Mezinárodní rok dobrovolníků pro udržitelný rozvoj 2026 není jen symbolická nálepka OSN. V Česku se promítá do konkrétních akcí, nové koordinace a veřejné debaty o tom, co dobrovolnictví skutečně drží pohromadě: nemocnice, sociální služby, práci s dětmi, pomoc po krizích i obyčejné sousedské vazby. A právě v Libereckém kraji je letos dobře vidět, že dobrovolnictví není okrajová záliba několika nadšenců, ale důležitá část veřejného života.

Dobrovolnictví není „pomoc navíc“. Je to infrastruktura společnosti

Dobrovolnictví je v širším smyslu veřejně prospěšná činnost vykonávaná svobodně, ve volném čase a bez nároku na odměnu. Český zákon č. 198/2002 Sb. pak upravuje užší kategorii „dobrovolnické služby“, tedy organizovanou formu, kterou stát za určitých podmínek podporuje. Jinak řečeno: ne každé dobrovolnictví spadá pod zákon, ale zákon uznává, že i neplacená pomoc potřebuje pravidla, bezpečí a zázemí.

Přínos dobrovolnictví je trojí. Společnosti přináší lidský čas tam, kde by jinak zůstala díra: u seniorů, v nemocnicích, v práci s dětmi, v sociálních a preventivních službách, při komunitních a ekologických akcích. Státu a obcím pomáhá rozšiřovat služby bez toho, aby každá potřebná činnost musela vzniknout jako nová placená agenda. A samotným dobrovolníkům dává zkušenost, kontakty, smysl a v mnoha programech i dovednosti, které se přelévají do běžného života i práce. Česká koncepce rozvoje dobrovolnictví do roku 2030 výslovně říká, že dobrovolnictví vytváří reálné hodnoty, které ekonomika často podceňuje.

Jak by vypadal svět bez dobrovolnictví? Nezastavil by se, ale byl by chladnější, pomalejší a dražší. V Libereckém kraji by to znamenalo méně doprovodu a aktivizace pacientů v nemocnici, méně času pro seniory a lidi v sociálních službách, slabší podporu rodinám dětí s postižením, méně patronů pro mladé lidi odcházející z dětských domovů, slabší potravinovou pomoc i méně komunitních a ekologických akcí. To nejsou abstraktní teze; to jsou konkrétní oblasti, kde regionální organizace dobrovolníky prokazatelně používají.

Proč existuje Mezinárodní rok dobrovolnictví 2026

Oficiální název je Mezinárodní rok dobrovolníků pro udržitelný rozvoj 2026. Vyhlásilo jej Valné shromáždění OSN rezolucí 78/127. Smysl je jasný: připomenout, že dobrovolnictví není jen milá morální dekorace, ale významná síla pro udržitelný rozvoj, odolnost komunit a fungování veřejného života. OSN zároveň vyzvala státy, občanskou společnost, akademickou sféru i soukromý sektor, aby rok 2026 promítly do národních a regionálních aktivit.

Rok 2026 nevznikl ve vzduchoprázdnu. Navazuje na první Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, který měl čtyři hlavní cíle: uznání, podporu, usnadnění a síťování dobrovolnictví. Právě tehdy se dobrovolnictví dostalo výrazněji do mezinárodní i národní politiky. V českém prostředí se jako jeden z důležitých důsledků uvádí vznik zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě.

V České republice drží státní gesci Ministerstvo vnitra, konkrétně oddělení dobrovolnictví. Vláda navíc 8. ledna 2025 schválila první Koncepci rozvoje dobrovolnictví do roku 2030. A při prosincové konferenci Ministerstva vnitra v roce 2025 byl rok 2026 oficiálně vyhlášen i v českém prostředí; podle resortu se jeho koordinační platformou stane Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Praktickou páteř v terénu ale tvoří regionální dobrovolnická centra a oborové organizace v čele s Národní asociací dobrovolnictví.

Co chce rok dobrovolnictví 2026 v Česku říci

České pojetí 2026 lze shrnout jednoduše: dobrovolnictví nemá být neviditelná práce na okraji, ale uznaná součást fungování země. Nejde jen o jednorázové nadšení. Jde o koordinaci, vzdělávání koordinátorů, lepší informace pro veřejnost, bezpečné zapojení dobrovolníků a větší respekt k tomu, že dobrovolnická práce má i měřitelnou hodnotu. Přesně tímto směrem míří jak vládní koncepce, tak síť regionálních dobrovolnických center.

Ověřené republikové akce spojené s rokem 2026 už běží. Nejviditelnější jsou Dny dobrovolnictví 2026 od 20. do 26. dubna v deseti krajích, s téměř 500 akcemi a zapojením více než 270 organizací. Předchází jim Národní konference Dobrovolnictví zralého věku 2026 v Praze 16. dubna. Ve zdravotnictví pak Ministerstvo zdravotnictví zařadilo do plánu akcí na březen seminář o spolupráci organizací při realizaci dobrovolnických programů a na duben až červen vzdělávací kurz pro koordinátory dobrovolnictví ve zdravotních službách.

Jak se daří dobrovolnictví v Libereckém kraji

Krátká odpověď zní: spíše dobře, ale kraj stále neumí své dobrovolnictví úplně přesně spočítat. Region má fungující Regionální dobrovolnické centrum Libereckého kraje provozované organizací ADRA, veřejnou databázi organizací a programů, akce pro veřejnost a zjevně pestrou síť zapojených subjektů. Na krajském profilu RDC je nyní vidět 17 položek přímo pro Liberec, 8 pro Českou Lípu a 5 pro Jablonec nad Nisou; mezi obory figurují komunitní dobrovolnictví, pomoc při mimořádných událostech, práce s dětmi a mládeží, ekologie, kultura, prevence, sociální služby, sport, zdravotnictví i firemní dobrovolnictví.

Silná stránka Libereckého kraje je pestrost. Dobrovolníci tu nepomáhají jen v „klasické charitě“. Jsou vidět ve zdravotnictví, v podpoře rodin s dětmi se zdravotním postižením, u seniorů, u lidí po trestných činech, v potravinové pomoci, v mentoringu mladých lidí z dětských domovů i v ekologických a komunitních akcích. Slabší stránka je jinde: přesné krajské statistiky nejsou veřejně běžně po ruce a ekonomická hodnota dobrovolnictví se stále podhodnocuje i v celostátním měřítku.

Statistiky: kolik dobrovolnictví je v Česku a jak je na tom Liberecký kraj

Tady je potřeba přesnost, protože v oběhu jsou dva různé typy čísel. Podle šetření ČSÚ o dobrovolnictví za rok 2023 se v Česku do dobrovolnictví zapojilo 1 662 300 obyvatel ve věku 15+, kteří odpracovali 213 439 320 hodin. Při ocenění hodinovou hodnotou práce to vychází na více než 47 miliard Kč ročně. To je široký pohled na dobrovolnictví ve společnosti.

Jiný, užší pohled nabízí Satelitní účet neziskových institucí. Ten sleduje jen dobrovolnickou práci v neziskových institucích. Podle ČSÚ odpracovali dobrovolníci v těchto institucích v roce 2024 36 milionů hodin a hodnota jejich práce dosáhla 8,5 miliardy Kč. Obě čísla tedy mohou být pravdivá zároveň; jen měří jiný výsek reality.

Užitečné je i přepočítat průměr na jednoho dobrovolníka. Z celostátních dat vychází asi 128 hodin ročně na osobu, tedy přibližně 2,5 hodiny týdně. To je dobrá zpráva pro každého, kdo má pocit, že „na dobrovolnictví nemá čas“. V realitě často nejde o druhý pracovní poměr, ale o pravidelný, zvládnutelný díl času.

Neziskový sektor + dobrovolnictví = konkrétní veřejný užitek

Dobrovolnictví a neziskový sektor spolu souvisejí velmi těsně, i když to není totéž. Dobrovolníci mohou pomáhat i neformálně, jenže právě neziskové organizace z této pomoci dělají něco stabilního a bezpečného: vyhledávají potřebné lidi, propojují je s dobrovolníky, zajišťují školení, koordinaci, pojištění, supervizi i dlouhodobou kontinuitu služby. Bez neziskového sektoru by velká část dobrovolnictví zůstala roztříštěná, jednorázová a méně účinná. To uznává i stát: vládní koncepce rozvoje dobrovolnictví do roku 2030 staví právě na národní, krajské a místní infrastruktuře dobrovolnictví a na síti dobrovolnických center. Jinými slovy, neziskový sektor není k dobrovolnictví „přilepený zvenku“, ale v praxi je jeho hlavním organizátorem, nosičem a zázemím.

Přínos neziskového sektoru pro společnost a stát je proto mnohem větší, než se někdy v politických debatách tváří. Neziskové organizace nepřinášejí jen „dobré skutky“, ale také konkrétní veřejný užitek: pomáhají v sociálních službách, zdravotnictví, vzdělávání, práci s dětmi, při komunitních a krizových situacích a často doplňují to, co stát nebo obce samy nezvládnou pokrýt v potřebném rozsahu. Podle ČSÚ neziskové instituce v roce 2022 vytvářely 1,8 % českého HDP a dobrovolníci v nich odpracovali 45 milionů hodin; u novějších dat činila hodnota dobrovolnické práce v neziskových institucích v roce 2024 asi 8,5 miliardy Kč. Když se tedy mluví o omezování neziskového sektoru, ve skutečnosti se tím může oslabovat i organizované dobrovolnictví, a tím i služby a pomoc, které by pak stát musel draze nahrazovat sám, nebo by prostě zmizely.

Proč jednou slyšíte „47 miliard“ a jindy „8,5 miliardy“

Vyšší číslo zachycuje široké dobrovolnictví v celé společnosti, nižší číslo jen dobrovolnickou práci uvnitř neziskových institucí. Není to rozpor, ale rozdílná metodika. Praktický závěr je důležitý: i ta „nižší“ oficiální hodnota 8,5 miliardy Kč ukazuje, že dobrovolnictví není sentimentální doplněk, ale ekonomicky významná činnost. A ta vyšší čísla jen připomínají, kolik pomoci se odehrává ještě mimo tabulky neziskového sektoru.

Kde v kraji dobrovolníci pomáhají a kdo nese největší část zátěže

Veřejné zdroje nedávají jednotné pořadí „největších dobrovolnických organizací“ v Libereckém kraji. Dá se ale docela přesně ukázat, kdo tvoří páteř systému.

ADRA / Regionální dobrovolnické centrum Libereckého kraje je klíčová krajská infrastruktura: propojuje nabídku a poptávku, vede databázi, poskytuje poradenství a organizuje náborové a osvětové akce. Bez takového uzlu by bylo dobrovolnictví v kraji výrazně roztříštěnější.

AMIKUS v Liberci stojí na dlouhodobé práci s dětmi, seniory i lidmi s duševním onemocněním. Dobromysl v Krajské nemocnici Liberec zapojuje dobrovolníky na spinální jednotce, následné péči, onkologii, dětském oddělení nebo dětské psychiatrii. Centrum LIRA využívá dobrovolníky při podpoře rodin dětí s postižením a dětí s poruchou autistického spektra. Tady už nejde jen o hezké gesto; jde o skutečný dopad na kvalitu života konkrétních lidí.

Další výrazné linie tvoří Potravinová banka Libereckého kraje, která dobrovolnou práci výslovně hledá zejména při Sbírce potravin, Bílý kruh bezpečí Liberec, který přijímá dobrovolníky a asistenty pro pomoc obětem trestných činů, Charita Česká Lípa s akreditovaným projektem „4D – Den Dobrovolníkem = Den dárcem“, a také Program Patron, který hledá zralé dobrovolníky pro podporu dospívajících z dětských domovů při osamostatnění. To už dohromady ukazuje kraj, kde dobrovolnictví funguje od nemocničního pokoje po sociální integraci.

Přehled akcí v Libereckém kraji

• 20.–26. dubna 2026 – Dny dobrovolnictví 2026 v Libereckém kraji – různá místa v kraji – dny otevřených dveří, úklidy veřejných prostranství, přednášky, komunitní setkání, programy pro děti či swap hraček. Oficiální informace: Dny dobrovolnictví / Liberecký kraj.
• 22. dubna 2026, 12:00–17:00 – Den otevřených dveří: Tvoření a povídání o dobrovolnictví v nemocnici – Dobrovolnické centrum Dobromysl, Jablonecká 1344/14, Liberec – setkání pro zájemce o nemocniční dobrovolnictví. Oficiální informace: program Dnů dobrovolnictví.
• 22. dubna 2026, 16:00–18:00 – Úklid centra Liberce – Malé náměstí, Liberec – společná akce ADRA Liberec a Čmelák zaměřená na úklid veřejného prostoru. Oficiální informace: program Dnů dobrovolnictví.
• 23. dubna 2026 – Odpoledne otevřených dveří Dobrovolnického centra AMIKUS – Palác Liebieg, Liberec – možnost nahlédnout do programu a zjistit, kde a jak se lze zapojit. Oficiální informace: program Dnů dobrovolnictví.
• 23. dubna 2026 – Odpoledne s AstronAUTem – Liberec – setkání organizace podporující rodiny dětí s poruchou autistického spektra. Oficiální informace: program Dnů dobrovolnictví.
• 25. dubna 2026 – Sbírka potravin – Liberec – možnost pomoci při veřejné sbírce ve spolupráci s Potravinovou bankou Libereckého kraje. Oficiální informace: program Dnů dobrovolnictví a Potravinová banka LK.

Kam se mohou obrátit zájemci o dobrovolnictví

Nejpraktičtější první adresa je Regionální dobrovolnické centrum Libereckého kraje provozované ADRou, Železná 253/20, Liberec 1, e-mail radek.pospisil@adra.cz, telefon 776 619 670. Pro celostátní orientaci je určen oficiální portál dobrovolnictvi.net, který Ministerstvo vnitra spustilo právě pro dobrovolníky, nové zájemce i organizace.

Když chcete dlouhodobější a smysluplné zapojení, vyplatí se jít rovnou podle oblasti zájmu: nemocniční dobrovolnictví přes Dobromysl, práce s osamělými a ohroženými skupinami přes AMIKUS, pomoc rodinám přes LIRA, potravinovou pomoc přes Potravinovou banku Libereckého kraje, pomoc obětem trestných činů přes Bílý kruh bezpečí nebo mentoring dospívajících přes Program Patron. Když si nejste jistí, začněte u jednorázové akce během Dnů dobrovolnictví. Je to nejjednodušší způsob, jak zjistit, zda vám daný typ pomoci sedí.

Dobrovolnictví není náplast. Je to síla, která drží kraj lidský

Liberecký kraj letos nepůsobí jako region, kde by dobrovolnictví jen přežívalo z nostalgie. Naopak. Má své centrum, své programy, své nemocniční a sociální zázemí, své veřejné akce i své lidi, kteří pomoc berou vážně. Co mu chybí, nejsou příklady dobré praxe. Chybí mu hlavně přesnější data, ještě větší viditelnost a dlouhodobá jistota, že koordinace dobrovolnictví nebude vždy stát na několika přetížených lidech.

Dobrá zpráva ale je, že rok 2026 není v Libereckém kraji prázdné heslo. Je to šance připomenout si, že pomoc nemusí být velká, aby byla důležitá. Někdy stačí dvě hodiny týdně, jeden pravidelný kontakt, jeden doprovod do nemocnice, jedna služba u sbírky potravin nebo jeden vztah, který mladému člověku pomůže vstoupit do dospělosti bez pádu na dno. A právě z takových „malých“ věcí vzniká velká občanská společnost.

 

Odkazy a kontext

1. OSN / UN Volunteers – International Year of Volunteers for Sustainable Development 2026.
2. UN – návaznost na Mezinárodní rok dobrovolníků 2001 a jeho cíle.
3. Ministerstvo vnitra ČR – Koncepce rozvoje dobrovolnictví do roku 2030 a vyhlášení roku 2026 v ČR.
4. Zákon č. 198/2002 Sb. a metodické materiály MV k dobrovolnictví.
5. ČSÚ / Statistika a my – hodnota dobrovolnické práce a satelitní účet neziskových institucí.
6. ČSÚ – populace Česka a Libereckého kraje k 31. prosinci 2025.
7. Regionální dobrovolnické centrum Libereckého kraje – databáze, kontakty, obory a regionální přehled.
8. Dny dobrovolnictví 2026 – celostátní program a zapojení Libereckého kraje.
9. Týnes 2026 – program v Liberci.
10. Konkrétní regionální organizace a programy: AMIKUS, LIRA, Dobromysl, Potravinová banka LK, Bílý kruh bezpečí, Program Patron, Charita Česká Lípa.
11. Plán akcí Ministerstva zdravotnictví 2026 – vzdělávání a semináře k dobrovolnictví ve zdravotnictví.