Daň z nemovitých věcí je pro obce jeden z mála příjmů, který mohou do určité míry řídit samy. Po posledních změnách zákona se navíc otevřela cesta k mnohem „přesnějšímu“ zdanění: město nemusí zvednout daň všem, ale může nastavit vyšší koeficient jen pro konkrétní okruhy nebo lokality nemovitostí. Právě to je klíč pro rok 2026 v Liberci i v Jablonci – a proto se kolem toho vede debata, jestli jde o férové „kdo víc zatěžuje, víc přispěje“, nebo o nebezpečný precedens, který se jednou může dotknout i běžných domácností.
Co je daň z nemovitých věcí a kdo ji vlastně dostane
Daň z nemovitých věcí platí typicky vlastník domu, bytu, garáže nebo pozemku. Správcem daně je finanční úřad, ale výnos je příjmem obce – proto se o daň zajímají radnice, i když lidem chodí platební údaje „od státu“. Základ daně je daný zákonem, ale výslednou částku umí obce upravit přes koeficienty – buď plošně pro celé město, nebo nově mnohem cíleněji.
Jak funguje „cílení“: rozdíl mezi plošným a vybraným koeficientem
Zjednodušeně: pokud město zvedne koeficient „pro obec“, dotkne se to široce velké části nemovitostí. U roku 2026 je ale v Liberci a Jablonci podstatné něco jiného: místní koeficient pro vymezené nemovité věci – tedy nástroj, který dovoluje zvýšit daň jen vybraným typům nebo lokalitám (a současně vyloučit bydlení). Tento nástroj se nastavuje opatřením obecné povahy – je to formálně náročnější postup než běžná vyhláška, ale právě proto umožňuje „jemnější“ zacílení.
Co konkrétně platí pro rok 2026
1) Liberec: koeficient míří na výrobní a komerční plochy
Liberec pro rok 2026 pracuje s principem, že vyšší koeficient se vztahuje na pozemky a objekty v území určeném převážně pro lehkou výrobu a komerční občanskou vybavenost, přičemž výslovně vyjímá bydlení (objekty evidované jako stavby k bydlení, bytové/rodinné domy a rekreační stavby včetně souvisejících parcel). Prakticky to znamená: nejde o plošné zdražení pro „celý Liberec“, ale o cílení na konkrétní segment nemovitostí, který město považuje za významně zatěžující okolí.
Z dokumentů města zároveň plyne, proč je to politicky citlivé: Liberec otevřeně argumentuje tím, že cílem je udržet stabilní inkaso daně a že možnost „individualizovat“ daň má odpovídat místním dopadům a zátěži sdílené infrastruktury. V podkladech se objevují i data k vývoji inkasa – dlouhodobé průměry a výrazný skok v posledním roce před účinností nové úpravy, což je přesně ten typ čísel, který v debatě budí pozornost a otázku „kde je strop“
2) Jablonec: koeficient 5 pro ubytovny a velké obchody
Jablonec jde na to ještě srozumitelněji „po typech“: oznámil záměr zavést maximální koeficient 5 pro dvě skupiny:
- ubytovny, u kterých město dlouhodobě zmiňuje náklady na pořádek, bezpečnost a opakované zásahy v okolí,
- kapacitní obchodní stavby nad 1 000 m² – typicky supermarkety/hobbymarkety, které generují dopravní zátěž a další dopady na okolí.
Město zveřejnilo i konkrétní modelové dopady: například u velkého supermarketu uvádí růst roční daně z 184 000 Kč na 433 000 Kč, u středního supermarketu z 71 000 Kč na 168 000 Kč. U konkrétní ubytovny je uveden posun z 33 000 Kč na 82 500 Kč ročně. Z hlediska městské kasy Jablonec odhaduje navýšení výnosu z velkých obchodů zhruba o 3 miliony Kč ročně a u ubytoven o desítky tisíc Kč, přičemž daň z nemovitých věcí by se podle města měla od 2026 podílet na daňových příjmech výrazněji než dosud.
Koho se to dotkne – a koho ne
Běžná domácnost v rodinném domě nebo bytě v bytovém domě typicky nepocítí přímé „cílené“ navýšení, pokud je v opatření výslovná výjimka pro bydlení a koeficient je svázán s výrobními/komerčními plochami. Přímý dopad se ale může objevit nepřímo: pokud vlastník zasažené nemovitosti (např. obchodní areál) promítne náklady do nájmů nebo služeb. U ubytoven navíc vstupuje do hry citlivá rovina: město argumentuje veřejnými náklady, ale texty o „problémových objektech“ je fér držet při zemi, opírat se o ověřitelné údaje a nepřenášet vinu na obyvatele jako celek.
Prakticky: jak zjistit, zda se to týká i vaší nemovitosti
Nejjednodušší pravidlo pro čtenáře je: nejde o plošný koeficient pro všechny, ale o „vymezené“ nemovitosti. Pokud vlastníte byt/dům k bydlení, je pravděpodobné, že se vás to přímo netýká. Pokud vlastníte provozní areál, komerční objekt nebo pozemky v plochách výroby/komerční vybavenosti, je potřeba ověřit, zda spadáte do vymezení v opatření. Rozhodující je právní stav a vymezení v dokumentech obce pro daný rok a vazba na evidenci v katastru.
Shrnutí
- Liberec pro rok 2026 drží logiku: vyšší koeficient míří na vybrané výrobní/komerční plochy, bydlení je z vymezení vyjmuté.
- Jablonec jde po dvou „konkrétních skupinách“: ubytovny a velké obchody nad 1 000 m², se zveřejněnými modelovými dopady v řádu stovek tisíc ročně u velkých objektů.
- Pro domácnosti je klíčové hlídat, aby se nástroj „cílení“ časem nerozšiřoval plošně – a současně je třeba si přiznat, že města tímto způsobem řeší i reálné náklady na infrastrukturu a okolí.
Zdroje a kontext
[1] e-Sbírka: Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí – https://www.e-sbirka.cz/sb/1992/338[2] Finanční správa: Daň z nemovitých věcí (základní informace pro poplatníky) – https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci
[3] Finanční správa: Obce & daň z nemovitých věcí (materiál ke koeficientům a kolizním pravidlům) – https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/fs-pro-media/150-starostu-se-dozvedelo-jak-v-budoucnu-na-dnv_fu_jmk.pdf
[4] Statutární město Liberec: Návrh OOP pro stanovení místního koeficientu pro vymezené nemovité věci pro rok 2026 (podklady/odůvodnění) – https://docs.liberec.cz/odb_uk/dan_z_nemovitych_veci/pro_rok_2026/projednani/NAVRH_Opatreni_obecne_povahy_dan_z_nemovitosti_2025.pdf
[5] Magistrát města Liberec: Oznámení o vydání OOP (koeficient pro vymezené nemovité věci, 2025/87) – https://www.vratislavice.cz/admin-data/storage/get/4779-2025-87.pdf
[6] Město Jablonec nad Nisou: „Jablonec zavádí koeficient 5 pro velké obchody a ubytovny“ (20. června 2025) – https://www.mestojablonec.cz/jablonecky-online/jablonec-zavadi-koeficient-5-pro-velke-obchody-a-ubytovny?page=5