Výrok „Babišova vláda snižuje ceny energií“ v těchto dnech stojí hlavně na jednom konkrétním kroku: stát má od roku 2026 převzít platbu za podporované zdroje energie (POZE), kterou jinak vidíte ve vyúčtování elektřiny. Pro domácnosti to může znamenat znatelné zlevnění elektřiny – ale zároveň jde o přesun nákladů do státního rozpočtu.
Když politik řekne „zlevňujeme energie“, člověk si přirozeně představí, že „elektřina a plyn budou levnější v obchodních cenících“ a na účtu to hned uvidí. Realita bývá techničtější: konečná cena se skládá z obchodní části (tu určují dodavatelé) a regulované části (tu určuje stát přes ERÚ). A právě v regulované části je položka POZE – příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. [3][4]
Takže ano: můžete ušetřit. Ale je dobré vědět, co zlevňuje, proč a co se tím jen přesouvá jinam.
Jaký je zdroj informace a co vláda tvrdí
Hlavní zdroj výroku je oficiální komunikace Úřadu vlády: kabinet uvádí, že změnil nastavení financování POZE tak, aby domácnosti a firmy poplatek za obnovitelné zdroje energie (OZE) ve vyúčtování neplatily, protože jej z větší části (resp. nově celý) uhradí stát z rozpočtu. V materiálech se mluví o zhruba 10% snížení ceny elektřiny a o dodatečném dopadu do rozpočtu cca 17 mld. Kč (navýšení státního příspěvku na POZE na cca 41,7 mld. Kč). [1]
Stejnou logiku (včetně částek a rámce „stát to převezme“) popisují i agenturní a ekonomická média. [4][5]
Vysvětlení pro běžného člověka: co je levnější, proč – a je v tom háček?
Co zlevňuje
Zlevňuje elektřina, a to hlavně díky tomu, že se z regulované části účtu odstraní (resp. sníží na nulu) platba POZE (příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů), kterou běžně platíte podle spotřeby v MWh. U domácností se v praxi často uvádí sazba kolem 495 Kč/MWh bez DPH (599 Kč/MWh včetně DPH). [3]
Plyn tímto krokem typicky nezlevňuje, protože POZE je položka navázaná na elektřinu (ne na plyn) – u plynu se řeší jiné regulované složky. [6]
Proč to zlevní
Protože to, co dříve šlo z Vaší peněženky přes fakturu, má jít nově přes státní rozpočet. Váš dodavatel ani distributor tím „nevymyslel levnější elektřinu“ – jen se změní, kdo platí jednu konkrétní povinnou položku. [1][3]
„Skrytý problém“: kdo to zaplatí
Zaplatí to stát – tedy veřejné finance. Vláda sama říká, že část má být kryta i výnosy z emisních povolenek, ale z principu jde o přesun břemene z účtů domácností a firem do rozpočtu. [1][4]
Prakticky:
- domácnosti s malou spotřebou ušetří méně (typicky „byt, svícení, spotřebiče“),
- domácnosti s vysokou spotřebou (elektrické vytápění, ohřev vody, tepelné čerpadlo) ušetří nejvíc,
- firmy a energeticky náročné provozy získají úlevu, která může být pro konkurenceschopnost znatelná – ale pořád to není totéž jako „levná komodita“. [3][6]
Kdo zaplatí veřejné finance?
Veřejné finance znamenají v praxi peníze nás všech. Stát nemá „vlastní“ zdroj příjmů – rozpočet se plní hlavně z daní (DPH, daně z příjmů, spotřební daně), z odvodů a částečně z jiných příjmů, například z prodeje emisních povolenek. Když tedy stát zaplatí POZE místo domácností a firem, neznamená to, že by se náklad zázračně ztratil. Jen se rozprostře mezi všechny daňové poplatníky a projeví se nepřímo: buď vyšším schodkem rozpočtu, menším prostorem pro jiné výdaje (školství, zdravotnictví, doprava), nebo tlakem na budoucí úspory či vyšší daně.
„Skrytý problém“ je právě v tom, že úspora na faktuře dnes může znamenat účet zítra jinde. Lidé a firmy s vysokou spotřebou elektřiny ušetří nejvíc hned a viditelně, zatímco náklady se rozloží na celou společnost – i na ty, kteří sami elektřiny spotřebují málo. Z politického hlediska je to srozumitelné a líbivé řešení, z ekonomického pohledu ale jde o klasický přesun břemene: místo aby byla cena plně „vidět“ v účtu za elektřinu, rozpustí se v rozpočtu, kde už ji běžný člověk tak snadno nespojí s konkrétním rozhodnutím.
„Čau lidi, řeknu vám dobrej vtip:
Část energie za vás a za firmy zaplatí stát.
Největší firmy s velkou spotřebou, jako třeba Agrofert, ušetří nejvíc.
A zaplatí to za ně – stát.
A stát si to, lidi, vezme od vás.
To je dobrý, že jo?“
Je to aktivní krok vlády – nebo přirozený vývoj trhu, který se jen marketingově využívá?
Tady je dobré oddělit dvě věci:
Aktivní krok vlády (reálné „rozhodnutí“)
- Převzetí POZE státem je politické a rozpočtové rozhodnutí. To je ten „hmatatelný šroubek“, kterým vláda skutečně otáčí. Bez něj by POZE v regulované složce zůstalo a elektřina by o tuto částku nezlevnila. [1][3]
Přirozený vývoj (trh, který si jede po svém)
- Obchodní ceny elektřiny a plynu v ceníkách dodavatelů se mění hlavně podle velkoobchodních trhů, konkurence a nákupních strategií. V posledních letech po krizových špičkách proběhly poklesy i bez ohledu na to, kdo je právě ve Strakově akademii. (To je důvod, proč někdy lidé slyší „zlevňujeme“, ale dodavatel zlevňuje i tak.) [6]
Shrnutí bez kudrlinek: Ano, v tomhle konkrétním bodě je to skutečný zásah vlády – ale zároveň je fér říct, že nejde o „zázračné zlevnění energie“, spíš o přesunutí jedné povinné složky platby z faktur do rozpočtu. [1][3][4]
Komu to prospěje?
Ten krok je „dobrý“ hlavně v tom, že rychle a jednoduše uleví lidem i firmám na fakturách za elektřinu: zmizí (nebo výrazně klesne) jedna konkrétní povinná položka – POZE. Kdo má vyšší spotřebu elektřiny (například elektrokotel, tepelné čerpadlo, větší domácnost, dílna), tomu se úspora projeví víc; u malých bytů se spotřebou „jen na běžné fungování“ to bude spíš menší úleva. Z hlediska ekonomiky je to takový „rychlý polštář“, který může zlepšit náladu i cash-flow, aniž by se muselo čekat, až trh s komoditami sám něco udělá.
Firmám to pomůže v zásadě stejným principem: největší efekt mají ti, kdo spotřebují hodně elektřiny (výroba, velké provozy, sklady, průmysl). To znamená, že úleva se rozděluje nerovnoměrně – čím větší spotřeba, tím větší absolutní „sleva“. U velkých skupin typu Agrofert proto může jít o výraznější částky už jen proto, že mají rozsáhlé průmyslové a zemědělsko-potravinářské provozy – ale bez konkrétních dat o jejich odběru nejde poctivě říct, o kolik přesně. Princip je ale jasný: kdo „spálí“ víc elektřiny, tomu odpuštěný poplatek ušetří víc.
Zároveň je potřeba dodat druhou polovinu věty: místo aby lidí a firem zaplatí stát z rozpočtu (částečně i z výnosů z emisních povolenek). Takže to není „energie zadarmo“, spíš změna, kdo a kudy to financuje. Výhoda je rychlá a viditelná úleva; nevýhoda je tlak na veřejné finance – a ten se může později projevit jinde (v rozpočtových škrtech, vyšším deficitu, nebo hledáním nových příjmů).
Politicky je to pro vládu velmi „vděčný“ krok: lidé uvidí nižší účty a je snadné ho komunikovat jako snižování cen. To je důvod, proč to může prospět i konkrétní politické skupině – jako marketingový důkaz „makáme a zlevňujeme“, i když jde technicky o přesun nákladu, ne o změnu tržní ceny elektřiny. Jestli je to pro společnost dobře, záleží na tom, zda stát zároveň udrží rozpočet pod kontrolou a jestli se nezanedbají jiné výdaje, které lidé také pocítí.
Co z toho vyplývá pro mě?
- Podívejte se do vyúčtování / ceníku, jestli a jak se Vám POZE promítá (většinou v regulované části).
- Zálohy: pokud dodavatel změnu promítne od 1. 1. 2026, může se to projevit i v nastavení záloh (někdy ne hned první den, ale v řádu dnů až týdnů podle systému dodavatele). [3]
- Nečekejte automaticky „levnější všechno“: distribuce, jistič, systémové služby – to jsou jiné položky, které mohou jít i opačným směrem. Proto se dívejte na celkový účet, ne na jednu větu z tiskovky. [6]
- Plyn: tady si hlídejte jiné změny (regulace, distribuce), protože „POZE“ Vám plyn nesníží. [6]
Už jsme to jednou zažili
Celé je to (bez urážky) trochu „recyklace“: v roce 2023 stát POZE pro odběratele už jednou převzal v reakci na energetickou krizi. Dnešní krok je tedy spíš návrat k modelu „stát to zaplatí“, než úplně nový vynález. To je důležité i pro otázku marketingu: slogan „zlevňujeme“ může znít jako technologický průlom, ale ve skutečnosti jde o změnu toho, komu přijde účet. [5]
Snížení ceny energií je jen marketingový slogan. Cena zůstává, jen se přesune do rozpočtu státu
Výrok „Babišova vláda snižuje ceny energií“ je v jádru postavený na konkrétní věci: zrušení/odpuštění poplatku POZE na faktuře za elektřinu tím, že jej převezme stát. Pro mnoho domácností to bude příjemná úleva a u vysoké spotřeby může jít o tisíce ročně. [1][3]
Zároveň to ale není kouzlo, které by samo o sobě vyrobilo levnou energii: náklad se pouze přesune do rozpočtu (tedy „zaplatíme to společně“), a celkový účet Vám pořád mohou ovlivnit i jiné regulované položky a samotná tržní cena komodity. Chcete-li tomu rozumět jako dospělý člověk: sledujte svůj celkový roční náklad a rozpad položek – a nenechte se ukolébat jednou líbivou větou. [6][4]
Zdroje a kontext
[1] Úřad vlády ČR – tisková zpráva (16. 12. 2025): „… domácnostem i firmám zlevní elektřinu“ (POZE, částky 24,6 → 41,7 mld., dopad 17 mld.) – https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-andreje-babise-odmitla-migracni-pakt-eu-i-novy-system-obchodovani-s-emisnimi-povolenkami–domacnostem-i-firmam-zlevni-elektrinu-224297/ Vláda České republiky[2] ERÚ – regulované ceny elektřiny a plynu na rok 2026 + vysvětlení role státní dotace na POZE – https://eru.gov.cz/eru-vydal-cenove-vymery-kterymi-stanovi-regulovane-ceny-elektriny-plynu-na-rok-2026-0 eru.gov.cz
[3] Seznam Zprávy (16. 12. 2025) – přehled dopadu na domácnosti + částky POZE (495 Kč/MWh bez DPH; 599 Kč/MWh s DPH) – https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-vlada-schvalila-presun-plateb-za-poze-na-stat-elektrina-zlevni-vsem-294388 Seznam Zprávy
[4] ČTK / ČeskéNoviny (16. 12. 2025) – shrnutí rozhodnutí vlády, rozpočtové dopady a reakce – https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/babisova-vlada-schvalila-zmeny-ve-financovani-energii-i-novy-stavebni-zakon/2761143 České Noviny
[5] Ekonomický deník (16. 12. 2025) – kontext POZE, připomenutí analogie s rokem 2023, odborné komentáře – https://ekonomickydenik.cz/babisova-vlada-snizuje-ceny-elektriny/ Ekonomický deník
[6] ČT24 (16. 12. 2025) – vysvětlení rozdílu obchodní vs. regulované složky a dopad na elektřinu vs. plyn – https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/platby-za-obnovitelne-zdroje-se-zcela-presunou-na-stat-368357 ČT24