Reforma, nebo tichý rozpad? Stát oslabuje Agenturu právě ve chvíli, kdy ji obce potřebují
Ministerstvo pro místní rozvoj sloučilo agendu sociálního začleňování s bydlením a mluví o efektivitě, úsporách a konci duplicit. Jablonec nad Nisou, Chomutov, Litvínov a Žďár nad Sázavou ale varují premiéra, že se rozpadá praktická pomoc obcím. Pro Liberecký kraj nejde o úřednickou šarvátku: ve hře jsou projekty, bydlení, školy, dluhy, bezpečí i schopnost státu zasáhnout dřív, než problém vybuchne na ulici.
- MMR od 1. dubna 2026 sloučilo sociální začleňování s bydlením do nového odboru a argumentuje úsporami, efektivitou a odstraněním duplicit.
- Jablonec nad Nisou, Chomutov, Litvínov a Žďár nad Sázavou varují premiéra, že po reorganizaci odcházejí odborníci a zhoršuje se podpora obcí.
- Kritika NKÚ ukazuje, že reforma byla potřebná, ale neobhajuje reorganizaci bez veřejných garancí, dopadové analýzy a stabilní lokální kapacity.
Sociální vyloučení není abstraktní pojem z ministerské prezentace. V praxi znamená domy, kam se bojí pošťák. Děti, které přicházejí do školy unavené, hladové nebo bez podpory doma. Rodiny v exekucích. Obce, které hasí konflikty mezi starousedlíky a lidmi v nouzi. Městské policisty, sociální pracovníky, školy, úřady práce, neziskové organizace a radnice, které se mají tvářit, že to nějak zvládnou.
A právě do této oblasti stát sáhl reorganizací Agentury pro sociální začleňování. Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že nic neruší, jen spojuje agendy, šetří, odstraňuje duplicity a propojuje sociální začleňování s bydlením. Jenže čtyři města — Jablonec nad Nisou, Chomutov, Litvínov a Žďár nad Sázavou — teď v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi varují, že po dubnové reorganizaci mizí podpora, odcházejí odborníci a hrozí faktický rozpad systému, který obcím pomáhal připravovat projekty dostupného bydlení, koordinovat instituce a řešit sociální vyloučení přímo v terénu.
Tady začíná skutečný spor. Nejde o to, zda má mít jeden odbor starý název, nové logo nebo jinou kolonku v organizačním schématu. Jde o to, zda stát ještě umí držet pohromadě problémy, které se nedají vyřešit jedním formulářem. Chudoba není jen dávka. Bydlení není jen byt. Bezpečnost není jen hlídka. Škola není jen rozvrh. A sociální začleňování není charita pro „někoho jiného“. Je to test, zda veřejná správa dokáže zabránit tomu, aby se z neřešené nouze stal trvalý provozní režim části měst.
Co se přesně změnilo od 1. dubna
Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že od 1. dubna 2026 upravuje organizační strukturu. Zrušilo 15 míst, snížilo celkový počet systemizovaných míst z 908 na 893, slíbilo úsporu na personálních nákladech přes 5 milionů korun a současně oznámilo snížení celkových provozních výdajů o 26 %. Součástí změny bylo sloučení Odboru bydlení a Odboru pro sociální začleňování do nového Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti.
Formálně to zní racionálně. Bydlení je jedním z nejtvrdších kořenů sociálního vyloučení. Člověk bez stabilního bydlení se hůř drží v práci, hůř řeší dluhy, hůř posílá děti do školy, hůř se léčí a hůř spolupracuje se státem. Spojit bydlení a sociální začleňování tedy na papíře smysl dává.
Jenže u veřejné správy platí staré pravidlo: dobrá reforma se nepozná podle tiskové zprávy, ale podle toho, co po ní zůstane v terénu. Ministerstvo tvrdí, že agenda nezaniká, rozpracované projekty pokračují, kontinuita je zajištěna a odborníci v území zůstávají. Obce a odbory popisují opačný pocit: po sloučení podle nich skončilo vedení, odešla část zkušených lidí, podpora je méně dostupná a obce ztrácejí klíčové partnery.
To je zásadní rozdíl. Ministerstvo mluví jazykem struktury. Obce mluví jazykem funkce. Úřední schéma může vypadat čistěji, a přesto se může rozpadnout to podstatné: důvěra, lokální znalost, schopnost propojovat lidi a dotahovat složité projekty.
Proč se bojí právě obce
Agentura pro sociální začleňování začala fungovat v roce 2008 jako odbor Úřadu vlády a od ledna 2020 spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Po dubnové systemizaci převzal její náplň Odbor rozvoje bydlení a soudržnosti.
Její role nikdy neměla být jen „psát analýzy“. Oficiální popis říká, že odbor pomáhá obcím mapovat problémy sociálně vyloučených lokalit, nastavovat dlouhodobější procesy, získávat finance, propojovat obce, školy, neziskové organizace, Úřad práce, zaměstnavatele, policii a veřejnost a přenášet zkušenosti z obcí zpět ke státu.
To je přesně typ práce, který ve státní správě vypadá měkce — dokud nezmizí. Pak se ukáže, že někdo musel vědět, komu v obci zavolat. Kdo je skutečně schopný jednat. Který projekt je jen na papíře a který může změnit ulici. Kde hrozí konflikt. Kde už se obchod s chudobou přestal jen „vyskytovat“ a stal se lokálním hospodářským modelem.
Podle měst, která se obrátila na premiéra, reorganizace vedla k odchodu zkušených pracovníků včetně lokálních konzultantů a expertů na revitalizaci sociálně vyloučených lokalit. Obce podle nich přišly o partnery, kteří pomáhali připravovat projekty dostupného bydlení, koordinovat instituce a řešit sociální vyloučení přímo v terénu.
Tady je jádro věci. Pokud z Agentury odejde lokální paměť, nejde o běžnou fluktuaci. V sociálně vyloučených lokalitách se důvěra buduje roky a ztrácí za měsíc. Nový člověk může mít kvalifikaci, ale nemá vztahy, historii jednání, znalost konfliktů, neformálních autorit ani místních slepých uliček. Stát pak nezačíná od nuly. Začíná pod nulou, protože obce už jednou investovaly čas a důvěru — a dostaly signál, že kontinuita je pro Prahu jen položka v tabulce.
Vláda má jeden silný argument. A nesmí se před ním utíkat
Bylo by pohodlné napsat jednoduchý článek: zlá vláda ničí dobrou Agenturu. Jenže to by byla propagace, ne analýza.
Vláda a ministerstvo mají legitimní argument: dosavadní systém sociálního začleňování měl slabé a špatně měřené výsledky. Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2024 kritizoval, že MPSV vydalo v letech 2016 až 2023 na projekty v sociálně vyloučených lokalitách 2,8 miliardy korun, podpořeno bylo více než 23 tisíc účastníků, ale dopady byly podle NKÚ většinou omezené a krátkodobé. U trvalejšího pracovního začlenění NKÚ uváděl 24 % účastníků, u projektů koordinovaného přístupu 18 % původně nezaměstnaných či neaktivních účastníků a u lidí nad 54 let jen 10 %. NKÚ zároveň kritizoval obecně definované účely dotací, nedostatek měřitelných cílů a slabé sledování příčin sociálního vyloučení, jako jsou bytová nouze, zadlužení, exekuce nebo nízká kvalifikace.
To je tvrdá zpráva. A kdo ji odmávne jen proto, že se mu nehodí do obrany Agentury, nepěstuje kritické myšlení, ale vlastní komfort.
MPSV se proti závěrům NKÚ ohradilo. Tvrdilo, že projekty nebyly zaměřeny jen na zaměstnanost, ale také na sociální služby a zmírnění dluhové problematiky, a že přispěly k prevenci sociálního vyloučení. I to je relevantní námitka: sociální začleňování se nedá měřit jen tím, kolik lidí po projektu nastoupilo do práce. Pokud se podaří stabilizovat rodinu, zabránit odebrání dítěte, udržet bydlení nebo snížit konflikt v lokalitě, je to také výsledek — i když se hůř převádí do jednoduchého grafu.
Závěr je nepříjemný pro obě strany. Starý systém měl problém s měřením dopadů. Ale právě proto měla přijít reforma s jasnými cíli, přechodovým plánem, garancemi pro obce a veřejnou odpovědností za výsledky. Ne reorganizace, u které ministerstvo slibuje kontinuitu, zatímco obce po třech měsících píšou premiérovi, že se jim systém rozpadá pod rukama.
Úspora pěti milionů proti riziku stovek milionů
Ministerstvo uvádí úsporu na personálních nákladech přes 5 milionů korun. Liberecký kraj však už v březnu upozorňoval, že spolupráce s Agenturou přivedla do regionu více než 680 milionů korun. Nejvíc měl získat Liberec — přes 351 milionů korun, dále Velké Hamry přes 117 milionů, Ralsko přes 61 milionů, Nový Bor přes 53 milionů, Jablonec nad Nisou přes 45 milionů, Nové Město pod Smrkem téměř 25 milionů, Frýdlant přes 19 milionů a Česká Lípa přes 11 milionů.
To neznamená, že Agentura všechny tyto peníze „vydělala“ sama. Tak jednoduché to není. Znamená to ale něco důležitějšího: Agentura byla pro řadu měst nástrojem, jak se k národním a evropským penězům vůbec kvalifikovaně dostat a jak je spojit s plánem, který dává smysl.
Jestliže stát kvůli úspoře v jednotkách milionů oslabí schopnost obcí připravovat a řídit projekty za desítky nebo stovky milionů, nejde o efektivitu. Jde o účetní iluzi. Šetří se na koordinátorovi, aby se pak draze platil chaos.
V Libereckém kraji to není okrajová debata. Kraj uvádí, že v roce 2024 vykázal čtvrtou nejvyšší míru sociálního vyloučení v Česku. A oficiální Index sociálního vyloučení za rok 2024 ukazuje zhoršení celostátní situace: počet obcí v nejohroženější kategorii vzrostl meziročně z 539 na 578 a počet obcí zatížených více než jedním typem sociálního problému narostl z 1 299 na 1 440.
Jinými slovy: stát sahá do koordinace sociálního začleňování právě ve chvíli, kdy jeho vlastní data říkají, že problém se zhoršuje.
Sloučení s bydlením: logické, nebo nebezpečné?
Sloučení sociálního začleňování s bydlením může být rozumný krok. Ale jen za jedné podmínky: nesmí zúžit sociální začleňování na bydlení samotné.
Bydlení je základ. České i evropské zkušenosti s přístupem Housing First ukazují, že stabilní bydlení může být podmínkou, aby lidé vůbec začali řešit další problémy. Evaluační zpráva MPSV k programu Housing First uvádí, že po roce si nové bydlení udrželo více než 85 % zabydlených domácností. OECD k bezdomovectví popisuje Housing First jako model, který poskytuje rychlé dlouhodobé bydlení a zároveň intenzivní podporu lidem s komplexními potřebami; zároveň zdůrazňuje, že Housing First neznamená „jen bydlení“, ale bydlení spojené s podpůrnými službami.
To je podstatné. Pokud vláda říká, že sociální vyloučení začíná u ztráty nebo nedostupnosti bydlení, říká důležitou část pravdy. Jenže ne celou. Sociální vyloučení se u bydlení často projeví nejviditelněji, ale živí ho také dluhy, exekuce, nízké vzdělání, zdravotní potíže, nestabilní práce, segregace ve školách, napětí v sousedství a slabá důvěra ve stát.
Pokud se z integrace s bydlením stane opravdová mezioborová práce, může to být reforma. Pokud se z ní stane úřední přesun pod moderně znějící hlavičku „bydlení a soudržnost“, bude to jen přemalovaná cedule na prázdné kanceláři.
Co doporučují odborné studie: ne víc slov, ale víc propojení
OECD ve studii o integraci lokálních služeb pro zranitelné skupiny upozorňuje, že lidé v nouzi často čelí kombinaci problémů napříč zaměstnáním, sociální oblastí, zdravím, vzděláváním a bydlením. Právě proto může být integrace služeb na místní úrovni slibnou cestou, ale jen tehdy, když se skutečně propojí aktéři a služby — ne pouze kanceláře.
Evropské zkušenosti s Housing First říkají totéž jinými slovy. Nestačí dát člověku klíče. Potřebuje bezpečné bydlení, ale také podporu, která mu pomůže řešit dluhy, zdraví, práci, vztahy se sousedy a někdy i závislosti nebo duševní potíže.
Česká metodika Koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení 2021+ popisuje tento nástroj jako vládní politiku určenou k podpoře obcí a jejich partnerů, opřenou o meziresortní spolupráci, místní strategie a národní i evropské fondy. Agentura měla v tomto systému poskytovat expertní podporu, pomáhat obcím s finančními mechanismy, přenášet poznatky z území do státních politik a implementovat vládní politiky na lokální úrovni.
To je přesný opak představy, že sociální začleňování je měkká agenda pro pár sociologů. Ve skutečnosti je to koordinační infrastruktura. Není vidět jako nový most, ale když se rozpadne, začnou se bortit věci okolo.
Komu reforma prospěje a čemu nahrává
Tady je třeba být ostrý, ale poctivý. Ve veřejně ověřitelných zdrojích není doloženo, že by reorganizace Agentury byla přímo řízena nějakou skrytou byznysovou skupinou nebo konkrétním developerským zájmem. Tvrdit to bez důkazů by nebyla investigativa, ale pomluva v kabátu odvahy.
Doložitelné je něco méně efektního, ale možná nebezpečnějšího.
Reforma politicky prospívá obrazu vlády, která „šetří“, „ruší duplicity“ a „bojuje s neefektivitou“. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová tvrdila, že zhruba 70 % výdajů Agentury směřovalo na mzdy, metodiky, analýzy a evaluace, nikoli přímo k potřebným lidem; zároveň oznámila, že chce zkontrolovat projekty, které Agentura spravovala. To je politicky silná zpráva. Veřejnost často slyší na větu: méně úředníků, víc peněz lidem.
Jenže právě tady je past. U sociálního začleňování nejsou metodiky, analýzy, koordinace a lokální konzultanti automaticky „provozní tuk“. Mohou být také tím, co brání tomu, aby se peníze nalily do špatně připravených projektů, nefunkčních opatření nebo drahých improvizací. Jinak řečeno: v této oblasti nejsou lidé v kancelářích nutně náklad navíc. Často jsou to brzdy proti ještě dražší hlouposti.
Komu tedy reforma může prakticky nahrát? Především centralizaci. Méně samostatná Agentura znamená slabší expertní protiváhu uvnitř státu. Silnější kontrolu ministerského vedení nad agendou. Snazší personální výměny. Snazší přesměrování priorit.
A pokud se naplní varování obcí, reforma nepřímo nahrává i těm, kdo vydělávají na slabém státu: obchodníkům s chudobou, majitelům předraženého nekvalitního bydlení, lokálním sítím závislým na nouzi lidí a politickým hráčům, kteří umějí z neřešených sociálních problémů vyrábět strach. To není tvrzení, že tito aktéři reorganizaci objednali. Je to střízlivý popis efektu: kde stát ztratí koordinaci, tam se prázdné místo rychle zaplní.
Ministerstvo samo spustilo projekt za 224 milionů na to, co teď riskuje oslabit
Zajímavý detail: Ministerstvo pro místní rozvoj samo uvádí, že projekt „Systematická koordinace sociálního začleňování“ má v letech 2025 až 2028 zvýšit schopnost obcí identifikovat, plánovat, realizovat a vyhodnocovat opatření pro zlepšení životních podmínek lidí ohrožených sociálním vyloučením. Projekt má zapojit 150 obcí, z toho 50 v režimu KPSV 2021+ a 100 v režimu poradenství, a jeho rozpočet činí 224 674 466,50 Kč.
To je skoro učebnicový paradox. Stát na jedné straně financuje projekt, jehož smyslem je systematická koordinace. Na druhé straně obce tvrdí, že právě koordinace se po reorganizaci rozpadá.
Jestli má ministerstvo pravdu, musí to být schopno rychle prokázat: kdo dnes koordinuje obce, kdo nese odpovědnost za projekty, kolik lidí odešlo, kolik pozic je obsazeno, jaký je plán přechodu a jak se měří dopad nové struktury. Pokud to prokázat neumí, pak nejde o nedorozumění. Jde o varovný signál.
Jak to funguje jinde v Evropě
Evropská zkušenost není jednotná, ale několik principů se opakuje.
Finsko je často uváděno jako příklad země, která dlouhodobě rozvíjela přístup Housing First a dokázala výrazně snížit bezdomovectví. Odborná literatura uvádí, že počet osamělých lidí bez domova tam od začátku prvního národního programu v roce 2008 klesl o 45 % a od roku 1987 o 75 %. Důležité ale není jen heslo Housing First. Důležitá je dlouhodobost, stabilní strategie, dostupné bydlení, politická podpora a koordinace mezi institucemi.
OECD upozorňuje, že Housing First a housing-led přístupy jsou v mnoha zemích úspěšné, ale nejsou kouzelnou hůlkou. Fungují tam, kde je dost dostupného bydlení, spolehlivé financování, kvalitní data a podpůrné služby. Evropská komise zase zdůrazňuje potřebu lepších dat, sdílení dobré praxe a integrovaných národních strategií proti bezdomovectví.
Poučení pro Česko je jednoduché: moderní sociální politika není návrat k paternalismu ani slepé rozhazování peněz. Je to tvrdá koordinovaná práce s daty, bydlením, sociální prací, školami, zdravím, zaměstnaností a místní bezpečností. Jestli vláda chce reformu tímto směrem, má šanci. Jestli chce jen méně lidí a hezčí organizační schéma, plete si řízení státu s úklidem šuplíku.
Jak bude vypadat město za pět let, pokud se varování naplní
Představme si scénář, že kritici mají pravdu. Agentura formálně nezmizí, ale vyprázdní se. Zůstane název, web, kontaktní e-mail, pár projektových formulací. Odejdou lidé, kteří znali terén. Obce ztratí konzultanty. Projekty se začnou zpožďovat. Nové žádosti budou slabší. Lokální partnerství se budou scházet méně, nebo jen ze setrvačnosti. Kraj a obce budou víc improvizovat.
Za pět let to nebude vypadat jako jeden velký kolaps. Bude to horší: bude to série menších selhání, na která si veřejnost zvykne.
Více rodin skončí v předraženém a nekvalitním bydlení. Školy budou častěji řešit děti, které nedohánějí zameškané učivo, protože doma není stabilita. Městská policie bude hasit konflikty, které měly řešit sociální služby o dva roky dřív. Radnice budou pod tlakem obyvatel, kteří oprávněně chtějí pořádek, ale dostanou jen další sliby. A politici budou mít snadnou kořist: ukážou na „nepřizpůsobivé“, „neziskovky“, „Prahu“, „Brusel“ nebo „dávkaře“ — podle toho, co se bude hodit do kampaně.
Nejhorší na degradaci sociálního začleňování je, že její účet nepřijde najednou. Přijde po částech. V nákladech na krizové bydlení. V bezpečnostních výjezdech. V přeplněných školních poradnách. V přetížených sociálních odborech. V horších sousedských vztazích. V dětech, které stát ztratí dřív, než vůbec dostaly šanci.
A pak se někdo znovu zeptá: proč je to tak drahé?
Protože jsme šetřili na prevenci.
Co by měla udělat skutečná reforma
Skutečná reforma Agentury nemá znamenat návrat ke starému provozu bez otázek. Kritika NKÚ je příliš vážná na to, aby se zametla pod koberec. Stát musí vědět, co za veřejné a evropské peníze vzniká, komu to pomáhá, co se mění v obcích a které projekty jsou jen dobře napsaná žádost.
Dobrá reforma by měla mít několik tvrdých podmínek.
Za prvé: veřejný přechodový plán. Kdo převzal které agendy, kdo garantuje které obce, kdo odpovídá za evropské projekty, jaké jsou termíny, rizika a kontaktní osoby.
Za druhé: personální bilanci. Kolik lidí odešlo, kolik bylo zrušeno míst, kolik pozic vzniklo, jaká odbornost zůstala a kde jsou výpadky.
Za třetí: garance pro obce. Jablonec, Chomutov, Litvínov a Žďár nad Sázavou nepíšou premiérovi proto, že milují ministerské odbory. Píšou mu proto, že řeší konkrétní lokální problémy. Stát jim má odpovědět konkrétně, ne tiskovou frází.
Za čtvrté: měřitelné cíle. Ne počet porad, ne počet metodik, ne počet workshopů. Ale změny v bydlení, školní docházce, dluzích, zaměstnatelnosti, bezpečí, dostupnosti služeb a schopnosti obcí řešit problémy samostatně.
Za páté: nezávislé vyhodnocení po šesti a dvanácti měsících. Pokud ministerstvo věří, že reforma funguje, nemá se čeho bát. Pokud fungovat nebude, musí to veřejnost vědět dřív, než se škody stanou nevratnými.
Co z toho mají vědět obyvatelé Libereckého kraje
Pro běžného obyvatele Libereckého kraje to může znít vzdáleně: nějaká Agentura, nějaký odbor, nějaká reorganizace v Praze. Jenže dopad je lokální.
Pokud by se zhoršila schopnost obcí připravovat projekty bydlení, dluhového poradenství, prevence kriminality, podpory rodin nebo práce se školami, nepoznáte to podle tiskové zprávy. Poznáte to podle toho, že problémy budou déle hnít. Že radnice budou častěji říkat „nemáme nástroj“. Že konflikty v problémových domech se budou řešit pozdě. Že peníze z fondů nepřijdou, přijdou pozdě, nebo přijdou na slabší projekty.
Jablonec není v tomto příběhu okrajová poznámka. Patří mezi čtyři města, která se obrátila na premiéra. Liberecký kraj zároveň uvádí konkrétní objem prostředků spojených se spoluprací s Agenturou a řadí mezi příjemce také Liberec, Velké Hamry, Ralsko, Nový Bor, Jablonec, Nové Město pod Smrkem, Frýdlant a Českou Lípu.
Tohle je regionální článek o celostátní politice. Protože když stát v Praze rozebere koordinaci, následky se nesypou na ministerskou chodbu. Sypou se do měst.
Závěr: stát může reformovat. Ale nesmí lhát sám sobě
Agentura pro sociální začleňování nemá být posvátná kráva. Jestli produkovala slabé projekty, měkké indikátory a málo trvalé výsledky, musí se změnit. Jestli se někde peníze topily v provozu, metodikách a konzultacích bez dopadu, musí se to pojmenovat. Kritika NKÚ je pro stát povinností k nápravě, ne nepříjemností k obcházení.
Ale stejně tak platí druhá věc: reforma veřejné správy není kouzelná formulka, kterou se omluví všechno. Když se pod heslem efektivity zruší vedení, odejdou experti, obce ztratí kontakty a lokální partnerství začnou slábnout, pak nejde o reformu. Jde o destrukci kapacity.
Největší riziko není, že zanikne značka Agentury. Největší riziko je, že zůstane nápis na dveřích a zmizí funkce. A to je pro stát nejhorší typ úpadku: papírově všechno pokračuje, prakticky nikdo nedrží volant.
Jestli chce vláda dokázat, že nejde o tichý rozpad, má jednoduchý úkol. Ať ukáže čísla, lidi, odpovědnosti, garance a měřitelné výsledky. Ne za rok, až bude pozdě. Teď.
Otázky a odpovědi
Co je Agentura pro sociální začleňování?
Je to státní expertní nástroj, který pomáhá obcím řešit sociální vyloučení, připravovat strategie, propojovat místní aktéry a získávat prostředky na projekty.
Byla Agentura zrušena?
Ministerstvo tvrdí, že agenda nezanikla a pokračuje v novém Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti. Kritici mluví o faktickém oslabení nebo vyprázdnění Agentury.
Která města se obrátila na premiéra?
Jablonec nad Nisou, Chomutov, Litvínov a Žďár nad Sázavou.
Proč je to důležité pro Liberecký kraj?
Liberecký kraj uvádí, že díky spolupráci s Agenturou směřovalo do regionu více než 680 milionů korun na projekty v oblasti bydlení, sociálních služeb, vzdělávání, zaměstnanosti a prevence kriminality.
Má vláda pravdu, že dosavadní systém měl slabé výsledky?
Částečně ano. NKÚ kritizoval omezené a krátkodobé dopady části projektů a slabé měření výsledků. To ale samo o sobě nedokazuje, že dubnová reorganizace byla provedena dobře.
Co by měla vláda ukázat?
Veřejný přechodový plán, personální bilanci, garance pro obce, odpovědné osoby, měřitelné cíle a nezávislé vyhodnocení dopadů.
Zdroje a context
[1] Ministerstvo pro místní rozvoj: „Ministerstvo pro místní rozvoj zefektivňuje svou strukturu: Prioritou je stavební zákon, podpora bydlení a efektivnější stát“, 30. 3. 2026.https://www.mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/ministerstvo-pro-mistni-rozvoj-zefektivnuje-svou-s [2] Ministerstvo pro místní rozvoj: „Sociální soudržnost“, stránka Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti.
https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/socialni-soudrznost [3] ČTK / České noviny: „Města se obávají rozpadu Agentury pro sociální začleňování a ohrožení projektů“, 30. 6. 2026.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2845643 [4] Liberecký kraj: „Reorganizace sociálního začleňování ohrožuje projekty za stovky milionů korun, upozorňuje Liberecký kraj“, 25. 3. 2026.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/reorganizace-socialniho-zaclenovani-ohrozuje-projekty-za-stovky-milionu-korun-upozornuje-liberecky-kraj-n588607.htm [5] Česká televize / ČT24: „Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů“, 1. 4. 2026.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/reorganizace-agentury-pro-socialni-zaclenovani-budi-obavy-obci-i-kraju-371930 [6] Nejvyšší kontrolní úřad: „Na řešení situace lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách vydalo MPSV 2,8 mld. Kč. Podpora jim pomohla jen omezeně a krátkodobě“, 9. 12. 2024.
https://www.nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/na-reseni-situace-lidi-zijicich-v-socialne-vyloucenych-lokalitach-vydalo-mpsv-2-8-mld–kc–podpora-jim-pomohla-jen-omezene-a-kratkodobe-id14416/ [7] MPSV: „MPSV nesouhlasí s výsledky kontroly NKÚ. Sledované projekty přispěly k prevenci sociálního vyloučení, účel dotací byl dodržen“, 9. 12. 2024.
https://mpsv.gov.cz/cms/documents/26093332-e363-2e88-d9a7-819b17ff7d3c/TZ_09_13_2024_NK%C3%9A.pdf [8] Ministerstvo pro místní rozvoj: „Metodika Koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení 2021+“, revize 2025.
https://mmr.gov.cz/getmedia/9b86af10-07b9-4e99-8be1-ed0b48cb8ad3/Metodika_KPSV_2025.pdf.aspx [9] Ministerstvo pro místní rozvoj: „Projekt OPZ+ Systematická koordinace sociálního začleňování“.
https://mmr.gov.cz/cs/microsites/socialni-zaclenovani/o-nas/projekt-sksz [10] Ministerstvo pro místní rozvoj / Agentura pro sociální začleňování: „Index sociálního vyloučení 2024: Přibývá obcí s vysokou mírou sociálního vyloučení“, 16. 9. 2025.
https://mmr.gov.cz/cs/microsites/socialni-zaclenovani/aktuality/ndex-socialniho-vylouceni-2024-pribyva-obci-s-vyso [11] MPSV / Sociální bydlení: „Evaluační zpráva – Housing First: Rok po nastěhování“, 17. 1. 2024.
https://socialnibydleni.mpsv.cz/novinky/2558-evaluacni-zprava-housing-first-rok-po-nastehovani [12] OECD: „Integrating local services for individuals in vulnerable situations“, 2023.
https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2023/06/integrating-local-services-for-individuals-in-vulnerable-situations_a59b8011/1596644b-en.pdf [13] OECD: „Long-term housing solutions: Housing-led and Housing First“, OECD Toolkit to Combat Homelessness, 2024.
https://www.oecd.org/en/publications/oecd-toolkit-to-combat-homelessness_0fec780e-en/full-report/long-term-housing-solutions-housing-led-and-housing-first_db4e15b1.html [14] FEANTSA / Housing First Europe Hub: „Housing First in Europe: An Overview of Implementation, Strategy and Fidelity“, 2019.
https://housingfirsteurope.eu/wp-content/uploads/2025/06/2019-10-10-HFinEurope_Full-Report2019_final.pdf [15] ČTK / Seznam Zprávy: „Většina nákladů na Agenturu pro sociální začleňování nešla potřebným, tvrdí Mrázová“, 7. 5. 2026.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-vetsina-nakladu-na-agenturu-pro-socialni-zaclenovani-nesla-potrebnym-tvrdi-mrazova-305759 [16] iROZHLAS / ČTK: „Odbory Agentury pro sociální začleňování vyhlásily stávku“, 26. 5. 2026.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozbijeji-se-fungujici-tymy-odbory-vyhlasily-stavku-kvuli-reorganizacim-ve_2605261033_dns [17] Česká televize / ČT24: „Loajalita se staví nad odbornost, zdůvodnily stávku odbory agentury pro začleňování“, 1. 6. 2026.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/odbory-agentury-pro-zaclenovani-vstoupily-do-stavky-proti-reorganizacim-374094 [18] Evropská komise: „Homelessness – Employment, Social Affairs and Inclusion“.
https://employment-social-affairs.ec.europa.eu/policies-and-activities/social-protection-social-inclusion/addressing-poverty-and-supporting-social-inclusion/homelessness_en [19] PAQ Research: „Reforma dávek zvyšuje motivaci k legální práci. PAQ navrhuje změny v oddlužení a cenovou mapu bydlení“, 15. 4. 2024.
https://www.paqresearch.cz/post/reforma-davek/