Liberecký kraj posouvá přípravu velké fotovoltaické elektrárny na bývalém letišti Hradčany v Ralsku. Má jít o zdroj až 65 MWp s deklarovanou návratností kolem 19 let a životností 40 let – a hlavně o elektřinu pro krajské školy, nemocnice a další příspěvkové organizace.
Proč právě Ralsko: brownfield, prostor a energie „po ruce“
Ralsko není vybrané náhodou. Kraj otevřeně říká, že jde o zhodnocení dlouhodobě nevyužitého území – brownfieldu bývalého letiště. V praxi to znamená dvě věci, které u podobných projektů často rozhodují:
- velká souvislá plocha bez nutnosti zabírat zemědělskou půdu v intenzivně obydlených částech kraje,
- reálná šance na technické připojení do sítě (což je dnes často větší problém než samotná výstavba panelů).
Kontext je důležitý: v širším území Ralska už obnovitelné zdroje stojí. ČEZ zde provozuje skupinu elektráren „FVE Ralsko“ o výkonu 55,8 MWp a uvádí, že lokalita patří k nejvhodnějším v kraji i kvůli globálnímu slunečnímu záření přes 1 000 kWh/m² ročně.
Proč fotovoltaika a ne vítr nebo voda
Kraj svůj projekt staví na fotovoltaice, ale „alternativy“ v regionu reálně existují – jen narážejí na jiná rizika a časový horizont.
Větrné elektrárny: V Ralsku se připravuje i „Větrný park Ralsko“ (oznamovatel ČEZ PV & Wind) v režimu EIA, se zveřejněnými závěry zjišťovacího řízení. Větrníky typicky znamenají delší a konfliktnější povolování (hluk, krajinný ráz, námitky, soudy), takže pro kraj, který chce „dovést projekt do stavebního povolení“ a teprve pak vybrat finální model realizace, může být fotovoltaika prostě průchodnější varianta.
Vodní elektrárny: Na výkonové škále desítek MW je v Libereckém kraji „nová voda“ prakticky nerealistická bez obřích zásahů a konfliktů. Malé vodní zdroje mohou dávat smysl lokálně, ale ne jako páteřní „krajský“ projekt velikosti Ralska.
Fotovoltaika na brownfieldu má navíc jednu politicky silnou výhodu: dá se obhájit jako „druhé využití“ místa, které už bylo člověkem výrazně přetvořené.
Kolik elektřiny by kraj reálně získal – a komu to pomůže
Tohle je klíčová odpověď na otázku „bude kraj vyrábět vlastní elektřinu?“: Ano – ale primárně pro své organizace, ne přímo pro domácnosti. Kraj to formuluje jako zajištění „stabilní a cenově dostupné elektřiny“ pro školy, sociální služby, nemocnice a kulturní instituce.
Zajímavý detail: kraj uvádí, že podle předběžného technicko-ekonomického modelu by už výkon kolem 30 MWp mohl pokrýt až 75 % vlastní spotřeby kraje, zbytek vyrobené energie by se prodával dlouhodobými smlouvami třetí straně. To naznačuje, že „až 65 MWp“ je spíš horní strop variant – a že se bude rozhodovat mezi soběstačností, riziky a ekonomikou.
Dopad na ceny elektřiny v Ralsku / kraji: domácnostem se tím nezlevní tarif „na faktuře“ automaticky. Nepřímý efekt ale může být výrazný: když kraj ušetří na energiích pro nemocnice a školy, je menší tlak na rozpočty, dotace a poplatky.
Investice vs. návratnost: 19 let je dlouho – ale není to automaticky špatně
Kraj komunikuje návratnost „kolem 19 let“ a životnost „40 let“. U čistě komerčních fotovoltaik by se čtenář mohl ptát, proč to není kratší. Jenže tady jsou minimálně tři „veřejné“ faktory, které návratnost prodlužují – a mohou být zároveň rozumné:
- Síť a vyvedení výkonu: Kraj řeší změnu vyvedení výkonu do Kuřívod místo původně uvažovaných Novin pod Ralskem; argumentuje kratší trasou „o zhruba 10 km“ a nižšími náklady i riziky.
- Bateriové úložiště: projekt s ním výslovně počítá. To je dražší, ale zvyšuje využitelnost elektřiny (a snižuje riziko, že vyrobíte „v poledne, kdy je elektřina levná či záporná“).
- Veřejný účel a konzervativní model: kraj dává důraz na odpovědnost vůči veřejným financím a chce dopracovat varianty do podrobné ekonomické rozvahy, než padne finální rozhodnutí.
Regulérní otázky a témata: jaké ceny elektřiny model předpokládá, jak počítá s výkyvy trhu a jaké jsou náklady na připojení a řízení výkonu. Operátor trhu OTE upozorňuje na turbulenci a uvádí například průměrnou cenu denního trhu za rok 2025 96,96 EUR/MWh. A už dříve OTE popsal prudký růst hodin se zápornou cenou v jarních a letních měsících 2024 (včetně extrému −138,75 EUR/MWh). To není strašení – to je kontext, proč je baterie a chytrý prodej elektřiny pro návratnost zásadní.
Co to znamená pro místní: krajina, provoz, a „něco zpátky“ pro okolí
Kraj veřejně slibuje tři věci, které mají tlumit odpor a přinést lokální přínos:
- zachování přistávací plochy pro malá letadla,
- doprovodnou turistickou infrastrukturu,
- a fond menších lokálních projektů, do něhož půjde část výnosů, „aby finance zůstaly v regionu“.
Pro obyvatele Ralska to ale bude mít i méně „PR“ rovinu: stavební ruch, pohyb techniky, změna vizuálu části území a otázky kolem vody a krajinného rázu. Férové je říct i to, že veřejné projednání má kraj teprve naplánované na léto 2026. Takže prostor pro konkrétní připomínky (od umístění, přes zeleň, až po režim stavby) teprve přijde.
Jak vypadá finanční stránka celého projektu?
U projektu, který kraj sám označuje za „největší energetický projekt“ a jednu z největších investičních akcí, platí jednoduché pravidlo: čím větší peníze, tím větší potřeba kontroly.
Co je ověřitelné a důležité:
- Projekt připravuje krajská společnost Energie Ralsko, s.r.o., stoprocentně vlastněná Libereckým krajem; zastupitelstvo rozhodlo o jejím založení a peněžitém vkladu 5 000 000 Kč.
- V materiálu se výslovně pracuje i s tvrdým termínem a nákladem spojeným s připojením: doporučení řeší úhradu 28 125 000 Kč ve lhůtě 27 měsíců (časově míří na přelom let 2026 a 2027).
- V registru smluv už je dohledatelná například objednávka na projektového manažera ve výši 410 000 Kč bez DPH.
Co by mělo být kontrolovatelné jako pojistky proti „kšeftům“:
- otevřená soutěž na klíčové dodávky (EPC, baterie, řízení, stavební práce),
- jasné zveřejňování smluv, dodatků a skutečných plnění,
- nezávislé ekonomické posouzení variant (citlivost na ceny, riziko curtailmentu, riziko zpoždění povolení),
- a srozumitelná odpověď, kdo ponese rizika v případě spolupráce se soukromým investorem (kraj sám tuto variantu zvažoval).
Proč se lidé ptají na „kšefty“: česká zkušenost ze solárního boomu
Česko má s velkými fotovoltaickými projekty „historickou jizvu“ z let 2009–2010: tehdy systém podpory nastavil garantované výkupní ceny tak, že je nešlo rychle snížit, a investoři měli čas „stihnout“ dokončení ještě v roce 2010. NKÚ popsal, že ERÚ byl pro rok 2010 vázán limitem max. 5% poklesu výkupní ceny, což vytvořilo silnou motivaci dokončovat elektrárny v roce 2010 a právě tyto zdroje pak představovaly největší zátěž; podle NKÚ MPO zároveň varovalo před dramatickým dopadem na ceny elektřiny a řízení soustavy. V atmosféře rychlých zisků se veřejně mluvilo o „solárních baronech“ a o tom, že kdo měl lepší informace nebo kontakty, mohl být ve výhodě – a část příběhu pak řešily kontroly, spory a i trestní kauzy kolem licencí a dokumentace.
Kde se může „skrytá výhoda“ pro byznys vzít i dnes
U projektů tohoto rozsahu obvykle nejde o jednu „tajnou dohodu“, ale o nastavení pravidel, která mohou někoho zvýhodnit i bez toho, aby to bylo na první pohled vidět. Typická riziková místa jsou: výběr pozemků a přístupu k nim, kapacita a podmínky připojení do sítě, a hlavně podobu zadání (např. že podmínky „náhodou“ sedí jedné firmě). Do toho vstupuje i citlivá rovina dotací či veřejné podpory: historie ukazuje, že když stát nastaví podporu nešikovně, vznikne „zlatý důl“, který časem platí spotřebitelé nebo rozpočet – i proto se po boomu 2009–2010 hledaly způsoby, jak dopady brzdit (např. zavedením odvodu; Ústavní soud v judikatuře zmiňuje od 1. 1. 2011 odvod 26 % z výkupní ceny pro elektřinu ze slunce v daném režimu).
Co je u Ralska jiné – a co stejné: veřejný projekt, soukromé zakázky
U Ralska je důležité rozlišit dvě věci: kdo projekt vlastní a řídí a kdo na něm vydělá jako dodavatel. I když je investorem veřejný subjekt (kraj), pořád je pravděpodobné, že klíčové části (EPC dodávka, baterie, řízení, stavební práce, servis) udělá soukromý sektor – a právě tam se nejčastěji láme otázka „nahrává to někomu?“. Zkušenost z minulosti říká, že největší průšvihy nevznikají jen z technologie, ale z kombinace: velké peníze + časový tlak + neprůhledné smlouvy + slabá kontrola. A do toho je férové přidat i environmentální poučení: v době boomu se část FVE stavěla na zemědělské půdě a stát následně zpřísňoval ochranu půdního fondu (novela č. 402/2010 Sb. mimo jiné měnila zákon o ochraně ZPF).
Jak to ohlídat bez konspirací: jednoduchý „test férovosti“
Pokud má veřejnost věřit, že nejde o skrytý byznys pro vyvolené, musí být u Ralska dohledatelné a kontrolovatelné hlavně toto:
- otevřená soutěž s jasnými hodnoticími kritérii a bez „ušitých“ kvalifikačních podmínek,
- zveřejněné smlouvy a dodatky včetně cen za změny a servis,
- dohledatelný skutečný vlastník dodavatelů (beneficial owner) a vyloučení střetů zájmů,
- nezávislé ekonomické posouzení (citlivost na ceny, síťová omezení, riziko zpoždění povolení),
- jasná pravidla pro krajinu a konec životnosti (co se stane po 25–40 letech, kdo zaplatí demontáž a rekultivaci).
Tohle je „nudná“ kontrola, ale přesně ona odlišuje moderní veřejnou investici od opakování příběhů, kvůli kterým se u nás fotovoltaika dodnes někdy hodnotí prizmatem boomu 2010.
Co bude rozhodovat v nejbližších měsících
V nejbližší fázi nepůjde o to, „kdy se začne stavět“, ale o to, jakou variantu kraj zvolí a jak dopadne:
- příprava území letiště, trasy vyvedení a povolení,
- veřejná prezentace a projednání v Ralsku,
- a následná otevřená soutěž na finální formu spolupráce/investora.
Ralsko se už dnes mění v jednu z největších „energetických zón“ severních Čech: ČEZ u svých elektráren v oblasti Ralska uvádí nejen výkon 55,8 MWp, ale i to, že roční výroba pokryje spotřebu zhruba 15 000 domácností – a zároveň, že v roce 2025 zahájil výstavbu další fotovoltaiky v Kuřívodech o výkonu 72 MWp s plánovaným uvedením do provozu v roce 2027. Pro krajský projekt to má dvě roviny: jednak se ukazuje, že lokalita „funguje“, jednak poroste tlak na síť a chytré řízení výroby.
Fotovoltaika jako „nový standard“ energetiky
Z pohledu světových trendů je fotovoltaika jedním z hlavních pilířů energetiky dneška i zítřka. Důvod je prostý: u nových zdrojů vychází ekonomicky velmi dobře a dá se stavět rychleji než většina velkých elektráren. Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvádí, že v roce 2024 patřily obnovitelné zdroje mezi nejlevnější možnosti nové výroby elektřiny a u velkých solárních elektráren vychází globální vážené náklady zhruba 0,043 USD/kWh. V praxi to znamená, že podobně velké projekty – jako uvažované Ralsko – nejsou „exotika“, ale běžná infrastruktura, kterou dnes státy a regiony používají ke snížení závislosti na fosilních palivech a k větší stabilitě nákladů.
Vědecky a klimaticky: nízké emise, rychlá energetická návratnost
Ve vědecké literatuře se fotovoltaika řadí mezi nízkoemisní technologie napříč životním cyklem (výroba, provoz, likvidace). Přehledová harmonizační analýza americké NREL ukazuje, že medián životních emisí fotovoltaiky je pod 50 g CO₂e/kWh, zatímco u uhlí se často pohybujeme kolem ~1 000 g CO₂e/kWh. Jinými slovy: i když se panely musí vyrobit (a to něco stojí), provozní „uhlíková stopa“ je mnohonásobně nižší než u fosilu. A důležitý je i energetický pohled: fotovoltaika typicky „vrátí“ energii vloženou do výroby relativně brzy, takže po většinu životnosti už vyrábí čistý energetický zisk – to je jeden z důvodů, proč je dnes považovaná za technologii v souladu se směrem k nízkoemisní ekonomice.
Energeticky: velký projekt dává smysl jen se sítí a flexibilitou
Fotovoltaika má jednu vlastnost, která je zároveň výhoda i výzva: vyrábí nejvíc v době, kdy svítí. Ve světě proto roste tlak na „chytrou“ integraci – baterie, řízení spotřeby, posilování sítě a smluvní prodej elektřiny tak, aby projekt nebyl zranitelný vůči výkyvům cen (včetně hodin se zápornými cenami). IEA upozorňuje, že v řadě zemí přibývá omezování výroby (curtailment) a hodin s negativní cenou právě v době solárních špiček; signál je jasný: bez flexibility a investic do sítě to začne bolet ekonomicky i politicky. V tomto světle dává u Ralska smysl, že se mluví o bateriovém úložišti a o tom, jak se výkon „vyvede“ a využije – to je dnes u projektů tohoto rozsahu skoro rozhodující část úspěchu.
Morálně a společensky: méně záboru krajiny, víc férovosti k místním
Morální rovina se u velkých fotovoltaik typicky láme na otázce „kde to stojí a co z toho mají místní“. Globální zkušenost je, že nejlépe se obhajují projekty na brownfieldech (už jednou využité a člověkem poznamenané plochy) a tam, kde je jasný veřejný přínos i místní kompenzace. Zároveň platí, že technologie rychle zraje: Fraunhofer ISE uvádí, že fotovoltaické systémy vyrobené v Evropě a instalované v severní Evropě mají energetickou dobu návratnosti zhruba 1,1 roku a že panely lze recyklovat (i když je potřeba další rozvoj, aby recyklace byla důkladnější a levnější). To je důležitý argument „pro“, ale férová debata musí otevřeně řešit i „proti“: jak se chrání biodiverzita, jak vypadá krajinné začlenění, jak se nastaví pravidla pro recyklaci a hlavně jak transparentně se vysoutěží dodavatelé a nastaví kontrola veřejných peněz. U projektů tohoto rozsahu je totiž důvěra veřejnosti stejně důležitá jako technika.
Projekt je v rozjezdu. Je pravý čas sledovat dění, ptát se a vznášet připomínky
Pokud kraj fotovoltaiku v Ralsku skutečně dotáhne, bude to zásadní krok k tomu, aby si Liberecký kraj část elektřiny vyráběl sám – jen je potřeba číst to správně: nejde primárně o „levnější proud pro domácnosti“, ale o stabilnější a předvídatelnější náklady pro školy, nemocnice a další krajské služby.
Pro obyvatele Ralska a okolí bude klíčové, aby veřejné projednání nebylo formální: ať jsou dopředu jasné parametry (plocha, výška konstrukcí, režim stavby, zeleň, voda, přístupové cesty) a také konkrétní pravidla pro slíbený lokální fond. A pro celý kraj bude rozhodující, jestli ekonomika obstojí i v době, kdy je elektřina přes den často levná – nebo dokonce záporná.
Zdroje a kontext
- Liberecký kraj (14. ledna 2026): Nová fotovoltaická elektrárna v Ralsku má snížit náklady kraje na energie…
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/nova-fotovoltaicka-elektrarna-v-ralsku-ma-snizit-naklady-kraje-na-energie-a-pokryt-cast-spotreby-prispevkovych-organizaci-n586522.htm - Skupina ČEZ: Fotovoltaické elektrárny Ralsko a Mimoň (parametry, výroba, kontext lokality)
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/slunce/provozovane-fotovoltaicke-elektrarny/fotovoltaicke-elektrarny-ralsko-a-mimon-58088 - Liberecký kraj (materiál Zastupitelstva 26. listopadu 2024): Založení společnosti Energie Ralsko, s.r.o. (PDF)
https://www.kraj-lbc.cz/getFile/id:586581/Priloha_2_Energie_Ralsko_A.pdf - Registr smluv: Objednávka – Projektový manažer pro FVE Ralsko (hodnota 410 000 Kč bez DPH)
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/34654309 - Registr smluv: Rámcová příkazní smlouva (souvisí s přípravou energetických projektů)
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/33243684 - CENIA – Informační systém EIA: Větrný park Ralsko (LBK862, oznamovatel ČEZ PV & Wind)
https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_LBK862?lang=cs - OTE (5. ledna 2026): Tisková zpráva – objemy obchodů v roce 2025, průměrné ceny (PDF)
https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/tz_20260105_objemy-obchodu-v-r-2025-1.pdf - OTE (4. září 2024): Increase in Negative Pricing Hours on the Day-Ahead Electricity Market in 2024
https://www.ote-cr.cz/en/about-ote/ote-news/increase-in-negative-pricing-hours-on-the-day-ahead-electricity-market-in-2024 - Liberecký kraj (materiál Zastupitelstva 26. listopadu 2024): Založení společnosti Energie LK, s.r.o. (PDF)
https://www.kraj-lbc.cz/getFile/id:586582/Priloha_1_Energie_LK_A.pdf