Liberecké listy

Události, místa, lidé a setkání

AnalýzaBydleníJablonecJabloneckoVeřejné penízeVysvětlujeme

Jablonec chce ukládat teplo do písku. Může to pomoci cenám, ale zázrak to nebude

Jablonec nad Nisou se chystá prověřit technologii, která zní skoro jako energetická pohádka: letní přebytky elektřiny z městských fotovoltaik by se mohly ukládat jako teplo do písku a využít později pro vytápění. Dobrá zpráva je, že nejde o úplný výmysl. Horší zpráva: zatím nejde ani o hotovou stavbu, ani o jistou cestu k levnějším účtům.

  • Jablonec připravuje rozsáhlý projekt komunitní energetiky s fotovoltaikami a bateriemi.
  • Pískové úložiště má řešit hlavně letní přebytky elektřiny a jejich využití pro pozdější vytápění.
  • Projekt dává technický smysl jako pilot, ale zatím chybí veřejná cena, lokalita, kapacita, dodavatel a výpočet dopadu na cenu tepla.

Zní to podezřele jednoduše: vezmete elektřinu ze slunce, přeměníte ji na teplo, uložíte ji do písku a v zimě si ji vezmete zpátky. Žádné kouzlo, žádné perpetuum mobile, žádné „město si nasype písek do sklepa a bude mít teplo zadarmo“. Ve skutečnosti jde o seriózně zkoušenou technologii sezónní akumulace tepla. Jenže právě slovo „zkoušenou“ je v případě Jablonce klíčové.

Jablonec nad Nisou o ukládání tepla do písku skutečně uvažuje. Zároveň ale není jasné konkrétní místo, rozpočet, dodavatel, stavební povolení nebo garantovaný dopad na cenu tepla. Nejde tedy o hotovou investici, ale o ověřovaný směr, který navazuje na širší plán města: vyrábět více elektřiny z vlastních fotovoltaik, sdílet ji v městské energetické komunitě a hledat způsob, jak nenechat letní přebytky utéct bez užitku.

Co je ověřené: Jablonec pískové úložiště opravdu zvažuje, ale ještě ho nestaví

V Jablonci nad Nisou by mohlo vzniknout sezónní úložiště tepla do písku. Smyslem má být využití přebytků elektřiny z městských fotovoltaických elektráren v době, kdy slunce vyrábí více, než město okamžitě spotřebuje. Elektřina by se proměnila na teplo, to by se uložilo do izolovaného podzemního pískového zásobníku a později využilo pro vytápění.

Podle vyjádření Jaroslava Šídy z Jablonecké energetické, citovaného ve zdroji Frank Bold, město dříve vytápělo mazutem, dnes provozuje patnáct lokálních kotelen a současně připravuje instalaci desítek fotovoltaik na městských budovách. Právě otázka, co dělat s letními přebytky elektřiny, má být jedním z důvodů, proč se o sezónním ukládání tepla uvažuje.

Důležité je ovšem přesné rozlišení: z veřejných zdrojů vyplývá, že projekt má grantovou podporu pro pilotní ověřování a že se mají vybírat technicky vhodné lokality, u nichž mají proběhnout setkání s obyvateli. Jinými slovy: v Jablonci existuje plán.

Jak se k tomu Jablonec dostal: nejdřív krize, potom fotovoltaiky, sdílení a otázka přebytků

Pískové úložiště nelze chápat jako izolovaný nápad vytažený z klobouku. Navazuje na několik let trvající proměnu městské energetiky. Jablonecká energetická už v roce 2023 popsala, že projekt komunitní energetiky se začal připravovat v létě 2022 v reakci na energetickou krizi a snahu omezit závislost na plynu. Tehdejší koncepce počítala s využitím desítek městských střech, výkonem okolo 3 MWp a postupnou realizací v letech 2023–2028.

V červnu 2024 zastupitelstvo města schválilo založení spolku Planeta Jablonec – energetické společenství, členství města v tomto spolku, memorandum o spolupráci a zakladatelské dokumenty. Usnesení ZM/84/2024 bylo schváleno 20. června 2024. Ve veřejném zápisu je zároveň doloženo, že se při projednávání mluvilo o studii proveditelnosti, návratnosti a o potřebě technického řešení sdílení elektřiny.

Na konci roku 2024 bylo energetické společenství Planeta Jablonec zapsáno do rejstříku a následně registrováno u Energetického regulačního úřadu. Jablonecká energetická popisuje jeho smysl jako sdílení lokálně vyrobené elektřiny, snížení závislosti na fosilních palivech, úspory nákladů a podporu veřejné kontroly energetiky.

Další zásadní krok přišel v roce 2025. Jablonecká energetická oznámila, že dodavatelem fotovoltaik a baterií pro projekt komunitní energetiky bude společnost ENERG-SERVIS ze skupiny ČEZ. Projekt má zahrnovat více než šedesát střech městských budov, přibližně 7 500 panelů, instalovaný výkon 3,2 MWp a bateriová úložiště o kapacitě 3,2 MWh. Celkové náklady jsou uváděny ve výši 165 milionů Kč, z toho dotace z Modernizačního fondu má činit 106 milionů Kč.

Právě zde začíná logika pískového úložiště. Fotovoltaika vyrábí nejvíce v době, kdy město nepotřebuje nejvíce tepla. Jablonec je horské a podhorské město; největší potřeba tepla přichází na podzim, v zimě a na jaře, nikoli v červenci. Běžná baterie pomůže překlenout hodiny, někdy den. Sezónní úložiště má ambici překlenout týdny až měsíce. To je úplně jiná disciplína.

Kdo za tím stojí a kdo má odpovědnost

Hlavním místním aktérem je Jablonecká energetická, městská akciová společnost, která je ve stoprocentním vlastnictví statutárního města Jablonec nad Nisou a provozuje soustavu centrálního zásobování teplem. Sama společnost uvádí, že se stará o výrobu a dodávku tepla a že působí jako energetický manažer města.

U fotovoltaického projektu jsou veřejně uváděni manažeři Jablonecké energetické Martin Kočí a Jaroslav Šída. Dodavatelsky je u fotovoltaik a baterií uvedena společnost ENERG-SERVIS ze skupiny ČEZ. Politické rozhodnutí o založení energetického společenství prošlo zastupitelstvem města v červnu 2024.

U samotného pískového úložiště je situace méně konkrétní. Jablonecká energetická hledá řešení pro budoucí přebytky z městských fotovoltaik. Zatím ale není známo, kdo by byl dodavatelem pískového úložiště, kdo bude projektovat technologii, jaká instituce bude dělat nezávislý technický posudek ani zda se půjde cestou pískového zásobníku, jiné pevné sypké hmoty nebo obecně sezónní akumulace tepla.

To je pro obyvatele důležité. U energetických pilotů se totiž velká část rizika neskrývá v samotné myšlence, ale v detailech: kdo to navrhne, kdo ponese garanci, kdo zaplatí odchylku od plánovaných parametrů a kdo bude odpovědný, pokud úložiště nebude mít očekávanou účinnost.

Co je ukládání tepla do písku

Pískové úložiště, někdy mediálně označované jako písková baterie, není baterie v běžném elektrickém smyslu. Nejde primárně o ukládání elektřiny, kterou později znovu dostanete jako elektřinu. Jde o ukládání tepla.

Princip je jednoduchý: elektřina z levného nebo přebytkového zdroje ohřeje vzduch nebo topné těleso, které předá teplo velkému objemu písku, drti nebo jiné sypké hmoty. Materiál se může ohřívat na stovky stupňů Celsia. Díky izolaci si zásobník udrží teplo dlouhou dobu. Když je teplo potřeba, proudí přes zásobník vzduch nebo jiné médium, ohřeje se a přes výměník předá energii do teplárenské soustavy, teplé vody nebo průmyslového provozu.

Výhoda je materiálová prostota: písek nebo drcený kámen jsou levnější a dostupnější než lithiové baterie. Nevýhoda je fyzikální: teplo se vždy postupně ztrácí a při převodu elektřina → teplo → vytápění se musíte smířit s tím, že úložiště slouží hlavně k teplu, nikoli k výrobě elektřiny zpět. Pro město, které potřebuje hlavně vytápět, to ale nemusí být problém. Naopak: pokud cílem není znovu vyrábět elektřinu, ale dodat teplo do soustavy, může být tepelná akumulace technicky logická.

Jak by to mohlo fungovat v Jablonci

Optimální jablonecký model by neměl začínat otázkou „kam dáme písek“, ale otázkou „kdy, kde a kolik tepla město skutečně potřebuje“. Teprve potom dává smysl rozhodovat o kapacitě úložiště.

Nejpravděpodobnější logika je tato: městské fotovoltaiky budou v části roku vyrábět elektřinu, kterou nedokážou okamžitě spotřebovat školy, sportoviště, úřady, městské objekty nebo další členové energetického společenství. Krátkodobé výkyvy mají pomáhat řešit baterie o kapacitě 3,2 MWh, které jsou součástí fotovoltaického projektu. Pokud ale vzniknou pravidelné letní přebytky, může být výhodnější část energie převést na teplo a uložit ji pro pozdější období.

Pro Jablonec by technicky dávalo smysl umístit pilot tam, kde se potkávají čtyři podmínky: blízkost zdroje elektřiny, blízkost odběru tepla, možnost napojení na stávající technologii Jablonecké energetické a minimální konflikt s obyvateli. To spíš ukazuje na areály kotelen, výměníků nebo městských technických objektů než na náhodné místo uprostřed sídliště.

Lokalita zatím není vybrána, technicky vhodná místa se budou hledat a předtím mají proběhnout participační setkání s obyvateli. To je správný postup, ale zároveň signál, že projekt je stále před rozhodující fází.

Proč právě Jablonec: paradoxně ne proto, že by měl nejvíc slunce

Jablonec není jižní Morava. Sám starší materiál Jablonecké energetické pracoval s odhadem zhruba 800 hodin slunečního svitu ročně a s očekávanou výrobou okolo 2 640 MWh za rok u tehdy uvažovaného výkonu přibližně 3 MWp. Jablonec tedy není ideální lokalitou proto, že by měl extrémně dobré solární podmínky.

Čtěte také  Znaménka zdarma na náměstí: Česká Lípa dostane užitečnou prevenci, která ale sama systém nezachrání

Je vhodný spíš z jiného důvodu: má městskou energetickou firmu, existující odběr tepla, městské budovy, připravované fotovoltaiky, politicky schválené energetické společenství a reálnou potřebu snižovat závislost na plynu. To je důležitější než samotné množství slunce. Pískové úložiště totiž nedává smysl jako samostatná atrakce, ale jako součást většího energetického systému.

Jablonecká energetická v roce 2023 uváděla, že dodává teplo a teplou vodu v objemu kolem 190 tisíc GJ ročně do více než čtyř tisíc domácností, desítek organizací, škol a průmyslových areálů. To je zhruba 52,8 GWh tepla ročně. Pro srovnání: finská komerční písková baterie v Kankaanpää má kapacitu 8 MWh a větší zařízení v Pornainenu 100 MWh. Z toho plyne zásadní závěr: malý pilot může být velmi užitečný pro ověření technologie, ale sám o sobě nezmění ekonomiku celého jabloneckého teplárenství.

Už to někde funguje? Ano, hlavně ve Finsku. Ale měřítko je důležité

Nejznámější evropskou referencí je finské Kankaanpää, kde společnost Polar Night Energy uvedla do provozu komerční pískovou baterii pro společnost Vatajankoski. Zařízení z roku 2022 má podle provozovatele tepelný výkon 200 kW, kapacitu 8 MWh, je vysoké zhruba sedm metrů, široké čtyři metry a obsahuje přibližně 100 tun písku.

V červnu 2025 stejná firma oznámila uvedení větší pískové baterie do provozu ve finském Pornainenu. Zařízení má mít výkon 1 MW, kapacitu 100 MWh a využívá přibližně 2 000 tun drceného mastku, tedy vedlejšího materiálu z průmyslového zpracování. Podle provozovatele má pomoci snížit emise z místního dálkového vytápění, omezit využití oleje a snížit spotřebu štěpky.

To je pro Jablonec povzbudivé, ale ne definitivní. Finské příklady ukazují, že technologie může fungovat v reálném teplárenském provozu. Zároveň však ukazují, že ani větší pískové úložiště není nekonečný zdroj energie. Pornainen má zhruba pěti tisíci obyvatel a jeho baterie má podle provozovatele pokrýt přibližně měsíc spotřeby tepla v létě nebo asi týden v zimě. Jablonec je město jiné velikosti a s jiným teplárenským systémem. Přenést zkušenost lze, ale nelze ji mechanicky opsat.

Vedle pískových úložišť existují i jiné formy sezónní akumulace. Například finská Vantaa připravuje obří podzemní zásobník tepla Varanto, který má ukládat horkou vodu v podzemních kavernách. Projekt má mít kapacitu 90 GWh a odhadované náklady kolem 300 milionů eur. To není písková baterie, ale ukazuje to širší trend: města se snaží ukládat teplo v době, kdy je energie dostupná, a využít ho později.

Funguje něco podobného v Česku?

V Česku zatím nefunguje městské sezónní pískové úložiště tepla srovnatelné s finskými projekty. Existují české firmy, které písková úložiště vyvíjejí nebo prezentují. Například společnost WATT plus popisuje systém WATT sand+ jako vysokoteplotní pískové úložiště, které má ukládat teplo v rozsahu stovek stupňů Celsia a využívat ho k ohřevu vody nebo vzduchu. Jde však o firemní prezentaci technologie, nikoli o nezávisle vyhodnocenou komunální referenci velikosti Jablonce.

V Česku se zároveň rozvíjejí jiné typy akumulace tepla do podzemí. Litoměřický projekt SYNERGYS pracuje s mělkými vrty pro ukládání tepla do horninového prostředí a také s hlubinnými geotermálními vrty. Jde o jinou technologii než písková baterie, ale pro Jablonec je to důležitý srovnávací příklad: sezónní ukládání tepla není okrajová fantazie, nýbrž směr, který se v Evropě i Česku reálně testuje.

Pokud by projekt pískového úložiště v Jablonci vznikl, mohl by patřit mezi první komunální projekty svého druhu v Česku.

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí

Veřejně dostupné zdroje zatím neuvádějí cenu jabloneckého pískového úložiště. Neuvádějí ani jeho kapacitu, výkon, umístění, stavební rozsah, provozní náklady, dodavatele, smluvní záruky nebo návratnost.

Známe cenu souvisejícího fotovoltaického projektu: Jablonecká energetická uvádí náklady 165 milionů Kč a dotaci z Modernizačního fondu 106 milionů Kč. To ale není cena pískového úložiště. Mluvíme o grantové podpoře pro pilotní ověření, nikoli o kompletním investičním rozpočtu.

Návratnost proto dnes nelze spolehlivě určit. Lze pouze říci, na čem bude záviset: na ceně stavby, velikosti úložiště, množství skutečných přebytků z fotovoltaik, ceně elektřiny v době ukládání, ceně plynu a tepla v době využití, tepelných ztrátách, provozních nákladech, dotační podpoře a schopnosti zapojit úložiště do řízení celé městské energetiky.

To je zásadní pro občany. Pokud někdo slíbí, že pískové úložiště automaticky zlevní teplo, měl by ukázat výpočet. Ne obecnou prezentaci, ale jablonecký model po měsících a ideálně po hodinách: kdy bude elektřina přebytečná, kolik jí bude, za jakou cenu by se jinak prodala, kolik tepla se uloží, kolik se ztratí, kolik se vrátí do sítě a za jakou cenu nahradí plyn.

Jak pocítí projekt Jablonečané

Krátkodobě pravděpodobně nijak na faktuře. Pískové úložiště, pokud se posune dál, nebude znamenat, že příští zimu všem odběratelům klesne cena tepla. V první fázi ho lidé poznají spíš podle veřejných jednání, informačních setkání, projektové dokumentace, případných územních a stavebních řízení a debat o konkrétní lokalitě.

Ve druhé fázi by ho mohli poznat lidé v okolí vybrané lokality: stavební práce, pohyb techniky, dočasný hluk, dopravní omezení nebo změny v okolí kotelny či městského technického objektu. Právě proto je důležité, aby město a Jablonecká energetická nevysvětlovaly projekt až ve chvíli, kdy bude „všechno hotovo“, ale včas a srozumitelně.

V dlouhodobém provozu by největší přínos nemusel být v dramatickém zlevnění, ale ve stabilizaci. Jablonecká energetická oznámila, že od 1. ledna 2026 nemění ceny tepla a že ceny zůstávají na úrovni platné od roku 2024. Pokud by sezónní akumulace dokázala v budoucnu omezit spotřebu plynu v drahých obdobích, mohla by pomoci tlumit tlak na růst cen. To ale není totéž jako záruka levnějšího tepla.

Prakticky: Jablonečané by měli sledovat především tři věci. Zaprvé, zda bude zveřejněna studie proveditelnosti. Zadruhé, zda bude zveřejněna lokalita a kapacita úložiště. Zatřetí, zda město ukáže konkrétní dopad na cenu tepla nebo alespoň na náklady Jablonecké energetické.

Co říká odborný výzkum: smysl to má, ale jen za správných podmínek

Odborné studie a energetické analýzy obecně podporují myšlenku, že tepelná akumulace může hrát důležitou roli v městském vytápění. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že soustavy dálkového vytápění mohou využívat levnou obnovitelnou elektřinu v době vysoké výroby a nízké ceny, přeměňovat ji na teplo pomocí elektrokotlů nebo tepelných čerpadel a ukládat ji do tepelných zásobníků. Zároveň ale zdůrazňuje, že neexistuje jedno univerzální řešení a že zásadní je místní plánování, mapování tepla a ekonomické podmínky.

Studie zaměřené na power-to-heat, tedy přeměnu elektřiny na teplo, upozorňují na dvojí efekt. Na jedné straně může technologie snižovat emise a nahrazovat fosilní paliva. Na druhé straně může provozovatele vystavit kolísání cen elektřiny, pokud není systém dobře řízený a pokud se opírá o drahou elektřinu v nevhodných hodinách.

Přehledové studie k pískovým tepelným úložištím uvádějí, že písek a podobné sypké materiály mohou být vhodné pro velkokapacitní ukládání tepla, zejména pokud jsou propojeny s obnovitelnými zdroji a dálkovým vytápěním. Zároveň upozorňují na nutnost správného dimenzování, řízení teplot, měření ztrát a schopnost dodat teplo v požadované teplotní úrovni.

Žádná z dohledaných odborných studií však nehodnotí konkrétně Jablonec nad Nisou. Nelze tedy napsat, že „vědci doporučili Jablonci pískovou baterii“. Lze napsat pouze toto: podle současného poznání může být sezónní tepelná akumulace pro městské teplárenství užitečná, pokud je správně navržena, ekonomicky obhájena a propojena s reálnými místními přebytky energie.

Co by měl Jablonec udělat, aby z toho nebyla drahá hračka

Největším rizikem není písek. Největším rizikem je špatné zadání. Město by nemělo začínat marketingovým heslem „písková baterie“, ale tvrdými daty.

První podmínkou je veřejná energetická bilance. Jablonec by měl ukázat, kolik elektřiny budou městské fotovoltaiky vyrábět po měsících, kolik se spotřebuje přímo, kolik zachytí baterie, kolik se sdílí v energetickém společenství a kolik opravdu zůstává jako přebytek vhodný pro ukládání do tepla. Bez toho nelze posoudit, zda úložiště řeší skutečný problém, nebo jen technologicky atraktivní představu.

Druhou podmínkou je srovnání variant. Pískové úložiště by se mělo porovnat s běžnou akumulací do vody, většími zásobníky teplé vody, tepelnými čerpadly, elektrokotli, řízením spotřeby, posílením baterií, případně s jinými formami sezónní akumulace. Teprve když pískový model vyjde lépe nebo bude mít jasnou pilotní hodnotu, dává smysl jít dál.

Čtěte také  Staročeské trhy zaplaví Turnov: řemesla, hudba, davy i parkovací nervozita

Třetí podmínkou jsou smluvní garance. Dodavatel by měl garantovat kapacitu, výkon, tepelné ztráty, účinnost, dostupnost, životnost, bezpečnost, servisní náklady a odpovědnost za nedodržení parametrů. U pilotního projektu je to ještě důležitější než u běžné stavby, protože část rizik se ukáže až v provozu.

Čtvrtou podmínkou je otevřená komunikace s obyvateli. Lidé se nebudou ptát jen na krásné grafy. Budou se ptát, zda se jim rozkope okolí domu, zda se zvýší provoz nákladních aut, zda bude zařízení hlučné, zda je bezpečné, kdo ho bude kontrolovat a zda se jim kvůli tomu změní cena tepla. Na tyto otázky musí město odpovědět dřív, než se objeví bagry.

Starší nápady typu hlubinných vrtů: poučení je jasné

Jablonecko už jednu velkou energetickou vizi s hlubinnými vrty zažilo. V Tanvaldu se od roku 2012 táhl projekt společnosti ENTERGEO na „Hloubkové vrty pro využití geotermální energie Tanvald I“, tedy geotermální teplárnu s elektrárnou. Nešlo o neurčitý nápad: záměr byl veden v systému EIA pod kódem OV5051, investorem byla společnost ENTERGEO a dokumentace počítala s využitím geotermální energie v Tanvaldu. Projekt měl vzniknout v areálu bývalé textilní továrny Seba T poblíž centra města a pracoval s technologií HDR: voda by se vháněla do suchého podzemí vrty hlubokými až zhruba pět kilometrů, v hornině by se ohřála a čerpala zpět na povrch. Právě tato kombinace – hluboké vrty, tlakové vhánění vody, umístění v obydleném městském prostoru a v Česku nevyzkoušená technologie – z projektu udělala konfliktní téma. Proti se postavila část veřejnosti i tanvaldské zastupitelstvo; petici proti záměru podepsalo podle tehdejších zpráv 2 116 lidí z Tanvaldu a okolí. Odpůrci se obávali hlavně indukované seismicity, tedy otřesů vyvolaných lidským zásahem do horninového prostředí, a připomínali zahraniční zkušenosti, například projekt v Basileji, kde hlubinné vrty provázely otřesy a škody.

Důležité poučení pro Jablonec ale není jen „lidé se báli, a proto z toho nic nebylo“. Tanvaldský případ ukazuje spíš to, jak se velká energetická technologie může zaseknout v kombinaci technických nejistot, odporu veřejnosti, zdlouhavého povolování a nedotažených podkladů. Projekt v Tanvaldu sice získal souhlasné stanovisko EIA a jeho platnost byla později prodloužena až do 25. února 2026, jenže územní řízení nakonec nedoběhlo. Společnost ENTERGEO měla do 31. prosince 2023 doplnit podklady k žádosti o umístění stavby, poté požádala ještě o třetí prodloužení lhůty, správní orgán ale 23. ledna 2024 žádost zamítl a řízení zastavil; protože proti tomu nebylo podáno odvolání, rozhodnutí nabylo právní moci 22. února 2024. Pokud se tedy dnes v Jablonci mluví o pískovém úložišti, je tanvaldská zkušenost velmi praktickým varováním: nestačí mít moderně znějící technologii a slib levnější energie. Město musí včas ukázat konkrétní lokalitu, technické parametry, rizika, garance, cenu, dopad na obyvatele a plán, co se stane, pokud pilot nedosáhne očekávaných výsledků.

Českým srovnáním může být Litoměřicko a projekt SYNERGYS, který počítá s ukládáním tepla do horninového prostředí pomocí polí mělkých vrtů a s hlubinnými vrty pro geotermální energii. To ukazuje, že sezónní akumulace a podzemní energetika nejsou sci-fi. Zároveň jde o složité projekty, které vyžadují roky příprav, výzkum, hydrogeologii, povolení a pečlivé řízení rizik.

Nečekaný úhel: malý pilot může být cenný, i když nezlevní teplo všem

Na první pohled může být zklamáním, že malá písková baterie nezmění účty celému městu. Jenže pilotní projekt může mít jinou hodnotu: může ukázat, zda má Jablonec technicky a organizačně schopnost řídit lokální energetiku jako systém.

To znamená propojit výrobu elektřiny, baterie, sdílení, spotřebu městských budov, kotelny, teplou vodu, předpověď počasí, cenu elektřiny a potřebu vytápění. V tom je skutečná modernizace. Ne v tom, že se někde objeví izolovaná „písková baterie“, ale v tom, že město začne energii řídit chytřeji.

Pokud pilot ukáže, že se dá část přebytků smysluplně uložit a využít, může být prvním krokem. Pokud ukáže, že ztráty, cena nebo provozní komplikace jsou příliš velké, bude mít také hodnotu: město se vyhne větší špatné investici. To je smysl pilotu. Ne jistý úspěch, ale řízené ověření.

Co by měli obyvatelé chtít vědět na veřejném setkání

Až město nebo Jablonecká energetická představí konkrétní lokalitu, obyvatelé by neměli zůstat u obecné otázky, zda jsou „pro inovace“. Měli by chtít konkrétní odpovědi.

Zásadní je, kde přesně má zařízení stát, jak bude velké, jak hluboký bude zásah do terénu, jak dlouho potrvá stavba, kolik bude stát, kdo ji zaplatí, kolik zaplatí město a kolik dotace, kdo bude dodavatel, jaké budou garance výkonu, jaké budou provozní náklady a jak se projekt promítne do ceny tepla. Stejně důležité je vědět, kdo ponese riziko, pokud zařízení nedodá očekávané parametry.

Obyvatelé v okolí by se měli ptát i prakticky: kolik nákladních aut přijede, kudy povedou trasy, zda bude zařízení hlučné, zda bude mít bezpečnostní zóny, jak se bude kontrolovat teplota, jaké budou havarijní postupy a co se stane po skončení životnosti technologie.

To nejsou šťouravé otázky. To jsou normální otázky lidí, kteří mají právo vědět, co se v jejich městě staví a za jaké peníze.

Nejlepší scénář: ne levné teplo zázrakem, ale menší závislost na plynu

Nejstřízlivější závěr zní takto: jablonecký plán na ukládání tepla do písku je reálný jako směr, nikoli jako hotová jistota. Dává technický smysl prověřit ho v návaznosti na městské fotovoltaiky, baterie a energetické společenství. Nedává ale smysl prodávat ho veřejnosti jako jednoduchou cestu k levnému teplu.

Pokud projekt uspěje, Jablonečané ho mohou poznat hlavně v dlouhodobější stabilitě teplárenství. Město by mohlo lépe využívat vlastní energii, méně plýtvat přebytky a omezit část závislosti na plynu. To je cenné. Ale aby to nebyla jen pěkná technologická historka, musí přijít veřejná studie, jasná lokalita, rozpočet, smluvní záruky a srozumitelný výpočet dopadu na náklady.

Nejdůležitější otázka proto nezní, jestli je písek moderní. Zní jinak: dokáže Jablonec doložit, že právě toto řešení je pro jeho síť, jeho kotelny, jeho fotovoltaiky a jeho obyvatele opravdu nejlepší? Dokud tato odpověď nebude veřejná, je na místě opatrný optimismus. Ne posměch, ne slepá víra. Opatrný optimismus s kalkulačkou v ruce.

 

Zdroje a kontext

[1] Frank Bold / Unie komunitní energetiky: „V Jablonci nad Nisou plánují ukládat teplo do písku jako jedni z prvních v Česku“, 21. května 2026.
https://frankbold.org/zpravodaj/kategorie/aktualne/v-jablonci-nad-nisou-planuji-ukladat-teplo-do-pisku-jako-jedni-z-prvnich-v-cesku
Další dostupný přetisk textu:
https://ekn.cz/v-jablonci-nad-nisou-planuji-ukladat-teplo-do-pisku-jako-jedni-z-prvnich-v-cesku/

[2] Jablonecká energetická: „Jablonec spouští projekt komunitní energetiky: fotovoltaiku a baterie dodá ENERG-SERVIS, člen skupiny ČEZ“, 5. září 2025.
https://jeas.cz/jablonec-spousti-projekt-komunitni-energetiky-fotovoltaiku-a-baterie-doda-energ-servis-clen-skupiny-cez/

[3] Jablonecká energetická: „Komunitní energetika v Jablonci“, 26. března 2023.
https://jeas.cz/komunitni-energetika-v-jablonci/

[4] Jablonecká energetická: „Komunitní energetika / Planeta Jablonec“.
https://jeas.cz/komunitni-energetika/

[5] Statutární město Jablonec nad Nisou: „Planeta Jablonec umožní sdílet elektřinu“, 21. června 2024.

[6] Statutární město Jablonec nad Nisou: zápis ze zasedání zastupitelstva 20. června 2024, usnesení ZM/84/2024.
https://konsiliar.mestojablonec.cz/?action=download&agend=zm&controller=open&path=2024%2F2024-06-20+ZM+4%2F4.+ZASTUPITELSTVO+%5B20.06.2024%5D+-+z%C3%A1pis+jedn%C3%A1n%C3%AD+bez+osobn%C3%ADch+%C3%BAdaj%C5%AF.pdf

[7] Jablonecká energetická: „Představení společnosti“.
https://jeas.cz/predstaveni-spolecnosti/

[8] Jablonecká energetická: „Jablonecká energetická se úspěšně rozvíjí už 10 let“, 23. srpna 2023.
https://jeas.cz/jablonecka-energeticka-se-uspesne-rozviji-uz-10-let/

[9] Polar Night Energy: „World’s first commercial Sand Battery“, Kankaanpää, Finsko.
https://polarnightenergy.com/reference/worlds-first-sand-battery/

[10] Polar Night Energy: „World’s largest Sand Battery now in operation“, Pornainen, Finsko, 11. června 2025.
https://polarnightenergy.com/news/worlds-largest-sand-battery-now-in-operation/

[11] Vantaan Energia: „Varanto – the cavern thermal energy storage“.
https://www.vantaanenergia.fi/en/about-us/projects/varanto-the-cavern-thermal-energy-storage/

[12] International Energy Agency: „Opportunities for district heating in the changing energy landscape“, 2024.
https://www.iea.org/commentaries/opportunities-for-district-heating-in-the-changing-energy-landscape

[13] Sihvonen et al.: „Power-to-heat and thermal energy storage in district heating“, Energy, 2024.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360544224021467

[14] Sornek et al.: „Thermal Energy Storage Systems in District Heating and Cooling“, Energies, 2025.
https://www.mdpi.com/1996-1073/18/21/5577

[15] Mink et al.: „Sand thermal energy storage: A review“, Journal of Energy Storage, 2026.
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2352152X25048807

[16] WATT plus: „Písková úložiště WATT sand+“.
https://www.wattplus.cz/sandplus/

[17] SYNERGYS: „Geotermální projekt obecně“.
https://synergys.cz/cz/ptate-se/geotermalni-projekt-obecne

[18] Jablonecká energetická: „Jistota pro každý domov: ceny tepla neměníme“, 16. prosince 2025.
https://jeas.cz/jistota-pro-kazdy-domov-ceny-tepla-nemenime/

 

Pošlete to dál: