Dokument „Vyhodnocení dopravy v Libereckém kraji“ tvrdí, že kvalita regionální veřejné dopravy v Libereckém kraji v roce 2025 pokračovala v růstu. Při pohledu na provozní data to do značné míry sedí. Jenže pro obyvatele kraje není doprava jen o tom, zda spoj odjel a kolik měl minut zpoždění — stejně důležité jsou stav silnic a mostů, četnost výluk, dostupnost okrajových oblastí a stále slabé strategické spojení kraje s Prahou.

Liberecký kraj dohlíží na kvalitu veřejné dopravy a vyhodnocuje uplynulý rok. Za tím účelem kraj již v roce 2005 zřídil společnost KORID LK (Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje), jejímž účelem je praktické zastupování a uskutečňování dopravních zájmů kraje a zájmů jeho obyvatel.

Vyhodnocení KORIDu je v zásadě tisková zpráva o kvalitě objednávané veřejné dopravy, nikoli o dopravní situaci v kraji jako celku. To je důležitý rozdíl. Dokument sleduje hlavně to, zda spoje vyjely, jak dodržovaly jízdní řád, zda bylo nasazeno správné vozidlo a zda byly plněny technické a kvalitativní standardy. V tomto vymezení vyznívá rok 2025 opravdu spíše pozitivně. KORID uvádí 826 436 sledovaných autobusových spojů, jen 67 úplně neodjetých spojů, 88 případů částečně neodjetého spoje, 426 zpoždění nad 10 minut a výrazný pokles neshod v nasazení kapacitně nevhodného vozidla z 4 698 na 1 398 případů. Současně kraj udělil dopravcům sankce za více než 1,45 milionu Kč v linkové dopravě a přes 4,59 milionu Kč v železniční dopravě. Jako obrázek provozní kázně to tedy není špatný výsledek.

Ukazatelé zachycují technická a organizační data

Právě tady je ale první slabina dokumentu. To, že jsou některé interně měřené ukazatele lepší, ještě neznamená, že se obyvatelům kraje doprava reálně jeví jako dobrá nebo bezproblémová. Krajský dopravní plán i starší standardy dopravní obslužnosti samy ukazují, že doprava se nemá hodnotit jen podle pravidelnosti provozu, ale i podle dostupnosti, návazností, rozsahu obsluhy a schopnosti reagovat na potřeby území. KORID sám ve výroční zprávě za rok 2024 psal o problémech s kapacitou a zpožďováním na trati mezi Libercem a Žitavou a zároveň přiznával, že rok 2025 bude mimořádně náročný kvůli historicky rozsáhlým výlukám. Jinými slovy: i systém, který se na papíře zlepšuje, může být pro cestující v konkrétním roce pocitově horší.

Dopravní realita a zkušenost obyvatel kraje

Pokud se podíváme na širší veřejné vnímání, doprava skutečně patří k nejcitlivějším tématům v kraji. Česká televize před krajskými volbami 2024 uvedla, že prvním tématem debaty pro Liberecký kraj byla doprava. Neřešilo se přitom jen odbavení nebo aplikace, ale hlavně železniční spojení Liberce s Prahou, stav silnic, mostů a koordinace oprav. To je důležité: veřejná debata dopravu vnímá mnohem šířeji než „Vyhodnocení“. Dokument tedy s realitou koresponduje jen v jedné výseči — v kvalitě sledované veřejné dopravy — nikoli v celé dopravní zkušenosti obyvatel kraje.

Podobně vyznívá i oficiální studie Libereckého kraje o kvalitě života mladých. Ta už v roce 2023 konstatovala, že právě doprava ovlivňuje kvalitu života v kraji nejvíce. Respondenti kritizovali zejména nižší frekvenci spojů do okrajových částí regionu a slabší spolehlivost železniční dopravy. To je přesně ten typ výtek, který se do přiložené tiskové zprávy promítá jen omezeně. Spoj může být v interních statistikách „odjetý“, ale pokud jezdí málo, nevhodně navazuje nebo kvůli výlukám dlouhodobě ztrácí použitelnost, cestující to jako zlepšení nevnímá.

Velmi cenný je i zápis z jednání krajského výboru dopravy z 19. srpna 2025. Jednatel KORIDu Otto Pospíšil tam výslovně uvedl, že opakovaně vnímá stížnosti, jak v Libereckém kraji fungují nebo nefungují železniční výluky. To je silný korektiv vůči optimistickému tónu tiskové zprávy. Kraj a KORID tedy sami věděli, že vedle interních čísel existuje i druhá vrstva reality: frustrace cestujících z výlukové organizace, náhradních režimů a zhoršené předvídatelnosti dopravy.

Realita rekonstrukcí, výluk, objížděk

Ještě výrazněji se rozdíl mezi „vyhodnocením veřejné dopravy“ a „dopravní realitou v kraji“ ukáže ve chvíli, kdy započteme silnice a mosty. Oficiální krajská zpráva ze 4. března 2026 uvádí, že stav silnic II. a III. třídy je sice dlouhodobě spíše stabilní, ale zároveň bylo 787 kilometrů silnic označeno jako nevyhovující nebo havarijní a kraj eviduje 174 mostů ve stavebních stavech V a VI, tedy ve špatném nebo velmi špatném stavu. Pozitivní zprávou je, že v roce 2025 už kraj neevidoval žádný most v havarijním stupni VII, ale mosty zůstávají podle kraje největší dopravní výzvou a hrubý odhad potřebných nákladů přesahuje 3 miliardy Kč. To rozhodně není obraz kraje, který by mohl říci, že doprava už přestává být problémem.

K tomu je potřeba přičíst i realitu státní dopravní infrastruktury. ŘSD letos oznámilo, že v Libereckém kraji plánuje pro rok 2026 devět významných oprav na silnicích I. tříd a na D10, k tomu tři pokračující akce z roku 2025. Současně ještě v prosinci 2025 končila po téměř roce prací rozsáhlá rekonstrukce tunelu a mostů na I/35 v Liberci, tedy na klíčovém městském průtahu. Z pohledu běžného obyvatele je tedy dopravní realita paradoxní: kraj i stát opravují a investují, ale zároveň právě tyto opravy dlouhodobě vytvářejí omezení, která lidé pociťují velmi intenzivně. Proto se může na jedné straně objektivně zlepšovat technický stav nebo provozní disciplína a na druhé straně zůstávat veřejná nálada nespokojená.

Vyhlídky do dalších let jsou tedy smíšené. Na straně veřejné dopravy existují konkrétní a docela věrohodné kroky kupředu: kraj už v roce 2024 představil nový plán dopravní obslužnosti s přibližně stovkou cílů, mezi nimi rozvoj tarifu a odbavení, koordinaci s MHD, přeshraniční vazby, poptávkovou dopravu a další technologický rozvoj systému IDOL. Koncem roku 2025 pak kraj ohlásil nový jízdní řád na trati Liberec–Hrádek nad Nisou–Zittau–Varnsdorf, další rozšíření služby TvůjBus a některá zlepšení dostupnosti na Turnovsku i v příhraničí. V této užší oblasti se tedy dá mluvit o postupném posunu.

Na straně strategické infrastruktury však zůstává kraj v nevýhodě. Modernější a rychlejší železniční spojení Praha–Liberec bylo sice ministerstvem dopravy už v roce 2023 potvrzeno studií proveditelnosti s cílovou jízdní dobou 69 minut, jenže jde o projekt s dlouhým horizontem a mimo přímou kontrolu kraje. Přesně to odpovídá i slovům kraje při zveřejnění dopravního plánu: některé infrastrukturní cíle jsou ambiciózní, ale jejich splnění Liberecký kraj sám ovlivnit nemůže. Výhled je tedy takovýto: krátkodobě lze čekat dílčí zlepšování organizace a nabídky veřejné dopravy, střednědobě bude kraj dál narážet na výluky, opravy a deficit mostů, a dlouhodobě zůstává klíčovým testem napojení na Prahu a modernizace hlavních železničních tahů.

Doprava v Libereckém kraji zůstává problémem

Na hlavní otázku lze odpovědět poměrně přesně: ano, „Vyhodnocení KORIDu“ odpovídá realitě, ale jen v úzkém provozním smyslu. Ukazuje, že v části veřejné dopravy, kterou lze dobře měřit přes dispečink, sankce a standardy, došlo v roce 2025 k dílčímu zlepšení. Neodpovídá však celé dopravní realitě kraje ani plně veřejnému mínění, protože obyvatelé dopravu vnímají mnohem šířeji: přes stav silnic a mostů, přes výluky, přes obtížnou dostupnost okrajových oblastí a přes stále slabé strategické napojení Liberecka na republiku. Nejvýstižnější závěr proto zní: veřejná doprava v některých ukazatelích zlepšuje výkon, ale doprava jako celek zůstává v Libereckém kraji jedním z nejproblematičtějších témat a rozhodně není vyřešená.