AnalýzaLiberecký krajPřírodaVeřejné penízeVysvětlujeme

Poplatek za podzemní vodu má vyskočit na 7 Kč. Liberecký kraj bojuje o 19 milionů

Stát chce výrazně zvýšit poplatek za odběr podzemní vody a zároveň změnit, kam vybrané peníze půjdou. Liberecký kraj by přišel asi o 19 milionů korun ročně, které využívá hlavně na vodovody, kanalizace a čistírny v menších obcích. Pro domácnosti je důležité ještě něco: změna se může projevit i ve vodném, ale rozhodně ne všude stejně.

  • Návrh má zvýšit poplatek za podzemní vodu na 7 Kč za metr krychlový a odebrat krajům jejich dnešní poloviční podíl na výnosu;
  • Liberecký kraj tím může přijít asi o 19 milionů korun ročně.

Na první pohled jde o nenápadných několik korun za tisíc litrů vody. Ve skutečnosti se ale ve Sněmovně rozhoduje současně o třech věcech: kolik bude stát odběr podzemní vody, kdo vybrané peníze dostane a kdo bude rozhodovat, do kterých vodohospodářských projektů se vrátí.

Pro Liberecký kraj není největším problémem samotné zvýšení poplatku. Spor se vede hlavně o to, že kraje mají podle předloženého návrhu z rozdělování výnosu úplně zmizet.

Libereckému kraji by tak vypadlo přibližně 19 milionů korun ročně. To už není účetní drobnost. Pro srovnání: celý krajský Program vodohospodářských akcí měl pro rok 2026 k dispozici 20 milionů.

Ze dvou korun na sedm

Současný systém je poměrně jednoduchý. Za podzemní vodu odebranou pro zásobování obyvatel pitnou vodou se platí 2 Kč za metr krychlový, při ostatním využití 3 Kč.

Polovina výnosu patří kraji, na jehož území se voda čerpá, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí.

Pozměňovací návrh poslance Karla Turečka má sazbu sjednotit na 7 Kč za metr krychlový. U vody určené pro zásobování obyvatel by tedy šlo o zvýšení o 5 Kč za kubík, tedy o 250 procent. Navrhovaná účinnost je od 1. dubna 2027.

Současně by se ale zásadně změnil tok peněz. Kraje by svůj dnešní poloviční podíl nedostávaly. Šest sedmin výnosu má směřovat do státního rozpočtu, konkrétně do kapitoly Ministerstva zemědělství, jedna sedmina Státnímu fondu životního prostředí.

Proč stát poplatek zvyšuje

Samotná myšlenka, že podzemní voda je dnes zpoplatněna příliš nízko, není nesmyslná.

Ministerstvo zemědělství argumentuje tím, že sazba zůstávala mnoho let prakticky beze změny, zatímco cena odběru povrchové vody rostla. Podzemní voda je přitom strategickým zdrojem, který se obnovuje pomaleji a v období sucha má být chráněn především pro zásobování obyvatel.

Ministerstvo uvádí, že odběr povrchové vody dnes podle jednotlivých povodí stojí zhruba 5,20 až 9 Kč za metr krychlový. Sedmikorunová sazba má tento rozdíl částečně srovnat a snížit ekonomickou motivaci sahat po podzemních zdrojích jen proto, že jsou levnější.

Nové příjmy chce stát podle ministerstva vracet do vodního hospodářství: do vodovodů, kanalizací, čistíren, nových vodních zdrojů nebo propojování vodárenských soustav.

Spor tedy není jednoduše „stát chce peníze a kraj je nechce dát“. Obě strany tvrdí, že mají peníze skončit ve vodohospodářství. Rozdíl je v tom, kdo o jejich použití rozhodne.

Čtěte také  Zákupy chtějí za desítky milionů koupit dům. Co tím město získá a čeho se vzdá?

Pro Liberecký kraj je 19 milionů téměř celý jeden dotační program

Právě zde začíná být spor praktický.

Liberecký kraj získává z dnešního systému přibližně 19 milionů korun ročně. Prostředky může podle vodního zákona využívat na vodohospodářskou infrastrukturu a kraj je skutečně používá například při podpoře menších obcí.

Program vodohospodářských akcí pro rok 2026 měl objem 20 milionů korun. Polovina směřovala na obnovu existující infrastruktury, polovina na nové vodárenské objekty. Jedna akce mohla získat až 2 miliony korun.

Peníze jsou cíleny především na menší obce, pro které může kanalizace, čistírna nebo nový vodovod představovat investici přesahující možnosti místního rozpočtu.

Porovnání je proto výmluvné: roční krajský příjem z poplatků za podzemní vodu je téměř stejně velký jako celý letošní program pomoci obcím s vodohospodářskými projekty.

Neznamená to automaticky, že by po změně tento program zanikl. Kraj může použít jiné zdroje a stát slibuje vlastní vodohospodářské podpory. Znamená to však, že současný stabilní příjem kraje by zmizel a o část peněz by se region znovu ucházel prostřednictvím státních programů.

Zaplatí lidé víc za vodu?

Tady je třeba oddělit dvě věci.

Majitel běžné domácí studny nezačne státu posílat sedm korun za každý kubík. Dnešní osvobození malých odběrů má zůstat zachované. Poplatek se neplatí při odběru do 6 000 m³ za rok nebo do 500 m³ v každém měsíci na území jedné obce.

Jiná situace je u veřejných vodovodů využívajících podzemní zdroje. Poplatek tam platí oprávněný odběratel nebo provozovatel vodovodu. Pokud jeho náklad vzroste, může se zvýšení promítnout do kalkulace vodného.

Nelze ale poctivě napsat, že každému obyvateli Libereckého kraje zdraží voda právě o 5 Kč za kubík.

Záleží na tom, odkud konkrétní vodárenská soustava vodu získává, jaký podíl tvoří podzemní voda, jaké má další náklady a jak bude sestavena výsledná cena. U soustav zásobovaných převážně z povrchových zdrojů může být přímý dopad minimální, u systémů závislých na podzemní vodě může být vyšší.

Pro domácnost je proto nejpraktičtější otázka jednoduchá: odkud pochází voda ve vašem vodovodu?

Zajímavost: stát počítal s dvěma miliardami ještě před změnou zákona

Celý příběh má jeden neobvyklý rozpočtový detail.

Návrh státního rozpočtu na rok 2027 už počítá v kapitole Ministerstva zemědělství s přibližně dvěma miliardami korun z poplatků za podzemní vodu.

Národní rozpočtová rada na to upozornila už 8. října. V té době podle ní pro takový příjem neexistovala platná ani připravovaná legislativa v odpovídající fázi. Samotný pozměňovací návrh na zvýšení poplatku byl ve Sněmovně předložen až později v říjnu.

To neznamená, že zvýšení sazby je samo o sobě špatně. Ukazuje to ale neobvyklé pořadí kroků: nejprve se s miliardovým příjmem začalo počítat v rozpočtu, teprve potom se začal měnit zákon, který ho má umožnit vybrat.

Čtěte také  Jablonecká sokolovna a Slávie v Dubé: střechy za 9,8 milionu jsou teprve začátek

Kraje se spojily. Kompenzace zatím není jistota

Liberecký kraj v odporu nezůstal sám.

Rada Asociace krajů ČR 12. listopadu požadavek na zachování podílu krajů podpořila jednomyslně. Hejtmani chtějí zákonnou záruku, že regionům zůstane alespoň částka odpovídající současným příjmům.

Zemědělský výbor Sněmovny současně uložil ministrovi zemědělství připravit opatření, které by krajům výpadek kompenzovalo. Ministerstvo deklaruje, že to respektuje.

Důležité slovo je ale kompenzace. Samotný navržený systém totiž dosavadní automatický podíl krajů ruší. Zda a jak přesně se peníze vrátí, je proto jednou z hlavních věcí, které ještě musí legislativní proces vyřešit.

O vodě se rozhoduje i o tom, odkud se rozhoduje o penězích

Zvýšení poplatku má racionální důvod: podzemní voda je cenný zdroj a dlouhodobě velmi nízká sazba nedává silný ekonomický signál k jejímu šetření.

Mnohem spornější je druhá část změny – přesun peněz.

Dnes část výnosu zůstává přímo v regionu, kde se voda čerpá. Nově by většina putovala přes státní rozpočet. Stát tvrdí, že ji využije na strategické vodohospodářské investice. Kraje namítají, že právě ony znají potřeby malých obcí a mohou peníze směrovat rychleji a místně.

Pro obyvatele Libereckého kraje proto nebude důležitá jen konečná sazba 7 Kč. Stejně důležité bude sledovat, zda region skutečně dostane slíbenou náhradu za dnešních 19 milionů – a zda se změna nakonec promítne také do ceny vody v jejich konkrétní obci.

Zdroje a kontext

  1. Liberecký kraj – stanovisko k odebrání krajského podílu
    Kraj uvádí ztrátu přibližně 19 milionů korun ročně a popisuje využití peněz pro vodohospodářské projekty obcí.
    Liberecký kraj – Liberecký kraj odmítá zrušení krajského podílu na poplatcích za odběr podzemní vody
  2. Poslanecká sněmovna – sněmovní tisk 48
    K 16. listopadu návrh prošel druhým čtením, zemědělský výbor vydal stanovisko a další projednávání je navrženo na schůzi začínající 24. listopadu.
    Poslanecká sněmovna – historie sněmovního tisku 48
  3. Ministerstvo zemědělství – důvody zvýšení poplatku
    Ministerstvo vysvětluje sedmikorunovou sazbu, zachování osvobození malých odběrů a zamýšlené použití peněz ve vodním hospodářství.
    Ministerstvo zemědělství – Poplatky za odběr podzemních vod půjdou zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací
  4. Národní rozpočtová rada – rozpočet počítal s příjmem před změnou zákona
    NRR upozornila na dvě miliardy korun rozpočtované v kapitole Ministerstva zemědělství bez odpovídající legislativy.
    Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027
  5. Vodní zákon – současné rozdělení a osvobození
    Platná úprava dělí výnos mezi kraj a SFŽP v poměru 50 : 50; malé odběry jsou osvobozeny.
    e-Sbírka – zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon

 

Pošlete to dál:
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookies se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější. Jde o běžně rozšířený internetový standard.