Váš hlas není jen papírek v obálce. Je to pokyn, komu svěříte moc a odpovědnost na čtyři roky – včetně pravidel, daní, priorit a lidí, kteří budou rozhodovat vaším jménem. Každý lístek je malý investiční tiket: říká, kam mají téct společné peníze a energie státu. Proto má smysl si volbu promyslet s vědomím, že právě vy určujete směr.
Když ve volební místnosti vhodíte obálku, nerozdáváte „sympatie“, ale mandát. Současně tím „věnujete“ vybrané straně určité peníze – spouštíte legální finanční mechanismus: jednorázových 100 Kč „za hlas“, k tomu roční stálý příspěvek (u silnějších stran až do stanoveného maxima – stropu) a 900 000 Kč ročně za každý poslanecký mandát. Nejsou to peníze „pro politiky“, ale pro chod strany – účetnictví, experty, kampaň, komunikaci. Proto se vyplatí přemýšlet, zda se váš hlas „nerozplyne“ někde pod 5 % (u koalic 8/11 %), jaké má strana reálné lidi a plán a zda dokáže svou „veřejnou investici“ proměnit ve slušnou správu.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025
V pátek 3. a v sobotu 4. října 2025 půjdeme znovu volit 200 poslanců na čtyři roky. Volíme 200 poslanců na 4 roky v poměrném systému ve 14 krajích. Mandáty se rozdělují podle zákona č. 247/1995 Sb. Po změně v roce 2021 platí uzavírací klauzule 5 % pro samostatně kandidující stranu, 8 % pro dvoukoalici a 11 % pro tří a vícečlenné koalice. Přepočet hlasů využívá v prvním skrutiniu Imperialiho kvótu. StatistikaWikipedie
Poměrný systém znamená, že se křesla ve Sněmovně rozdělují přibližně podle podílu hlasů, které strany dostanou. Představte si, že je 100 hlasů a v kraji se rozděluje 10 křesel. Když strana získá 30 hlasů, měla by mít zhruba 3 křesla, když jiná 20 hlasů, tak kolem 2 křesel atd. V praxi to přesně spočítá vzorec a tabulka, takže čísla nejsou úplně „na chlup“, ale výsledek se drží poměrů. Hlasuje se po krajích na kandidátní listiny stran (lze dávat i přednostní kroužky konkrétním lidem).
Aby se do dělení křesel vůbec dostaly, musí strany překročit uzavírací klauzuli: samostatná strana 5 %, dvoukoalice 8 %, tří a vícečlenná koalice 11 % v celostátním součtu. Kdo hranici nepřekročí, tomu se hlasy „nepočítají“ a rozdělí se mezi úspěšnější. Proto u malých stran hrozí „propad hlasu“. Poměrný systém tak dává prostor více politickým proudům a většinou vede ke koaliční vládě, protože jediná strana obvykle nezíská nadpoloviční většinu křesel.
Po volbách strany inkasují peníze
České politické strany a hnutí dostávají ze státního rozpočtu peníze podle volebních výsledků i podle počtu mandátů. Po sněmovních volbách mají subjekty, které získaly aspoň 1,5 % hlasů, nárok na tzv. příspěvek na úhradu volebních nákladů („příspěvek za hlas“) 100 Kč za každý platný hlas. U voleb do Evropského parlamentu je sazba 30 Kč/hlas a práh 1 %. To je vedlejší k hlavním průběžným platbám: stálému příspěvku na činnost (6 mil. Kč ročně + 200 tis. Kč za každých dalších 0,1 % nad 3 %, ale maximálně do 5 % — tedy strop 10 mil. Kč/rok) a příspěvku na mandát (900 tis. Kč ročně za každého poslance či senátora; 250 tis. Kč ročně za každého krajského či pražského zastupitele). Zvlášť existuje i příspěvek na politické instituty (10 % z příspěvku na činnost). Tyto částky a prahy stanoví zákon a shrnují je oficiální materiály MV a MF.Ministerstvo vnitraMinisterstvo financí ČR
Co s těmito penězi strany dělají?
Jde o příjem strany, z něhož může hradit běžný provoz i politickou práci včetně kampaní — ale za přísného dohledu státu. Peníze ze státu i dary se přijímají na zvláštní (transparentní) účet, strany musí zveřejňovat výroční finanční zprávy a dodržet limity kampaní (u sněmovních voleb je výdajový limit 90 mil. Kč). Dohled vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), který může za porušení pravidel ukládat sankce či navrhovat pozastavení činnosti. Prakticky: peníze nesmějí končit u soukromých osob mimo zákonné rámce, transakce musí být dohledatelné a auditované.pruvodce.udhpsh.czSbírka rozhodnutí NSSEPRAVO.CZPSP
Shrňme si to: Pro „peníze od státu“ po volbách do Sněmovny platí tato tři hlavní pilíře:
- Příspěvek za hlasy (jednorázově po volbách do PS: 100 Kč za každý platný hlas pro subjekty od 1,5 %),
- Stálý příspěvek na činnost (ročně: 6 mil. Kč + 200 tis. Kč za každých i započatých 0,1 % nad 3 %, se stropem 10 mil. Kč/rok),
- Příspěvek na mandát poslance (ročně: 900 tis. Kč za každý poslanecký mandát; vyplácí se straně, na jejíž kandidátce byl poslanec zvolen, po celé období).
Můžeme to vyjádřit i takto:
(100 Kč × počet hlasů) + (počet let × stálý příspěvek) + (počet let × 900 000 Kč × počet poslanců zvolených za danou stranu)
Je snadné si potom spočítat, kolik průměrně strana dostane z veřejných peněz za hlas jednoho voliče v závislosti na výsledcích voleb do Sněmovny.
Upozornění k interpretaci:
- U koalic se hlasy počítají za koalici, ale peníze (stálý příspěvek i „na mandát“) se dělí mezi členské strany podle dohody a poslanci náleží té straně, za jejíž část koaliční kandidátky byli zvoleni. Bez znalosti koaliční dohody je proto mezistranické srovnání zkreslené.
- Metr „Kč/hlas“ není hodnocení hospodaření ani kvality politiky – jen technický poměr daný zákonnou konstrukcí. Ovlivňuje ho např. strop stálého příspěvku (velká strana se „na hlavu“ jeví levnější), přepočet hlasů na mandáty (zaokrouhlování, zisky v krajích) i délka funkčního období (předčasné volby zkrátí roční platby).
Kolik dostaly strany za hlas jednoho voliče v posledním volebním období?
Bereme v úvahu pouze volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Spočítali jsme průměr Kč/hlas po volbách 2021 pro konkrétní strany. U koalic (SPOLU, Piráti+STAN) postupujeme podle oficiálního rozdělení příspěvků Ministerstvem financí:
- „Za hlasy“ (100 Kč/hlas) – koaliční subjekty mají částku rozdělenou dle koaliční dohody zveřejněné MF; z ní odvozuji „alokované hlasy“ (částka/100 Kč).
- Stálý příspěvek – koalici náleží celkem 10 mil. Kč/rok, u SPOLU děleno rovným dílem (ODS/KDU-ČSL/TOP 09), u Piráti+STAN dle jejich dohody (konkrétní roční částky MF uvádí zvlášť).
- Příspěvek na mandát poslance – přesně 900 000 Kč za každý poslanecký mandát a za každý rok volebního období (počítám 4 roky 2022–2025). Pravidla viz § 20 zákona č. 424/1991 Sb.
Tabulka: Kolik korun dostaly strany ze jeden hlas (volby 2021 = období 2022–2025)
Výpočet = (příspěvek za hlasy 2021) + (stálý příspěvek za 4 roky) + (příspěvek na mandáty poslanců za 4 roky).
Neobsahuje příspěvky za senátory, kraje/Prahu ani politické instituty.
Poznámky k tabulce a metodice (důležité):
- Alokované hlasy u stran, které kandidovaly v koalici (ODS, KDU-ČSL, TOP 09; Piráti, STAN), jsou úředně odvozené z MF rozdělení „příspěvku za hlasy“ (částka/100 Kč) – nejde o skutečně sečtené individuální hlasy pro danou stranu.
- Stálý příspěvek/rok: SPOLU celkem 10 mil. Kč ročně → rovným dílem po 3 333 333 Kč/rok na ODS/KDU-ČSL/TOP 09; Piráti+STAN celkem 10 mil. Kč/rok → podle dohody (Piráti 5 691 421,24 Kč/rok; STAN 4 308 578,76 Kč/rok). Částky uvádí MF ve svých ročních tabulkách.
- Mandáty PS: počítáno ze stavů po volbách 2021 (ANO 72; ODS 34; KDU-ČSL 23; TOP 09 14; STAN 33; Piráti 4; SPD 20). Příspěvek 900 000 Kč/mandát/rok.
Kolik v průměru stojí hlas jednoho voliče?
- Nevážený průměr přes uvedené strany: ≈ 336 Kč/hlas.
- Vážený průměr (podle počtu hlasů): ≈ 304 Kč/hlas.
Rozptyl je velký (od ~164 Kč/hlas u Pirátů po ~626 Kč/hlas u STAN), hlavně kvůli tomu, že příspěvek na mandát je fixní (900 tis./rok) a nejvíc zvýhodňuje subjekty s vyšším počtem mandátů vůči jejich „alokovaným“ hlasům v koalici.
Získávají strany ještě něco navíc?
Strany, které vítězí ve volbách, následně získávají velký prostor, započteme-li sféry vlivu, finanční toky, přístup k zakázkám a informacím. To může zdánlivě vypadat jako zisk, který již nelze tak snadno vyčíslit. Skutečnost je ovšem taková, že strany nesmějí „vydělávat“ na toku peněz státní správy. Ministerské rozpočty, veřejné zakázky, dotace – jsou peníze veřejné, s přísnými pravidly, které nejdou straně, ale financují služby státu (a podléhají rozpočtovým a zakázkovým pravidlům, registru smluv a kontrolám NKÚ/ÚOHS). Všechny další „peníze“ jsou veřejné rozpočty, které strany pouze spravují pod dohledem práva a kontrolních institucí. Jakékoli „zisky“ mimo zákonné příspěvky by už byly porušením pravidel.
- Veřejné rozpočty ≠ stranické peníze. Rozhodování ministrů a úřadů se řídí zákony o rozpočtových pravidlech a zákonem o zadávání veřejných zakázek; smlouvy musí být zveřejněny v Registru smluv (jinak jsou neúčinné) a soutěže může přezkoumat ÚOHS; NKÚ kontroluje zákonnost a správnost hospodaření. Tyto pojistky mají právě zabránit zneužití. Proto nelze ze spravovaných miliard „přepočítat“ výdělek strany „na hlas“ – byla by to neopodstatněná imputace, která by směšovala veřejné výdaje s financemi stran.Portál o veřejných zakázkáchsmlouvy.gov.czuohs.gov.cznku.cz
- Co naopak ví věda: mezinárodní i české studie popisují jevy jako „pork-barrel“ (zvýhodnění vlastních regionů) či riziko klientelismu u dodavatelů; typickým varovným signálem je vysoký podíl zakázek s jednou nabídkou. V českém prostředí to dlouhodobě monitorují zIndex/Datlab a Transparency International; existují i akademické práce na datech z ČR (např. Titl & Geys 2019 – vazba mezi stranickými dary a alokací zakázek). To ale neznamená automaticky „výdělek“ stran; jde o statistické vztahy a rizikové vzorce, nikoli o legální příjem politiků/stran.zindex.czTransparency InternationalScienceDirect
Jsou i další ukazatele
Obdobně by bylo možné informativně spočítat například součet ročních rozpočtů kapitol vedených ministry dané strany na získaný hlas. To je už zcela jiný ukazatel, který vyjadřuje objem veřejných prostředků pod politickou odpovědností na hlas. Takový ukazatel by bylo možné použít jako dílčí měřítko pro kvalitu správy (kde měla strana politickou odpovědnost a jak velkou „rozpočtovou páku“). Při analýze (ne)plnění volebního programu by mohlo jít o zajímavý poznatek pro voliče.
Příspěvek na mandát poslance
Pro ilustraci ještě uvádíme výši příspěvku na mandát poslance za poslední volební období.
Pravidlo: 900 000 Kč ročně za každý mandát poslance; vyplácí se straně/hnutí, na jejichž kandidátce byl poslanec zvolen, a to po celé volební období (změna klubu na to nemá vliv). Níže počítám podle aktuálního počtu poslanců v klubech (léto 2025).
| Strana / hnutí | Počet poslanců (aktuálně) | Roční příspěvek na mandáty (Kč) | Poznámka ke zdroji počtu |
|---|---|---|---|
| ANO 2011 | 71 | 63 900 000 | stav klubů v tomto období |
| ODS | 35 | 31 500 000 | — |
| STAN | 33 | 29 700 000 | — |
| KDU-ČSL | 22 | 19 800 000 | — |
| TOP 09 | 14 | 12 600 000 | — |
| SPD | 19 | 17 100 000 | — |
| Piráti | 4 | 3 600 000 | — |
Sečteno, podtrženo – závěr
Čistě účetně vychází na jeden hlas řádově stovky korun za celé období (liší se podle mandátů a koalic). Někdo řekne: „To je hodně.“ Jiný: „Za cenu dvou–tří plných nádrží na stranickou expertizu a servis demokracie to není přestřelené.“ Pravda je, že Kč/hlas je jen technický ukazatel transparentního financování soutěže. Skutečná hodnota vašeho hlasu je jinde: v dopadu na biliony korun veřejných rozpočtů v průběhu čtyř let, na to, jak se bude investovat do škol, zdravotnictví, silnic, bezpečnosti – a jestli stát obstojí, když přijde krize. Hlas je páka na směr země, ne kupon na okamžitý užitek. Proto má smysl volit informovaně: dívat se na lidi na kandidátce, ověřitelné výsledky, kvalitu programu a schopnost spolupracovat.