V pátek 10. dubna 2026 od 17 hodin se v kulturním domě v Ralsku-Kuřívodech koná veřejné projednání záměru stavby fotovoltaické elektrárny na bývalém letišti Hradčany. Nejde o okrajovou debatu o několika panelech na louce, ale o jeden z největších energetických záměrů, které Liberecký kraj v posledních letech rozjel: projekt, který má zasáhnout krajskou energetiku, využití brownfieldu, podobu okolní krajiny i vztahy mezi krajem a místními obyvateli.

Na první pohled to může vypadat jednoduše: kraj chce využít dlouhodobě nevyužívané bývalé vojenské letiště, vyrábět vlastní elektřinu a snížit účty školám, nemocnicím a dalším krajským organizacím. Jenže právě v Ralsku nikdy není nic jen technická operace. Tady se vždycky potkává energetika s krajinou, historií území, ochranou přírody, rekreačním využitím a nedůvěrou lidí k velkým projektům, které se rozhodují „někde nahoře“.

Páteční setkání je proto důležité hlavně z jednoho důvodu: bude to první opravdu širší test, zda kraj dokáže projekt veřejnosti vysvětlit srozumitelně, konkrétně a bez mlžení. A také zda už má v ruce dost odpovědí na otázky, které budou občany zajímat víc než obecné řeči o zelené energii.

Co se v pátek vlastně koná

Podle oficiálních pozvánek zveřejněných Libereckým krajem, společností Energie Ralsko a městem Mimoň se v pátek uskuteční veřejné projednání záměru výstavby fotovoltaické elektrárny v areálu bývalého letiště Hradčany. Konat se má v novém kulturním domě v Kuřívodech, moderovat ho bude Frank Bold Advisory a veřejnosti mají projekt představit zástupci krajské společnosti Energie Ralsko spolu s právními zástupci. Organizátorsky se v oznámeních objevují společnosti Energie Ralsko a Energie LK.

Důležité je rozlišit jednu věc. Označení „veřejné projednání“ zní slavnostně a úředně, ale z dostupných podkladů neplyne, že by páteční akce sama o sobě byla už finálním zákonným projednáním poslední projektové verze. Spíš jde o veřejnou prezentaci a diskusi nad záměrem, který má teprve projít dalšími kroky: změnou zásad územního rozvoje, související SEA, následně EIA k projektové dokumentaci a dalšími povolovacími procedurami. Jinak řečeno: v pátek se ještě definitivně nerozhodne, ale může se velmi výrazně ukázat, kde projekt politicky a společensky naráží.

O jak velký projekt jde a proč se kolem něj motá víc čísel

Tady začíná první problém celé debaty: lidé slyší různá čísla a mohou snadno získat pocit, že se projekt za pochodu nafukuje nebo naopak zamlčuje. Ve veřejných materiálech se dnes objevuje výkon až 62,5 MWp, v lednové krajské komunikaci se mluvilo o projektu až 65 MWp, starší studie proveditelnosti z roku 2022 pracovala dokonce s variantami přes 100 MWp a v letošní veřejné debatě se zároveň často mluví o tom, že samotná krajská část má mít kolem 30 MW a další zhruba stejně velkou část by mohl stavět komerční partner.

Ve skutečnosti se tu překrývají čtyři různé roviny. První je starší technická studie, která zkoumala maximální využití plochy. Druhá je rezervovaný výkon připojení do sítě, který je podle krajských a firemních materiálů smluvně omezen na 62,5 MW. Třetí je ekonomicky smysluplná velikost zdroje pro samotný Liberecký kraj, která podle technicko-ekonomického modelu vychází kolem 30 MWp pro pokrytí většiny vlastní spotřeby. A čtvrtá rovina je organizační model: zda bude vše provozovat kraj, vše přenechá partnerovi, nebo se plocha rozdělí mezi kraj a soukromého investora.

Pro běžného obyvatele je podstatné tohle: dnes už nejde o původní představu „obsadit celé letiště“. Aktuálně komunikovaná verze je menší, kompromisnější a počítá s tím, že část plochy má zůstat nezastavěná kvůli fauně, hnízdění ptáků a zachování dalších funkcí území, včetně rekreačního létání a volnočasových aktivit. Kraj a jeho firmy už dříve uváděly rezervu přibližně 20 % plochy a i veřejná mediální komunikace mluvila o tom, že by kolem 40 % území nemělo být pokryto panely v původně zvažovaném rozsahu. Přesné konečné rozložení ale veřejnost zatím zjevně stále nemá před sebou v definitivní podobě.

Co je oficiálně na programu a co se bude nejspíš řešit do detailu

Oficiálně zveřejněný program je spíš tematický než minutový. Podle pozvánek se mají probírat:
základní informace o záměru, využití areálu, dopady na krajinu a životní prostředí, revitalizace území, širší regionální souvislosti a následná otevřená diskuse. Detailní časový rozpis ani jmenný seznam všech vystupujících nebyl předem zveřejněn.

Prakticky lze čekat, že večer bude mít tento skutečný obsah. Nejprve představení projektu a vysvětlení, proč kraj do věci vůbec vstoupil. Poté technické parametry: jak velká část areálu má být osazena, jaká je zamýšlená role bateriového úložiště, jak bude zachována či nezachována ranvej a jak se elektřina dostane do sítě. Následovat by měla ekonomika: kolik má projekt stát, co přesně z něj bude mít kraj, co by mohlo připadnout Ralsku a zda budou existovat konkrétní benefity pro místní obyvatele. A nakonec nejcitlivější část: dopady na krajinu, ochranu přírody, turistiku, rekreační využití a budoucí podobu bývalého letiště.

Jádrem večera tak pravděpodobně nebude samotná otázka, zda je fotovoltaika „dobrá“ nebo „špatná“. To už je příliš obecné. Jádrem bude, jak velká má být, kdo ji bude vlastnit, kudy povede vyvedení výkonu, co zůstane veřejnosti, jaké budou místní přínosy a jaké ekologické a územní limity si projekt vyžádá.

Kdo v projektu hraje hlavní roli

Politickým nositelem projektu je Liberecký kraj. Praktickým developerem je jeho stoprocentně vlastněná společnost Energie Ralsko, založená právě pro development a výstavbu fotovoltaiky v Ralsku. Kraj do ní při založení vložil 5 milionů Kč a v materiálech otevřeně uváděl, že důvodem vzniku firmy bylo mimo jiné rychlejší a pružnější vedení projektu a práce s právy a povinnostmi ze smlouvy o připojení.

Druhou důležitou krajskou firmou je Energie LK, která se podílí na širším energetickém řízení kraje a v dosavadních jednáních a prezentacích vystupuje spolu s Energií Ralsko. V přípravných materiálech se objevují také právní kanceláře MT Legal a Urban & Hejduk, které měly připravovat postup prací a technicko-ekonomický model. Moderaci pátečního setkání má zajistit Frank Bold Advisory. Město Ralsko je zásadním místním partnerem, ale samo dříve zdůrazňovalo, že projekt nemá před občany obhajovat za kraj.

To je pro veřejnost důležitá mapa rolí. Když se budete ptát na techniku, odpovídat by měl investor a jeho odborníci. Když na přínosy pro město, měl by být konkrétní kraj a jeho firmy. Když na proces a práva občanů, tam mají smysl otázky na právní zástupce a moderátora. A když na to, co s územím chce samo Ralsko, tam je legitimní chtít jasnou pozici města.

Hlubší analýza: kde jsou skutečné sporné body

První spor je o měřítko. Kraj projekt hájí jako rozumné využití brownfieldu a nástroj energetické soběstačnosti. Kritici se ale logicky ptají, kde končí „rozumné využití“ a kde začíná přetížení území jednou funkcí. Ralsko totiž už dlouho nese břemeno nejrůznějších velkých záměrů: energetických, turistických, ekologických i těžebních. V takovém prostoru je veřejnost citlivá na to, aby se z bývalého vojenského území nestala jen další technická zóna s minimálním užitkem pro místní život.

Druhý spor je o kabel, ne o panel. Méně nápadná, ale mimořádně důležitá otázka je vyvedení výkonu do distribuční sítě. Kraj dříve mluvil o trase do Novin pod Ralskem, později zdůrazňoval, že výhodnější by bylo napojení do Kuřívod, protože je kratší asi o 10 kilometrů a ekonomicky i časově smysluplnější. Tohle je přesně ten detail, který rozhoduje o ceně, délce přípravy, střetech v území i tom, kolik dalších povolení bude třeba. Pro občany je to možná důležitější téma než samotná plocha panelů.

Třetí spor je o krajinu a přírodu. Krajská a firemní komunikace už sama připouští, že bude nutné dělat ústupky kvůli fauně, hnízdění ptáků a dalším přírodním limitům. V přípravných debatách zazněl výskyt syslů, otázka Natura posouzení i obecná potřeba EIA. Zazněla také obava z možných mikroklimatických dopadů, byť bez veřejně doloženého potvrzení. Seriózní závěr proto dnes nemůže znít ani „žádný problém nehrozí“, ani „katastrofa je jistá“. Poctivá odpověď zní: část ekologických rizik už je zřejmá, ale jejich přesný rozsah musí teprve doložit další posouzení.

Čtvrtý spor je o peníze a důvěru. Kraj tvrdí, že projekt má dlouhodobě zlevnit elektřinu pro krajské školy, nemocnice, ústavy a další organizace. Lednové odhady mluvily o investici kolem 700 milionů Kč pro krajskou část, návratnosti kolem 19 let a životnosti 40 let. Jenže místní občan se zcela oprávněně neptá jen na to, co ušetří kraj, ale co z toho bude mít Ralsko. Tady je zatím veřejná komunikace nejslabší. Mluví se o fondu lokálních projektů, o infrastrukturních přínosech, o možných benefitech či levnější energii, ale zatím bez pevně zveřejněného, jednoduše čitelného modelu. A právě to bývá bod, na kterém se podobné projekty lámou.

Pátý spor je o legitimitu a místní souhlas. V lednu zaznívalo, že město Ralsko chce k projektu referendum. Není to detail. Když samospráva u tak velkého zásahu mluví o referendu, je tím řečeno, že klasická politická komunikace zatím nestačí a že místní pocit spoluúčasti je slabý. Páteční veřejné setkání tedy nebude jen odborné. Bude to i zkouška, zda kraj projekt vysvětluje jako veřejnou službu, nebo jako hotovou věc, kterou přijel „odprezentovat“.

Praktická příručka pro občany: jak se připravit a na co se ptát

Na setkání se vyplatí nejít s obecným výkřikem „jsem pro“ nebo „jsem proti“, ale s konkrétními otázkami. Ty mají větší sílu a hůř se obcházejí.

• Ptejte se na rozsah projektu: kolik hektarů přesně zabere finální varianta, kolik plochy zůstane bez panelů, zda bude zachována ranvej, jaké funkce tam zůstanou pro veřejnost a co je už definitivní a co je ještě otevřené.
• Ptejte se na vlastnictví a peníze: kdo bude vlastníkem které části, zda kraj opravdu směřuje k modelu kraj plus komerční partner, kolik má stát krajská část, kdo ponese rizika, jaké konkrétní příjmy půjdou do Ralska a zda budou benefity smluvně vymahatelné, nebo jen deklarované.
• Ptejte se na síť a trasu kabelu: kudy povede vyvedení výkonu, proč se mluví o Kuřívodech a o Novinách pod Ralskem, jaký je aktuálně preferovaný koridor, zda půjde kabel pod zemí a jaké pozemky či části krajiny tím budou dotčeny.
• Ptejte se na životní prostředí: jak se bude řešit výskyt syslů a ptáků, jaké biologické průzkumy už existují, zda se počítá s omezením záboru kvůli hnízdění, jaké kompenzace budou navrženy a v jaké fázi bude mít veřejnost přístup k EIA a dalším posudkům.
• Ptejte se na časový plán: co přesně následuje po pátečním setkání, kdy se otevře změna ZÚR, kdy bude SEA, kdy EIA, kdy projektová dokumentace a kdy by teprve mohl padnout reálný závazek ke stavbě.

A hlavně: chtějte konkrétní odpovědi, ne rámcové sliby. Dobrá připomínka není emotivní projev na tři minuty, ale krátká, věcná formulace: „Žádám zveřejnit finální mapu záboru plochy, navrhovanou trasu vyvedení výkonu a mechanismus benefitů pro město a obyvatele před dalším krokem v procesu.“ Taková věta je použitelná, zapisovatelná a nutí druhou stranu reagovat věcně.

Zajímavost: nejdůležitější možná není výkon, ale pravidla hry

V běžné debatě se skoro vše točí kolem otázky, kolik megawattů elektrárna bude mít. Jenže z veřejných podkladů plyne, že možná ještě důležitější než výkon, je režim projektu. Kraj si totiž od začátku neřešil jen techniku, ale i právní architekturu: proto založil vlastní firmu, řeší smlouvu o připojení, zvažuje partnera a odděluje, co bude veřejný zájem kraje a co může nést komerční subjekt. Spor v Ralsku tak ve skutečnosti není jen o panelech. Je i o tom, kdo bude mít kontrolu nad územím, výnosy a budoucím využitím lokality.

Co z pátečního jednání pravděpodobně vzejde

Nejspíš nevzejde definitivní „ano“ ani „ne“. Pravděpodobným výsledkem bude spíš zpřesnění frontových linií. Kraj uvidí, na které otázky je veřejnost nejcitlivější. Obyvatelé zjistí, zda investor odpovídá konkrétně, nebo mlhavě. A město Ralsko si bude muset ujasnit, zda chce zůstat v roli opatrného pozorovatele, nebo si vyjednat tvrdé podmínky pro místní přínosy a podobu území.

Dobře dopadlé projednání by mělo přinést tři věci: srozumitelnou finální pracovní variantu, jasnější harmonogram dalších povolení a veřejně čitelný rámec benefitů pro Ralsko. Špatně dopadlé projednání naopak přinese další podezření, že se projekt posouvá rychleji než vysvětlení, které ho má unést.

Co sledovat dál

Po páteční akci by měli občané sledovat hlavně to, zda budou zveřejněny prezentované materiály, mapy a odpovědi na nejčastější dotazy. Druhý klíčový bod bude územně plánovací proces: tedy změna ZÚR Libereckého kraje a její veřejné projednání. Třetí bod bude dokumentace EIA a související biologická a krajinářská posouzení. A čtvrtý bude ekonomika: zda kraj zveřejní opravdu čitelný model toho, co projekt přinese jemu, co přinese městu a co z něj může mít obyvatel, který u panelů bydlet nebude, ale ponese jejich přítomnost v krajině.

Rozhodovat se nebude jen o panelech, ale o pravidlech

Páteční veřejné projednání v Ralsku není drobná informační schůzka. Je to okamžik, kdy se má ukázat, zda kraj opravdu ví, co chce v Hradčanech postavit, proč to chce postavit právě tam a co za to nabídne místu, které ten projekt ponese.

Jestli má mít velká fotovoltaická elektrárna v Ralsku legitimitu, nestačí říkat, že jde o brownfield a zelenou energii. To je začátek, ne konec argumentu. Kraj musí přesvědčivě ukázat, že umí skloubit energetiku, krajinu, místní zájmy i férové rozdělení přínosů. A občané by v pátek neměli odcházet s pocitem, že slyšeli obecné fráze, ale s pocitem, že konečně dostali mapu, čísla a jasná pravidla hry.

Zdroje a kontext

1. Liberecký kraj: „V pátek odpoledne se koná veřejné projednání záměru stavby fotovoltaické elektrárny v Ralsku“, 9. dubna 2026.
2. Liberecký kraj: „Nová fotovoltaická elektrárna v Ralsku má snížit náklady kraje na energie a pokrýt část spotřeby příspěvkových organizací“, 14. ledna 2026.
3. Energie Ralsko: veřejná pozvánka a webové FAQ k projektu FVE Hradčany.
4. Komise Rady Libereckého kraje Revitalizace Ralska, zápis č. 2/2025 ze dne 20. června 2025.
5. Komise Rady Libereckého kraje Revitalizace Ralska, zápis č. 3/2025 ze dne 23. září 2025.
6. iROZHLAS: „Plánovaná solární elektrárna v Ralsku by měla být menší a levnější. O její stavbě rozhodne referendum“, 29. ledna 2026.