Policie kontrolovala stavby v kraji. Výsledek ukazuje víc než jen pár přestupků

Cizinecká policie kontrolovala stavby na Jablonecku a Českolipsku. Zjistila porušení pobytových pravidel, nelegální práci sedmi cizinců a vypátrala i jednoho hledaného občana ČR. Nešlo o izolovaný zátah: policie podobných větších akcí v Libereckém kraji provedla za první pololetí už deset.

• Kontroly se týkaly staveb na Jablonecku a Českolipsku, přesné adresy policie neuvedla.
• Policie zjistila 11 porušení pobytového zákona, 7 případů nelegální práce a vypátrala jednu hledanou osobu.
• Za první pololetí šlo už o součást série 10 větších akcí v Libereckém kraji.

Na stavbě se často pozná víc než jen to, jak rychle roste dům. Pozná se tam i to, jak funguje stát, jak poctivé jsou firmy a kde se v české ekonomice šetří tak dlouho, až se začne šetřit na pravidlech. Policejní kontrola staveb na Jablonecku a Českolipsku proto není jen zpráva o několika cizincích bez správných dokladů. Je to malý průřez jedním větším problémem: kdo v Česku skutečně staví, za jakých podmínek a jak často se na to stát přijde podívat.

Policie oznámila, že v rámci bezpečnostní akce STAVBA proběhlo v Libereckém kraji hned několik kontrol. Cizinečtí policisté se zaměřili na stavby na Jablonecku a Českolipsku. Přesné adresy, názvy staveb ani firmy policie veřejně neuvedla. To je důležité říct hned na začátku: z veřejných zdrojů tedy nelze férově tvrdit, zda šlo o konkrétní obecní zakázku, soukromou stavbu, bytový projekt nebo průmyslový areál.

Co policie zjistila

Podle policie bylo během několika kontrol prověřeno bezmála sto cizinců a přes sedm desítek občanů České republiky. Porušení zákona o pobytu cizinců zaznamenala policie v 11 případech a za tato porušení udělila pokuty v příkazním řízení za více než 8 tisíc korun. Sedm cizinců podle policie vykonávalo zaměstnání nelegálně a má jim být vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění. Během kontrol byl navíc vypátrán jeden občan České republiky, po kterém bylo vyhlášeno celostátní pátrání.

To nejsou čísla, ze kterých by se měla vyrábět panika. Ale nejsou ani zanedbatelná. U nelegální práce nejde jen o „papír navíc“. Jde o systém, ve kterém člověk pracuje mimo pravidla, stát nedostává odvody a poctivé firmy jsou tlačené do nerovné soutěže. Kdo zaměstnává legálně, platí mzdy, pojistné, bezpečnost práce a administrativu. Kdo pravidla obchází, může být levnější — a právě proto je to problém.

Klíčová čísla

Bezmála 100 kontrolovaných cizinců; přes 70 kontrolovaných občanů ČR; 11 porušení pobytového zákona; 7 cizinců pracujících nelegálně; 1 hledaný občan ČR; 10 větších akcí v prvním pololetí; 537 zkontrolovaných občanů ČR; 1 611 zkontrolovaných cizinců; 110 pokut; 100 800 Kč na pokutách; 31 zajištěných cizinců; 4 osoby v celostátním pátrání.

Byl to zátah, nebo běžná rutina?

Pro konkrétní stavbu to může působit jako zátah — přijede cizinecká policie, služební psi, drony, kontrolují se osoby a doklady. Z pohledu státu to ale rutina je. Policie sama uvádí, že za první polovinu roku proběhlo v Libereckém kraji už 10 větších akcí tohoto typu. Během nich bylo zkontrolováno 537 občanů České republiky a 1 611 cizinců. Výsledkem bylo 110 pokut za 100 800 Kč, zajištění 31 cizinců porušujících zákon o pobytu a vypátrání čtyř osob v celostátním pátrání.

Policie zároveň oznámila, že v obdobných kontrolách bude pokračovat i ve druhé polovině roku. Jinými slovy: kontroly staveb nejsou výjimka z normálu.

Kdo akci spustil

Iniciátorem akce je cizinecká policie v Libereckém kraji, která akci STAVBA prováděla. Uvádí se také zapojení služební kynologie se psy a specialistů na pilotování dronů.

Širší rámec ale není jen policejní. Nelegální zaměstnávání cizinců je v Česku dlouhodobě řešené jako meziresortní problém. Ministerstvo práce a sociálních věcí zastřešuje Meziresortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců. Inspekce práce zároveň uvádí odhalování nelegálního zaměstnávání mezi svými hlavními kontrolními prioritami. Policie tedy řeší pobyt, totožnost, pátrání a bezpečnostní část. Inspekce práce a pracovní legislativa řeší nelegální zaměstnávání a odpovědnost zaměstnavatelů.

Malá pokuta neznamená malý problém

Na první pohled může působit zvláštně, že policie uvádí pokuty za více než 8 tisíc korun, zatímco u nelegální práce mohou podle zákona padat mnohem tvrdší sankce. Vysvětlení je jednoduché: policejní pokuty v této zprávě se týkají zjištěných porušení pobytového zákona v příkazním řízení. To není totéž jako případné správní řízení o umožnění nelegální práce zaměstnavatelem.

Právě tady je skrytý praktický význam celé kauzy. Zákon o zaměstnanosti umožňuje za umožnění nelegální práce uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do 10 milionů korun, nejméně 50 tisíc korun. V některých případech může následovat i zákaz činnosti až na dva roky. Zákon také počítá s povinností uhradit cizinci dlužnou odměnu a odvody. Jinými slovy: jestliže se prokáže odpovědnost firmy, nejde o „pár stovek za doklad“, ale o vážný zásah do podnikání.

Co to říká o českém stavebnictví

Stavebnictví je obor, který stojí na termínech, cenách a subdodávkách. Veřejnost často vidí jen hotový dům, silnici nebo školku. Uvnitř ale může být dlouhý řetěz firem, subdodavatelů, agentur, part a jednotlivců. Čím delší je řetěz, tím snáz se odpovědnost rozptýlí: investor řekne, že najal hlavního dodavatele, hlavní dodavatel ukáže na subdodavatele a subdodavatel na další partu.

To neznamená, že stavebnictví je špinavý obor jako celek. Znamená to ale, že právě stavebnictví je pro podobné kontroly logickým cílem. Je tam vysoký tlak na cenu, vysoká potřeba pracovní síly a časté střídání lidí na pracovišti. Když systém funguje, cizinec pracuje legálně a firma má čisté doklady. Když nefunguje, z cizince se stává levná a snadno vyměnitelná pracovní síla — a z poctivé firmy hlupák, který platí všechno, co má.

Politicky je to nepříjemné téma, protože se nehodí ani do jednoduchého protiimigračního sloganu, ani do pohodlné fráze o „potřebných pracovnících ze zahraničí“. Česká ekonomika zahraniční pracovníky potřebuje. Současně musí umět říct, že práce bez pravidel není sociální citlivost, ale podvod na pracovníkovi, státu i konkurenci.

Skutečná otázka zní: kdo nese odpovědnost

Akce STAVBA ukazuje, že stát umí přijít na stavbu a zkontrolovat lidi. To je dobrý začátek, ale ne konec. Skutečná účinnost se pozná až podle toho, zda kontroly dopadnou i na ty, kdo z nelegální práce těží. Pracovník na stavbě je často nejslabší článek řetězu. Silnější článek sedí jinde: v obchodním modelu, v subdodavatelské smlouvě, v tlaku na nejnižší cenu a v ochotě zavírat oči, dokud je práce hotová včas.

Proto je správné ptát se dál. Kolik kontrol proběhlo přímo na Českolipsku a kolik na Jablonecku? Šlo o veřejné, nebo soukromé stavby? Kolik případů policie předala inspekci práce? A budou zveřejněny i výsledky navazujících řízení vůči zaměstnavatelům? Bez těchto odpovědí zůstáváme u první vrstvy problému. A ta sice vypadá akčně — psi, drony, policie na stavbě — ale skutečný test je méně fotogenický: jestli pravidla platí i pro firmy, které na nelegální práci vydělávají.

 

Zdroje a kontext

• Policie ČR: Další ze sérií kontrol v rámci akce STAVBA
• Ministerstvo práce a sociálních věcí: Nelegální zaměstnávání
• Státní úřad inspekce práce: Nelegální zaměstnávání, nelegální práce
• Státní úřad inspekce práce: Inspekce práce v roce 2025 odhalila téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob
• MPSV: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
• ČSÚ / Statistika & My: Stavebnictví v roce 2025 rostlo