři, rodiče s dětmi, studenti nebo třeba dojíždějící.
Právě v této kombinaci je síla: tvrdá data o kriminalitě mohou říkat, že se v určité ulici nestává „nic zvláštního“, zatímco pocitová mapa ukáže, že tudy velká část obyvatel raději nechodí – třeba kvůli špatnému osvětlení, zanedbaným fasádám nebo skupinkám lidí, kterých se bojí. V jiných městech (Jihlava, Frýdek-Místek, Olomouc) vedla podobná mapování už k úpravám osvětlení, přechodů nebo k cílenému dohledu městské policie – a právě tento princip Liberec postupně přebírá.
Pro obyvatele, kteří mají pocit, že „radnice stejně dělá, co chce“, je pocitová mapa možná nejjednodušší způsob, jak dát najevo, co je trápí nebo naopak těší – bez dlouhých dopisů a složitých jednání.
Jak se konkrétně zapojit: návod krok za krokem
Otevřete pocitovou mapu
-
- přes web města Liberec (sekce Zdravé město / aktuality),
- nebo přímo na adrese „Pocitová mapa Liberce 2025“ na portálu pocitovamapa.nszm.cz.
Vyberte typ záznamu
-
- bod – jedno konkrétní místo (přechod, zastávka, roh ulice),
- linie – třeba stezka, ulice, cesta parkem,
- plocha – celé sídliště, park, náměstí.
Přiřaďte pocit / situaci
-
- kde je vám dobře a jste na Liberec hrdí,
- kde se cítíte nebezpečně nebo nekomfortně,
- kde trávíte volný čas, sportujete nebo chodíte s dětmi,
- kde podle vás něco chybí (lavička, přechod, zeleň).
Doplňte základní údaje o sobě
-
- věk, pohlaví, nejvyšší vzdělání, městská čtvrť, délka bydlení v Liberci. Tyto údaje pomáhají městu pochopit, koho se problém týká, ale v mapě se neukazují jména ani adresy jednotlivců.
Odešlete a sdílejte
-
- systém vám potvrdí uložení záznamu,
- město poté data vyhodnotí a výsledné mapy zveřejní, typicky v návaznosti na Fórum Zdravého města a další strategické materiály.
Co od toho realisticky čekat (a co ne)
Pocitová mapa není referendum, kde vyhraje lokalita s nejvyšším počtem „špendlíků“. Je to:
- signální nástroj – ukazuje, kde se kumulují pocity strachu, nepořádku nebo naopak hrdosti,
- doplněk k analýzám – město k ní přikládá statistiky kriminality, dopravní průzkumy, majetkové vztahy, finanční možnosti,
- zdroj pro měkká opatření – umístění hlídek městské policie, práce s komunitou, krátkodobé úpravy (osvětlení, úklid).
Tvrdší investice – rekonstrukce Fügnerovy, změna dopravního řešení, velké zásahy na Papírovém náměstí – jsou závislé na penězích, vlastnických vztazích a dotačních programech. Odborné studie připomínají, že i když veřejnost dává jasně najevo, kde to „pálí“, cesta od mapy k bagru může trvat roky.
Zároveň platí, že bez podobných nástrojů by radnice často slyšela jen nejhlasitější jednotlivce – ti, kdo se ozvou na zastupitelstvu nebo v médiích, nebývají reprezentativní vzorek města. Pocitová mapa Liberec 2025 je šancí, aby zazněl širší, systematicky nasbíraný hlas obyvatel.
Emoční otisk města, který může pohnout realitou
Za posledních deset let ukázaly pocitové mapy v Liberci, že mezi hrdostí na Ještěd či zoologickou a nelibostí z okolí Fügnerovy ulice a Papírového náměstí je napětí, které nelze přehlížet. Radnice výsledky postupně zapracovala do plánů prevence kriminality, strategie města i práce městské policie.
Aktuální Pocitová mapa Liberce 2025 přidává další vrstvu: kromě bezpečnosti řeší i to, kde je lidem prostě dobře – kde rádi tráví volný čas, kde město funguje, jak má, a co by rozhodně nemělo zmizet. Právě kombinace „kde se bojíme chodit“ a „kde se cítíme doma“ může vytvořit emoční otisk Liberce, který by bylo škoda nevyužít.
Kdo chce, aby se v Liberci něco změnilo – nebo naopak zůstalo stejné – má teď několik dní jednu z nejpřímějších příležitostí to městu říct. Stačí pár kliknutí v mapě.