FF UK chce sloučit pedagogiku s andragogikou. Kolik ušetří a co se změní?
Filozofická fakulta UK připravuje od 1. ledna 2027 sloučení Katedry pedagogiky s Katedrou andragogiky a personálního řízení. Záměr ještě není definitivně schválen a veřejně zatím chybí konkrétní účet úspor i podoba nového pracoviště. Spor proto není jen o 140letou tradici, ale hlavně o to, co má změna reálně vyřešit – a co může stát.
- Sloučení zatím není schválené; rozhodovat musí Akademický senát FF UK.
- FF UK snížila počet základních součástí ze 49 na 38 a dlouhodobě míří pod 30.
- Klíčové bude, zda fakulta doloží skutečnou úsporu a současně zachová odbornou a personální svébytnost pedagogiky.
Sloučit dvě katedry lze organizačním rozhodnutím. Mnohem složitější je odpovědět na otázku, co se tím skutečně získá. Zmizí dvě sekretariátní struktury a část administrativy? Posílí se výzkum? Ušetří se statisíce, nebo miliony? A především: zůstane pedagogika po změně samostatně rozvíjeným oborem, nebo se časem rozpustí uvnitř většího pracoviště?
Právě tyto otázky dnes obklopují plán Filozofické fakulty Univerzity Karlovy spojit Katedru pedagogiky s Katedrou andragogiky a personálního řízení. Studentská iniciativa kolem otevřené výzvy požaduje zveřejnění konkrétního modelu, ekonomických důvodů a dopadů na studium, výzkum i učitelskou přípravu. Vedení fakulty na druhé straně upozorňuje, že restrukturalizace nevznikla z ničeho nic: FF UK dlouhodobě slučuje menší pracoviště, hledá stabilnější ekonomický model a chce mít méně, zato větších kateder a ústavů.
Podstata sporu je tedy střízlivější, ale současně důležitější než prosté „zachránit, nebo zrušit katedru“. Má FF UK pro právě toto sloučení přesvědčivý odborný a ekonomický důvod – a bude možné jej před rozhodnutím zkontrolovat?
Zatím je to záměr. O sloučení ještě rozhodnuto není
První důležitá věc se v debatě snadno ztrácí: Katedra pedagogiky zatím zrušena ani sloučena nebyla.
Vedení FF UK v červenci oznámilo širší soubor organizačních změn. Vedle spojení pedagogiky s andragogikou se týká například translatologie, sinologie a asijských studií, archeologických nebo uměnovědných pracovišť. Kolegium děkanky podle oficiálního vyjádření schválilo záměr změn, nikoli jejich konečnou realizaci. Z přípravných jednání má teprve vzejít oficiální návrh, který bude projednán s odbory a předložen Akademickému senátu FF UK. Teprve po jeho schválení může následovat rozhodnutí o organizační změně. Fakulta počítá s účinností od 1. ledna 2027.
Akademický senát přitom není pouze poradním orgánem. Mezi jeho pravomoci patří na návrh děkana rozhodovat o zřízení, sloučení, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť.
Jinými slovy: o budoucnosti Katedry pedagogiky se stále rozhoduje. Pro studenty, zaměstnance i veřejnost je právě období před předložením definitivního návrhu nejdůležitější dobou pro otázky, nikoli až doba po jeho schválení.
Klíčová čísla
- 1882 – vznik pedagogického semináře;
- 49 základních součástí FF UK v roce 2022;
- 38 k červnu 2025;
- cíl méně než 30;
- 1. leden 2027 – plánovaná účinnost reorganizace;
- 47 000 Kč – cena aktuálního dvouletého CŽV programu pro učitele.
Pedagogika není osamocený případ. FF UK míří ze 49 pracovišť pod 30
Bylo by ale zavádějící vyprávět příběh tak, jako kdyby si vedení fakulty náhle vyhlédlo právě pedagogiku.
Restrukturalizace FF UK probíhá několik let. Koncepce současné děkanky Evy Lehečkové uvádí, že od roku 2023 začala postupná integrace základních součástí fakulty a jejich počet se mezi rokem 2022 a červnem 2025 snížil ze 49 na 38. Další integrace mají následovat.
A cílový stav je ještě výraznější. Koncepce pro období 2026–2030 počítá s tím, že FF UK bude mít méně než 30 základních součástí. Ty mají být velikostně vyrovnanější, zpravidla střední až větší, případně s vnitřním členěním do oddělení.
To zásadně mění pohled na celý spor. Nejde pouze o pedagogiku. Jde o proměnu samotného modelu Filozofické fakulty: z velmi členité instituce s desítkami relativně samostatných odborných pracovišť směrem k menšímu počtu větších celků.
Pedagogika je teď jedním z testů, zda lze takovou koncentraci provést, aniž se administrativní racionalizace změní v odborné oslabení oboru.
Ekonomický problém je skutečný. Konkrétní účet tohoto sloučení ale chybí
V jednom bodě je argumentace vedení FF UK poměrně jasná. Fakulta tvrdí, že její ekonomická situace je křehká. Vyšší jednotné mzdové tarify zvýšily náklady, které podle vedení nejsou dostatečně kryty institucionálními prostředky z univerzity. Současně postupně končí některé formy podpory malých oborů a fakulta očekává další finanční tlaky.
Samotná potřeba hledat úspory proto není vymyšlený problém. Stejně tak není korektní tvrdit, že vedení žádné analýzy nemá. FF UK výslovně uvádí, že plánované změny vycházejí z analýzy ekonomické bilance, výkonu ve výzkumu a vzdělávání i dopadů předchozích změn.
Jenže právě tady začíná podstatná část sporu.
Z veřejně dostupných materiálů zatím nelze zjistit, kolik má konkrétně spojení pedagogiky s andragogikou ušetřit.
Není zveřejněno, zda jde o desítky tisíc, statisíce či miliony korun ročně. Není známo, zda mají zaniknout některé pracovní úvazky, zda se má spojit pouze vedení a administrativa, ani jak budou rozděleny finanční prostředky nového pracoviště.
To není detail. Jestliže je jedním z hlavních argumentů reorganizace ekonomická stabilita, pak musí být možné porovnat velikost úspory s velikostí zásahu.
Bez konkrétního účtu lze říct pouze to, že fakulta má ekonomický problém. Nelze ještě říct, že právě toto řešení je ekonomicky nejlepší.
Otevřené otázky
- Kolik spojení obou kateder skutečně ušetří?
- Jak bude nové pracoviště strukturováno?
- Bude mít pedagogika vlastní oddělení?
- Jaké budou personální změny?
- Kdo ponese odbornou odpovědnost za studijní programy?
- Do kterých programů se bude přijímat po reorganizaci?
- Jak bude řešena učitelská příprava a CŽV?
Sloučení katedry neznamená automaticky zánik pedagogiky
V debatě je důležité oddělit dvě různé věci: organizační pracoviště a vědní či studijní obor.
Katedra pedagogiky je organizační součást FF UK. Pedagogika je ale současně oblast výuky, výzkumu a studijních programů. Katedra nyní zajišťuje bakalářské, navazující magisterské i doktorské studium pedagogiky a podílí se také na pedagogické přípravě učitelů.
Zrušení samostatné katedry proto samo o sobě neznamená, že jednoho lednového rána přestanou existovat studenti pedagogiky nebo že automaticky zaniknou všechny její programy.
Skutečné riziko je nepřímé: jaké personální, garanční a odborné poměry po reorganizaci vzniknou. Kdo bude pedagogiku odborně řídit? Kolik lidí jí zůstane? Bude mít vlastní rozpočet? Budou se do jejích programů dál přijímat noví studenti? Zachová si výzkumné priority? A pokud se bude v budoucnu měnit akreditace, bude mít dostatečné personální zázemí?
Právě proto je předčasné tvrdit, že sloučení „zlikviduje pedagogiku“. Stejně předčasné je ale tvrdit, že jde jen o nevýznamnou administrativní změnu.
Více než 140 let tradice. Důležitý argument, nikoli automatické veto
Pedagogika má na Filozofické fakultě mimořádně dlouhou historii. Pedagogický seminář zde v roce 1882 založil Gustav Adolf Lindner a podle historie současné katedry se pedagogika na fakultě od té doby vyučovala nepřetržitě.
V roce 2026 jde o více než 140 let odborné kontinuity.
Taková tradice není bezvýznamná. Znamená nahromaděné odborné know-how, akademickou paměť, kontakty i určitou identitu pracoviště. Čím delší a důležitější instituci chcete reorganizovat, tím přesvědčivější by mělo být vysvětlení, co změnou získáte.
Současně však samotné stáří katedry nemůže být argumentem, že její organizační forma musí zůstat navždy stejná. Univerzita není muzeum názvů kateder.
Tradice zvyšuje nárok na kvalitní zdůvodnění změny. Nedává automatické právo změnu odmítnout.
Samotná Katedra pedagogiky přiznává personální slabinu
Debata není černobílá ještě z jednoho důvodu.
Ve vlastní koncepci rozvoje pro období 2024–2026 Katedra pedagogiky popisuje značné výukové zatížení. Vedle vlastních studentů zajišťuje výuku pro významný počet studujících učitelství na Filozofické a Přírodovědecké fakultě. Současně ale sama připouští, že její personální zdroje na úrovni profesorů a docentů jsou „velmi omezené“. Za žádoucí považuje podporu habilitací stávajících zaměstnanců a případné získání dalších habilitovaných pracovníků; zároveň upozorňuje na význam finanční podpory ze strany fakulty.
To je důležitý fakt, protože narušuje jednoduchý obraz bezproblémového pracoviště, které chce vedení pouze kvůli škrtům poškodit.
Katedra sama ví, že její personální základna potřebuje posílit.
Z toho ale ještě neplyne, že odpovědí musí být právě sloučení s andragogikou. Naopak vzniká další otázka: pomůže větší organizační celek personální slabinu pedagogiky řešit, nebo pouze přidá již vytíženému pracovišti další povinnosti?
Bez konkrétního návrhu nové struktury to dnes nelze poctivě rozhodnout.
Pedagogika a andragogika mají společné území. Nejsou ale totéž
Spojení obou pracovišť není odborně absurdní. Pedagogika a andragogika mají řadu průniků: vzdělávání, učení, vzdělávací politiku, metodologii, práci s člověkem či celoživotní rozvoj.
Současná Katedra andragogiky a personálního řízení se však zaměřuje především na vzdělávání a učení dospělých, rozvoj lidí v organizacích, personální řízení, profesní a občanské vzdělávání, poradenství či age management. Sama popisuje andragogiku a personální řízení jako dvě oblasti se společným cílem v rozvoji dospělého člověka.
Pedagogika má širší a odlišně strukturovaný profil: od obecné pedagogiky, filozofie a dějin výchovy přes školní pedagogiku a didaktiku až po metodologii pedagogického výzkumu či vzdělávací politiku.
Obory jsou tedy příbuzné, nikoli zaměnitelné.
To ovšem ještě neříká, zda musejí mít každý vlastní katedru. Dvě různé disciplíny mohou fungovat pod jednou institucionální střechou, pokud mají dostatek lidí, jasné kompetence a skutečnou odbornou autonomii.
Zajímavý paradox: andragogika už dnes funguje ve spojení s jiným oborem
Právě současná Katedra andragogiky a personálního řízení nabízí méně nápadný, ale důležitý pohled na celý spor.
Její vlastní koncepce říká, že spojení andragogiky a personálního řízení je v českém prostředí jedinečné a podle pracoviště se dlouhodobě osvědčuje. Současně zdůrazňuje, že obě oblasti mají své charakteristiky, ale mohou vytvářet synergie. V dokumentu z roku 2023 katedra svou personální situaci hodnotila jako stabilizovanou.
To je argument proti jednoduchému tvrzení, že několik disciplín pod jednou katedrou nutně znamená jejich „směšování“.
Je to ale také upozornění na podmínku úspěchu: společná střecha funguje jen tehdy, pokud jednotlivé odborné části uvnitř domu skutečně mají prostor žít.
A tady nabízí zajímavé řešení dokonce sama dlouhodobá koncepce vedení FF UK. Budoucí větší pracoviště mají podle ní počítat s vnitřním členěním do oddělení.
Právě to může být klíčem k celé debatě. Jestliže vznikne větší společné pracoviště a pedagogika v něm dostane jasně definované odborné oddělení, vlastní odpovědnost za studijní programy a odpovídající personální zázemí, může být organizační úspora slučitelná se zachováním identity oboru.
Pokud nic takového zaručeno nebude, námitky odpůrců sloučení budou podstatně silnější.
Reorganizace není abstrakce. Přes datum 1. ledna vedou konkrétní studijní závazky
Jedna z nejpraktičtějších otázek se týká lidí, kteří na FF UK právě studují nebo se k dalšímu vzdělávání hlásí.
Fakulta například nyní nabízí prostřednictvím Katedry pedagogiky program celoživotního vzdělávání „Studium pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy“. Přihlašování je podle aktuální nabídky otevřené do 31. srpna 2026, kurz má začít ve druhé polovině října a končit až v roce 2028. Cena je 47 000 Kč za celý kurz.
Část jeho účastníků tedy nastoupí ještě na současnou Katedru pedagogiky a více než rok bude studovat už po plánovaném datu organizační změny.
Právě na takových konkrétních příkladech je vidět, proč nestačí vědět pouze datum sloučení. Studenti a účastníci programů potřebují vědět, kdo za jejich výuku převezme odpovědnost, zda se změní personální zabezpečení a zda kontinuita nebude pouze administrativní.
Otevřená výzva míří na správné otázky, ne všechny její obavy jsou ale zatím faktem
Veřejnou kritiku sloučení inicioval student Katedry pedagogiky Petr Katanski. Výzva žádá vedení fakulty mimo jiné o zveřejnění konkrétní podoby budoucího pracoviště, ekonomických důvodů, posuzovaných variant, dopadu na studijní programy, akreditace, výzkum, učitelskou přípravu a budoucí přijímání studentů.
Tyto otázky jsou legitimní – a část z nich zůstává z veřejných materiálů skutečně nezodpovězená.
Současně je třeba oddělit otázku od závěru. Dnes není doloženo, že sloučení samo o sobě poškodí akreditace, sníží kvalitu výuky nebo zničí pedagogický výzkum. To jsou možná rizika, nikoli již nastalé následky.
Stejně tak ale není veřejně doloženo opačné tvrzení, že spojení přinese významnou úsporu a pedagogiku odborně posílí.
Obě strany mají před sebou kus argumentační práce.
Rozhodovat by se nemělo o ceduli na dveřích
Spor o Katedru pedagogiky může na první pohled vypadat jako typická univerzitní půtka o názvy pracovišť a akademické kompetence. Ve skutečnosti pokládá obecnější otázku, kterou budou muset řešit i jiné české vysoké školy: jak zachovat malé a specializované obory v době, kdy rostou mzdy a provozní náklady, zatímco veřejné peníze nejsou bezedné.
Odpovědí nemůže být, že žádné pracoviště s dlouhou tradicí se nikdy nesmí změnit. Stejně špatnou odpovědí by ale bylo slučovat obory jen proto, že organizační tabulka bude po zásahu kratší.
U plánovaného spojení pedagogiky a andragogiky proto budou rozhodující čtyři věci: konkrétní úspora, konkrétní organizační model, konkrétní personální dopady a konkrétní záruky odborného rozvoje obou disciplín.
Dokud tyto údaje nejsou veřejné, nelze reorganizaci poctivě označit ani za chybu, ani za promyšlené řešení.
Teprve konkrétní návrh ukáže, zda jde o úsporu, nebo jen o přeskládání problému
Konečnou odpověď tedy nedá počet let od Lindnera ani počet kateder v organizačním schématu. Dá ji až návrh, který vedení FF UK předloží Akademickému senátu.
Pokud ukáže jasnou finanční úsporu, zachová pedagogiku jako odborně silnou část nového pracoviště a současně vyřeší její již dnes přiznávané personální slabiny, může být sloučení obhajitelné.
Pokud však výsledkem bude pouze jedna organizační jednotka místo dvou bez měřitelné úspory, bez jasného rozdělení kompetencí a bez personálního plánu, bude obtížné vysvětlit, proč kvůli administrativnímu zjednodušení podstupovat tak rozsáhlou změnu.
Nejdůležitější otázka proto nezní, zda od 1. ledna 2027 zůstane na dveřích nápis „Katedra pedagogiky“. Zní: bude mít pedagogika i po tomto datu lidi, kompetence a prostor, aby se mohla samostatně rozvíjet?
To je měřítko, podle kterého má smysl další rozhodování sledovat.
Zdroje a kontext
[1] Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – FF UK připravuje organizační změny, 20. července 2026. Oficiální oznámení záměru, ekonomické zdůvodnění, seznam dotčených pracovišť, rozhodovací postup a plánovaná účinnost od 1. ledna 2027.Otevřít zdroj FF UK [2] Eva Lehečková – Koncepce rozvoje FF UK pro období 2026–2030. Dokument uvádí pokles počtu základních součástí ze 49 v roce 2022 na 38 k červnu 2025 a cíl dostat se pod 30 pracovišť, mimo jiné pomocí větších celků s vnitřními odděleními.
Otevřít koncepci FF UK [3] Otevřená výzva k odbornému projednání budoucnosti pedagogiky na FF UK – Petr Katanski a podporovatelé. Požadavky iniciativy na zveřejnění ekonomických a odborných podkladů, organizačního modelu a dopadů změny.
Otevřít výzvu Podpora pedagogiky [4] Akademický senát FF UK – pravomoci senátu. Senát na návrh děkana rozhoduje mimo jiné o zřízení, sloučení, rozdělení a zrušení fakultních pracovišť.
Otevřít informace o Akademickém senátu FF UK [5] Katedra pedagogiky FF UK – Pedagogika na naší katedře. Historie oboru včetně založení pedagogického semináře Gustavem Adolfem Lindnerem roku 1882 a odborné vymezení pedagogiky.
Otevřít historii Katedry pedagogiky [6] Katedra pedagogiky FF UK – Koncepce rozvoje Katedry pedagogiky pro období 2024–2026. Vlastní hodnocení personální situace, výukového zatížení a omezených kapacit profesorů a docentů.
Otevřít koncepci Katedry pedagogiky [7] Katedra pedagogiky FF UK – studijní programy a jejich charakteristika. Bakalářské, navazující magisterské a doktorské studium pedagogiky a popis zapojení do učitelské přípravy.
Otevřít přehled studijních programů
Otevřít charakteristiku programů [8] FF UK – Kurzy dalšího vzdělávání, Studium pedagogiky pro učitele II. stupně ZŠ a učitele SŠ. Aktuální běh od podzimu 2026 do roku 2028, přihlašování do 31. srpna 2026, cena 47 000 Kč.
Otevřít nabídku CŽV FF UK [9] Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK – profil a koncepce rozvoje 2023–2026. Vymezení andragogiky a personálního řízení, jejich vzájemného propojení a personální situace katedry.
Otevřít profil Katedry andragogiky a personálního řízení