Šikulové ze Svijan vyhráli krajskou EKO hru. Do Recyklohraní se zapojilo 42 škol

Do Celoroční EKO hry programu Recyklohraní se podle tiskové zprávy zapojilo 42 škol a vzdělávacích institucí z Libereckého kraje. Nejvíce bodů získal Výtvarný kroužek Šikulové ze Svijan. Soutěž ale není jen o pořadí: ukazuje, jak se ekologická výchova ve školách posouvá od poučky v sešitě k praktické zkušenosti.

• V Libereckém kraji vyhrál Výtvarný kroužek Šikulové ze Svijan.
• Do Celoroční EKO hry se podle TZ zapojilo 42 škol a vzdělávacích institucí z kraje.
• Program propojuje výuku, sběr, ekologické projekty a praktické zkušenosti.

Ekologie, která nekončí u plakátu na nástěnce

Školní ekologické soutěže mohou na první pohled vypadat jako milá doplňková aktivita: děti něco nasbírají, škola dostane diplom, dospělí se usmějí a jede se dál. Celoroční EKO hra Recyklohraní ale ukazuje jiný, zajímavější obrázek. V ideálním případě nejde o jednorázovou akci, ale o způsob, jak děti učit, že odpad, voda, spotřeba nebo péče o okolí nejsou abstraktní kapitoly z učebnice.

V Libereckém kraji se v letošním krajském pořadí nejvýš umístil Výtvarný kroužek Šikulové ze Svijan. Za ním skončila ZŠ a MŠ Studenec a třetí místo obsadila ZŠ Česká Lípa, Partyzánská 1053. O pořadí rozhodoval součet bodů za aktivity během školního roku: od výukových scénářů přes sběr baterií, mobilních telefonů a náplní do tiskáren až po úklidové akce nebo vlastní ekologické projekty.

Kdo v Libereckém kraji uspěl?

Krajské výsledky jsou zajímavé i tím, že první místo nepatří velké škole z krajského města, ale menší vzdělávací instituci ze Svijan. To je dobrá zpráva pro všechny menší školy, školky a kroužky: u podobných projektů nemusí rozhodovat velikost, ale dlouhodobost, nápad a schopnost děti skutečně zapojit.

Stručný přehled deseti nejaktivnějších škol a institucí v Libereckém kraji

Prvních deset škol v každém kraji získává podle Recyklohraní elektronický diplom. Školy na prvním až třetím místě mají navíc možnost využít příspěvek 5 000 Kč na tematickou exkurzi. V praxi to znamená, že ocenění nemusí skončit jen u slavnostního vyhlášení, ale může pokračovat výjezdem tam, kde se ekologie řeší v provozu.

Co školy vlastně dělaly?

Nejde jen o starou představu „přines baterku a dostaneš bod“. Recyklohraní boduje širší škálu činností: práci s výukovými materiály EKOABECEDA, plnění osvětových úkolů, úklidové aktivity v okolí školy, sběr baterií, mobilů a inkoustových náplní nebo vlastní celoroční ekologický cíl školy.

Právě tato kombinace je podstatná. Dítě se nejdřív něco dozví ve škole, potom vidí praktický úkol, pak může přinést konkrétní věc do sběru nebo se zapojit do projektu ve svém okolí. To je úplně jiný typ učení než samotná definice recyklace. A pro rodiče je to srozumitelný přínos: škola netrénuje jen znalost, ale i návyk.

Proč je to víc než soutěž o body?

Body, diplomy a pořadí jsou viditelná část celé hry. Důležitější je ale to, co se děje mezi tím. Když děti třídí odpad, baví se o spotřebě vody, přemýšlejí o plýtvání nebo uklízejí okolí školy, učí se v malém měřítku rozhodovat o prostředí, ve kterém samy žijí.

To je také důvod, proč podobné programy dávají smysl právě v mateřských, základních i středních školách. Ekologická témata nejsou jedna samostatná přihrádka. Dotýkají se přírodopisu, občanské výchovy, pracovních činností, výtvarné výchovy, ale i běžného provozu školy: co vyhazujeme, co zbytečně kupujeme, kolik vody spotřebujeme, jak se staráme o nejbližší okolí.

Kam to zapadá ve školství a v kraji?

Téma má širší oporu než jen aktuální soutěž. V revidovaném rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání patří mezi průřezová témata také Udržitelné prostředí. Jeho smyslem není vyrobit z dětí malé ideology, ale vést je k tomu, aby chápaly souvislosti a uměly jednat v osobním, občanském i budoucím profesním životě.

Stejným směrem míří i nový Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro roky 2026–2035. Ten počítá s tím, že environmentální vzdělávání nebude jen okrajovou aktivitou pro nadšené učitele, ale součástí dlouhodobého rozvoje kompetencí. Liberecký kraj má navíc vlastní koncepci EVVO pro roky 2021–2030 a navazující akční plány. Jinými slovy: když se školy v kraji zapojují do podobných programů, nejde o izolovanou soutěž, ale o součást širšího trendu.

Zajímavost: největší hodnota může být mimo tabulku

Nejviditelnější jsou body. Jenže největší přínos může být ve chvíli, kdy děti vyjedou mimo školu a uvidí skutečný provoz: recyklační linku, kompostárnu, čistírnu odpadních vod, ekologickou farmu nebo místo, kde se pracuje s vodou a energií. Podle tiskové zprávy pomohlo Recyklohraní v právě končícím školním roce vypravit na podobné exkurze 1 708 dětí z celé republiky, z toho 59 z Libereckého kraje.

To je praktický moment, který stojí za pozornost. Školní ekologie bývá někdy kritizována jako moralizování. Exkurze ale může fungovat opačně: dítě vidí, že odpad po vhození do kontejneru nezmizí kouzlem, voda se sama nevyčistí a přírodní materiály mají jiný životní cyklus než jednorázová věc z obchodu.

Co z toho mají rodiče, děti a školy?

Pro rodiče je dobré sledovat hlavně jednu věc: zda škola podobná témata dělá živě, nebo jen formálně. Smysl má projekt, ve kterém děti něco zkusí, něco vytvoří, něco uvidí a dokážou o tom mluvit vlastními slovy. Pokud se doma najednou ptají, kam patří starý mobil, proč se nemá plýtvat jídlem nebo co se děje s bateriemi, je to malý, ale důležitý výsledek.

Pro školy je Recyklohraní také připomínkou, že ekologická výchova nemusí být velký projekt za velké peníze. Často začíná obyčejně: dobře připravenou hodinou, sběrnou krabicí, úklidem okolí, návštěvou provozu nebo tím, že škola nechá děti navrhnout vlastní změnu. A právě v tom je silná stránka letošních výsledků z Libereckého kraje. Neříkají jen, kdo vyhrál. Ukazují, kde se ekologická témata berou vážně jako součást běžného školního života.

Dobrá soutěž končí až v běžném životě

Šikulové ze Svijan mají krajské prvenství, Studenec a Česká Lípa další medailová místa. To je zpráva dne. Podstatnější zpráva ale zní: v Libereckém kraji existují školy, školky a vzdělávací instituce, které dětem ukazují, že ekologie není zvláštní slavnost na Den Země, ale každodenní rozhodování.

A to je pro kraj dobrý signál. Ne proto, že by jedna soutěž změnila svět. Ale proto, že dobrý návyk se nejlépe učí včas, konkrétně a opakovaně. Když dítě pochopí, co se stane s baterií, mobilem, vodou nebo odpadem, může z toho vyrůst víc než diplom na školní nástěnce.

 

Zdroje a kontext

1. Recyklohraní: Krajské výsledky Celoroční EKO hry 2025/26
2. Recyklohraní: Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze
3. Recyklohraní: Co je Recyklohraní aneb Ukliďme si svět?
4. Recyklohraní: Metodická řada EKOABECEDA
5. RVP: Průřezová témata v základním vzdělávání
6. Ministerstvo životního prostředí: Státní program EVVO na léta 2026–2035
7. Liberecký kraj: Koncepční dokumenty EVVO