Liberecký kraj otevřel další ročník Regionálního inovačního programu. Od 1. května do 15. května 2026 mohou žadatelé podat žádost o podporu až 200 000 Kč, nejvýše do 70 % způsobilých výdajů projektu. Nejde o dotaci pro širokou veřejnost, ale o poměrně praktický nástroj pro firmy, start-upy a některé výzkumné subjekty, které chtějí v kraji vyvíjet, testovat a posouvat nové nápady do praxe.
Na první pohled to není program, který by měnil kraj jedním velkým gestem. Alokace 4,2 milionu Kč je ve světě veřejných rozpočtů spíše menší položka. Jenže právě v tom je jeho logika: nejde o megalomanský zásah, ale o rychlejší, menší a cílenou podporu pro projekty, které jsou příliš konkrétní na velké operační programy a příliš nákladné na to, aby je mladá firma nebo menší podnik bez pomoci rozběhl sám. Od roku 2015 kraj tímto nástrojem podpořil projekty za více než 33 milionů Kč a rozdělil celkem 182 voucherů.
Současně je dobré nepřeceňovat, co tento program umí. Pro běžného obyvatele Libereckého kraje to není dotace „na ruku“ ani přímá sociální pomoc. Přímý dopad je hlavně na firmy, vývoj, prototypy a spolupráci s výzkumem. Nepřímý dopad je ale pro kraj podstatný: více vývoje v regionu, větší šance, že know-how zůstane doma, a lepší vazba mezi podnikáním, Technickou univerzitou v Liberci a dalším inovačním ekosystémem, který kraj staví v rámci RIS3 strategie a projektu Smart Akcelerátor.
Kdo může žádat a jaké jsou základní podmínky
Program běží ve třech režimech: inovační vouchery, startovací vouchery a technologické vouchery. Žádosti se podávají od 1. května 2026 do 15. května 2026 do 14.00 hodin. Celkový objem letošní výzvy je 4,2 milionu Kč, minimální dotace 20 000 Kč a maximální 200 000 Kč. Kraj může uhradit nejvýše 70 % způsobilých výdajů, zbytek musí dodat žadatel ze svého.
Okruh žadatelů není úplně stejný pro všechny tři tituly. U inovačních voucherů jde o podnikatelské subjekty. U startovacích voucherů o podnikatele, kteří podnikají méně než tři roky a v tomto dotačním titulu dosud podporu nezískali. U technologických voucherů mohou žádat podnikatelské subjekty a také výzkumné organizace. Ve všech případech musí žadatel prokázat vazbu na Liberecký kraj, tedy sídlo nebo provozovnu na jeho území; u podnikajícího studenta může jako vazba posloužit i potvrzení o studiu na škole v kraji.
Praktická poznámka: jeden žadatel může podat více žádostí, protože počet žádostí na subjekt není omezen. Současně ale platí režim veřejné podpory de minimis. Jinými slovy, kraj sice uvádí horní strop 200 000 Kč, ale u některých žadatelů může skutečný strop limitovat už vyčerpaná veřejná podpora z posledních tří let.
Co si pod třemi typy voucherů představit v praxi
Inovační voucher je nejblíže klasickému „přenosu znalostí“. Firma si s jeho pomocí kupuje službu od vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace působící v České republice a vedené v seznamu MŠMT. Nejde tedy o obecné poradenství, ale o spolupráci s výzkumným partnerem. Podpořit lze třeba definici parametrů produktu, analýzu materiálů, testování a měření, návrh designu, smluvní vývoj nebo inovační audit. Žadatel navíc musí doložit smlouvu o smlouvě budoucí s poskytovatelem znalostí.
Startovací voucher míří na začínající podnikání. Tady je seznam možných výdajů širší a praktičtější: mentoring, poradenské služby, školení, veletrhy, průzkum trhu, ochrana duševního vlastnictví, nájem coworkingu, přístupy do databází, materiál na prototyp, specializovaný software, web, doména či hosting. Je to titul, který má mladé firmě pomoci udělat první krok od nápadu k byznysově použitelnému výstupu. Zároveň ale nejsou podporovány například reklamní a mediální služby, online marketing, cestovné nebo běžná jazyková výuka.
Technologický voucher je nejvíc „výrobní“ a nejvíc technický. Slouží k ověření technické nebo technologické proveditelnosti. Podporuje materiál pro prototyp, specializovaný software, licence, přístup k technologiím a výzkumnému zařízení, testování, výpočty, simulace, návrh designu a samotný vývoj produktu nebo výrobního zařízení. Povinným výstupem musí být prototyp, vzorek, model, softwarová aplikace, metoda či zpráva o testování, která doloží i případný neúspěch. To je mimochodem důležité: program připouští, že i zjištění „tudy cesta nevede“ může být legitimním výsledkem ověřování.
Proč dnes vedou technologické vouchery
Krajská čísla ukazují poměrně jasný trend. Od roku 2015 bylo vydáno 88 technologických voucherů, 72 inovačních a 22 startovacích. Technologické vouchery navíc podle kraje dosáhly vrcholu v roce 2023 se 16 podpořenými projekty a dominantní zůstaly i v roce 2025. Celkově v této kategorii kraj rozdělil téměř 17,5 milionu Kč.
Dává to smysl i z hlediska krajské strategie. Liberecký kraj ve své RIS3 strategii dlouhodobě sází na pokročilé materiály, strojírenství, elektroniku, ICT, optiku, dopravní prostředky a komponenty nebo udržitelné nakládání s energií a zdroji. To jsou obory, kde nestačí jen nápad a marketing. Potřebujete měřit, zkoušet, počítat, stavět funkční vzorky a ověřovat, zda řešení opravdu funguje. Právě na to je technologický voucher ušitý lépe než ostatní dva.
Ještě jednodušeji: pokud někdo v kraji vyvíjí nový materiál, součástku, zařízení, software nebo výrobní postup, potřebuje se dostat z fáze „máme to v hlavě“ do fáze „máme to otestované“. A právě tahle mezifáze bývá finančně nepříjemná. Na velkou investici je brzy, na provozní peníze je to moc drahé. Krajský voucher je malý, ale přesně na tuto díru v rozpočtu míří.
Síla programu i jeho limity
Silná stránka programu je v jeho praktičnosti. Podmínky jsou poměrně jasné, výstupy musí být konkrétní a program není postavený jako široké rozdávání peněz bez vazby na výsledek. U inovačních voucherů navíc tlačí na skutečnou spolupráci s výzkumnou institucí, v praxi v kraji často s Technickou univerzitou v Liberci. Po uzavření příjmu žádostí následuje administrativní kontrola, potom odborné hodnocení realizovatelnosti a inovativnosti v Radě pro výzkum, vývoj a inovace Libereckého kraje, a nakonec schválení v zastupitelstvu, předběžně v srpnu 2026.
Slabší stránka je jinde: času není mnoho. Mezi otevřením a uzávěrkou je jen první polovina května. Kdo nemá připravený projekt, rozpočet, přílohy a u inovačního voucheru také domluveného znalostního partnera, ten to bude dohánět na poslední chvíli. A druhý limit je finanční: 30 % musí dodat žadatel sám. Pro rozběhnutou firmu zvládnutelné, pro čerstvý start-up nebo malý tým to může být naopak hranice, přes kterou se nedostane.
A třetí věc: konkurence je reálná. Kraj v zápisu z roku 2026 uvádí, že v předchozích letech se hodnotilo přibližně 35 projektů. Máme i konkrétní srovnání z roku 2023: tehdy kraj obdržel 35 žádostí, 22 podpořil plně, 1 částečně a 12 skončilo v zásobníku. To není katastrofální nepoměr, ale rozhodně ani formalita, kde projde každý.
Nejde jen o inovace, ale i o mapu kraje
Málo nápadný, ale důležitý detail je v hodnoticích kritériích. Projekt získává body nejen za inovativnost a vazbu na RIS3, ale také za to, zda se realizuje v hospodářsky slabé nebo podprůměrné části kraje. Tohle kritérium má váhu 20 %: projekt v hospodářsky slabé oblasti dostane 15 bodů, v podprůměrné 7 bodů, jinde nulu. Jinými slovy, program není jen technologická podpora; kraj jím současně jemně tlačí inovace i mimo nejsilnější centra.
To není zanedbatelné. V aktuálním vymezení tvoří hospodářsky slabé oblasti 68 obcí, asi 15 % obyvatel kraje a 30 % jeho rozlohy. Hospodářsky podprůměrné oblasti zahrnují 135 obcí, 32 % obyvatel a 63 % rozlohy. Regionální inovační program tedy není jen soutěž o nejlepší technický nápad. Je to i pokus rozumně směrovat část inovačních peněz tam, kde je ekonomická energie slabší.
Co to znamená v praxi pro žadatele
Pokud podnikáte a o programu uvažujete, nevyplatí se čekat na polovinu května. U inovačního voucheru je potřeba mít dopředu velmi konkrétně domluvené, co pro vás bude dělat výzkumný partner a jaký bude výstup. U startovacího a technologického voucheru je zase klíčové umět stručně a srozumitelně popsat, co přesně vznikne: prototyp, studie, software, metodika, testovací zpráva nebo jiný výsledek, který dává smysl i hodnotitelům.
Jeden drobný praktický detail navíc: na webové stránce programu se v aktuálním textu objevuje zřejmě pozůstatek loňského označení „na rok 2025“, ale termíny, datum vyhlášení i přiložené PDF dokumenty už jednoznačně patří ročníku 2026. Kdo bude žádost chystat, měl by se řídit hlavně samotným vyhlášením a přílohami programu.
Perspektivy pro region
Regionální inovační program není velká krajská revoluce. Je to spíš přesný a poměrně chytrý nástroj pro fázi, ve které se rozhoduje, zda nápad skončí v šuplíku, nebo se z něj stane reálný produkt, služba či spolupráce s výzkumem. V tom je jeho síla.
Pro obyvatele Libereckého kraje je nejpoctivější číst tento program takto: nepřinese okamžitou změnu každodenního života, ale může pomoci tomu, aby v regionu vznikalo víc použitelných řešení, víc malých technologických posunů a víc firem, které nebudou odkázané jen na montáž nebo subdodávky. Když to vyjde, je to přesně ten typ podpory, který není moc vidět, ale v dlouhém horizontu dává kraji ekonomický smysl. O tom, kolik bude letos žadatelů a koho kraj nakonec podpoří, rozhodnou až letní měsíce.
Odkazy a kontext
- Tisková zpráva „Podpora inovací posouvá vpřed kraj a rozšiřuje podnikání v regionu“, Liberecký kraj, 9. dubna 2026.
- „Program č. 2.2 – Regionální inovační program. Vyhlášení programu k předkládání žádostí o dotaci“, Liberecký kraj, 1. dubna 2026.
- „Podmínky pro poskytnutí účelové dotace“, dotační titul 2.2 – Regionální inovační program, Liberecký kraj, 1. dubna 2026.
- „Hodnotící kritéria – Regionální inovační program“ a „Seznam znalostních domén“, Liberecký kraj, 1. dubna 2026.
- „Zápis č. 1/26/RVVI“ z jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Libereckém kraji, 25. března 2026; doplněno o zápis Zastupitelstva Libereckého kraje z 26. září 2023 k poptávce po programu.
- „RIS3 strategie Libereckého kraje“, „Smart Akcelerátor Libereckého kraje III“ a vymezení hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje pro období 2021–2027.