Přijímačky v Libereckém kraji: 688 volných míst, ale systém dál třídí děti podle nervů i peněz
Po prvním kole přijímacího řízení zůstává na středních školách v Libereckém kraji 688 volných míst. Pro část rodin je to dobrá zpráva: druhé kolo dává reálnou šanci. Jenže samotná čísla zakrývají tvrdší problém – systém přijímaček stále zvýhodňuje ty, kdo mají informace, čas, klid a peníze na přípravu.
Výsledek prvního kola přijímaček vypadá na první pohled klidně: většina uchazečů se na střední školu dostala a v Libereckém kraji zůstávají stovky volných míst. Jenže pod povrchem je méně pohodlná otázka: mají děti opravdu rovnou šanci, nebo se jen naučily procházet systémem, který odměňuje lepší strategii, lepší informace a často i dražší přípravu?
Podle údajů Libereckého kraje se letos na čtyřleté obory přihlásilo 5 414 uchazečů, přijato jich bylo 4 795. Kraj uvádí úspěšnost 88,6 %. Po prvním kole zůstává v nabídce 688 volných míst. To je zpráva praktická: kdo v prvním kole neuspěl, nemá ještě zavřené dveře. Zároveň je to ale zpráva politická. Ukazuje, že otázka nestojí jen tak, zda je ve školách dost lavic. Důležitější je, kde ty lavice jsou, v jakých oborech a zda odpovídají tomu, co chtějí žáci, rodiče i region.
Druhé kolo: šance ano, ale ne bez rizika
Druhé kolo přijímacího řízení se týká škol a oborů, kde po prvním kole zůstala volná kapacita. Kraj uvádí, že volná místa jsou rozdělena napříč typy škol: 14 míst na gymnáziích, 26 na lyceích, 199 na středních odborných školách, 60 na učilištích s maturitou a 389 na učebních oborech.
Pro rodiče a žáky je teď klíčové sledovat systém DiPSy a kritéria konkrétních škol. Přihlášky do druhého kola lze podat od 19. do 24. května, případně ještě 25. května v listinné podobě. Výsledky druhého kola mají být známé 23. června 2026.
Zvláštní pozor si zaslouží jedna věc: pokud byl uchazeč v prvním kole přijat, ale chce se hlásit do dalšího kola, musí se vzdát práva na přijetí. To není administrativní drobnost. Je to rozhodnutí s rizikem. Vzdání se místa neznamená automatické přijetí jinam. Rodiny by proto měly postupovat chladně, ověřit si šance na konkrétní škole a nepodlehnout dojmu, že druhé kolo je prosté „přepnutí“ na lepší možnost.
Číslo 688 může uklidnit. Nemělo by uspávat
Skutečnost, že v kraji zůstává téměř 700 míst, neznamená, že systém funguje ideálně. Znamená hlavně to, že nabídka a poptávka nejsou rovnoměrně rozložené. Míst je více tam, kde zájem není tak silný. Naopak o některé gymnaziální, lycejní nebo atraktivní odborné obory se bojuje mnohem tvrději.
Tady začíná odpovědnost kraje. Liberecký kraj jako zřizovatel velké části středních škol nemůže ovlivnit všechno: jednotnou přijímací zkoušku nastavuje stát a Cermat. Kraj však odpovídá za síť škol, podporu oborů, kapacity, stipendia a dlouhodobé plánování. Jestliže se opakovaně ukazuje, že některé obory jsou přeplněné zájmem a jiné dlouhodobě bojují o žáky, nestačí každý květen vydat uklidňující zprávu. Je třeba veřejně ukazovat, jak se nabídka mění, proč se mění a podle jakých dat.
Kraj má v tomto směru i vlastní nástroje. Například stipendijní program podporuje vybrané obory, které se dlouhodobě nedaří naplňovat a po jejichž absolventech je poptávka na trhu práce. To je rozumné. Ale samo stipendium nevyřeší prestiž oboru, kvalitu výuky ani to, zda žák a rodič vůbec včas pochopí, proč může být technický nebo řemeslný obor dobrá životní volba.
Stát digitalizoval chaos. Ale nepřestal vytvářet stres
Digitalizace přijímacího řízení přes DiPSy byla důležitý krok. Zmizely zápisové lístky, přihlášky lze řadit podle priority a systém umí uchazeče automaticky přiřadit tam, kam se podle výsledků a pořadí škol dostane. To je nepochybně lepší než starý model, který vyráběl dlouhé týdny nejistoty.
Jenže digitalizace není totéž co spravedlnost. Systém může být technicky čistší, a přesto sociálně tvrdý. Kdo dobře rozumí prioritám, šancím, bodovým hranicím a strategii výběru, má výhodu. Kdo tomu nerozumí, může si zavřít cestu i tam, kam by se podle schopností dostal.
Výzkumy k přijímacímu řízení upozorňují právě na tento problém: část rodičů nerozumí algoritmu, nevyužívá efektivně pořadí škol, nezná hranice přijetí a nemá přístup k placené přípravě. Systém tak netřídí jen podle znalostí z matematiky a češtiny. Třídí i podle informačního kapitálu rodiny.
Placená příprava: tichá privatizace veřejné šance
Nejcitlivější část debaty se týká přípravy na přijímačky. Samotná jednotná přijímací zkouška je státní nástroj. Cermat připravuje testy z češtiny a matematiky, každá část má maximum 50 bodů. Vedle toho ale vznikl mohutný komerční trh: kurzy, zkoušky nanečisto, placené simulace, strategie, rozbory, aplikace a individuální doučování.
Na tom, že někdo nabízí vzdělávací službu, není samo o sobě nic špatného. Problém začíná ve chvíli, kdy se placená příprava stane téměř nevyřčenou normou. Veřejná škola pak formálně říká: všichni mají stejný test. Realita však zní: někteří mají měsíce tréninku, rodiče se zkušeností, placený kurz a klidné zázemí; jiní mají jen školní výuku a nervy.
Stát si tento problém částečně uvědomuje. Cermatovské Přijímačky nanečisto mají podle oficiálního popisu pomoci zejména žákům, kteří neprocházejí hrazenou přípravou. To je správný směr. Zároveň ale platí, že pokud veřejný systém potřebuje „nanečisto“ simulovat sám sebe, je to nepřímé přiznání, že ostrá zkouška je pro mnoho dětí spíše testem testové gramotnosti než přirozeným ověřením školního vzdělání.
Jádro problému je systémové: stát vytvořil tak významnou bránu do dalšího vzdělávání, že kolem ní logicky vyrostl komerční průmysl příprav. A veřejná moc nesmí předstírat, že to nemá dopad na rovnost šancí.
Kraj musí říkat víc než „míst je dost“
Liberecký kraj ve své tiskové zprávě správně uklidňuje uchazeče, kterým první kolo nevyšlo. Druhé kolo opravdu může být šance. Jenže veřejnost potřebuje víc než povzbuzení. Potřebuje přehlednou mapu: kde přesně jsou volná místa, jaké jsou reálné šance, které obory mají dlouhodobě problém s naplněností a kde naopak kapacita nestačí poptávce.
Zajímavý detail je už v samotné komunikaci čísel. Kraj mluví o volných místech na středních školách, v jedné formulaci o čtyřletých oborech, ale v rozpisu zároveň uvádí i 389 míst na učebních oborech s výučním listem. Pro běžného rodiče je proto přesnější číst zprávu takto: v kraji zůstává 688 míst v nabídce po prvním kole, ale je nutné ověřit konkrétní obor, délku studia, zakončení a kritéria přímo v DiPSy.
Právě taková přesnost je důležitá. Přijímačky nejsou sportovní tabulka. Jsou to rozhodnutí, která ovlivňují profesní dráhu, každodenní dojíždění, rodinný stres i budoucí pracovní trh v regionu.
Co má teď udělat rodič nebo uchazeč
Nejdřív zkontrolujte konkrétní obory v DiPSy, ne jen obecný počet volných míst. Rozdíl mezi „v kraji jsou stovky míst“ a „na škole, kterou chcete, jsou dvě místa“ je zásadní.
Poté si ověřte kritéria druhého kola. Ne každá škola pracuje stejně, některé mohou mít školní část přijímacího řízení nebo další podmínky. Pokud už jste přijati jinde a uvažujete o druhém kole, nepodávejte vzdání se přijetí bez jasného plánu. Vzdání se místa není pojistka, ale sázka.
A nakonec: neberte první neúspěch jako verdikt o schopnostech dítěte. Přijímací řízení je směs znalostí, strategie, nabídky míst, stresu a rodinného zázemí. Dítě, které se nedostalo v prvním kole, není horší. Často jen narazilo na obor, kde byla silná konkurence, nebo na systém, který neumí dobře rozlišit potenciál od natrénované testové výkonnosti.
Podivný guláš vyvolávající stres, změna v nedohlednu
Druhé kolo ukáže, jak se volná místa skutečně zaplní. Důležitější ale bude delší debata: zda Liberecký kraj dokáže upravovat síť škol podle zájmu žáků i potřeb regionu a zda stát dokáže přijímačky změnit tak, aby nebyly každoročním veletrhem stresu a nerovností.
Dobré školství nemá být loterie pro informované. Má dát dětem jasnou, férovou a srozumitelnou cestu. Pokud přijímačky rok co rok vytvářejí paniku, placený trh příprav a tlak na rodiny, není to chyba dětí. Je to chyba systému, který si zvykl měřit výkon, ale málo se ptá, koho přitom zbytečně ztrácí.
Zdroje a kontext
- Cermat: Přihlášky na střední školy, termíny druhého kola, pravidla odvolání a vzdání se práva na přijetí.
- Cermat: Jednotná přijímací zkouška, složení testů a bodové maximum.
- MŠMT: digitalizace přijímacího řízení, priorizace škol a konec zápisových lístků.
- EDU LK a Liberecký kraj: Dlouhodobý záměr vzdělávání 2024–2028 a stipendijní program pro vybrané obory.
- PAQ Research a Česká školní inspekce: nerovnosti v přijímacím řízení, role informovanosti rodin a sociálních podmínek.