Včely a včelí nákazy v Libereckém kraji: co se právě děje a co to znamená pro včelaře i obyvatele

V Libereckém kraji se i v roce 2026 dál řeší dvě nejzávažnější nákazy včelího plodu – mor a hniloba. Kraj proto schválil dalších 450 000 Kč na monitoring, který má letos pokrýt nejméně 270 směsných vzorků. Není to okrajové téma pro pár chovatelů: stav včel ovlivňuje opylování, krajinu, lokální zemědělství i to, kolik skutečně místního medu v regionu zůstane.

Když onemocní včely, není to jen problém za plotem včelína

Včely jsou zvláštní druh „hospodářského zvířete“. Med je jen část příběhu. Jejich hlavní veřejný význam je v opylování a v udržení biodiverzity krajiny. Ministerstvo zemědělství výslovně uvádí, že včela medonosná je univerzální opylovatel a že optimální stav pro Českou republiku byl stanoven na 700 000 včelstev. V roce 2023 jich bylo evidováno přibližně 670 000 a chovatelů bylo kolem 63 000.

Právě proto dává smysl, že se do zdraví včel neinvestuje jen „soukromě“, ale i z úrovně kraje a státu. Přínos včel totiž nevyužívá jen včelař, ale celé okolí: sady, zahrady, pole, obce i krajina jako celek. Náklady na monitoring, likvidaci ohnisek nebo náhrady škod přitom na jednotlivce často dopadají tvrdě a rychle. Navíc poslední zima 2024/25 dopadla pro česká včelstva mimořádně špatně: podle monitoringu COLOSS nepřežilo 26,3 % včelstev a mezi nejhůře zasaženými byly Praha, Liberecký a Ústecký kraj.

Co se přesně řeší v Libereckém kraji

Liberecký kraj 22. dubna 2026 oznámil pokračování podpory monitoringu moru a hniloby včelího plodu. Radní schválili dotaci 450 000 Kč pro okresní organizaci Českého svazu včelařů Liberec, která zastupuje včelaře z celého kraje. Letos má dotace pokrýt náklady minimálně na 270 směsných vzorků. Kraj zároveň výslovně uvádí, že cílem je bránit šíření hniloby z území Polska do vnitrozemí Česka a co nejvíce omezit opakovaný výskyt moru na území regionu.

Ještě důležitější je bilance loňska. V roce 2025 bylo díky krajské podpoře v Libereckém kraji vyšetřeno 327 vzorků a zjištěno 15 ohnisek nákazy. To je číslo, které ukazuje dvě věci najednou: jednak problém v kraji skutečně existuje, jednak má smysl hledat ho aktivně dřív, než se rozšíří. Po potvrzení nákazy veterinární správa vyhlašuje ochranné pásmo a v něm nařizuje další kontroly a omezení.

Jak velký je včelařský svět v Libereckém kraji

V otevřených datech jsou dnes pro kraj přesněji a snáz dohledatelné počty stanovišť a včelstev než počet samotných včelařů. Pro rok 2025 uvádí Státní veterinární správa v rámci vyhodnocení varroázy v Libereckém kraji 2 303 stanovišť a 16 706 včelstev. To už je rozsah, který jasně ukazuje, že i regionálně nejde o drobnost, ale o významnou součást venkova i příměstské krajiny. Celostátně pak Ústřední evidence k hlášení k 1. září 2025 obeslala 61 891 včelařů.

Zajímavý je i detail z monitoringu varroázy. V Libereckém kraji bylo v roce 2025 bez nálezu roztoče 23,3 % stanovišť, 60,1 % stanovišť spadalo do kategorie 0–3 roztoči, 11,5 % do kategorie 3–10 a 5,1 % nad 10 roztočů. Jinými slovy: velká část stanovišť je sice v nižších kategoriích zamoření, ale problém rozhodně nezmizel. Varroáza zůstává trvalým tlakem na vitalitu včelstev.

Které choroby jsou teď nejsledovanější

Pro Liberecký kraj jsou dnes klíčové tři problémy. Prvním je mor včelího plodu – nebezpečná nákaza způsobená bakterií Paenibacillus larvae, která tvoří mimořádně odolné spory. Druhým je hniloba včelího plodu, jejíž šíření je v posledních letech v severních a východních částech země viditelnější. Třetím je varroáza, tedy parazitární onemocnění způsobené roztočem Varroa destructor, které samo o sobě i ve spojení s virózami, slabou zoohygienou nebo špatnou výživou vede ke slábnutí až kolapsu včelstev.

Mor je záludný hlavně tím, že spory vydrží mimořádně dlouho. Právě proto se po potvrzení nákazy sahá k radikálním opatřením. Hniloba se zase může klinicky rozvíjet rychle a bez včasného zásahu se šíří dál. U varroázy je problém jiný: nejde o jednorázovou „ránu“, ale o soustavný tlak, který oslabuje včelstva rok za rokem. Proto je chyba myslet si, že včelí zdraví je jen otázkou jednoho jarního léčení nebo jedné sezony.

Odkud se nákazy berou a je to vina včelařů?

Na to se nedá odpovědět jedním slovem. Ne, není poctivé tvrdit, že za každou nákazu může konkrétní včelař svou nedbalostí. U moru včelího plodu oficiální veterinární zdroje uvádějí šíření infikovanou potravou, zalétlými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím; roli mohou hrát i roztoči a jiní škůdci. To znamená, že nákaza se může dostat i k chovateli, který si ji vědomě „nepřivolal“.

Současně ale platí i druhá část pravdy: některá rizika může člověk zvyšovat. Patří sem staré nevyhovující úly, špatná obměna díla, přesuny včelstev bez potřebných vyšetření, slabá zoohygiena nebo podcenění varroázy. Není náhoda, že Liberecký kraj dlouhodobě zaměřuje dotační program spíš na zlepšení zdravotních podmínek a výměnu starých úlů než na bezhlavé zakládání nových stanovišť.

Kde je situace v kraji nejcitlivější a jak se vyvíjela

Liberecký kraj nezačíná od nuly. Krajský materiál k nákazové situaci uvádí, že v roce 2023 byl poprvé zjištěn výskyt hniloby včelího plodu v okrese Liberec, zatímco v okrese Semily se hniloba vyskytuje už od roku 2019. V roce 2023 bylo hnilobou zasaženo šest stanovišť v okrese Liberec s 44 včelstvy a dvě stanoviště v okrese Semily se 17 včelstvy; následovala likvidace včelstev a spálení vybavení. V roce 2024 byla hniloba potvrzena na třech stanovištích v okrese Liberec a na dvou v okrese Semily; celkem šlo o pět ohnisek a 36 včelstev.

Dobrou zprávou bylo, že kvůli příznivé situaci bylo v létě 2024 ukončeno ochranné pásmo v okrese Česká Lípa a s účinností od 19. ledna 2025 byla zrušena ochranná pásma moru v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou. Jenže úplný klid nepřišel. V březnu 2026 vstoupilo v platnost nové mimořádné veterinární opatření kvůli moru včelího plodu v okolí Mimoně na Českolipsku. Přesně to vystihuje dnešní realitu: některé části kraje se zlepšují, ale nákaza se může znovu objevit jinde.

Kde včelaři získají informace, pomoc a podporu

První a nejdůležitější adresa je Státní veterinární správa a její krajská veterinární správa pro Liberecký kraj. Při podezření na mor nebo hnilobu má chovatel povinnost situaci hlásit. SVS zároveň provozuje veřejnou mapu ohnisek a ochranných pásem a také stránku „Prohlížitel včelstev“, kde jsou popsána pravidla pro prohlídky v ochranných pásmech i možnost náhrady nákladů za nařízené prohlídky.

Druhá rovina je finanční pomoc. Na úrovni kraje jde letos o 450 000 Kč na monitoring nákaz. Na úrovni státu existuje národní dotace 1.D Podpora včelařství, jejímž účelem je zabezpečit opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. Vedle toho Ministerstvo zemědělství uvádí, že v rámci společné zemědělské politiky je podporován i boj proti včelím nákazám, včetně příspěvku ve výši 50 % ceny léčiv proti varroáze. Žádosti lze nově podávat i přes Portál včelaře.

Třetí rovina je náhrada škod a nákladů při zásahu státu. SVS uvádí, že při nebezpečných nákazách lze žádat o náhradu nákladů a ztrát podle veterinárního zákona; na specializované stránce k prohlížitelům včelstev je výslovně uvedena i náhrada nákladů spojená s nařízenou prohlídkou. Praktická pomoc tedy není nulová, ale chovatel musí jednat včas a v součinnosti s veterinární správou.

Co to znamená pro med a pro obyvatele Libereckého kraje

Na spotřebitele dopadají včelí choroby hlavně nepřímo. Když se včelstva musejí utrácet a pálit spolu s vybavením, je to přímý výpadek produkce. Když jsou včelstva oslabená varroázou, virózami nebo špatnou kondicí po zimě, snižuje to jejich výkon a stabilitu snůšky. V praxi se proto problém projeví spíš menším množstvím skutečně místního medu a menší stabilitou lokální nabídky než nějakou jednoduchou „změnou chuti medu v obchodě“.

Pro obyvatele kraje je ale ještě důležitější druhý dopad: opylování. Slabší nebo ztracená včelstva neznamenají jen méně medu. Znamenají i slabší opylovací službu pro sady, zahrady i krajinu. Právě proto kraj i stát mluví o ochraně zdraví včelstev nejen jako o zájmu včelařů, ale i jako o podmínce pro kvalitní český med a stabilitu krajiny.

Liberecký kraj nechce hlavně víc úlů, ale zdravější včelstva

Tohle je možná nejdůležitější a zároveň nejméně nápadný posun v celé debatě. Liberecký kraj na dotační stránce otevřeně uvádí, že kvůli nadměrnému zavčelení kraje nechce dlouhodobě podporovat prosté zakládání nových stanovišť a rozšiřování stávajících bez současné výměny starých nevyhovujících úlů. Jinak řečeno: region už nechce slepě honit počet, ale zdravotní kvalitu chovu. To je pro veřejnou politiku docela střízlivý signál – problém někdy není málo včel, ale příliš hustá síť stanovišť bez dostatečné prevence a hygieny.

Historie ukazuje, že nejde o krátkou epizodu

V celostátním měřítku je dlouhodobě nejvýraznější nebezpečnou nákazou mor včelího plodu. Oficiální veterinární údaje uvádějí 63 ohnisek v roce 2021, 66 v roce 2022, 93 v roce 2023 a 109 v roce 2024. Ještě dříve byla čísla i vyšší; například zpráva za rok 2018 připomíná, že v roce 2017 bylo potvrzeno 152 ohnisek. Trend je tedy jasný: mor z českého včelařství nezmizel a v posledních dvou letech znovu zesílil.

U hniloby včelího plodu je dobře vidět zvlášť severovýchodní stopa. V roce 2019 bylo v ČR potvrzeno 16 ohnisek a všechny byly v okrese Semily. V roce 2021 zůstala v Libereckém kraji čtyři ohniska, opět všechny v Semilech. V roce 2023 už veterinární správa mluvila o 22 ohniscích ve třech krajích a v roce 2024 byl výskyt hniloby prokázán už ve čtyřech krajích, včetně Libereckého. To je důležitý signál i pro laiky: nejde o „starý problém někde jinde“, ale o nákazu, která se v severních regionech skutečně drží.

Včely jsou důležité téma

Hlavní zpráva pro včelaře z Libereckého kraje je prostá: nestačí doufat, že „to letos snad vyjde“. Rok 2025 ukázal 327 vyšetřených vzorků a 15 zjištěných ohnisek v kraji, rok 2026 přináší další krajskou podporu a zároveň nové mimořádné opatření na Českolipsku. Kdo chová včely, měl by sledovat ochranná pásma, povinná vyšetření před přesuny, stav varroázy a při podezření jednat rychle s veterinou.

Pro obyvatele je nejdůležitější pochopit, že péče o včely není sentimentální „ochrana roztomilého hmyzu“. Je to praktická věc: bez zdravých včel je slabší krajina, horší opylování a menší šance na stabilní místní produkci. A právě proto je rozumné, že kraj dnes podporuje hlavně prevenci, monitoring a zdravotní stav – ne jen další číslo v kolonce „kolik máme úlů“.

 

Odkazy a kontext

1. Liberecký kraj: S podporou kraje bude i letos probíhat vyšetření včelích nákaz, 22. dubna 2026.
2. Liberecký kraj: 8.3 Podpora včelařství – aktuální nastavení programu a důraz na zdravotní stav včelstev.
3. Liberecký kraj: Včely – nákazová situace v roce 2024 (krajský materiál).
4. Sbírka právních předpisů / SVS: Mimořádné veterinární opatření – mor včelího plodu v Libereckém kraji (Mimoň), březen 2026.
5. Státní veterinární správa: Varroáza včel – celostátní i krajské vyhodnocení za rok 2025.
6. Ministerstvo zemědělství: Včelařství – význam včel, optimální stav, počty včelstev a chovatelů.
7. COLOSS CZ: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev – výsledky za zimu 2024/25.
8. Státní veterinární správa: Mor včelího plodu a související veterinární informace.
9. Státní veterinární správa: Hniloba včelího plodu.
10. Státní veterinární správa: Prohlížitel včelstev a mapové výstupy ohnisek nákaz včel a ochranných pásem.
11. SZIF a MZe: 1.D Podpora včelařství a podpora léčiv proti varroáze.
12. ČMSCH: Včelařské statistiky Ústřední evidence.