Ubytovny pod dohledem: policie zkontrolovala 365 lidí a chystá další akce

Policie 17. května zkontrolovala v Libereckém kraji 12 ubytovacích zařízení a 365 osob. Výsledkem jsou přestupky, pokuty, zajištěné osoby i řízení o správním vyhoštění. Nejde ale jen o jednu policejní akci: ubytovny jsou místem, kde se potkává bydlení v nouzi, práce cizinců, odpovědnost provozovatelů i bezpečí okolí.

Ubytovna není jen levná postel za dveřmi, které většina lidí nikdy neotevře. V praxi je to často poslední možnost pro člověka bez běžného nájmu, přechodná adresa pro zahraničního pracovníka, ale také citlivé místo pro sousedy, města, policii a úřady. Když se v takovém domě pravidla nedodržují, problém nezůstává za prahem jednoho pokoje.

Policejní akce ze 17. května neříká jen, že policie našla několik přestupků. Ukazuje, že ubytovny v kraji zůstávají pod dohledem a že stát chce vědět, kdo v nich bydlí, zda má k pobytu oprávnění a zda v Česku nepracuje načerno.

Co policie kontrolovala

Akce nesla název „UBYTOVNA 2 – 2026“ a probíhala v neděli 17. května od časných ranních hodin až do večera. Policie uvedla, že se zaměřila na kontrolu oprávněnosti pobytu cizinců a oprávněnosti k výkonu zaměstnání.

Celkem policisté navštívili 12 ubytovacích zařízení v Libereckém kraji. Zkontrolovali 365 osob, z toho 276 cizinců. Policie nezveřejnila konkrétní adresy ani obce, kde kontroly proběhly. Nelze tedy férově ukazovat prstem na konkrétní ubytovnu, město nebo čtvrť.

Výsledek byl konkrétní. Policie zjistila 13 přestupků podle zákona o pobytu cizinců. V 11 případech uložila pokuty v příkazním řízení, dohromady za 16 000 Kč. Ztotožnila také místního občana, na kterého byl vydán příkaz k zatčení; podle policie byl následně umístěn do brněnských cel.

Čtyři osoby kvůli pobytu, jedna kvůli práci

Nejvážnější částí policejního výsledku je zajištění pěti osob. Čtyři lidé byli zajištěni kvůli neoprávněnému pobytu na území České republiky. Jedna osoba byla zajištěna kvůli neoprávněnému výkonu zaměstnávání. Policie uvedla, že s těmito osobami je vedeno řízení o správním vyhoštění.

To neznamená, že by bylo možné automaticky dělat široký závěr o všech obyvatelích ubytoven nebo o všech cizincích v kraji. Zjištěná porušení se týkají konkrétních osob a konkrétní kontroly. Přesto jde o signál, že ubytovny nejsou jen sociální nebo bytové téma, ale také součást kontroly pobytu a trhu práce.

Zvlášť u práce je třeba rozlišovat odpovědnost pracovníka, zaměstnavatele a případného zprostředkovatele. Nelegální práce může znamenat práci mimo pracovněprávní vztah, práci bez potřebného oprávnění nebo práci cizince bez platného oprávnění k pobytu. Pokud by se ukázalo, že někdo vědomě zaměstnává lidi načerno, nejde jen o papírový přestupek, ale o nekalou výhodu vůči poctivým firmám a riziko vykořisťování lidí, kteří se často neumějí bránit.

Papíry nejsou formalita. Domovní kniha ukazuje, kdo v domě skutečně je

Na první pohled může znít „hlášení ubytování cizince“ jako úřední maličkost. Ve skutečnosti je to základní pojistka, aby stát věděl, kdo se v ubytovacím zařízení zdržuje. Ubytovatel má povinnost oznámit ubytování cizince policii do tří pracovních dnů. Pokud jde o podnikatele v ubytování, používá se k tomu elektronická aplikace Ubyport.

Ubytovatel zároveň vede domovní knihu. Ta má obsahovat údaje o ubytovaných cizincích a o začátku a konci ubytování. Záznamy mají být aktuální, přehledné a srozumitelné. Domovní kniha se uchovává šest let. To není šikana slušných provozovatelů. Je to nástroj, který pomáhá odlišit legální ubytování od chaosu, anonymního přelévání lidí a provozu, kde nikdo za nic nechce nést odpovědnost.

Pro běžné obyvatele je to praktická věc. Pokud v domě nebo okolí vzniká problém, úřady a policie musí být schopné zjistit, kdo za provoz odpovídá, kolik lidí v objektu reálně bydlí a zda sedí dokumentace s realitou.

Proč je to krajské téma

Liberecký kraj není v otázce cizinců okrajovým regionem. Na konci roku 2025 zde podle Českého statistického úřadu žilo 41 254 cizinců, tedy 9,2 % populace kraje. Více než polovina z nich pobývala v okrese Liberec. Největší skupinu tvořili lidé s ukrajinským občanstvím, následovali Slováci, Vietnamci a Mongolové.

To samo o sobě není problém. Cizinci v kraji pracují, podnikají, studují, žijí v rodinách a v mnoha oborech pomáhají držet provoz firem i služeb. Problém nastává tam, kde se z nouze a závislosti na práci nebo ubytování stane prostor pro obcházení pravidel.

Ubytovny jsou v tomto ohledu citlivé místo. Mohou být normální přechodnou adresou. Mohou ale také koncentrovat lidi bez jistoty, bez silné právní pozice a bez možnosti rychle odejít jinam. Liberecký kraj ve svých sociálních dokumentech dlouhodobě upozorňuje, že nekvalitní bydlení je jedním z faktorů sociálního vyloučení a dopadá na práci, zdraví i vzdělávání dětí.

Kontroly v Libereckém kraji budou pokračovat

Policie ve své zprávě uvedla jasně: obdobné kontroly v Libereckém kraji budou pokračovat. To je podstatná věta. Nejde tedy o jednorázovou razii pro statistiku, ale o opakovaný dohled nad prostředím, kde se může potkávat nelegální pobyt, nelegální práce, špatné bydlení a tlak na okolí.

Další vývoj se může odehrávat ve třech rovinách. První je správní řízení u zajištěných osob. Druhá je případné navazující prověřování pracovních vztahů, pokud se ukáže podezření na nelegální zaměstnávání. Třetí je odpovědnost samotných ubytovatelů: vedení evidence, hlášení cizinců, reálná kapacita objektu, bezpečnost a základní pořádek.

Pro obyvatele kraje z toho plyne jednoduché pravidlo. Stížnost na hluk, nepořádek nebo podezřelé chování má mířit na město, městskou policii nebo Policii ČR. Podezření na špatné hygienické nebo požární podmínky má řešit příslušný úřad, hygiena nebo hasiči. A pokud se někde nabízí práce „bez papírů“, je to věc pro inspekci práce, nikoli sousedská pomluva na sociálních sítích.

Skutečná otázka: kdo nese odpovědnost

Policejní kontrola ukázala přestupky a konkrétní zajištěné osoby. Ještě důležitější je ale širší otázka: kdo nese odpovědnost za to, aby ubytovna nebyla anonymní díra v systému?

Odpovědnost nemá ležet jen na lidech, kteří v takovém zařízení bydlí. Často jsou nejslabší částí celého řetězce. Odpovědnost mají i ubytovatelé, zaměstnavatelé, zprostředkovatelé práce, města a stát. Pokud někdo poskytuje ubytování, musí vědět komu, za jakých podmínek a v jaké kapacitě. Pokud někdo zaměstnává cizince, musí mít v pořádku dokumenty. A pokud město dlouhodobě slyší stížnosti na konkrétní objekt, nemůže čekat, že problém zmizí sám.

Kontroly proto mají smysl jen tehdy, pokud po nich následuje náprava. Ne plakátová tvrdost, ale důslednost: legální pobyt, legální práce, dohledatelní provozovatelé, jasné evidence a důstojné podmínky. Bez toho se ubytovny snadno mění v místa, kde se sice levně přespí, ale draze to zaplatí okolí, město i lidé uvnitř.

 

Zdroje a kontext

[1] Policie ČR, KŘP Libereckého kraje: „Pobytové kontroly v Libereckém kraji pokračují“, zveřejněno 22. května 2026.
[2] Policie ČR: „Povinnosti ubytovatele“ – domovní kniha, hlášení cizinců, Ubyport.
[3] Informační portál pro cizince: obecné informace pro ubytovatele.
[4] Český statistický úřad: „Cizinci v Libereckém kraji v roce 2025“, zveřejněno 9. dubna 2026.
[5] MPSV: „Nelegální zaměstnávání“ – definice nelegální a nehlášené práce, sankce.
[6] Liberecký kraj: sociální začleňování a bydlení jako faktor sociálního vyloučení.