Bílá Nisa bez betonu: Jablonec řeší řeku, stezku i tůně ve Mšeně
Jablonec připravuje proměnu části Bílé Nisy ve Mšeně a Rýnovicích. Betonové koryto z 80. let má nahradit přírodnější tok s tůněmi, meandry, pestřejšími břehy a obnovenou stezkou. O podobě místa mohou lidé mluvit v pondělí 22. června na veřejném projednání u ZŠ Mozartova.
Beton umí vodu rychle odvést. Jenže město není odtokový žlab. Ve chvíli, kdy se v létě přehřívá veřejný prostor, kdy lidé hledají stín, klid a místa k procházce, začíná být i malý městský potok důležitější, než se na první pohled zdá.
V Jablonci se teď přesně takové téma otevírá u Bílé Nisy. Nejde o velkou řeku, monumentální nábřeží ani turistickou atrakci na pohlednicích. Jde o obyčejný kus města mezi Mšenem a Rýnovicemi, kde dnes část toku působí spíš jako technická stavba. Právě to se má změnit.
Kde přesně se má Bílá Nisa měnit
Řešený úsek Bílé Nisy leží v části Mšeno–Rýnovice. Městské podklady ho vymezují mezi hasičárnou na Ostrém rohu a prostorem u prodejny Penny v ulici I. Olbrachta. To je důležité: nejde o celou Bílou Nisu, ale o konkrétní část toku v zastavěném území.
Dnešní problém je jednoduchý a zároveň typický pro města: koryto bylo v 80. letech narovnáno a vybetonováno. Takové řešení mělo svou logiku v době, kdy se na vodu ve městě často pohlíželo hlavně technicky. Voda měla být pod kontrolou, rychle pryč a co nejméně překážet. Jenže cena za to je ztráta přirozenějšího charakteru toku, horší podmínky pro rostliny a živočichy a také menší hodnota místa pro lidi.
Plánovaná revitalizace má jít opačným směrem: odstranit betonové koryto, vrátit Bílé Nise přírodnější podobu, pracovat s meandry, tůněmi, rozmanitější břehovou vegetací a současně obnovit stezku či cyklostezku pro bezpečnější pohyb lokalitou.
Kdo změnu připravuje a proč právě teď
Projekt vzniká v rámci mezinárodního programu ReBioClim, který se zaměřuje na obnovu menších městských toků pomocí přírodě blízkých opatření. Jablonec je jedním z pilotních měst vedle Drážďan, Poznaně a slovenské Senice.
Za město je projekt vedený přes strategické plánování a Kancelář architektury města. Ve veřejné komunikaci k němu vystupují zejména náměstkyně primátora pro životní prostředí a strategii Lenka Opočenská, náměstek pro rozvoj a digitalizaci Jakub Chuchlík a koordinátorka projektu ReBioClim Dana Janatová z oddělení strategického plánování magistrátu.
Město už má vybraného zpracovatele projektové dokumentace. Stal se jím Ateliér YYYY, s. r. o. Výsledkem jeho práce má být koordinační studie, dokumentace pro povolení záměru a dokumentace pro provedení stavby. Maximální cena veřejné zakázky činí 2 574 000 Kč bez DPH. Samotná realizace stavby ale zatím není totéž co hotový projekt: město uvádí, že pro navazující realizační fázi bude usilovat o další dotační zdroje.
Veřejné projednání: co se bude dít 22. června
Veřejné projednání konceptu studie se uskuteční v pondělí 22. června od 17:30 v jídelně ZŠ Mozartova. Podle pozvánky města má následovat také komentovaná procházka podél Nisy. Pokud počasí nepřeje, mají se jednotlivá návrhová místa diskutovat ve školní jídelně.
Smysl setkání je praktický: lidé se nemají jen dívat na hotový obrázek, ale doplnit připomínky, podněty a náměty. Město uvádí, že výstupy z projednání poslouží jako podklad pro další dopracování návrhu. Jinými slovy: teď je fáze, kdy připomínka ještě může mít větší cenu než pozdější nadávání nad bagrem.
Podle pozvánky mají návrh představit zpracovatelé vodohospodářské a koordinační studie. Účastníci by měli mít možnost mluvit o konkrétních místech přímo v terénu: co se jim líbí, co jim vadí, co považují za riziko a co by v lokalitě rozhodně nechtěli.
Na co se má smysl ptát
Kdo přijde na projednání, nemusí mít v hlavě odborné termíny. Stačí praktické otázky. Například: kudy přesně povede stezka a cyklostezka? Kde bude možné bezpečně sejít k vodě? Budou v návrhu lavičky, mola, schody nebo místa k pozorování přírody? Jak se vyřeší pohyb chodců a cyklistů, aby si nepřekáželi? Bude místo osvětlené, nebo má zůstat klidnější a přírodnější?
Důležité jsou i méně líbivé otázky. Kdo se bude o nové břehy starat? Jak často se bude sekat? Co se stane při větším dešti? Nezhorší se komáři, zápach nebo nepořádek? Jak se ochrání citlivější biotopy před příliš intenzivním rekreačním využitím? A jak bude stavba rozdělena do etap, pokud se na ni podaří získat peníze?
Právě tyto otázky rozhodují, jestli z projektu vznikne živé a použitelné místo, nebo jen hezký plán v prezentaci.
Lidé podle průzkumu nechtějí další kanál
Zajímavý podklad přineslo dotazníkové šetření v rámci ReBioClim. V souhrnné zprávě projektu byly v letech 2024–2025 sbírány názory obyvatel ve čtyřech pilotních městech. Celkem bylo náhodně osloveno 3 006 lidí a dokončeno 1 054 platných rozhovorů.
Výsledek je pro Jablonec podstatný: respondenti obecně preferovali přírodě blízká řešení. Vysoce ceněné byly meandry, ostrovy, tůně, mokřady, pestřejší břehová vegetace a lepší přístup k vodě. Naopak betonová koryta a potrubní úseky vycházely nejhůř.
To neznamená, že se má město proměnit v divočinu bez pravidel. Znamená to spíš, že lidé vnímají vodu ve městě jinak než dřív. Nejen jako technický problém, ale jako prostor pro stín, chůzi, odpočinek, přírodu a každodenní kvalitu života.
Nejlevnější návrh nevyhrál
Za pozornost stojí i způsob, jakým město vybíralo zpracovatele. Podle protokolu hodnoticí komise měla nabídková cena váhu jen 15 %, zatímco celková kvalita představeného návrhu měla váhu 85 %. Nejnižší nabídku podal Michal Kovář za 1 625 000 Kč bez DPH. Vítězný Ateliér YYYY nabídl 2 574 000 Kč bez DPH, tedy výrazně více, ale získal nejlepší celkové hodnocení.
To samo o sobě není skandál. U krajinářsko-urbanistického návrhu může být kvalita řešení důležitější než nejnižší cena. Je ale dobré to vědět, protože veřejnost má právo rozumět tomu, za co město platí a proč nevybralo nejlevnější variantu.
Komise u vítězného návrhu ocenila propojení krajinářské, urbanistické a výtvarné roviny, čitelný koncept, hierarchii cest a přiměřený veřejný prostor. Zároveň uvedla, že návrh ještě vyžaduje dopracování ekologického detailu a vztahu k širšímu kontextu toku Nisy. Právě proto má veřejné projednání smysl: není to slavnostní odhalení hotové pravdy, ale další krok v ladění návrhu.
Sledujte, jak se projekt bude vyvíjet
Bílá Nisa nebude proměněná přes noc. Nyní se řeší dokumentace a podoba návrhu, nikoli okamžité zahájení stavby. Dalším důležitým bodem bude dopracování studie, povolovací proces, shánění peněz na realizaci a později konkrétní harmonogram stavby.
Pro obyvatele Mšena, Rýnovic a okolních ulic je ale podstatné něco jiného: pokud mají k návrhu připomínky, teď je vhodná chvíle je říct. Ne obecně, ne rozzlobeně až po letech, ale konkrétně: tady chybí bezpečný průchod, tady by dávalo smysl sednout si k vodě, tady nechceme příliš světla, tady se bojíme hluku, tady by se měla chránit příroda.
Jestli se projekt podaří, může z Bílé Nisy vzniknout víc než jen opravené koryto. Může to být malý, ale důležitý test, jestli Jablonec dokáže zacházet s vodou ve městě jako s hodnotou, ne jako s problémem, který je potřeba co nejrychleji odvést pryč.