Hejtman s nepravomocným rozsudkem a novým obviněním, liberecká radnice pod vyšetřováním pro „ucelený systém korupce“, kauza Bohatýr za stovky milionů a opakující se investiční podvody v Jablonci. Všechno dohromady skládá nepříjemný pocit, že „ti nahoře si to vždycky nějak zařídí“ – zatímco běžný člověk platí daně a bojí se zvednout neznámé číslo. Podívejme se střízlivě, co je prokázaný fakt, co je zatím jen podezření a co to říká o důvěře lidí v Libereckém kraji.
Když si večer sednete k televizi nebo projíždíte zprávy v mobilu, možná máte stejný pocit jako spousta lidí v Liberci a Jablonci: „Kolikátá je to kauza? A zase se to nějak zamete?“ Hejtman, co chodí k soudu a pořád řídí kraj. Radniční politici, které policie obviní, a za nimi stejní developeři, stejné firmy, stejné zakázky. Do toho příběhy sousedů, co přišli o miliony kvůli „výhodné investici“, a cizinců, kteří makají od rána do noci, ale daně za ně, zdá se, nikdo pořádně neodvádí. Není divu, že člověk má chuť si povzdechnout: „Poctivej je u nás za blbce.“
Jenže právě v tuhle chvíli stojí za to se zastavit a podívat se na to střízlivě. Co je opravdu prokázané a co je zatím jen podezření? Kde jsou konkrétní rozsudky, čísla, jména – a kde „jen“ pocit, že se někde nahoře někdo směje? V tomhle textu nechceme nikoho šetřit, ale ani lynčovat. Chceme vzít všechny ty příběhy – hejtmana u soudu, libereckou radnici, kauzu Bohatýr i investiční podvody v Jablonci – a složit je do obrázku, který dává smysl. Ne proto, abychom vás utvrdili v rezignaci, ale proto, abyste měli v ruce fakta. Protože ve chvíli, kdy víte, jak to doopravdy je, přestáváte být jen divákem – a můžete začít do hry mluvit.
„Někdo se nám směje“: pocit vs. data
Pocit, že „někdo se směje“ – politici, developeři, šíbři v šedé ekonomice nebo podvodníci na telefonu – není jen emoce od stolu v hospodě. Dlouhodobá data ukazují, že Česko patří mezi země, kde lidé korupci vnímají jako vážný problém.
Podle nejnovějšího Indexu vnímání korupce (CPI) za rok 2024 získala Česká republika 56 bodů ze 100 a skončila na 46. místě ze 180 zemí světa – poprvé pod průměrem Evropské unie. Oproti předchozímu roku si Česko o bod pohoršilo a propadlo se o pět příček. Transparency International za hlavní příčinu označuje slabou vůli prosazovat účinné protikorupční zákony, zejména v oblasti lobbingu, střetu zájmů a kontrolních institucí.
Výzkumy CVVM ukazují, že Češi vnímají korupci jako rozšířený jev u řady institucí veřejného života; konkrétně se většina dotázaných domnívá, že korupce je v ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ rozšířená. Zároveň ale platí zvláštní paradox důvěry: lidé relativně dost důvěřují policii (cca tři čtvrtiny), soudům (přes 60 %) a starostům, ale výrazně nedůvěřují vládě a politickým stranám – těm věří zhruba pětina obyvatel.
K tomu se přidává šedá ekonomika. Různé studie odhadují, že představuje zhruba 7–14 % českého HDP – rozdíly jsou dané metodikou. Poradenská společnost Kearney mluví až o 14 % HDP, jiné analýzy (EY, MMF) o 6,5–9 %. Podle odhadu citovaného Seznam Zprávami to znamená, že v šedé zóně každoročně „mizí“ až kolem bilionu korun – zejména ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a obchodu. Regionální odhady pro Liberecký kraj jsem v dostupných zdrojích nenašel; pracujeme tedy s celostátními modely a není možné přesně říct, kolik z těchto peněz se točí zrovna na severu Čech. (Jak na šedou ekonomiku; Šedá ekonomika v Česku a její dopady)
Na tomhle pozadí pak každá lokální kauza – hejtmana, radnice nebo velkých firem – nezasahuje jen rozpočet. Přilévá olej do ohně pocitu, že slušný člověk je za hlupáka.
Hejtman v soudní síni, hejtman v čele kraje
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) stojí v posledních letech ve dvou významných trestních případech – a oba mají přímou souvislost se vnímáním politické odpovědnosti v kraji.
Kauza GEPO a kostel sv. Máří Magdalény (nepravomocný rozsudek)
V dlouholeté korupční kauze kolem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci a projektů společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) čelila obžalobě skupina devíti osob a pěti firem včetně Metrostavu. Jádrem sporu byly evropské dotace v řádu desítek milionů korun a podezření na úplatky a manipulace s veřejnými zakázkami.
Krajský soud v Liberci 5. února 2025 uznal Martina Půtu částečně vinným z přijetí úplatku 30 tisíc korun formou protislužby a ze zneužití pravomoci v souvislosti s podporou projektu. Uložil mu roční podmíněný trest se zkušební dobou a peněžitý trest 50 000 Kč. Podle soudu se naopak neprokázalo, že by Půta přijal větší částky (v řádu stovek tisíc korun), jak tvrdila obžaloba. Verdikt není pravomocný, hejtman se na místě odvolal a o případu bude rozhodovat odvolací soud.
Fakticky tedy platí: v první instanci soud řekl „vinen“ v části obžaloby, ale konečný výsledek neznáme. Z hlediska práva stále platí presumpce neviny – než rozhodne odvolací instance.
Nové obvinění: neoznámení nabídky úplatku
V říjnu 2025 policie obvinila Martina Půtu ze spáchání přečinu neoznámení trestného činu, konkrétně nabídky úplatku, která měla zaznít v roce 2024. Podle policie hejtman úplatek odmítl, ale nenahlásil ho orgánům činným v trestním řízení.
Půta ve svém veřejném prohlášení uvedl, že si není vědom situace, která je mu kladena za vinu, a obvinění označil za „další pokus na něj za každou cenu něco najít“ a politicky ho poškodit. Jeho právníci podali proti zahájení stíhání stížnost.
Mimořádný sněm Starostů pro Liberecký kraj hejtmana podpořil, zatímco opoziční ANO ho vyzvalo k rezignaci, ale návrh na jeho odvolání zastupitelstvu nepředložilo. Půta tak zůstává ve funkci hejtmana, i když čelí nepravomocnému odsouzení v jedné kauze a obvinění v druhé.
Z pohledu běžného voliče je to složitý obraz: politik, který se u soudu hájí, současně nadále rozhoduje o miliardách v krajském rozpočtu. Právní stát říká „počkejme na konečné rozhodnutí soudů“, emocionální část veřejnosti zároveň vnímá dlouhé procesy a pokračování v politice jako něco, co „by se obyčejnému smrtelníkovi nestalo“.
Liberecká radnice: když se podezření skládají do mozaiky
Vedle kraje se v posledních letech pod drobnohledem ocitla i liberecká radnice. Policie a novináři postupně odkryli více větví, v nichž hrají roli městští politici, developeři a velké stavební zakázky.
Případ Petra Židka (bazén, Syner, byt a peníze)
V roce 2024 byl obviněn tehdejší náměstek primátora Petr Židek (ODS) v souvislosti s přestavbou plaveckého bazénu za téměř miliardu korun a vazbami na stavební skupinu Syner. Podle policejního spisu měl Židek dlouhodobě prosazovat zájmy holdingu Syner výměnou za finanční plnění a byt. Židek obvinění odmítá, ale pod tlakem rezignoval na funkce náměstka primátora, radního i předsedy dozorčí rady dopravního podniku; ODS mu zrušila členství.
Trestní řízení v této kauze stále běží, pravomocné rozsudky zatím nejsou.
Případ Jiřího Šolce a Libereckého investičního fondu
V květnu 2025 policie obvinila dalšího náměstka primátora – Jiřího Šolce (nestraník za ANO). Podle vyšetřovatelů měl převzít úplatek 200 000 Kč ve formě sponzorského daru pro hnutí ANO od společnosti Liberecký investiční fond (LIF). Dar byl podle dostupných údajů skutečně zaslán na transparentní účet hnutí ANO v roce 2022, kdy Šolc za ANO kandidoval do zastupitelstva. LIF přitom dlouhodobě finančně podporoval nejen ANO, ale také Starosty pro Liberecký kraj a ODS.
Šolc obvinění označil za politický boj a podal stížnost, ale zastupitelé Liberce ho v květnu 2025 z funkce náměstka odvolali. Také v tomto případě jde o zahájené trestní stíhání, nikoli pravomocný rozsudek.
„Ucelený systém korupce“ podle Reportérů ČT
Pořad Reportéři ČT v červnu 2025 představil několik těchto kauz dohromady – vazby mezi politiky z různých stran, developery (Syner, LIF) a městskými zakázkami. V reportáži mluví o tom, že se na liberecké radnici „rozrostl ucelený systém korupce“, kdy sponzorské dary, byty a jiné výhody podle policie doprovázejí rozhodování o investicích za stovky milionů korun.
Je důležité připomenout: jde o popis novinářů a policie v probíhajících kauzách. Zatím neexistuje rozsudek, který by tyto vztahy právně pojmenoval jako „systémovou korupci“. Přesto kombinace opakovaných obvinění, rezignací a nejasných vztahů mezi politiky a developery logicky posiluje dojem, že „velcí hráči“ mají v Liberci dlouhodobě výhodu.
Bohatýr: levná práce, drahé následky
Kauza s krycím názvem Bohatýr ukazuje, jak může šedá ekonomika vypadat v praxi – a proč se netýká jen „nějakých paragrafů“, ale skutečných peněz, které chybí v rozpočtech.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila v roce 2021 trestní stíhání pěti osob kvůli krácení záloh na daň z příjmu fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Šlo o zaměstnávání cizinců (zejména z Ukrajiny, Moldavska a Rumunska) formou agenturního zaměstnání i přímo jako zaměstnavatel.
V říjnu 2025 policie oznámila, že případ rozšířila: stíhá celkem šest osob, škodu odhaduje na více než 206 milionů korun a zajistila majetek v hodnotě asi 120 milionů. Případ Bohatýr dozoruje liberecká pobočka Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, všichni obvinění jsou stíháni na svobodě a v případě prokázání viny jim hrozí pět až deset let vězení.
Zjednodušeně: lidé skutečně pracovali, firmy inkasovaly peníze, ale stát nedostal daně ani odvody. Z hlediska poctivého zaměstnance nebo podnikatele vzniká dvojí nespravedlnost – jedni odvádějí vše, druzí „ušetří“ desítky milionů na úkor veřejných rozpočtů a zároveň deformují trh práce (levnější „fiktivně legální“ pracovní síla).
Investiční pasti v Jablonci: miliony pryč za pár kliknutí
Vedle velkých kauz existuje tichá epidemie podvodů, která se dotýká jak seniorů, tak lidí ve středním věku. Jablonecká policie v posledních letech opakovaně informuje o případech falešných investičních platforem, nejčastěji s kryptoměnami nebo „zaručeně výhodnými“ fondy.
Kriminalisté z Oddělení hospodářské kriminality v Jablonci nad Nisou například šetří případ seniorky, která se nechala přesvědčit k investování do kryptoměn. Podvodníci ji „vedli“ po telefonu a přes vzdálený přístup k jejímu počítači tak, že postupně přišla o zhruba 2,8 milionu korun. V jiném případě přišel senior z Jablonecka o téměř 3,7 milionu korun poté, co uvěřil slibům zhodnocení investic – podvodníci získali přístup k jeho bankovnímu účtu a peníze odčerpali.
Podmínky jsou podobné: telefonát nebo reklama na internetu, slib vysokého a rychlého výnosu, tlak na okamžitou akci, pomoc s „instalací aplikace“ nebo vzdáleným přístupem, následné převody peněz mimo české banky. Na první pohled osobní tragédie jednotlivců, ve skutečnosti ale stamilionový problém: NCOZ nedávno navrhla obžalobu ve velkém případě investičního podvodu se škodou nejméně 623 milionů korun a více než 1500 poškozenými po celé ČR.
Zatímco u korupčních kauz lidé často věří, že „se to stejně někde zamete“, u investičních podvodů vidí konkrétní oběti – často své vrstevníky. Emoční stopa je proto silnější a pocit nespravedlnosti ostřejší.
Jak se rodí pocit, že „poctivý je za blbce“
Když si složíme všechny tyto příběhy dohromady – hejtman v několika řízeních, radniční politici obvinění z korupce, šedá ekonomika s odhady v řádu stovek miliard a do toho senioři či třicátníci, kteří přijdou o úspory – vzniká logická otázka: není poctivost vlastně nevýhodná?
Průzkum popisovaný Českými novinami ukazuje, že devět z deseti lidí má pocit, že politici spíše nehájí zájmy obyčejných občanů. Nedůvěra ve vládu se pohybuje kolem 20 %, politické strany jsou na tom často ještě hůř. Naopak starostové, obecní zastupitelstva, policie, soudy nebo banky se těší relativně vysoké důvěře.
To ukazuje na jednu důležitou věc: lidé v Česku nerozlišují jen „stát“ a „občany“. Často věří svým obcím a lokálním institucím, ale zlobí se na ty, kdo stojí nad nimi – vládu, stranické špičky, velké firmy napojené na politiku. Liberecký kraj je v tomhle směru „přeexponovaný“: dlouholetá kauza GEPO, nová obvinění hejtmana, dlouhý příběh vazeb mezi radnicí, developery Syner a LIF, k tomu tolik známé obrazy „černé práce“ nebo „švarcsystému“ na stavbách.
Je fér dodat i druhou stranu: právě policie, NCOZ a soudy jsou ty, kdo tyto případy otevírají, vyšetřují a – byť po letech – přinášejí rozsudky. Bez nich by se o většině kauz veřejnost vůbec nedozvěděla. Fungování právního státu je pomalé a často frustrující, ale zároveň je to jediný způsob, jak místo „pocitu“ získat fakta.
Co s tím může dělat obyčejný člověk?
Ve volbách a v politice
- Žádat po kandidátech jasné postoje k protikorupční legislativě (lobbing, střet zájmů, majetková přiznání, transparentní nominace do dozorčích rad).
- Tlačit na zveřejňování smluv, otevřená data o zakázkách a majetkových vztazích kolem velkých projektů.
- Všímat si, kdo bere věci vážně i ve chvíli, kdy je to „proti vlastním“ – a kdo se ozve jen, když je obviněn soupeř.
V každodenních rozhodnutích
- Neskákat na investice, které „nemůžou prodělat“ a které slibují vysoký výnos s minimálním rizikem. Policie i Česká národní banka opakovaně varují, že většina takových nabídek je podezřelá; u kryptoměn a „zaručených fondů“ to platí dvojnásob.
- Nenutit ani nevyžadovat práce „bez papíru“ nebo „bez faktury“. Z krátkodobé úspory na DPH se stává součást šedé ekonomiky, která v součtu bere veřejným rozpočtům stovky miliard ročně.
- Dávat pozor na varovné signály, že zaměstnavatel neodvádí odvody: část mzdy „na ruku“, žádné výplatní pásky, tlak, aby zaměstnanec sám „něco podepsal“ a nevěděl přesně co. Případ Bohatýr ukazuje, kam až takové praktiky mohou zajít.
V komunitě a médiích
- Podporovat watchdog média a neziskovky, které se věnují kontrole moci – od celostátní Transparency International po lokální projekty, jako je Náš Liberec.
- Zapojit se do veřejných debat – od připomínek územních plánů po účast na zastupitelstvu. U korupčních kauz často platí, že „je to stejné, dokud se nikdo neptá“.
Korupce a podvody mají konkrétní tváře
Korupce, šedá ekonomika a podvody nejsou abstraktní pojmy z učebnice. V Libereckém kraji mají konkrétní tváře, adresy i částky: nepravomocný rozsudek nad hejtmanem, nové obvinění kvůli neoznámení úplatku, stíhání radničních politiků kvůli vazbám na developery, kauza Bohatýr s více než dvěma sty miliony na odvodech a jablonecké rodiny, které přišly o úspory života kvůli pár telefonátům. Na pozadí běží šedá ekonomika v řádu stovek miliard ročně. Není divu, že vzniká pocit, že „poctiví jsou za blbce“ a někdo jiný se směje.
Právě proto má smysl o těchto věcech mluvit bez senzace a bez rezignace. Část příběhu je temná – ale část je i nadějná: policie a NCOZ tyto kauzy vyšetřují, soudy vynášejí rozsudky, veřejnost má přístup k informacím, které by před dvaceti lety sotva pronikly ven. Změna nepřijde přes noc a neudělá ji jeden článek ani jeden volič. Ale každý milion, který se díky pozornosti veřejnosti nevytratí v šedé zóně, každá špatná investiční nabídka, na kterou někdo díky varování neskočí, i každý politik, který kvůli tlaku občanů začne brát střet zájmů vážně – to všechno jsou malé kroky k tomu, aby se jednou smáli hlavně ti, kteří hrají fér.
Zdroje a kontext
Korupce a důvěra v ČR (celostátní kontext)
- Transparency International ČR – Index vnímání korupce 2024 (CPI), výsledky pro Českou republiku a EU. Transparency International
- CVVM SOÚ AV ČR – „Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí – léto 2024“. Centrum pro výzkum veřejného mínění
- CVVM SOÚ AV ČR – „Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – léto 2024“. Centrum pro výzkum veřejného mínění
- Analýzy šedé ekonomiky (Kearney, EY, MMF) shrnuté v materiálech PwC a v článku Seznam Zpráv „Šedá ekonomika polyká v Česku bilion korun“. PwC
Kauza GEPO a hejtman Půta (korupce, neoznámení trestného činu)
- Krajský soud v Liberci – zpravodajství Českého rozhlasu, ČT24, Seznam Zpráv a dalších o nepravomocném rozsudku v únoru 2025 (podmíněný trest a pokuta pro Martina Půtu). iROZHLAS
- Zpravodajství ČTK / Českénoviny a dalších k pokračování kauzy a k odvolání. Novinky
- Prohlášení Martina Půty k novému obvinění z neoznámení trestného činu na webu Libereckého kraje. Liberecký kraj
- Zpravodajství médií (Novinky.cz, iDNES, ČT24, iRozhlas, Deník) k novému obvinění hejtmana z října 2025 a politickým reakcím (podpora SLK, výzvy ANO k rezignaci). iDNES
Liberecká radnice, Židek, Šolc, developeři
- Zpravodajství Seznam Zpráv, iDNES, Deníku a dalších o obvinění Petra Židka a jeho vazbách na Syner a projekt přestavby bazénu. Seznam Zprávy
- Zpravodajství ČT24, Deníku N, iRozhlasu a regionálních médií o obvinění Jiřího Šolce, sponzorských darech Libereckého investičního fondu a jeho odvolání z funkce. ČT24
- Pořad Reportéři ČT a související materiály, které popisují situaci na liberecké radnici jako „ucelený systém korupce“ a spojují jednotlivé kauzy do širšího obrazu. ČT24
Případ Bohatýr (šedá ekonomika, odvody za cizince)
- Policie ČR – tisková zpráva „Krácení povinných plateb se škodou 206 milionů Kč“ (případ Bohatýr). Policie České republiky
- Zpravodajství ČTK (Český rozhlas, České noviny), Deníku a dalších médií k rozšíření stíhání, výši škody a zajištěnému majetku. Seznam Zprávy
Investiční podvody v Jablonci a v ČR
- Policie ČR – tisková zpráva „Za dva roky přišla o téměř tři miliony korun“ (případ seniorky z Jablonecka a podvodných investic do kryptoměn). Policie České republiky
- Regionální zpravodajství Jabloneckého deníku o dalších případech podvedených investorů z Jablonecka. jablonecky.denik.cz
- Zpravodajství NCOZ / ČTK o velkém investičním podvodu se škodou nejméně 623 milionů korun a více než 1500 poškozenými. Seznam Zprávy