Liberecký kraj chce i v roce 2026 znovu udržet malé venkovské prodejny při životě. Do programu „OBCHŮDEK 2021+“ pošle celkem 4,4 milionu korun, z toho až 3,8 milionu má přijít z Ministerstva průmyslu a obchodu a 600 tisíc doplatí kraj ze svého. Pro provozovatele to může být užitečná provozní injekce, ale jen tehdy, pokud se včas připraví a pokud obchod plní přesně nastavené podmínky.

Na venkově není malý obchod jen místo, kde se koupí rohlíky, mléko a pivo. V řadě obcí je to poslední zbytek základní obslužnosti, někdy i poslední každodenní veřejný bod kontaktu. Ministerstvo i kraj to v podstatě přiznávají otevřeně: program nevznikl kvůli rozvoji maloobchodu jako byznysu, ale kvůli tomu, že běžný trh v malých obcích často nefunguje dost silně na to, aby uživil jedinou místní prodejnu bez pomoci.

A je dobře, že to kraj řeší právě takto přímo. Výzkum pro Ministerstvo pro místní rozvoj ukazuje, že prodejny potravin patří mezi služby, jejichž vybavenost na venkově od 90. let klesala, byť se tempo poklesu v posledních letech zpomalilo. Zároveň platí, že velikost obce je pro dostupnost služeb zásadní faktor. Jinými slovy: čím menší sídlo, tím větší riziko, že bez podpory obchod zmizí.

Co se v roce 2026 přesně děje

Pro rok 2026 běží na státní úrovni už pátá výzva programu OBCHŮDEK 2021+. Ministerstvo ji vyhlásilo 31. března 2026. Pro kraje je na ni připraveno celkem 49,4 milionu Kč, přičemž jeden kraj může získat maximálně 3,8 milionu Kč. Liberecký kraj už oznámil, že se opět zapojí, podá žádost do státní výzvy a celkový krajský balík zvýší na 4,4 milionu Kč. To znamená, že stejně jako loni doplatí rozdíl z vlastního rozpočtu. Zároveň je důležité vědět ještě jednu věc: státní část se vyplácí zpětně, takže kraj projekt předfinancuje.

Pro samotné provozovatele je nejdůležitější termín tento: žádosti o krajskou podporu mají být v Libereckém kraji přijímány od 1. do 15. června 2026. Maximální výše podpory na jednu prodejnu činí 130 tisíc Kč. Peníze mají směřovat hlavně na provozní náklady: mzdy, nájem, energie, internet, služby spojené s bezhotovostními platbami a nově i s automatizovaným nebo hybridním provozem.

Kdo může žádat a kdo naopak ne

Základní logika programu je přísná a má svůj důvod: podpora nejde tam, kde je obchodů víc a kde mezi sebou soutěží, ale tam, kde by bez pomoci mohl zmizet poslední nebo jediný obchod v místě. Podpora je určena pro prodejny s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách, které leží v obci do 1 000 obyvatel, případně v obci do 3 000 obyvatel, pokud její místní část má do 1 000 obyvatel a na území je maximálně jedna taková prodejna. Prodejna má být zpravidla otevřena nejméně pět dní v týdnu celoročně; u obcí do 350 obyvatel lze jít na minimum tří dnů v týdnu.

Novinkou pro rok 2026 je rozšíření okruhu možných žadatelů. Vedle podnikatelů a obcí mohou nově vstupovat i neziskové organizace a společenství obcí. To je důležitý posun. V některých vesnicích totiž obchod nedrží klasický soukromý obchodník, ale obec, obecní firma, místní spolek nebo více obcí dohromady. Program tak začíná více odpovídat realitě venkova, kde obchod často funguje jako služba na pomezí podnikání a veřejného zájmu.

Co si mají provozovatelé připravit už teď

Tady je první praktická rada: nečekat, až kraj zveřejní poslední formulář. Veřejně potvrzené jsou už termín a základní parametry, ale detailní krajská stránka pro ročník 2026 v době rešerše ještě nenesla nové znění programu; veřejně dohledatelné bylo stále loňské vyhlášení a obecné instrukce dotačního portálu pro žádosti 2026. To znamená, že nejrozumnější je vycházet z loňské techniky podání a být připraven dopředu.

Pokud kraj zachová loňský režim, což je velmi pravděpodobné, bude žádost opět podávána přes krajský dotační portál s přihlášením přes Identitu občana. Loni bylo potřeba doložit zejména oprávnění k podnikání, bankovní účet, potvrzení obce o splnění podmínek, čestné prohlášení o bezdlužnosti a účetní či daňové doklady k provozním nákladům. U některých položek se uznával i paušál, například u energií, internetu nebo platebních služeb. Pro žadatele z toho plyne jednoduchý závěr: odděleně si schovávat faktury, mít pořádek v nákladech konkrétní prodejny a co nejdřív si domluvit součinnost s obcí.

Velký pozor je potřeba dát na jednu snadno přehlédnutelnou věc. Státní výzva pro rok 2026 pracuje s rozhodným obdobím roku 2025, tedy s provozními náklady vzniklými od 1. ledna 2025 do 31. října 2025, případně až do 31. prosince 2025 podle toho, jak to nastaví kraj. V loňském krajském programu se opravdu dokládaly náklady za předchozí kalendářní rok. Provozovatelé proto nesmějí počítat s tím, že budou teprve utrácet v roce 2026 a z těchto peněz to zpětně zaplatí. Tato podpora je spíš refundace již vzniklých nákladů než peníze „dopředu“.

Pomáhá tato dotace opravdu, nebo je to hlavně administrativa

Poctivá odpověď zní: ano, pomáhá, ale jen v určitém typu problému. Není to program, který z nefunkčního obchodu udělá prosperující firmu. Je to program, který může dorovnat část provozní ztráty a udržet otevřené dveře tam, kde obchod balancuje na hraně. V Libereckém kraji je na tom dobře vidět trend: od prvního kola bylo podpořeno dohromady 181 žádostí za zhruba 16,2 milionu Kč, přičemž počet podpořených prodejen stoupl z 42 na 48. To nevypadá jako dotace do prázdna. To vypadá jako nástroj, po kterém je trvale poptávka a který se reálně vyčerpává.

Současně ale není rozumné si nalhávat, že tím je problém vyřešen. Program řeší provozní náklad, ale neřeší slabou kupní sílu v malých obcích, drahou logistiku, horší podmínky od velkoobchodů, personální nouzi ani to, že lidé část nákupů stejně udělají ve městě nebo online. Zahraniční zkušenost je v tomhle velmi střízlivá: britské analýzy komunitních venkovských obchodů ukazují, že samotná „pohodlnost blízkého nákupu“ už nestačí. Životaschopné bývají hlavně ty prodejny, které přidají další roli: výdejní místo, domácí rozvoz, kávu, lokální výrobky, komunitní funkci nebo částečnou automatizaci.

Právě tady je silná stránka letošního nastavení. Program už dnes výslovně počítá s náklady na bezhotovostní platby i na automatizovaný a hybridní provoz. To je důležité, protože venkovská prodejna roku 2026 nemá dlouhodobě přežít jako zmenšená verze obchodu z roku 1998. Má šanci spíš tehdy, když bude levnější na provoz a nabídne víc než jen regál se základními potravinami.

Co říkají čísla z minulých let

Liberecký kraj uvádí u předchozích čtyř období tato čísla: v letech 2021/2022 podpořil 42 žádostí, v letech 2022/2023 celkem 44, v letech 2023/2024 už 47 a v letech 2024/2025 dokonce 48. V posledních třech obdobích kraj pokaždé pracoval s balíkem 4,4 milionu Kč a celý jej v zásadě vyčerpal. Zjednodušeně řečeno: nejde o marginální titul, o který by se nikdo nehlásil. Naopak, Liberecký kraj si z něj udělal stabilní nástroj regionální politiky.

Celostátní kontext říká totéž. Ve třetí výzvě programu MPO bylo přes kraje podpořeno 614 venkovských prodejen částkou přes 46 milionů Kč a ministerstvo uvádí, že podpora pomohla zachovat základní obslužnost asi pro 250 tisíc obyvatel. Program tedy není jen liberecký experiment. Je to celorepublikový pokus zabránit tomu, aby se z venkova dál tiše vytrácely základní služby.

Zkušenost odjinud: když obchod není jen obchod

Užitečné srovnání nabízí Velká Británie, kde se část venkovských prodejen udržela díky komunitnímu vlastnictví a širší nabídce služeb. Podle dat Plunkett UK a ACS je ve Spojeném království 424 komunitně vlastněných obchodů, které zaměstnávají kolem 2 000 lidí, vytvářejí asi 11 500 dobrovolnických pozic a dlouhodobě vykazují velmi vysokou míru přežití. Zároveň tamní zprávy výslovně říkají, že obchod na venkově musí dnes fungovat jako bezpečný komunitní prostor, lokální ekonomický uzel a servisní bod pro starší či méně mobilní obyvatele. To je pro Liberecký kraj důležité poučení: samotná dotace pomůže přežít jeden rok, ale dlouhodobě vyhrávají obchody, které mají víc funkcí najednou.

Zajímavost, která v tom hraje velkou roli

Možná nejzajímavější detail není samotná výše dotace, ale to, že program se už neomezuje jen na „klasický pultový krámek“. Ministerstvo při prodloužení programu do roku 2028 výslovně mluví o energetických úsporách, fotovoltaice, digitálních technologiích a plně bezobslužných nebo hybridních prodejnách 24/7. Jinými slovy: stát i kraje už de facto připouštějí, že část venkovských obchodů přežije jen tehdy, když bude technologicky jiná než dřív. Pro malé obce to může být nepříjemná změna zvyku, ale současně i jediná realistická cesta, jak obchod udržet.

Co z toho plyne pro Liberecký kraj a co sledovat dál

Provozovatelům venkovských prodejen se letos vyplatí tři věci: mít hned připravené účetní doklady za uznatelné náklady, včas si obstarat potvrzení obce a nenechat technické podání na poslední týden. Obcím se vyplatí jiná trojice kroků: brát obchod jako veřejně důležitou službu, ne jako soukromý problém jednoho nájemce; pomoci s administrativou; a tam, kde klasický model slábne, otevřeně uvažovat o obecním, spolkovém nebo hybridním provozu. A obyvatelům z toho plyne možná nejprostší věta ze všech: jestli chtějí mít v místě obchod, musí v něm alespoň část nákupů opravdu dělat.

Celkově vzato je letošní pokračování programu pro Liberecký kraj rozumný a potřebný krok. Není to zázračné řešení vylidňování venkova ani recept na prosperitu každé malé prodejny. Ale jako obrana proti tichému rozpadu základních služeb to smysl má. A dává větší smysl než cynická představa, že si „trh poradí“. Neporadil. Právě proto ten program existuje.

Odkazy a kontext

1. Liberecký kraj: „Program Obchůdek 2021+ pokračuje. Liberecký kraj opět podpoří venkovské prodejny“, 8. dubna 2026.
2. Ministerstvo průmyslu a obchodu: „MPO vyhlašuje pátou výzvu programu Obchůdek 2021+“, 31. března 2026, a programová dokumentace k výzvě 2026.
3. Liberecký kraj, dotační portál: stránka programu Obchůdek 2021+ a loňské vyhlášení včetně příloh k žádosti.
4. MPO: „Zhodnocení III. výzvy programu Obchůdek 2021+“, 12. prosince 2024.
5. MMR / Sociologický ústav AV ČR: „Změny vybavenosti venkovských obcí základními službami a dopady na jejich obyvatele“, 2021.
6. Plunkett UK a ACS: „The Future of Rural Retail 2025“, „Community Ownership: A Better Form of Business 2025“ a „ACS Rural Shop Report 2025“.