Festival Karoliny Světlé: stará literatura, která v Podještědí znovu dýchá
Světlá pod Ještědem se 29. a 30. května promění v literární vesnici pod širým nebem. Jubilejní 10. ročník Festivalu Karoliny Světlé ukazuje, že „staří autoři“ nemusí být jen povinná četba: když se jejich texty vrátí do krajiny, ze které vyrostly, začnou mluvit překvapivě současně.
Kdo dneska ještě čte staré autory? Ten, kdo je potká živé
Staré autory často zabíjí škola. Ne proto, že by byli nudní sami o sobě, ale proto, že se k nim žák nebo dospělý čtenář dostane přes seznam, datum narození, literární směr a povinnost „umět obsah“. Karolina Světlá tím trpí možná víc než jiní. V učebnicích je důležitá, ale pro mnoho lidí zůstává vzdálená: jméno z 19. století, „něco s Podještědím“, pár románů, silné ženské hrdinky, venkov, mravní dilemata.
Festival Karoliny Světlé ve Světlé pod Ještědem na to jde opačně. Text nebere jako muzeální exponát, ale jako zážitek v prostoru. Čtení se neodehrává jen v sále, nýbrž venku, u kostela, u statku, na návsi, mezi lidmi a místy, která mají k autorce přímý vztah. Právě v tom je síla celé akce: stará literatura tu není stará proto, že vznikla dávno. Je stará jako dům, cesta, strom nebo zvyk – tedy něco, co pořád může nést paměť.
Dva dny, jeden kraj a spisovatelka, která se sem vrací
Jubilejní 10. ročník se koná v pátek 29. a v sobotu 30. května 2026 ve Světlé pod Ještědem, především v okolí č. p. 2, kostela sv. Mikuláše, návsi a Antošova statku. Pořadatelsky za ním stojí spolek Stopy v krajině a obec Světlá pod Ještědem. Liberecký kraj akci uvádí jako originální open-air festival, který propojuje literaturu, hudbu, divadlo a krajinu Podještědí.
Letošní ročník je zvláštní hned několikrát. Poprvé začíná už v pátek večer, a to programem Podještědská LiteraTour. Festival se tak rozšiřuje z jednodenní slavnosti na dvoudenní literární víkend. Zároveň slaví deset let existence a ve svém programu viditelně přidává nejen umělecké výstupy, ale i participaci návštěvníků: kostýmy, kvíz, dílny, komentované vyprávění, jarmark, regionální občerstvení a program pro děti.
V praxi to znamená, že návštěvník nemusí „jít na literaturu“ v úzkém smyslu. Může přijít na procházku, divadlo, tanec, koncert, výstavy, tvoření, kvíz nebo prostě na odpoledne v krajině. A právě tam může zjistit, že literatura 19. století není jen text v knize, ale způsob, jak číst místo, kde člověk stojí.
Jak festival vznikl: od stezky k živému literárnímu světu
Kořeny festivalu souvisejí s projektem Po stopách Karoliny Světlé. Spolek Stopy v krajině v Podještědí vybudoval naučnou stezku, která propojuje život a dílo spisovatelky s konkrétními místy ve Světlé pod Ještědem a okolí. Stezka měří 7,5 kilometru, má 12 informačních panelů a byla doplněna také o zvukové nahrávky přístupné přes QR kódy.
První festivalový ročník se konal v roce 2015. Už tehdy nešlo jen o pietní připomínku spisovatelky, ale o živou obecní a krajinnou slavnost: kroje, čtení, hudba, otevření knihovničky, místní lidé, dobrovolníci, kostel sv. Mikuláše a příběhy z Podještědí. Z toho se postupně vyvinula akce, která má vlastní dramaturgii a nepůsobí jako povinné výročí. Je to spíš literární slavnost s divadelní, hudební, taneční a komunitní vrstvou.
Důležité je i to, že festival není velká komerční kulturní produkce. Pořadatelé sami uvádějí, že vstup byl vždy zdarma a že akce vzniká neziskově díky práci malého týmu, spolupráci místních, umělců, spolků a podporovatelů. Letošní ročník dokonce musel řešit výpadek části financování veřejnou sbírkou. To je podstatný detail: takové akce často vypadají samozřejmě, ale samozřejmé nejsou. Drží je lidé, kteří věří, že i malá obec může mít kulturní událost s celostním nápadem.
Program: co přesně se ve Světlé děje
Páteční část začne v 18.00 a potrvá do 20.00. Pod názvem Podještědská LiteraTour nabídne tři příběhy pod širým nebem. Na okruhu dlouhém zhruba 1,5 kilometru budou číst Jana Hejret Vojtková, Veronika Korytářová, Kateřina Kornhäuserová a Jan Jedlinský. Smysl je jasný: nečíst Světlou „o kraji“, ale přímo v kraji. Návštěvník se nebude dívat na scénu z hlediště, ale půjde prostorem, který textům dává hloubku.
Sobotní program začíná už v 9.00. Od 9.00 do 13.00 proběhne workshop akvarelu Krajina Podještědí v plenéru pod hlavičkou Ateliéru TUBA. Lektorem je J. Mastík a program vyžaduje přihlášení přes web ateliéru. Je to příklad toho, jak festival pracuje s krajinou nejen slovem, ale i obrazem: účastníci ji nebudou jen poslouchat, ale budou ji zkoušet zachytit vlastní rukou.
V 10.00 přijde na řadu Pozapomenutá tajemství nejen Karoliny S. Daniel Rubáš přiblíží zajímavosti z archivu Podještědského muzea. To je programově důležitá část, protože festival díky ní nestojí jen na romantické atmosféře, ale i na archivní a muzejní práci. Jinými slovy: nejen „hezká vzpomínka“, ale konkrétní stopy, dokumenty a regionální paměť.
V 11.00 se otevře literárně nejhutnější bod dne: Vesnický román: červená knihovna nebo moderní psychologická próza? Dagmar Mocná zasadí ještědský příběh do kulis jeho dějiště. Téma je výborné, protože přesně míří na dnešní čtenářský problém. Světlá se dá číst jako starobylá mravní próza, ale také jako autorka psychologicky vypjatých vztahů, tlaku prostředí, manželství, povinnosti a vnitřního konfliktu. Právě tudy vede cesta k současnému čtenáři.
Ve 13.00 začne Hospůdský kvíz: Jak dobře znáte Karolinu S. a její svět? Přihlašují se týmy o čtyřech až pěti členech. Znalostní soutěž může působit jako odlehčený bod, ale ve skutečnosti je chytrá: kánon se tu mění ve společenskou hru. Kdo by si doma sám neotevřel starý román, může se do autorčina světa dostat přes otázky, tým a soutěživost.
Ve 14.00 následuje happening u pomníku a veřejné knihovničky Karoliny S. Vystoupí Jana Hejret Vojtková, Světlohlásek a literární postavy. Pomník a knihovnička nejsou jen dekorace. Ukazují, že připomínka autorky má ve vsi fyzické body: místo, kam se dá přijít, kde se může číst, setkat, zastavit.
V 15.00 přijde Pradleny aneb Kde se perou košile i staré hříchy, předpremiéra pouliční novocirkusové inscenace souboru HOLEKTIV. Název je hravý, ale dobře zapadá do festivalového principu: všední práce, tělo, ženský svět, praní, vina, očista, staré hříchy – to vše se dá číst jako moderní scénická zkratka k tématům, která ke Světlé patří.
V 15.45 nabídne festival módní přehlídku Co nosila Karolina S.? Od spodničky po plesovou róbu ji připravují The Wings a modelky z Podještědí. Nejde jen o kostýmní atrakci. Oblečení velmi konkrétně ukazuje sociální role, ženský pohyb, normy doby a rozdíl mezi venkovem, měšťanským prostředím a slavnostní reprezentací.
V 16.00 je v programu SVĚTLÁ!, scénické čtení z nové inscenace Městského divadla Mladá Boleslav. To je další most mezi školní literární historií a živým divadlem. O půl hodiny později, v 16.30, následuje taneční životopisné pásmo Žofie Podlipská, žena ušlechtilého srdce: o sestře Karoliny S. v podání The Wings. Tím program připomíná, že Světlá nestojí osamoceně: její rodinné, ženské a intelektuální okolí je samo o sobě zajímavé.
V 17.00 přijde Taneční kurz: Skočte si s Horačkami!, tedy podještědská tancovačka. V 18.30 vystoupí Lucky Voice Band s koncertem Podještědí s láskou v kostele sv. Mikuláše. Večer zakončí v 19.30 Vesnice s příběhem, nevšední vyprávění o návsi a kostele sv. Mikuláše, kterým provází Jana Voslářová.
Návštěvníci mohou přijít v kostýmu některé z postav Karoliny Světlé nebo v oblečení inspirovaném 19. stoletím.
Vedle hlavní časové osy budou v Antošově statku výstavy: historické fotografie Podještědí s úryvky textů Karoliny Světlé, podještědské kroje a literární panenky, výtvarné práce dětí ZUŠ Český Dub a spisovatelský koutek s otázkou, jak se psalo v 19. století. Pro děti a rodiny jsou připraveny výtvarné a keramické dílny, Lesní panna a floristická část. K tomu přibývá cosplay výzva: návštěvníci mohou přijít v kostýmu některé z postav Karoliny Světlé nebo v oblečení inspirovaném 19. stoletím. Součástí dne bude i podještědský jarmark a občerstvení od regionálních provozovatelů.
Čísla, která ukazují velikost malé akce
Festival se koná v obci, která má podle dostupných dat necelou tisícovku obyvatel. Právě proto je jeho rozsah pozoruhodný. Program plakátu nabízí jeden páteční literární blok, dvanáct časovaných sobotních bodů, čtyři výstavní linie, několik dílen a dětských aktivit, jarmark, koncert, komentované vyprávění i regionální občerstvení.
Čistě časově jde nejméně o 13 hodin plánovaného programu: dvě hodiny v pátek večer a zhruba jedenáct hodin v sobotu. K tomu je třeba přičíst výstavy, dílny a neformální dění okolo jarmarku. Naučná stezka, z níž festival vyrůstá, má 7,5 kilometru, 12 zastavení a 18 zvukových nahrávek. To nejsou obří čísla metropolitní kultury, ale pro obecní a regionální akci jsou silná. Ukazují, že zde nevzniká jednorázový program „na odpoledne“, nýbrž dlouhodobě budovaná kulturní infrastruktura.
Nejzajímavější statistika je ale možná jiná: festival přežil deset let, včetně covidových přerušení a letošní finanční nejistoty. V době, kdy mnoho kulturních akcí stojí na grantech, sponzorech a vyčerpaných dobrovolnících, je to samo o sobě zpráva. Podještědí si tím pěstuje vlastní kulturní značku – ne hlučnou, ne masovou, ale rozpoznatelnou.
Karolina Světlá: Pražačka, která se stala „dcerou Podještědí“
Karolina Světlá se narodila roku 1830 v Praze jako Johana Rottová, po sňatku Mužáková. Literární pseudonym přijala podle Světlé pod Ještědem, rodné vsi svého manžela Petra Mužáka. Zemřela v roce 1899. Patří ke generaci májovců a bývá spojována především s rozvojem české románové prózy a s tzv. ještědskými, respektive podještědskými prózami.
Její životní dráha je pro dnešního čtenáře zajímavější, než naznačuje běžná školní zkratka. Nebyla „venkovská autorka“ původem. Vyrůstala v pražském měšťanském prostředí a do Podještědí se dostala až později. Právě kontakt s krajinou, lidmi, jazykem, pověstmi a mravním světem venkova se pro ni stal zásadním. Literární historie zdůrazňuje, že nejvýznamnější část jejího díla tvoří právě próza z Ještědu a Podještědí.
Mezi její klíčová díla patří Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec a také prózy z pražského prostředí, například Černý Petříček. Světlá není jen autorka „starých venkovských příběhů“. Psala o manželství, závazku, touze, povinnosti, sociálním tlaku, ženském rozhodování, spravedlnosti a mravním řádu. Její hrdinky nejsou pasivní ozdoby děje. Často nesou konflikt, rozhodnutí i oběť, která má přesah do širšího společenství.
Právě proto má smysl se k ní vracet. Ne proto, že je „povinná“, ale proto, že některé otázky nezestárly. Jak moc člověka svazuje prostředí? Co je láska bez odpovědnosti? Kde končí osobní štěstí a začíná závazek k druhým? Může žena v daných společenských mantinelech jednat svobodně? A co se stane, když se venkov přestane číst jako idyla a začne se číst jako prostor tvrdých pravidel?
Málo známý detail: Světlá nebyla místní, a právě proto kraj uviděla ostře
Na Karolině Světlé je fascinující, že Podještědí nepopisovala jako samozřejmý rodný kraj. Přišla zvenku. Ze začátku byla městská, k horám nepřipravená, do místního světa se musela postupně vžít. Právě odstup jí ale dal citlivost pozorovatelky. Viděla to, co místní člověk někdy bere jako běžné: řeč, zvyky, sociální rozdíly, hrdost, tvrdost prostředí, národní pnutí i morální sílu obyčejných lidí.
To je pro festival zásadní. Nejde jen o oslavu spisovatelky. Jde o otázku, jak se kraj stává literaturou a literatura zase krajem. Když festival vrací texty do míst, kde získaly inspiraci, nedělá z autorky sochu. Spíš ukazuje, že regionální kultura může mít evropsky srozumitelné téma: vztah člověka, paměti, místa a příběhu.
Proč to má smysl i pro lidi, kteří Světlou nikdy nečetli
Festival může fungovat jako vstupní brána. Kdo nečetl Vesnický román, může nejprve slyšet úryvek v krajině. Kdo se bojí „klasiky“, může začít přednáškou, kvízem nebo divadlem. Kdo přijde s dětmi, může zůstat u dílen, Lesní panny nebo jarmarku. A kdo má rád historii, najde výstavy, kroje, fotografie a spisovatelský koutek.
Takový model je pro region cenný. Neprodává kulturu jako hotový balík pro pasivního diváka, ale vytváří situaci, do které se dá vstoupit různými cestami. Někdo přes literaturu, někdo přes hudbu, někdo přes tanec, někdo přes jídlo, někdo přes děti. Výsledek může být překvapivě silný: člověk odjíždí nejen s dojmem z programu, ale i s pocitem, že místo má hlubší vrstvu.
Pro Světlou pod Ještědem je to zároveň kulturní turismus v nejlepší podobě. Ne ten, který přiveze dav, zanechá odpad a odjede. Spíš ten, který dává návštěvníkovi důvod projít obec, vnímat kostel, statek, stezku, krajinu a místní tradici. A pokud si pak někdo doma otevře Světlou, je to bonus, který by se ve škole vynucoval těžko.
Klasika není mrtvá, jen potřebuje dobrého průvodce
Festival Karoliny Světlé ukazuje jednoduchou věc: staří autoři nejsou problém. Problém je způsob, jakým se s nimi často zachází. Když se z literatury udělá seznam, usne. Když se propojí s krajinou, hlasem, tělem, hudbou, tancem, archivem a místní pamětí, začne znovu fungovat.
Ve Světlé pod Ještědem se 29. a 30. května nebude jen vzpomínat na spisovatelku 19. století. Bude se zkoušet, jestli česká klasika ještě umí vytvořit společný zážitek. Program naznačuje, že ano. A možná právě tam, mimo velká města, pod Ještědem, mezi statkem, kostelem a návsí, má takový pokus největší smysl.
Zdroje a kontext
- Liberecký kraj: Festival Karoliny Světlé slaví 10 let. Podještědí se na dva dny promění v živý literární svět, 25. května 2026.
- Donio: Zachraňme Festival Karoliny Světlé v Podještědí – informace o pořadatelském zázemí, financování a historii projektu.
- Liberecký kraj: Spisovatelka Karolina Světlá má v Podještědí novou venkovní knihovničku, naučnou stezku i kešky, 27. května 2015.
- Regionální informační servis / ČSÚ: údaje o obci Světlá pod Ještědem, obyvatelstvo a základní statistiky.
- Ústav pro českou literaturu AV ČR / edice Dějiny české literatury: kapitola Karolina Světlá; Český rozhlas Dvojka: Karolína Světlá. Dáma z Prahy i dcera hor.