Kojení: přirozené, ale ne samozřejmé. Proč má svůj týden i v Česku

Kojení není romantická idylka z plakátu. Je to biologicky sofistikovaný „systém na míru“ pro dítě i mámu, který snižuje nemocnost, šetří rodinný rozpočet i planetu – a přesto se často nedaří. Proto má kojení vlastní světový i národní týden, odborné postupy a dokonce mezinárodní kodex. Co je na kojení tak zázračného a proč ho vůbec „propagovat“, když je přirozené?

Kojení je normální – jenže normální ještě neznamená automatické. Zvlášť když do hry vstoupí únava, císařský řez, chaos rad a tlak okolí. Tenhle text je pro běžné rodiče, kteří chtějí jasně vědět, co funguje a proč: co je to „správné“ kojení, jaké má přínosy, které rady jsou mýty a kde v kraji doopravdy seženete pomoc, když se něco zadrhne.

Provedeme vás zásadami krok za krokem – od první hodiny po porodu po domácí režim – a ukážeme, kdo v Česku nese odbornou garanci (WHO/UNICEF, MZ, SZÚ), co obnáší porodnice „přátelská dětem“ a jak vypadá rychlá pomoc v Liberci či Jablonci do 48 hodin. Přidáme i pár překvapení (noční vs. denní mléko, živé buňky, uhlíková stopa formule) a otevřeme nepříjemná témata, která se jinde obchází (marketing náhrad, sporné certifikace). Pokud hledáte zázračnou vychytávku, nejspíš vás zklameme; pokud chcete funkční plán a klid v hlavě, jste tu správně.

Kdyby to byla pilulka, psali bychom o zázraku

Kdyby existovala tableta, která novorozencům snižuje průjmy a záněty dýchacích cest, v dospělosti mírní obezitu a mámy chrání před rakovinou prsu a vaječníků, asi by byla na titulních stranách. Tuhle „pilulku“ ale máme. Jen se jí říká mateřské mléko – a neprodává ji žádná firma.

V praxi ale často narážíme na realitu: porod po císaři, unavené dítě, citlivé bradavky, zmatené rady z internetu a babské mýty („dej si pivo“). To je přesně důvod, proč má kojení svůj Světový týden (1.–7. srpna) i český Národní týden kojení (1.–7. října) – aby se podpora opřela o fakta, ne o folklór.

Kojení je přirozené, ale není samozřejmé. Daří se tam, kde je dobrá příprava, včasná pomoc a prostředí „přátelské kojení“ – od porodnice až po rodinu.

Základy: co je kojení a jaké jsou správné zásady

Kojení je výlučné podávání mateřského mléka (bez vody, čajů, šťáv či příkrmů) do konce 6. měsíce a pokračování s pestrou stravou minimálně do 2 let a déle dle přání mámy a dítěte. Tak to doporučuje WHO a české zdravotnictví.

Správné postupy shrnuje program WHO/UNICEF „10 kroků k úspěšnému kojení“ (okamžitý kontakt kůže na kůži, pomoc s přisátím, kojení podle potřeb dítěte, omezení dokrmů bez indikace atd.). Tyto kroky jsou základem iniciativy Nemocnice přátelská dětem (BFHI).

Přínosy jsou dvojí:

• Pro dítě: méně infekcí, nižší riziko obezity a diabetu 2. typu, lepší rozvoj mozku (viz PROBIT – podpora kojení zvýšila skóre inteligence v 6,5 letech).
• Pro matku: menší riziko rakoviny prsu a vaječníků, diabetu 2. typu a CVD.

Kdo v ČR prosazuje kojení na vědeckých základech

Na úrovni státu: Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav (SZÚ) a odborné společnosti. V roce 2024 vláda schválila Strategii a akční plán BFHI, tedy systematickou podporu kojení v porodnicích.

Mimo stát: Laktační liga (portál Kojení.cz, Linka kojení), IBCLC konzultantky, La Leche League a další sítě.

Na státní úrovni se politika opírá o metodiky WHO/UNICEF a o odborné doporučené postupy pediatrů, neonatologů, gynekologů a porodních asistentek. Ministerstvo zdravotnictví nastavuje standardy (např. implementaci „10 kroků“ v porodnicích) a koordinuje auditní rámec BFHI; Státní zdravotní ústav pak řeší sběr dat, edukaci a materiály pro praxi. Do praxe to promítají samotné porodnice a ambulantní pracoviště (novorozenecká a laktční poradna, komunitní porodní asistentky), které mají mít jasně popsané kompetence: od raného kontaktu kůže na kůži, přes podporu přisátí a rooming-in až po indikace k dokrmu a bezpečnou práci s odsávačkou.

Mimo stát fungují dva klíčové pilíře: odborné poradenství a rodičovská podpora. Odborní poradci s mezinárodní certifikací IBCLC (International Board Certified Lactation Consultant) skládají zkoušku u IBLCE, průběžně se vzdělávají a každých 5 let recertifikují (CERPs), přičemž každých 10 let znovu procházejí zkouškou – to je dobré vodítko, jak poznat kvalifikaci. Dobrovolnické organizace typu La Leche League a Laktační liga doplňují zdravotníky peer podporou, skupinkami a linkou pomoci; řeší polohy, přisátí, režim, motivaci a včas rozpoznají „červené vlajky“ (nedostatečné močení, výrazný úbytek váhy, letargie), se kterými vás nasměrují k lékaři. Kombinace jasných nemocničních standardů, dostupného odborného poradenství a dobře vedené rodičovské podpory je to, co zvedá úspěšnost kojení nejvíc.

Kdy a proč se slaví Světový a Národní týden kojení

Světový týden kojení (WBW) vznikl v roce 1992 pod hlavičkou WABA; koná se každoročně 1.–7. srpna po celém světě ve spolupráci s WHO a UNICEF.
V Česku probíhá navíc Národní týden kojení – letos 1.–7. října 2025 – s akcemi pro veřejnost, zdravotníky i média.

Světový i Národní týden kojení nejsou „oslavy symbolu“, ale praktická akce, která má dostat do praxe to, co říkají doporučení WHO/UNICEF. Témata se střídají (od práce s novorozencem v první hodině po porodu až po podporu rodin po propuštění domů), společným jmenovatelem je však tzv. „řetězec horké podpory“: těhotenství → porod → šestinedělí → kojící období. Porodnice v těchto dnech častěji školí personál v technice přisátí a v postupech, které omezují zbytečné dokrmování (kontakt kůže na kůži, rooming-in, společný pobyt i po císaři, zvládnutí hypoglykémie bez rutinní formule). Důraz je také na měření výsledků – kolik dětí bylo přiloženo do hodiny od porodu, kolik odchází domů plně kojených a jak rychle dostane rodina kontakt na kvalifikovanou pomoc po propuštění.

Pro rodiče je to dobrá příležitost získat rychlou a kvalifikovanou konzultaci: kontrolu přisátí, „vážení před a po“ (pro jistotu, že dítě skutečně pije), řešení bolestí nebo pochybností (je-li třeba, i indikovaný dokrm bez lahve, např. suplementorem). Často se prezentují i méně známé, ale prakticky významné informace: rozdíl mezi denním a nočním mlékem (melatonin a další látky pomáhají nastavit spánkový rytmus), kompatibilita léčiv a kojení (databáze e-lactancia), nebo environmentální souvislosti – kojení má řádově nižší uhlíkovou stopu než plné krmení formulí. V Libereckém kraji typicky zapojují akce porodnice v Liberci a Jablonci i lokální poradkyně; vyplatí se sledovat jejich weby a kontaktní linky právě v těchto týdnech, protože nabídka bývá rozšířená a přístupnější než jindy.

Rozšířené mýty, které škodí

„Pivo zvyšuje mléko.“ Ne. Alkohol tlumí spouštěcí reflex (oxytocin) a krátkodobě snižuje přenos mléka; děti po mateřském mléce s alkoholem vypijí méně a hůř spí. Bezpečné pravidlo: po 1 drinku vyčkat cca 2 hodiny.

„Kojení musí bolet.“ Nemusí. Bolest ve většině případů znamená špatné přisátí či konkrétní problém (např. ragády, kandidóza, ankyloglosie). Řešením je korekce polohy a včasná pomoc.

„Malá prsa = málo mléka.“ Velikost prsou (tuková tkáň) neříká nic o početnosti žlázy ani hormonální regulaci laktace. Rozhoduje časté a efektivní kojení a přenos mléka.

„Formule je prakticky totéž.“ Ne. Mateřské mléko obsahuje živé buňky, protilátky, stovky oligosacharidů (HMO) a dynamicky se mění podle dne/noci a nemoci dítěte.

Zásady správného kojení a kde hledat věrohodné podklady

Základní manuál představuje „10 kroků k úspěšnému kojení“ – od kůže na kůži do hodiny po porodu, přes rooming-in až po kojení podle potřeb dítěte. Doporučené postupy pro ČR najdete v dokumentech WHO/UNICEF a v českých doporučeních pro zdravotníky.

Léky a kojení? Využijte e-lactancia (databáze kompatibility léčiv s kojením) a konzultujte se svým lékařem.

Prakticky to znamená začít kojit co nejdřív po porodu: položit miminko kůží na kůži, nechat ho samo „hledat“ a přisát se, a poté kojit podle potřeb (obvykle 8–12× za 24 hodin), ne podle hodinek. Úspěšné přisátí poznáte podle široce otevřených úst, „rybího“ našpulení rtů, brady opřené o prs, větší viditelné části dvorce nad horním rtem než pod dolním a podle slyšitelného polykání; nesmí trvale bolet. Tvorba mléka funguje na principu nabídky a poptávky – čím efektivněji a častěji se mléko odebírá, tím víc ho tělo vyrobí. Pokud se maminka s dítětem dočasně nemůže kojit (např. po císaři, při hospitalizaci dítěte), je zásadní časné a pravidelné odstříkávání a pokračující kontakt kůže na kůži, aby se laktace udržela.

Jestliže vás trápí otázka „má toho dost?“, sledujte výstupy a chování: od 5. dne bývá alespoň 6 mokrých plen denně a několik žlutých řídkých stoliček, dítě aktivně saje a po kojení se uvolní. Krátkodobé „shazování“ hmotnosti prvních 3–4 dnů je normální, ale ztráta > 7–10 % porodní váhy, známky dehydratace, letargie, přetrvávající bolest při kojení či neefektivní sání jsou signály k rychlé konzultaci s laktační poradkyní/lékařem. Dokrmy (stříkačka, kalíšek, suplementor) mají své místo při jasné indikaci – ne jako prevence „pro jistotu“. Dudlík a lahvičku je vhodné zavádět až po stabilizaci kojení, aby se předešlo záměně sacího vzorce. Základy jsou tedy prosté: časný start, dobré přisátí, časté a efektivní kojení, včasná pomoc, když se něco nedaří.

Existují nějaké světové požadavky a jak reaguje ČR?

Cíl WHO pro rok 2025: zvýšit výlučné kojení do 6 měsíců minimálně na 50 %.

ČR dlouhodobě naráží na pokles plného kojení už při odchodu z porodnice (v roce 2024 cca 75 %), a propad po návratu domů je výrazný; resort zdravotnictví proto spustil revizi praxe a podporu BFHI.

Součástí civilizované podpory je i omezení marketingu náhrad mateřského mléka: platí Mezinárodní kodex WHO (1981) a evropské předpisy (nařízení EU 2016/127) převedené do českého práva (např. zákon 40/1995 Sb. o reklamě – zákaz reklamy na náhradní mléka).

Globální požadavky jsou jasné a konkrétní.

WHO a Světové zdravotnické shromáždění (WHA) v roce 2012 přijaly Comprehensive Implementation Plan s cílem zvýšit výlučné kojení do 6 měsíců alespoň na 50 %; v roce 2025 byl plán výslovně prodloužen a státy se zavázaly cíle dál plnit a průběžně reportovat. Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (1981) a následná usnesení WHA vyžadují, aby země upravily marketing a dohled, včetně monitoringu a sankcí. WHO/UNICEF zároveň vyzývají vlády k národní implementaci Baby-friendly Hospital Initiative (BFHI): přijmout „10 kroků“ do národních standardů, jmenovat národní autoritu, zajistit externí hodnocení porodnic a systémové školení personálu.

Global Breastfeeding Collective (WHO+UNICEF) k tomu přidává sedm politik: od státního financování podpory kojení, přes plné uplatnění Kodexu a BFHI, až po mateřskou ochranu (ILO), komunitní služby a informační systémy pro měření výsledků. Vše je koncipováno jako vládní politika veřejného zdraví, nikoli dobrovolná osvěta.

Reakce ČR

v roce 2017 Česko ratifikovalo úmluvu ILO č. 183 (Maternity Protection); Zákoník práce (§ 242) proto garantuje placené přestávky ke kojení (do 1 roku dítěte dvě × 30 min/ směna, poté 3 měsíce 1×30 min) jako součást pracovní doby, a v pracovněprávu jsou chráněny i kojící zaměstnankyně. Marketing náhrad je omezen jednak evropským nařízením 2016/127 (složení, označování, reklama), jednak zákonem č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy (zákaz reklamy na počáteční mléka a zákaz pobídek). V roce 2024 vláda schválila národní strategii BFHI a MZ ji rozpracovalo do akčního plánu (standardy, audity, školení; realizace do roku 2030); k Světovému týdnu kojení 2025 MZ potvrdilo, že BFHI a budování „řetězce horké podpory“ jsou prioritou. Současně vláda vedla odborné kulaté stoly k důsledné implementaci Kodexu do české legislativy a k metodické podpoře dohledu. Jinými slovy: právní základ (ILO, EU, Kodex) je v ČR převzat a od roku 2024 se posiluje i systémová část (BFHI) – teď záleží na důsledné realizaci v porodnicích a na monitoringu výsledků.

Kde v ČR i v Libereckém kraji získat pomoc

• Národní linka kojení: 261 082 424 (pracovní dny 8–13 h).
• Seznam laktačních poradců (vč. Libereckého kraje): viz Kojení.cz.
• Krajská nemocnice Liberec: laktační poradkyně (podpora v šestinedělí a ambulantně).
• Nemocnice Jablonec n. N.: specializovaná laktační ambulance.
• Banky mateřského mléka: v ČR dlouhodobě jen 4 (ÚPMD Praha, Hradec Králové, Most, České Budějovice).

Pět super zajímavostí o kojení (které nejspíš nevíte)

1. Mateřské mléko „ví, kolik je hodin“: noční mléko mívá víc melatoninu a dalších složek podporujících spánek – neshody denní/noční dávky odsátého mléka mohou ovlivnit spánkový rytmus. (hopkinsmedicine.org)
2. Obsahuje živé buňky vč. kmenových – mléko není „jen živina“, ale živá tkáň s imunitní inteligencí. (Přínosy kojení)
3. Formule má měřitelnou uhlíkovou stopu: plné krmení umělou výživou 6 měsíců = odhadem ~226–288 kg CO₂; výroba 1 kg práškové formule = ~11–14 kg CO₂e. (frontiersin.org; biomedcentral.com)
4. Šetří vodu a odpad: LCA ukazují o 35–72 % vyšší environmentální zátěž u formule oproti kojení (4 měsíce). (pmc.ncbi.nlm.nih.gov)
5. Podpora v porodnici zvyšuje IQ: slavný program PROBIT (Bělorusko) – děti z podporovaných porodnic měly v 6,5 letech vyšší skóre IQ. (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)

Zajímavost z praxe: letošní český „laktační audit“ bez razítka

V létě 2025 upozornila média, že nevládní Laktační liga v minulosti vydávala certifikáty „Nemocnice přátelská dětem“, ač k tomu neměla oficiální mandát WHO/UNICEF; několik porodnic certifikáty stáhlo a MZ ČR situaci prověřovalo. Důvěra v logo musí přirozeně stát na jasném mandátu a transparentním auditu – jinak trpí mámy i děti. Ministerstvo zdravotnictví na druhou stranu má za úkol v rámci globálních požadavků zajistit podporu kojení a komunikovat s partnery a poskytovateli souvisejících služeb. Má tedy velmi přesně vědět, zvláště když se jedná o jím řízené zdravotnické zařízení, o činnostech prokazujících se certifikací, případně v dané věci činit kroky pro legislativní sladění.

Laktační liga je dlouholetá nezisková organizace, která provozuje portál Kojeni.cz, Národní linku kojení 261 082 424 (ve všední dny 8–13 h), online poradnu a udržuje seznam laktačních poradců; dlouhodobě také pořádá kurzy a vydává odborné materiály pro rodiče i zdravotníky. Expertní zázemí stojí v pražské Thomayerově nemocnici: Národní laktační centrum (NARLAC) zde vede dětská lékařka MUDr. Anna Mydlilová, která je s Laktační ligou spojená od jejích počátků a dlouhodobě vystupuje jako její odborná tvář. Spolehlivost a praktický význam služeb potvrzují i státní zdroje: Státní zdravotní ústav a Národní zdravotnický informační portál odkazují veřejnost právě na linku 261 082 424 a na web Kojeni.cz jako na ověřené kontakty a rádce v problémech s kojením.

Míra oficiální podpory ze strany státu se v čase vyvíjela. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2019 ustanovilo Národní komisi pro kojení a od roku 2024 vláda oficiálně přijala strategii BfHI (WHO/UNICEF) k systematické podpoře porodnic do roku 2030; resort současně deklaruje průběžné návštěvy a podporu „baby-friendly“ postupů. Zveřejněné materiály MZ rovněž dokládají, že Laktační liga figuruje mezi schválenými projekty v odborných aktivitách (např. doporučení pro kangaroo care/KMC na novorozeneckých JIP). O dlouhodobém přínosu osobně svědčí i ocenění MUDr. Anny Mydlilové (např. cena České neonatologické společnosti), stejně jako oborová ocenění udělovaná Laktační ligou jednotlivým poradkyním.

Data z ČR: kde jsme a co zlepšit

• Co říkají statistiky: Při propuštění z porodnice v r. 2024 zahájilo 95 % dětí kojení, 75 % plně kojeno, 20 % s dokrmem, 5 % nekojených. Časné přiložení výrazně zvyšuje šanci na plné kojení.
• Realita 6. měsíce: MZ uvádělo, že výlučné kojení je dlouhodobě pod 20 % (problém je i v definicích a sběru dat).
• Co lze dělat lokálně (např. Liberecko): tlačit na porodnice, aby plnily „10 kroků“, zajistit dostupné poradny a rychlou pomoc do 48 hodin po propuštění, posílit komunitní podporu (laktační poradkyně, skupiny).

Jednoduchý domácí plán pro podporu kojení

1. Připravit se (krátký kurz + kontakty na pomoc).
2. Po porodu kůže na kůži + časné přiložení.
3. Kojit podle potřeb dítěte (ne podle hodinek).
4. Nenechat se znejistit mýty.
5. Když to bolí nebo „nejde“, volat pomoc – rychle.

Kojení je „zázrak“, ale hlavně kompetence, která se učí. Když ji Liberecký kraj vezme vážně – od porodnice po ordinaci praktika pro děti – uleví to rodinám, rozpočtům i nemocnicím. A dětem dá lepší start, než jaký koupíme v jakékoli krabici.

Když to shrneme: kojení je nejjednodušší a zároveň nejúčinnější investice do zdraví vašeho dítěte i vás samotných. Funguje, když má jasný začátek (kůže na kůži, včasné přisátí), pravidelnost (kojit podle potřeb dítěte) a dostupnou pomoc, když se něco nedaří. Nenechte se shodit mýty ani chaosem názorů na sociálních sítích – sledujte pár klíčových ukazatelů (přisátí, močení, chování po kojení) a včas si řekněte o pomoc. Napříč celým Libereckým krajem máte po ruce laktační poradkyně, Linku kojení 261 082 424, kvalitní materiály WHO/UNICEF a ověřené postupy pro porodnice i pediatry. Kojení není test mateřství, ale dovednost – a dovednosti se ladí praxí.

Dopřejte si pohodový start kojení: dejte si realistický plán na první dny (kontakty na poradnu připravené v telefonu), domluvte si kontrolu přisátí a vážení, a když to bolí nebo se „něco nezdá“, jednejte hned – nejpozději do 48 hodin po propuštění. Vybírejte zdroje, které stojí na datech, ne na reklamách: doporučení WHO/UNICEF, stránky MZ/SZÚ, Kojeni.cz, IBCLC poradkyně. Každé kojení, které o den prodloužíte, je výhra pro zdraví, peněženku i planetu. A hlavně – žádné pocity viny: cílem není dokonalost, ale klidné dítě, máma v pohodě a rodina, která ví, kde hledat pomoc a fakta.