České domácnosti dostávají do schránek praktickou příručku, jak zvládnout prvních 72 hodin krize. Nejde o poplach, ale o návrat k normálu: stát říká nahlas, že při povodni, výpadku proudu či velkém požáru se vyplatí být soběstačný aspoň tři dny. A v Libereckém kraji to dává obzvlášť smysl: povodně, sněhové či větrné kalamity, lokální black-outy – nic z toho není hypotéza. A jak je to s dalšími riziky?
Co jste dostali do schránky: „72 hodin“ v kostce
Brožura Ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru vysvětluje, jak se připravit na první tři dny krize – jaké zásoby mít doma, co patří do evakuačního zavazadla, co znamenají sirény a kde brát ověřené informace, když nejde internet ani mobilní sítě. Doprovází ji web 72h.gov.cz s rozšířenými návody a ke stažení je i plné PDF brožury (včetně verzí pro cizince).
„Je to prevence, ne signál války“
Resort vnitra výslovně říká, že jde o preventivní krok – reakci na reálné, opakující se situace (povodně, výpadky energií, požáry, kyberincidenty), nikoli oznámení „něco se chystá“. Stejně to formuloval ministr vnitra Vít Rakušan („schovejte si ji, je to prevence“).
Už to tu někdy bylo? Ano – jen jsme si odvykli
Příručky pro obyvatele patří v Evropě ke standardu: Německo průběžně vydává a aktualizuje federální „Ratgeber für Krisen und Katastrophen“ (2025 zcela přepracován), Švédsko posílá do domácností „If crisis or war comes“ (verze 2018 a 2025), Polsko má vládní „Bądź gotowy – poradnik na czas kryzysu i wojny“. Cílem je vždy totéž: soběstačnost na několik dní a znalost základních postupů.
Má to souvislost s Ukrajinou a geopolitikou? Nepřímo. Evropský trend je jasný – státy posilují odolnost obyvatel vůči širokému spektru hrozeb – od extrémního počasí, výpadky energií, přes kyberútoky až po možnost válečného napětí. Švédská agentura MSB výslovně uvádí, že „ozbrojený útok nelze vyloučit“, ale praktický účel brožur je širší: naučit veřejnost zvládnout krizové dny bez okamžité pomoci státu. Česká brožura se zaměřuje primárně na nevojenské typy událostí; použitelnost pro „horší scénáře“ však nevylučuje ani HZS.
Jaké krize jsou v ČR a pravděpodobnější
- Povodně a přívalové srážky. Liberecký kraj má rozsáhlé povodňové mapy a aktuální krajský povodňový plán; rok 2010 zůstal pro sever Čech zlomový.
- Větrné bouře, námraza, sněhové kalamity. Horský reliéf = častější výpadky energií a neprůjezdnost.
- Dlouhodobější výpadky energií (black-out/„brown-out“). Stát to řeší v krizové legislativě i metodikách; domácí příprava na 72 hodin ulevuje IZS.
- Požáry a úniky nebezpečných látek. Průmysl a doprava s sebou nesou chemická rizika; postupy jsou v manuálu i na portálech HZS.
- Kyberincidenty a dezinformace. Zkušenost Evropy říká: útoky na sítě + masové šíření nepravd zhoršují průběh krize – i to už zahrnují zahraniční příručky.
Specificky pro Liberecký kraj: rizikové jsou zejména povodně v povodí Nisy a Ploučnice, větrné epizody v Jizerských horách/Krkonoších a zátěž zimou na hřebenech; kraj publikoval i mapové úlohy krizového řízení pro obce a ORP.
Co k připravenosti říkají respektované hlasy
Václav Cílek mluví už léta o „malé osobní a komunitní odolnosti“, která nezávisí na politice dne, ale na schopnosti domácnosti zvládnout výpadky běžných služeb a improvizovat. Ve své (s Ferdinandem Šmikmátorem spoluautorské) linii rad spojuje konkrétní scénáře – od náhlých nehod přes delší blackouty až po epidemie – s jednoduchými kroky: mít vodu a jídlo, zálohované světlo/teplo/komunikaci, sousedskou domluvu a základní dovednosti. Cílek to říká bez katastrofismu: „příprava“ snižuje úzkost, protože dává kontrolu a řád. Tyto postoje se táhnou jeho publicistikou i knihami; praktické soupisy „co a proč“ najdete v publikaci Ruka noci podaná a v rozhovorech, kde doporučuje zásoby na dny až dva týdny podle situace.
Ferdinand Šmikmátor – spoluautor uvedené příručky a autor prakticky laděných textů o přežití – opakuje pro laiky jediné: připravit si „obyčejné věci pro první tři dny“ (světlo, voda, jídlo, léky, dokumenty), promyslet rodinný plán a nebát se skromnosti a provizoria. Jeho leitmotiv je psychologický: když se na krizi připravujeme, paradoxně se nám uleví – strach má totiž rád nepořádek, zatímco plán mu bere kyslík.
Referenční manuál: 12 zásad, které v krizi fungují
- Voda a jídlo na 72 hodin. Aspoň 3 l vody/osobu/den + trvanlivé potraviny (rýže, konzervy, pečivo s delší trvanlivostí, dětská výživa, krmivo pro zvířata).
- Léky a dokumenty. Týdenní rezerva léků, kopie dokladů, pojištění, kontakty na rodinu – papírově i offline.
- Světlo, teplo, komunikace. Čelovka, baterie, power-banka, rádio na baterky; v zimě deky a možnost nouzového vaření mimo otevřený oheň uvnitř.
- Evakuační zavazadlo. Doklady, hotovost, léky, základní hygiena, náhradní oděv, voda/jídlo na 24 h.
- Sirény a varování. Jeden varovný signál „Všeobecná výstraha“ = kolísavý tón 140 s (může zaznít 3×); následujte oficiální pokyny (rozhlas, TV, mluvící sirény, cell-broadcast).
- Zásada „dveří a oken“. Při chemické havárii: zavřít, utěsnit, vypnout větrání, čekat na pokyny.
- „Nejezděte se podívat“. Nezatěžujte záchranáře „krizovou turistikou“, neničte průjezdnost.
- Komunikační plán rodiny. Domluvte si s blízkými místo a způsob spojení, když mobilní sítě padnou.
- Hotovost. Karty nemusí fungovat; mějte malou rezervu.
- Verifikace informací. Ověřujte u MVČR/HZS/ČT, pozor na řetězové zprávy a deep-fake videa.
- Když přijde evakuace. Postupujte podle pokynů, zamkněte, uzavřete plyn/vodu/elektřinu, vemte evakuační tašku, pomozte sousedům-seniorům.
- Znáte své místní plány. Vaše obec/kraj má povodňové a krizové plány – najděte je a uložte si odkazy i offline.
Co by měli občané ještě vědět
- Právní rámec. Krizové stavy a působnost složek upravují zákony č. 240/2000 Sb. (krizový zákon) a č. 239/2000 Sb. (IZS). Znalost základů pomáhá chápat, co může stát nařídit a jaké máte povinnosti i práva.
- Povodňové a lokální portály. Města zveřejňují digitální povodňové plány; v krizi sledujte obecní rozhlas, web, FB města, regionální rádio.
- Náklady a logistika kampaně. Stát vytiskl cca 5,2 mil. kusů a s distribucí a kampaní se náklady pohybují kolem 20,4 mil. Kč (cca 4 Kč na domácnost).
Děje se totéž kolem nás? Krátké srovnání
- Německo: federální úřad BBK v říjnu 2025 vydal přepracovaný národní „Ratgeber“ (tištěně i on-line). Německo navíc každoročně testuje varování „Warntag“ (sirény, cell-broadcast).
- Polsko: vláda publikuje „Bądź gotowy“ a chystá i širší „Poradnik bezpieczeństwa“; SMS Alert RCB je rutinní.
- Rakousko: silná kultura civilní ochrany, každoroční celostátní Zivilschutz-Probealarm + doporučení „krisenfester Haushalt“.
- Slovensko: oficiální linie informování je víc roztříštěná, ale principy varování, evakuace a doporučení jsou obdobné jako u nás.
Co píší významná média o riziku krizí v Evropě
Energetika a infrastruktura
Hlavní agenturní a ekonomická média (Reuters, FT) popisují „novou normalitu“: Evropa už nečelí akutní hrozbě zimního kolapsu dodávek jako v letech 2022–23, ale zůstává zranitelná drahou energií, vyšší spotřebou plynu v průmyslu a nižšími zásobami oproti loňsku. EU letos uvolnila pravidla pro plnění zásobníků; k 1. 10. 2025 hlásila Evropská komise cca 83 % naplnění a „odolnost“ i bez ruského plynu, zatímco Reuters zmiňuje riziko volatility a rozdělení mezi státy podle energetického mixu. Plyn a uhlí se v 1. polovině 2025 dočasně vrátily na vyšší podíly v elektroenergetice, což nese náklady i emise; ENTSOG zároveň konstatuje, že infrastruktura EU zvládne různé zimní scénáře, a ENTSO-E u elektřiny dlouhodobě vidí spíše lokální než systémové riziko adekvátnosti, za cenu vyšších nákladů a importů.
Bezpečnost a „hybridní“ hrozby
The Economist a Financial Times v roce 2025 opakovaně popisují nárůst sabotážních a žhářských útoků napříč EU připisovaných Rusku (často přes kriminální zprostředkovatele), včetně kauz stíhaných v Polsku a Německu; think-tank IISS dokumentuje růst incidentů od roku 2021 a jejich nízkou technickou náročnost (arson, kabely, skladové požáry), ale vysoký psychologický efekt. Trend potvrzují i další zdroje (Europol/mediální pokrytí): cílem je testovat odolnost, vyvolat nejistotu a prodražit ochranu infrastruktury. Pro veřejnost to neznamená „zítřejší válku“, ale častější narušování chodu státu – od požárů skladů po GPS rušení a útoky na logistiku. (Guardian)
Klima a počasí jako multiplikátor krizí
Evropská média široce citují EEA a zprávy Copernicus/WMO: rok 2024 přinesl nejrozsáhlejší povodně za více než desetiletí, s >400 000 zasaženými lidmi a miliardovými škodami; Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent. V roce 2025 EEA varuje, že z 36 hlavních klimatických rizik vyžaduje velká část urychlenou akci – a že náklady extrémů (povodně, vedra, bouře) rychle rostou. Financial Times shrnují, že průměrné roční ztráty z počasí se v této dekádě více než zdvojnásobily proti minulé. Z hlediska připravenosti to znamená, že i bohaté regiony EU narážejí na limity odolnosti sítí, nemocnic, pojištění a obecních rozpočtů.
Zbrojní a strategická dimenze
FT a analytické podklady Evropského parlamentu popisují, že po roce 2022 EU prudce navyšuje kapacity výroby munice a PVO; přesto výkonnost obranného průmyslu stále dohání poptávku a vyžaduje víceleté financování a společné nákupy. Makro-analýza Bank of Finland dodává, že aliance cílí do roku 2035 až na 3,5 % HDP pro obranu/infrastrukturu, což má ekonomické dopady (investice, pracovní síla, kapacity). Pro občany to překládají média jednoduše: Evropa se nechystá na válku zítra, ale „po desetiletí podinvestic“ urychleně zvedá odolnost – materiální i institucionální.
Žebříček možných hrozeb ve výhledu 3–7 let
Nejvyšší pravděpodobnost má klimatická krize v praktické podobě: více přívalových dešťů, bleskových povodní, sesuvů, veder, sucha a větrných epizod, které budou častěji rozbíjet infrastrukturu (elektřina, voda, doprava). Rok 2024 byl u nás nejteplejší v historii měření (+2,0 °C nad normál), stát už oficiálně počítá s adaptacemi a EU varuje, že část klimatických rizik v Evropě vyžaduje „urgentní zásah“ – bez něj porostou škody i výpadky služeb. V Libereckém kraji to znamená hlavně rychlé lokální povodně v horských a podhorských obcích, dočasné odříznutí komunikací a výpadky proudu po lijácích či námraze. Připravte se na to, že „mimořádné“ počasí se stane normou a že pojistky a opravy budou dražší a pomalejší.
Druhá v pořadí je kombinace hybridních hrozeb: kyberútoky na úřady, nemocnice a municipální služby, sabotáže „pod prahem války“ (od podpálení skladů až po poškození kabelů), plus masivní dezinformace. Česká kontrarozvědka mluví o nejnáročnějším roce moderní historie a NÚKIB dlouhodobě hlásí růst závažných incidentů. Evropské zpravodajské složky zmiňují zrychlení ruských hybridních operací a zranitelnost podmořské a energetické infrastruktury. Pro běžného obyvatele to neznamená tanky na Ještědu, ale reálné riziko lokálních kolapsů služeb (eRecept, urgentní příjem, výplaty sociálních dávek, dopravní systémy) a občasných „vysychání“ informací – od výpadku webu obce po manipulace na sítích.
Energie: systém bude fungovat, ale bude křehký vůči počasí, právním sporům a geopolitice. Plyn – EU jde do zim s relativně dobrou připraveností, ale při studené zimě a horší LNG logistice se riziko napětí vrací; zcela „bezruský“ plyn je cíl do konce dekády, ne hotová věc. Elektřina – evropské výhledy nevidí systémové problémy, lokální rizika při extrému počasí zůstávají. Nové jaderné bloky (Dukovany) v horizontu 3–7 let žádnou úlevu nepřinesou – projekt právně i logisticky dobíhá, ale elektřinu z nového reaktoru v tomhle okně nečekejte. Čekejte tedy spíš volatilitu cen než black-outy; robustnost si určíte sami kvalitou domovních záloh (UPS, ostrovní zdroje vody/tepla) a schopností „přečkat pár dní“.
Ekonomicko-sociální rovina: žádný rozpad, ale trvalý tlak na rozpočty a služby. Oficiální predikce počítají s mírným růstem a inflací poblíž cíle, zároveň ale s dalším růstem dluhu a omezeným fiskálním prostorem. Přeloženo: krizové rezervy státu/krajů/obcí nebudou bezedné a schopnost „zalít problém penězi“ bude menší než v minulosti. Zdravotnictví a veřejné zdraví jsou organizačně připravenější než před rokem 2020, ale formální pandemické plány jsou zčásti zastaralé – realitu drží spíš operativa (NIZP, KHS) než papír. Pro občany to znamená víc spoléhání na vlastní odolnost (rodinné zásoby, léky, plán B na péči o blízké) a komunitu (SVJ, sousedi), méně na to, že „přijede stát a vše zajistí“.
Je aktuální hrozbou válečný stav?
Přímý válečný stav ČR v horizontu 3–7 let je nízkopravděpodobný, pokud nedojde k přímé konfrontaci Rusko–NATO. NATO explicitně říká, že Rusko je „nejvýznamnější a přímá hrozba“, ale aliance zvyšuje síly, rozpočet i připravenost, takže cena útoku roste. Zároveň však nelze ignorovat časové okno – řada evropských lídrů a velitelů mluví o 5–8 letech, kdy může mít Rusko po přezbrojení „zase sílu zkoušet naši odolnost“. Česko mezitím zakotvilo 2 % HDP na obranu a běží modernizace (např. 24 × F-35, první stroje až 2031), takže reálná bojová odolnost poroste spíš po roce 2030. V přítomnosti a nejbližších letech tedy čekejte hlavně hybridní tlak – kyberútoky, bombové výhrůžky, sabotáže a vlivové operace –, nikoli tanky na D1. To už ostatně vidíme v českých datech za rok 2024 (masové falešné bombové hrozby proti školám) i v hodnocení BIS.
Kdyby to i přesto „přeskočilo“ do ozbrojené fáze, ČR by byla spíše týlovým a logistickým prostorem NATO (PVO, tranzit, opravy, zdravotnictví) než frontovou linií – a stát by sáhl po mimořádných stavech a mobilizačních mechanismech. Právní základ je připravený: branná povinnost (odvody, povolání do činné služby, rozšíření aktivních záloh) se aktivuje podle zákona 585/2004 Sb. až při stavu ohrožení státu/vojenském konfliktu – ČR dnes nemá „povinnou vojnu“, ale má nástroje, jak ji v nouzi rozběhnout. Armáda přitom roste, ale část zázemí a výcvikových kapacit do nedávna neodpovídala potřebám (kritika NKÚ), takže klíčová bude rychlost dotažení modernizačních projektů a schopnost společnosti snášet narušení komfortu (energie, logistika, informační hygiena). Tvrdošíjné memento zní: válku zítra nečekejte, ale testování naší odolnosti bude častější – a právě na to se máme připravit.
Zajímavost: česká „72h“ má finské kořeny
Koncept třídenní soběstačnosti převzali Češi od Finska, kde stát roky staví na tom, že občan vydrží minimálně 72 hodin bez pomoci – a tomu přizpůsobuje komunikaci i doporučení výbavy domácnosti. Český web 72h.gov.cz tuto inspiraci přiznává, přičemž obsah adaptuje na naše rizikové scénáře.
Ve Finsku to funguje jednoduše: stát, obce, firmy i spolky táhnou za jeden provaz a lidem dávají jasný, krátký návod, jak „vydržet tři dny po svém“. Součástí je úplně obyčejná výbava (voda, jídlo, léky, baterie, svítilna, rádio, hotovost) a pár návyků: mít doma plán „když nefungují mobily“, vědět, kde jsou vypínače plynu a vody, a jednou za rok si to projít. Finové k tomu přidávají komunitní rozměr – sousedé si předem řeknou, kdo je křehčí (senioři, rodiny s miminy), a kdo naopak může pomoci. Neřeší se „apokalypsa“, ale běžné věci: vichřice, výpadky proudu, ledovka, požár v ulici, chemická nehoda. Výsledek? Když se něco stane, méně lidí panikaří, záchranáři se rychleji dostanou k vážným případům a škody jsou menší – ne proto, že je stát všemocný, ale protože každý ví, co je na jeho straně hřiště.
Přeloženo do našich poměrů: udělejte si vlastní „finský“ miniplán. Zapište si offline kontakty, domluvte jedno místo srazu, dejte dohromady 72hodinovou krabici (voda, jídlo, léky, světlo, rádio, hotovost, kopie dokladů). Přidejte lokální prvky: gumáky a pláštěnky pro povodňové lijáky, škrabku a řetězy pro hory, náhradní powerbanku v bytě bez pevného vaření. Vyzkoušejte si „víkend bez sítí“ – zjistíte, co chybí (často nabíječky, baterie, otvírák, drogerie). A řekněte si se sousedy, kdo by v krizi potřeboval zazvonit jako první. Tenhle přístup není o strachu, ale o klidu: když máte drobnosti promyšlené dopředu, i velká událost je jen série malých, zvládnutelných kroků.
Shrnutí
- Za prvé: Příručka není strašení, ale úsporné pojištění. Čtyři koruny na domácnost, pár hodin přípravy – a v krizi šetříte nervy sobě i záchranářům.
- Za druhé: V našem kraji dává smysl mít vodní a zimní scénář: gumové holínky a pytle se nikdy nestaly přežitkem, stejně jako lopata a sněhové řetězy. Když víte, kde je digitální povodňový plán a co znamená siréna, jste o třídu dál.
- Za třetí: Vezměte to jako rodinné cvičení. Zkuste „víkend bez sítí“ s plánem setkání u babičky „když se něco stane“. To je nejlevnější rezilience široko daleko – a přesně o tom „72 hodin“ je.
Připravenost na 72 hodin není paranoia, ale dospělá verze klidu. Počasí neovlivníme, geopolitiku taky ne, ale to, zda máme doma vodu, baterky a domluvené místo srazu, je čistě na nás. Udělejte z toho rodinný rituál jednou za rok: projít skříňky, dopsat kontakty, promluvit si s dětmi, jak zní siréna a co se dělá, když nejdou mobily. A přidejte sousedskou linku: víme, komu první zazvonit (senioři, rodiny s miminy) a kdo může pomoci. Tohle není „konec světa“, ale běžná hygiena domácnosti – jako zubní kartáček, jen pro horší počasí.
A motivace? Když se nic nestane, sníte zásoby a máte nabité powerbanky. Když se něco stane, ušetříte hodiny stresu sobě i dětem a záchranářům dáte šanci být tam, kde jde o život. Tři dny náskoku nejsou nedobytný bunkr, ale nejlevnější pojištění: pár klidných rozhodnutí dnes, méně chaosu zítra. Začněte klidně hned o víkendu – deset minut na seznam, deset minut na krabici, jeden telefon sousedům. Odolnost nezačíná v televizi, ale doma na kuchyňském stole. A kdyby náhodou Ještěd zmizel v mracích a ozvala se siréna, prostě budete vědět, co dělat.
Zdroje a kontext
- [1] MV ČR – projekt „72 hodin“ (tisková zpráva, FAQ, info o kampani).
- [2] Povodňový plán Libereckého kraje (11/2024, PDF). Geoportál Libereckého kraje
- [3] HZS LK – přehled rizik a mapové aplikace kraje. Hasičský záchranný sbor
- [4] Web 72h.gov.cz – návody, seznamy, ke stažení. 72h.gov.cz
- [5] Brožura „72 hodin“ – plná verze (PDF ke stažení).
- [6] Novinky.cz – rozesílání 5,2 mil. ks, náklady kampaně 20,4 mil. Kč, prevenční rámec. novinky.cz
- [7] Německo (BBK) – nový federální „Ratgeber“ 10/2025 (PDF + info). bbk.bund.de
- [8] Švédsko (MSB) – „In case of crisis or war“, distribuce a motivy 2025. msb.se
- [9] Polsko (RCB) – „Bądź gotowy – poradnik na czas kryzysu i wojny“. Gov.pl
- [10] MSB – důvody nové brožury, týdenní soběstačnost (policy context). msb.se
- [11] Studie rizik – sněhové a větrné kalamity v ČR (akademický přehled). Digitální knihovna UTB
- [12] Zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon) – plné znění.
- [13] Zákon č. 239/2000 Sb. (IZS) – plné znění.
- [14] HZS ČR – jak se zachovat při varovném signálu; postupy pro evakuaci, chemická havárie. Hasičský záchranný sbor
- [15] Kraj LB – mapové úlohy krizového řízení (ORP, obce). Liberecký kraj
- [16] HZS ČR – „O sirénách“, varování obyvatelstva. Hasičský záchranný sbor
- [17] HZS ČR – „Signály sirén k varování obyvatelstva“. Hasičský záchranný sbor
- [18] Statutární město Liberec – digitální povodňové plány. Liberec
- [19] Warntag 2025 – německý celostátní test varování. DIE WELT
- [20] PL – „Poradnik bezpieczeństwa“ (resortní oznámení/municipality). zielona-gora.pl
- [21] AT – Zivilschutz-Probealarm (srpen/říjen 2025, státní a spolkové zdroje). bmi.gv.at
- [22] AT – „Krisenfester Haushalt“ (Zivilschutzverband). Zivilschutzverband Österreich
- [23] MV ČR – „Pro případ ohrožení: příručka pro obyvatele“ (obecné postupy – srovnatelné v regionu). Ministerstvo vnitra