Publikováno

Průzkumy veřejného mínění jsou všude: v TV, na webech i sociálních sítích. Jak moc jim věřit, kdo je v Česku dělá, jaké metody používají a jak poznat kvalitní data od „šumu“? Nabízíme přehled hlavních agentur, základních pravidel práce s průzkumy i toho, jak mohou výsledky samy ovlivňovat chování voličů.

Průzkumy rámují politickou debatu, ovlivňují rozhodování stran, médií i voličů. V českém právním prostředí navíc platí zákaz zveřejňovat průzkumy od třetího dne před volbami do ukončení hlasování – aby se omezil jejich přímý vliv na výsledek.

Kdo v Česku dělá volební průzkumy (a pro koho typicky publikuje)

  • Kantar CZ – zveřejňuje pravidelný volební model „Trendy Česka“ pro Českou televizi; kombinace CATI/CAWI, typicky kolem 1 200 rozhovorů. cz.kantar.comfs2-ct24.ceskatelevize.czČT24
  • MEDIAN – vydává vlastní měsíční model; příklad duben 2025: n = 1 021, kombinace CAPI/CATI/CAWI, detailní metodika v otevřeném PDF. median.eu
  • STEM – dlouhodobě publikuje volební preference a modely, často přebírána TV CNN Prima NEWS. stem.cz
  • IPSOS – pravidelný model, často přebírán mainstreamovými médii; výsledky a metodiky publikuje i na svém webu. ipsos.comiDNES
  • NMS Market Research – zveřejňuje vlastní modely, často citované v médiích. NMS Market ResearchiDNES
  • CVVM (Sociologický ústav AV ČR) – akademický program kontinuálních šetření; publikuje tiskové zprávy a metodické texty. cvvm.soc.cas.cz
  • SANEP – komerční online panel; dlouhodobě terčem kritiky profesního sdružení SIMAR za netransparentní metodiku; soudy potvrdily právo SIMAR na veřejnou odbornou kritiku (spor skončil zamítnutím žalob a dovolání SANEP). Simar

Pozn.: Přehled členů a standardů oboru zastřešuje SIMAR – Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. Na jeho webu je i rozcestník k aktuálním modelům členských agentur. Členství znamená závazek k profesním standardům a kontrolám kvality. Simar

Vysvětleme si zkratky

CAPI (Computer-Assisted Personal Interviewing)
= osobní rozhovor tváří v tvář. Tazatel přijde za respondentem (doma, v terénu), otázky má v tabletu/notebooku.
Plusy: nejlépe vysvětlí složité otázky, vidí souvislosti, vyšší kontrola, kdo opravdu odpovídá.
Mínusy: drahé a pomalejší; lidé mají tendenci v přítomnosti tazatele „vypadat lépe“ (sociální žádoucnost).

CATI (Computer-Assisted Telephone Interviewing)
= telefonický rozhovor. Tazatel volá, otázky čte z počítače, odpovědi rovnou zapisuje.
Plusy: rychlé, levnější než CAPI, lepší kontrola průběhu než čistě online.
Mínusy: mnoho lidí nebere neznámá čísla; kratší rozhovory, hůř se probírají citlivá témata; riziko, že se „ztratí“ skupiny bez telefonu/časové chuti.

<strong>CAWI (Computer-Assisted Web Interviewing)
= online dotazník vyplníte sami na webu; často přes registrované „panely“ respondentů.
Plusy: nejlevnější a nejrychlejší, vhodné na časté opakování a grafiku/obrázky v otázkách.
Mínusy: neosloví lidi mimo internet či neochotné k registraci; vyšší nároky na vážení vzorku, aby odpovídal populaci.

Proč se výsledky liší podle metody

  • Kdo se dostane do vzorku: online panel ≠ pevná linka ≠ návštěva doma. Každý mód typicky „přetahuje“ trochu jiné lidi.
  • Jak citlivé je téma: u tazatele (CAPI/CATI) se častěji přikrášluje; anonymní CAWI bývá otevřenější.
  • Délka a složitost: složité baterie otázek zvládne lépe CAPI; rychlé sondy sedí CATI/CAWI.

Jak to číst jako laik

  1. Hledejte metodiku: kolik lidí (n), jaký mód (CAPI/CATI/CAWI), kdy se sbíralo, jak se vážil vzorek.
  2. Porovnávejte mezi agenturami: neřešte jeden průzkum, sledujte trend.
  3. Ptejte se na těžko dosažitelné skupiny: senioři off-line? mladí bez pevných linek? Jak je agentura získala a dovážila?
  4. Model není věštba: je to „fotka okamžiku“ v rámci statistické chyby a vlivu použité metody.

Krátce: CAPI = osobně, CATI = telefon, CAWI = online. Každé má místo; nejdůležitější je, jak dobře je vzorek poskládaný a dovážený – to rozhoduje o kvalitě víc než samotná zkratka.

Jak potom číst výsledky: model ≠ preference ≠ prognóza

V ČR se používají pojmy stranické/voličské preference, volební model a méně často prognóza. Model je „fotka okamžiku“ – odhad výsledku, pokud by se volby konaly v době sběru dat. Rozdílné módy (CATI/CAPI/CAWI) a vážení dat vedou k rozdílům mezi agenturami; ukázková metodika od MEDIANu (n = 1 021; kombinace CAPI/CATI/CAWI) či Kantar CZ (cca n = 1 200; CATI+CAWI) je veřejně dostupná. median.eufs2-ct24.ceskatelevize.cz

Standardy a „pečeť“ důvěry

  • SIMAR v Česku prosazuje etiku a kvalitu, přebírá mezinárodní ICC/ESOMAR kodex. KATEDRA SOCIOLOGIE
  • Mezinárodně se opírejte o AAPOR Transparency Initiative a pravidla British Polling Council – požadují zveřejňovat klíčové metodické údaje (kdo platil, jak se sbíralo, koho a jak se vážilo). AAPORBritish Polling Council

Rychlá kontrolka kvality pro čtenáře:
Kdo průzkum zadal? Kolik lidí a jak bylo osloveno? Jaká byla metoda (telefon, online, osobně)? Jak se vážilo? Je k dispozici plná zpráva/PDF? Pokud tyto informace chybí, berte výsledky s velkou rezervou. AAPOR

Může průzkum měnit realitu?

Efekt „bandwagon“ (přidávání se k vítězi) a „spirála mlčení“ (menšinové názory se méně ozývají) jsou popsané v mezinárodní literatuře – vlivy existují, obvykle malé až střední a záleží na kontextu. I proto řada zemí řeší pravidla zveřejňování a transparentnost (např. BPC ve VB). SAGE JournalsPMCBritish Polling Council

  • Efekt bandwagon („naskočit na vítěze“): když průzkumy ukazují někoho v čele, část lidí má tendenci se k němu přidat („nechci promarnit hlas“, „všichni to tak vidí“). Projevit se může i na účasti: příznivci „vedoucí“ strany přijdou raději volit.
  • Spirála mlčení: pokud média a okolí dávají najevo, že určitý názor je menšinový či nepopulární, lidé s tímto názorem ho méně říkají nahlas – i tazatelům v průzkumech. Výsledek: jejich podpora v datech vypadá menší, než ve skutečnosti je (říká se tomu i „stydlivý volič“). Naopak hlasitější většina se v číslech může jevit ještě silnější.
  • Jak velký vliv to má? Vědecké práce potvrzují, že tyto vlivy existují, ale obvykle jsou malé až střední a hodně závisí na kontextu: na aktuálních tématech, tónu médií, těsnosti souboje, typu průzkumu (telefon vs. online) i na tom, zda je „menšinový“ názor společensky stigmatizovaný.
  • <strong“>Proč se řeší pravidla? Protože průzkumy můžou jemně posouvat chování lidí, země zavádějí regule a transparentnost.
    • V Česku platí „ticho“ tři dny před volbami a během hlasování – průzkumy se nesmějí zveřejňovat.
    • Ve Velké Británii neexistuje plošný zákaz předvolebních průzkumů, ale funguje profesní dohled: BPC (British Polling Council) nutí agentury zveřejnit metodiku – kdo platil, kdy se sbíralo, kolik lidí, jak se oslovovali a jak se data vážila. To pomáhá veřejnosti odlišit kvalitní šetření od slabých.
Čtěte také  Neptun v Jablonci: město míří k odkupu firmy, ne domu. Co přesně schválili zastupitelé a co to znamená?

Stručně: průzkumy samy o sobě lidi ne „hypnotizují“, ale můžou je nepatrně popostrčit – někdy k „favoritovi“, někdy k tichu. Proto je důležité, jak jsou dělány a prezentovány, a proč mají země pravidla pro jejich zveřejňování a průhlednost.

Jak si vedou média a agentury v praxi

  • Česká televize & Kantar CZ: publikují celé zprávy a datové soubory, včetně metodiky a vzorku – dobrá praxe. Česká televize

    Co to znamená pro běžného čtenáře (a voliče) v Libereckém kraji

    1. Sledujte trend napříč více agenturami, ne jeden čerstvý graf.
    2. Všímejte si metody sběru (online panel může systematicky minout některé skupiny; telefonní dotazování může zase přeceňovat aktivnější voliče).
    3. Rozlišujte model vs. preference.
    4. Zajímejte se o transparentnost – kdo průzkum platil a proč ho publikuje. Digitální repozitář UKCenter for Survey Research

    Shrňme si to: Co víme a co nevíme

    Co víme

    <strong“>Co nevíme (bez konkrétní zprávy)

    • Přesná míra chyby právě zveřejněného modelu (liší se agenturu od agentury a dle n).
    • Jak moc průzkum ovlivní výsledné chování voličů v konkrétní kampani (efekty bývají kontextově proměnlivé). SAGE Journals

    Jak to chodí v zahraničí

    V Británii platí tvrdé disclosure standardy BPC pro členy (kdo, jak, na kom, kdy, s jakým vzorkem). V USA je špičkovou praxí AAPOR Transparency Initiative, která doporučuje zveřejnit kompletní metodický „pasport“ průzkumu. ESOMAR s WAPOR vydaly globální guideline pro publikované průzkumy. British Polling CouncilAAPOResomar.org

    Velká Británie (BPC): co MUSÍ být veřejně k průzkumu

    British Polling Council (BPC) vyžaduje, aby každá zveřejněná anketa měla minimálně tyto údaje přímo v článku či tiskové zprávě: kdo si průzkum objednal, kdy proběhl sběr dat, jakou metodou (osobně/telefon/online), <strong“>koho reprezentuje (např. „dospělí 18+“), velikost vzorku a geografii, a procenta, z nichž vychází závěry. Do dvou pracovních dnů mají být na webu agentury dostupné plné tabulky, přesné znění otázek v pořadí, popis výběru vzorku, jak bylo váženo (včetně ne/přepočtených základů) a – u voleb – také jak se naložilo s „Nevím/Odmítl“ a jaké změny metodiky nastaly oproti minule. U modelů pro jednotlivé obvody má být zveřejněna také pravděpodobnost výhry nebo odhady podílů hlasů. Povinná je i standardní věta o nejistotě měření. britishpollingcouncil.org

    USA (AAPOR): „metodický pasport“ v praxi

    AAPOR Transparency Initiative jde do ještě větší hloubky. Kromě sponzora a realizátora chce popsat celou strategii sběru dat (dotazník/fokusy/obsahová analýza), přesné znění otázek včetně kontextu, definici cílové populace, zdroj a typ vzorku (pravděpodobnostní vs. nepravděpodobnostní panel) a způsob kontaktování/rekrutace (vč. kvót, incentivy). Dále mód sběru (CAPI/CATI/CAWI…), termíny sběru, velikosti vzorku (i po jednotlivých rámcích/módech) a způsob vyjádření přesnosti (u pravděpodobnostních výběrů margin of error a úprava o design effect; u nepravděpodobnostních jasné vysvětlení použitého modelu). Musí být zveřejněno <strong“>vážení, kontroly kvality (attention checks, ověřování respondentů, filtrování botů), případné imputace/čištění dat a také obecné přiznání limitů daného designu. Část dalších položek musí být poskytnuta do 30 dnů na vyžádání. To je ten „pasport průzkumu“, podle nějž lze kvalitu opravdu posoudit. AAPOR

    Globální pravidla (ESOMAR/WAPOR): minimální „must-have“ pro publikaci

    Aktualizovaná ESOMAR/WAPOR Guideline on Opinion Polls and Published Surveys stanovuje, aby výzkumníci a vydavatelé dali veřejnosti dost informací pro posouzení výsledků a drželi se ICC/ESOMAR kodexu (etika, ochrana dat, jasné odlišení výzkumu od kampaně). Minimem v každém zveřejnění je název agentury a zadavatele, popis „universe“ (koho data reprezentují), velikost vzorku, mód rozhovorů a termíny sběru; další metodické detaily mají být online do 24 hodin. Směrnice obsahuje i speciální pasáže k exit pollům (důraz na anonymitu a rychlé zveřejnění metodických údajů) a k online šetřením. Stručný „výcuc požadavků“ je veřejně k dispozici. shop.esomar.org

    Známé kauzy se zmanipulovaným nebo neseriózním výzkumem

    Existuje pár doložených kauz (u nás i v zahraničí) . Tady je stručný přehled s tím, jak to dopadlo a co z toho plyne:

    Česko

    • SIMAR vs. SANEP (2011–2017): profesní sdružení SIMAR dlouhodobě kritizovalo průhlednost metodiky internetových šetření SANEP. SANEP SIMAR žaloval; soud prvního stupně žalobu zamítl, Vrchní soud verdikt potvrdil a Nejvyšší soud dovolání SANEP odmítl. Podstatné: justice potvrdila právo na odbornou kritiku a požadavek transparentnosti, neřešila však „pravdivost“ konkrétního modelu. simar.czHubSpotMédiář
      (Dopad pro čtenáře: u online panelů vždy chtějte plnou metodiku a vážení vzorku.)

    Evropa

    • „Beinschab-Österreich-Tool“ (Rakousko, 2021→): vyšetřování WKStA prověřuje obvinění, že ministerstvo financí zadávalo a přes vybrané médium publikovalo politicky motivované/zkreslené průzkumy prospěšné tehdejšímu kancléři S. Kurzovi; případ je podložen zabavenými chaty a parlamentními materiály. Řada médií popisuje manipulaci a skryté financování; trestní řízení v části věcí stále běží. news.ORF.atDIE ZEITparlament.gv.atscience.apa.at
      (Poučení: střet zadavatel–médium–průzkumník je největší riziko; sledujte, kdo platí a kde se průzkum publikuje.)

    USA

    • Research 2000 (2010): blog Daily Kos průzkumníka zažaloval pro údajně falšovaná data; nezávislá analýza našla statistické anomálie, případ skončil finančním vyrovnáním ve prospěch zadavatele. Renomovaní analytici (Nate Silver) na problém upozorňovali už během sporu. CBS Newsresearch-live.comABC News
    • Strategic Vision (2009): AAPOR firmu oficiálně pokáral za odmítání zveřejnit metodické informace (porušení etického kodexu). Později AAPOR vydal i obsáhlou zprávu k detekci falšování dat v průzkumech. research-live.comAAPOR
    • (Méně o manipulaci, více o chybě): exit polly dokážou systematicky minout realitu (složení voličů, metoda sběru) — jsou pak „zavádějící“, i když ne záměrně falešné. ABC NewsWIRED

    Jak to číst v praxi

    1. Kdo platil a publikoval? (Zadavatel, médium, agentura — ideálně oddělené.)
    2. Disclosure (úplnost zveřejnění): plné tabulky, wording otázek, vzorek, vážení, termíny. Pokud chybí, dejte tomu malou váhu. (To je standard BPC/AAPOR/ESOMAR.)
    3. Konzistence napříč zdroji: sledujte trend u víc agentur; outlier bez metodiky = varovný signál.

    Závěr: ano, prokazatelné kauzy s neetickým či zcela nekvalitním průzkumem se objevily (Rakousko, USA) a v Česku soudy stvrdily alespoň právo upozorňovat na netransparentnost. Klíč je transparentní metodika a nezávislost; bez nich berte výsledky jen jako marketing, ne jako vědu.

    Co z toho plyne pro vás, aneb rychlá kontrolka kvality

    Když média v Česku publikují průzkum, hledejte pět věcí:

    1. Kdo platil a kdo dělal;
    2. kdy a jak se sbíralo (CAPI/CATI/CAWI) a koho to reprezentuje;
    3. kolik lidí odpovědělo;
    4. přesné znění klíčové otázky a vážení;
    5. úplné tabulky na webu do pár dnů.

    Pokud některá část chybí, jde proti duchu BPC/AAPOR/ESOMAR – berte to s rezervou. britishpollingcouncil.orgAAPORshop.esomar.org

    Doporučení pro čtenáře i redakce

    • Ověřujte: vždy hledejte PDF se zprávou a metodikou (n, sběr, vážení, formulace otázek). AAPOR
    • Agregujte: porovnávejte více zdrojů (Kantar, Median, STEM, Ipsos, NMS, CVVM). Simar
    • Kontextujte: sledujte zákonný rámec (zákaz zveřejňování 3 dny před volbami). Sbírka rozhodnutí NSS

    Seznam zdrojů

292
Pošlete to dál:
Kategorie: Česko Štítky: , , , ,