Bydlení v Libereckém kraji: proč je nedostupné a co s tím

Bydlení je dnes jedním z nejpalčivějších témat v Česku. Ceny bytů vyrostly rychleji než příjmy, nájemní bydlení je malé a drahé a výstavba se vleče. V Libereckém kraji to znamená delší dojíždění, stěhování do menších obcí i odložené rodinné plány. Vysvětlujeme, co se pokazilo, kdo za to nese odpovědnost, co lze udělat hned teď a jak na politiky zatlačit, aby se věci opravdu pohnuly.

Bydlení je základní lidská potřeba. V Česku je bydlení dlouhodobý systémový průšvih obřího formátu.

Proč si dnes běžná rodina v Česku nedokáže pořídit vlastní byt? Není to tím, že si kupujeme příliš drahé latté. Je to tím, že metr čtvereční má vůči výplatě astronomický náskok. Byty se povolují roky, nájemní trh je malý a předražený. Kdo má štěstí, platí nájem vysoký jako hypotéka; kdo ho nemá, bydlí daleko a tráví život v autobuse. A mezitím slyšíme, že „trh si poradí“. Neporadí, když mu k tomu stát a obce nedají pravidla, lidi data a developerům jasné mantinely.

Tenhle článek je pozvánka přestat si nalhávat, že se to „nějak spraví“. Ukážeme, kde se bere cena, proč nestačí šetřit a čekat, a kdo všechno nese díl odpovědnosti – od vlád po radnice. Dostanete jednoduché kroky, co dělat hned teď, a ostré otázky, kterými politiky přimět k výkonu. Bez obalu, srozumitelně a s lokálním dopadem. Pokud vám bydlení zasahuje do života víc, než je zdrávo, čtěte dál – tohle je praktický návod, jak přestat být rukojmí bydlení.

Zoufalství pro každý den

Možná to znáte: proklikáte pět inzerátů, tři už jsou „rezervované“, čtvrtý má dispozici 1+kk za nájem, za který by ještě před pár lety byl slušný 3+1, a pátý je hodinu busem od práce. Bydlení přestává být jistota a stává se plnohodnotnou životní překážkou. Není to „jen Praha“. Liberec, Jablonec i příhraniční obce zažívají tlak poptávky, zatímco nové byty přibývají pomalu. (Statistika; Deloitte.com)

A nejde jen o peníze. Když bydlení drhne, drhne všechno: dostat děti do školky „po ruce“, dojet na směnu, udržet si psychickou pohodu. Hledáte pronájem? Připlatíte. Chcete hypotéku? Se současnými pravidly a cenami dosáhnete na menší byt dál od centra – anebo vůbec. (ČNB; Zpráva o finanční stabilitě 2022)

Proč je bydlení problém? A pro koho nejvíc

Ceny rostly rychleji než mzdy. Podle Deloitte by v roce 2023 průměrný nový byt v ČR „stál“ kolem 13 hrubých ročních platů, což patřilo k nejhorším poměrům v Evropě.
Nájemní trh je malý a přetížený. Podíl nájemního bydlení je v ČR výrazně nižší než v západní Evropě; v EU datech vychází dlouhodobě vysoká míra vlastnického bydlení (kolem 78 %). Malý nájemní fond = menší konkurence, vyšší ceny a slabší ochrana nájemníků.
Náklady ukusují velkou část příjmů chudších domácností. Eurostat ukazuje, že „overburden rate“ (podíl domácností, kterým náklady na bydlení přerůstají přes 40 % disponibilního příjmu) zůstává problémem u nízkopříjmových.

Nejvíce problémem trpí mladí a rodiny s dětmi, samoživitelé, pracovníci s nižšími a středními příjmy, senioři v nájmu a nově i část cizinců (včetně Ukrajinců), kteří přešli z dočasného ubytování do komerčních nájmů a zvýšili tlak na levné byty v krajských městech.

Statistika od roku 1990: co se stalo s byty

Výstavba zaostává. Počet dokončených bytů prudce spadl po 90. letech, po roce 2008 se propadl a ani poslední roky jej plně nedohnaly. Grafy a časové řady ČSÚ to ukazují jasně.

Liberecký kraj: v roce 2024 bylo dokončeno zhruba tolik bytů, kolik by nestačilo ani na přirozenou poptávku. V 1. polovině 2025 meziročně klesly zahájené byty o ~26 % (898 zahájených za 1–7/2025 v kraji), což věstí slabou nabídku v letech 2026–2027.

Nájemné podle indexu Deloitte dlouhodobě roste; v krajských městech (vč. Liberce) se v roce 2024–2025 zvedalo o jednotky až desítky procent meziročně (dle dispozice a lokality).

Jak vzniká cena?

Cena nevzniká „z ničeho“: je to součet pozemku (v atraktivních městech často nejdražší položka), stavebních nákladů (materiály, práce, povinné standardy), poplatků a daní (inženýrské sítě, příspěvky městu, DPH), financování a rizikové marže developera.

Každé zdržení v povolování zvyšuje úroky a fixní náklady, takže se byt na konci prodává dráž. Do toho vstupuje poptávka (úroky hypoték, demografie, příliv pracovních sil, studentské a krátkodobé pronájmy) a regulace: územní plány s nízkými koeficienty zástavby, povinná parkovací místa, výškové limity.

Výsledek? Nabídka reaguje pomalu a čekání nefunguje: než naspoříte, stavební náklady a ceny pozemků dále utečou a nájem mezitím ukusuje úspory. Cykly sazeb něco změní, ale strukturální nedostatek bytů drží ceny vysoko i v „horších“ letech.

Co o českém průšvihu říkají evropská čísla?

Kolik hrubých ročních platů (průměr) je potřeba na nový byt 70 m². Uvádíme Česko ve srovnání s dalšími evropskými státy podle poslední veřejně dostupné tabulky na úrovni států (Deloitte Property Index, 12. vydání, 2023). Pozn.: u některých zemí má Deloitte metodické výjimky – viz poznámky pod tabulkou.

Země	Násobek hrubých ročních platů
Slovensko *	14,1
Česko	13,3
Srbsko *	11,8
Estonsko	10,8
Izrael	10,2
Maďarsko	10,2
Litva **	10,0
Irsko	9,9
Chorvatsko	9,0
Bosna a Hercegovina	8,2
Polsko	8,1
Nizozemsko	7,5
Portugalsko	7,3
Spojené království	7,2
Řecko	6,6
Rumunsko #	6,3
Itálie	6,2
Slovinsko	5,6
Dánsko	5,0
Norsko #	4,7
Belgie	4,3

Poznámky k metodice Deloitte (viz legenda v reportu):

= „bid price“ (nabídkové ceny); ** = výpočet pro 120 m² (místo standardních 70 m²); # = rodinné domy (detached houses). Zdroj: Deloitte, Property Index – Overview of European Residential Markets (2023), str. 28–29.

Pokud potřebujete aktuálnější městské srovnání (2025), Deloitte uvádí např. Amsterdam 15,4×, Athény 15,3× a Prahu 15,0× pro koupi 70 m² novostavby; jde ale o úroveň měst, nikoli států. Plná státní tabulka za rok 2025 je u Deloitte za registrací; proto výše uvádím poslední otevřeně dostupné státní údaje (2023).

Je levnější byt, anebo rodinný dům?

U Česka počítáme výslovně s „rodinným domem“ (standard 120 m²). U mezinárodního srovnání bereme nejspolehlivější veřejně dostupný ukazatel od Deloitte (kolik hrubých ročních platů je potřeba na nové standardizované bydlení 70 m² – většinou byt; u několika zemí jde o dům, viz poznámka).

Kolik hrubých ročních platů „stojí“ průměrný rodinný dům v ČR

Česko (rodinný dům ~120 m²): ~10,7× roční hrubá mzda.
Výpočet: průměrná cena rodinného domu v roce 2023 byla 48 596 Kč/m² a v roce 2024 stoupla o 1,7 % ⇒ ~49 422 Kč/m². Pro standardizovaných 120 m² to je ~5,93 mil. Kč. Průměrná hrubá mzda za rok 2024 byla 46 165 Kč/měs., tedy 553 980 Kč/rok. Poměr = 5 930 656 / 553 980 ≈ 10,7.

Pozn.: 120 m² odpovídá běžnému rozsahu rodinných domů (ČSÚ uvádí u nově zahajovaných bytů průměrnou podlahovou plochu ~129 m²; u obydlených bytů v rodinných domech byla celková plocha při sčítání ~109 m²). Proto volíme konzervativní „kulatý“ standard 120 m².

Srovnání: Evropa (Deloitte – nové standardní bydlení 70 m²)

(Ukazatel je pro 70 m² nového bydlení; většinou jde o byt, u Norska je to výslovně dům. Čísla proto slouží jako orientační benchmark dostupnosti napříč zeměmi.)

Země	Hrubé roční platy (×)
Slovensko	14,1
Česko (pro 70 m² nový byt/dům)	13,3
Maďarsko	10,2
Polsko	8,1
Nizozemsko	7,5
Portugalsko	7,3
Spojené království	7,2
Řecko	6,6
Rumunsko	6,3
Itálie	6,2
Slovinsko	5,6
Dánsko	5,0
Norsko (rodinné domy)	4,7
Belgie	4,3

Co z toho plyne

Rodinný dům v ČR (~120 m²) vychází ~10,7 ročních mezd. To je méně než „13,3×“ u nového bytu 70 m² od Deloitte, ale pozor: jde o různé metodiky. „Dům 120 m²“ navíc zahrnuje transakce po celé zemi (včetně levnějších regionů), zatímco „nový 70 m²“ staví na novostavbách, které jsou dražší.
Mezinárodně: Česká a slovenská čísla patří k nejhorším v Evropě. Země jako Belgie, Dánsko nebo Norsko se pohybují pod 5–5,5násobkem u standardu 70 m², což je řádově lepší dostupnost než u nás.

Metodická poznámka (pro fér srovnání)

ČR (dům 120 m²): odvozeno z průměrné ceny rodinných domů (ČSÚ) a průměrné hrubé mzdy (ČSÚ) – rok 2024; plocha 120 m² je standardizace v rámci publikovaných rozsahů.
EU tabulka: Deloitte Property Index (poslední veřejná metodika) – počet hrubých ročních platů na nové standardní bydlení 70 m²; v několika zemích (např. Norsko) jde o rodinné domy, což autoři označují poznámkou. Proto tabulku používám jako orientační benchmark dostupnosti, ne přímé „dům-na-dům“ srovnání.

Čtěte také Neptun v Jablonci: město míří k odkupu firmy, ne domu. Co přesně schválili zastupitelé a co to znamená?

Český průšvih je výsledkem série politických a institucionálních selhání

Mladí dnes startují z jiného místa než jejich rodiče: ceny bytů utekly příjmům tak daleko, že i poctivá práce často nestačí. Když nájem spolyká klidně třetinu až skoro polovinu výplaty, moc toho na vlastní bydlení nenašetříte — po nákladech na energie, dopravu a jídlo zbyde pár stovek či tisícovek měsíčně. To není osobní selhání ani „málo se snažíš“, to je prostě matematika cen a mezd. Až příliš lidí je tak přinuceno odkládat děti, stěhovat se dál od práce nebo žít dlouhodobě v menším, než dává smysl.

Hodně férově pracujících lidí — mladých i rodičů, kteří by dětem rádi pomohli — má kvůli tomu špatné svědomí. Nemusí. V pořádku je, když bydlení ukrojí přiměřenou část příjmů; jako zdravé se bere zhruba čtvrtina až třetina. Jakmile jste dlouhodobě nad 40 %, je to varovné — ne pro vás, ale pro systém. Co s tím? Nepřebírejte vinu za problém, který jste nezpůsobili — udělejte rozumné kroky pro sebe a zároveň žádejte, aby pravidla hry začala pracovat i pro vás.

Když je Česko skoro na špici Evropy v počtu ročních platů na nový byt, není to náhoda, ale výsledek série politických a institucionálních selhání. Dlouhé a nejisté povolování staveb, zhroucený obecní a neziskový nájemní sektor po 90. letech, roky příliš nízké majetkové daně, malý profesionální nájemní trh a „revolving door“ mezi politikou a realitním byznysem, kde se velké projekty domlouvají v zákulisí a veřejný zájem se ředí na „dohody o spolupráci“. Přidejte NIMBY v územním plánování a chronicky podfinancované stavební úřady – a máte drahé vlastnické bydlení i přetížené nájmy. Není to o ceně kávy, je to o pravidlech hry.

Je reálně možná náprava poměrů?

Ano, ale jen za podmínky realizovat skutečné a měřitelné akce. Pět páček, které dávají smysl hned:

Povolení s tvrdými termíny a sankcemi + plná digitalizace a posílení úřadů.
Veřejná půda do výstavby výměnou za cost-rent byty (město drží cenu i kvalitu) a dlouhé levné úvěry přes SFPI.
Masivní rozjezd obecního/neziskového nájemního bydlení (vídeňský model), nikoli jednorázové piloty.
Aktivace dlouhodobě prázdných bytů: kombinace vyšší daně/koeficientů + garancí nájmu a rychlých rekonstrukcí.
Férová pravidla pro nájemníky i pronajímatele (transparentní indexace, jistoty, rychlé řešení sporů).

Bez toho se trh „sám“ nesrovná, i kdyby sazby klesly.

Lidé musí tlačit chytře a vytrvale. Chtějte od radnic číselné závazky (kolik dostupných bytů a kdy), zveřejňování délky povolování, pipeline projektů (soubor postupných kroků či procesů, které probíhají v předem daném pořadí, aby se dosáhlo určitého cíle) a veřejné registry developerských příspěvků.

Ptejte se po využití městských pozemků a brownfieldů, kontrolujte zastupitelstva, podávejte infožádosti. Demonstrace mají smysl jako zesilovač, když politická reprezentace ignoruje data a závazky – ale největší síla je v volebním tlaku na programy s čísly a v lokální kontrole krok za krokem. Krize bydlení v Česku není přírodní zákon; je to politické rozhodnutí. A politická rozhodnutí se dají změnit.

Kde je příčina: systémové chyby a konkrétní kroky

Dlouhé a nejisté povolování staveb

V žebříčku World Bank Doing Business 2020 byla ČR na 157. místě ze 190 v ukazateli „dealing with construction permits“. To je ostuda, která se přímo promítá do nabídky bytů.

Zpackaná transformace nájemního a obecního bydlení po 1990

Masivní privatizace obecních bytů a absence trvalé politiky sociálního/obecního nájemního bydlení. OECD dlouhodobě upozorňuje, že sociální nájemní fond v ČR byl v minulosti extrémně nízký (kolem 0,4 % bytového fondu).

Daňové nastavení zvýhodňující držbu nemovitostí

Česká daň z nemovitostí byla léta velmi nízká; zvýšení od 2024 přidává zhruba 10 mld. Kč ročně, ale výnos z majetkových daní je pořád pod průměrem OECD. Zrušení daně z nabytí (2020) zároveň zlevnilo akviziční vstup.

Hypoteční regulace a sazby

ČNB v letech 2021–2023 utahovala, ale od 07/2023 zrušila závazný DSTI, od 01/2024 deaktivovala DTI; závazný zůstal LTV. Vysoké sazby však i tak držely dostupnost nízko – v kombinaci s cenami.

Slabá koordinace státu, krajů a měst

Programy podpory výstavby „dostupného nájemního bydlení“ se rozjíždějí pomalu; regiony včetně Liberecka dlouhodobě postrádají pipeline projektů.

Viníci

Stát a vlády posledních dekád: rozpad obecního/neziskového nájemního bydlení po 90. letech, roky trvající pomalé a nejisté povolování, neustálé změny stavebního práva bez kapacit úřadů, daňová politika, která zvýhodnila držení nemovitostí (nízké majetkové daně, zrušení daně z nabytí) a slabě motivovala aktivovat prázdné byty.

Kraje a obce: územní plány, které dovolují málo bytů na drahé půdě, vysoké standardy (např. parkování) a chabá práce s městskými pozemky; často chybí pipeline projektů a transparentní metriky (kolik, kde, kdy).

Byznys: část developerů „bankuje“ pozemky a dávkuje projekty, trh je orientovaný na prodej, ne na dlouhodobý nájem. Regulátor a banky nastavují dostupnost úvěrů, ale to řeší poptávku, ne nabídku.

Občané: plošné námitky proti zahušťování a „ne tady“ tlačí výstavbu dál od práce a služeb.

Není to jeden viník, je to souhra rozhodnutí, která se dá změnit – když budeme chtít vidět čísla, termíny a odpovědnost u všech zmíněných.

Co s tím teď: praktické kroky pro domácnosti v nouzi

Zkontrolujte nárok na dávky – Příspěvek na bydlení lze žádat do 30. 9. 2025, poté přechází agenda do tzv. „superdávky“ (zákon č. 151/2025 Sb.). Stávajícím příjemcům poběží do 31. 12. 2025 (výplata v lednu 2026); detailní instrukce má MPSV a Úřad práce.
Zvažte spolubydlení a menší obce s dobrým spojením. V kraji funguje páteř IDOL; nižší nájem + akceptovatelný dojezd může být krátkodobé řešení. (Doplněk: prověřujte kvalitu nájemní smlouvy a indexaci.)
Vyjednávejte o nájemném. Při delších nájmech lze dosáhnout slevy výměnou za stabilitu (bez provize/nižší kauce/menší indexace).
Sledujte městské a družstevní projekty. Obce využívají novější programy SFPI/MMR „Dostupné nájemní bydlení“ či „Výstavba“; městské pořadníky a nájemní piloty se znovu rozjíždějí – ptejte se radnice, hlídejte zápisy rad a zastupitelstev.

Česko vs. zahraničí: co funguje jinde

Vídeň: kombinace obecních domů a neziskových družstev (limited-profit) drží nájmy dlouhodobě níže; téměř polovina domácností bydlí v regulovaném či neziskovém nájemním bydlení.

Finsko – Housing First: místo nocleháren byty a podpora na míru → dramatický pokles bezdomovectví; stabilní bydlení je základ integrace.

Německo – „Mietpreisbremse“: právní brzda růstu nájmů v exponovaných oblastech (má stropy a výjimky; účinnost diskutovaná, ale politicky udržitelná).

Vídeňský model bydlení: inspirace pro nás

Vídeňský model je v jádru jednoduchý: město drží klíčové pozemky a zadává je do výstavby jen těm, kdo přijmou dlouhodobá pravidla — nájmy se počítají z reálných nákladů („cost-rent“), ne z toho, co trh snese, zisky jsou omezené a musí se vracet do údržby a další výstavby. Vedle městských domů tu fungují „neziskové“ (přesněji omezeně ziskové) bytové spolky a družstva, která soutěží projekty ve veřejných soutěžích: město nevybírá nejlevnější, ale nejlepší kombinaci ceny, kvality, energetiky a urbanismu. Nájmy jsou stabilní, byty se nepřevádějí do osobního vlastnictví po pár letech a právo bydlet je dlouhodobé — to vše dává lidem jistotu, developerům předvídatelnost a městu kontrolu nad tím, kde a jak rychle rostou nové čtvrti.

Pro laika to funguje takto: město vloží pozemek a levné dlouhé financování, neziskový developer vloží know-how a závazek držet náklady při zemi, nájemník dá běžnou kauci (někdy i menší jednorázový příspěvek místo vyššího nájmu) a platí transparentní nájem: splátku levného úvěru + údržbu + správu domu. Když stavební náklady spadnou, nesklízí to spekulant, ale snižují se nájmy nebo se rychleji opravuje a zatepluje. Přidá se široké, ale jasné nastavení příjmů pro přidělení (nejen „sociální případy“, ale i běžná střední třída), takže v domech bydlí smíšené domácnosti a čtvrti jsou stabilní i po desítkách let. Výsledek není luxus, ale důstojný standard: rozumná velikost bytu, kvalitní veřejný prostor, školka či obchod za rohem.

Mohlo by to fungovat i v Česku? Ano — pokud splníme pár podmínek. Potřebujeme zákonný rámec pro omezeně ziskové housingové společnosti (cap na zisk a povinné reinvestice), dlouhé levné úvěry (stát/SFPI, případně EIB), pozemkovou politiku měst (pozemkový fond, „pozemek za dostupné nájemné“), a hlavně stabilní pravidla na 15–30 let: bez rychlé privatizace, bez měnících se dotačních podmínek každé volební období. Povolování musí držet pevné termíny a soutěž projektů má hodnotit i náklady na provoz (energie, údržba), ne jen cenu stavby. A ještě dvě věci: transparentní přidělování (online pořadníky, bodová kritéria) a místní mix (část bytů pro profese, které ve městě chybějí — učitelé, zdravotníci). Když tohle nastavíme, česká „vídeň“ není sci-fi, ale odpovídající organizační dřina (a od toho máme státní aparát).

Čtěte také Hradozámecký advent na Liberecku 2025: Sychrov, Zákupy, Grabštejn

Akce v Libereckém kraji prakticky během 12–24 měsíců

sepište inventuru městských a státních pozemků, určete 2–3 pilotní lokality a rezervujte je pro dostupné nájemní domy;
založte (nebo vyberte partnera) městskou/neziskovou bytovou společnost, která ponese provoz;
vyhlaste soutěž po vzoru Vídně (kvalita+nájem+energie),
zajistěte rámcovou úvěrovou linku u SFPI (případně EIB) s fixem na 25–30 let;
schvalte jasná pravidla přidělování a indexace nájemného.

Rada pro občany: ptejte se po těchto krocích a číslech — kolik bytů, za jaký nájem, kdy se kopne, kdo projekt spravuje.

Vídeňský model není o „dotační bezedné díře“, ale o disciplině: veřejná půda za dostupné nájemné, průběžná kontrola nákladů a dlouhodobé vlastnictví, které drží ceny při zemi i v dalších generacích.

Jak „prudit“ politiky – a má smysl čekat změnu?

Změna je možná. Ale bez tlaku voličů se nic nestane:

Vyžadujte cíle v číslech (kolik dostupných nájemních bytů ročně v kraji/městě; kolik z nich 1+kk/2+kk; v jaké ceně/m²).
Ptejte se na využití nového stavebního zákona: budou úřady dodržovat lhůty 30/60 dnů? Kolik žádostí vyřešily v termínu?
Trvejte na pipeline projektů (pozemky, DÚR, SP, financování).
Chtějte regionální „cenovou mapu nájemného“ a transparentní pořadníky.
Prosazujte využití prázdných bytů (dobrovolné pobídky, daňové koeficienty obcí, garance nájmů).

Tři další důležité body, které nesmí zapadnout

Nový stavební zákon 2024/2025

Od 1. 7. 2024 platí pro všechny stavby, od 1. 1. 2025 běží další části. Zavádí pevné lhůty (jednoduché stavby do 30 dnů, ostatní 60 dnů + možnost prodloužit o 60 dnů), digitalizaci a integraci stanovisek. Reálný přínos závisí na praxi stavebních úřadů.

Daně a motivace držby bytů

Reforma 2024 zvýšila daň z nemovitých věcí o ~80 % (inkaso +10 mld. Kč/rok), ale v mezinárodním srovnání zůstává výnos z majetkových daní pod průměrem OECD. Pro obce (včetně Liberecka) jde o nástroj, jak pracovat s koeficienty i pobídkami.

Prázdné byty nejsou jen „rezerva“

SLDB 2021: 860 tis. neobydlených bytů, z toho ~577 tis. dlouhodobě (rekreace, rekonstrukce, neobsazeno). V Libereckém kraji je podíl prázdných bytů nad celostátním průměrem – významná část jsou rekreační objekty v Jizerských horách, které na dostupnost běžného nájmu nemají přímý dopad. Řešení proto není jen „zdanit prázdné“, ale cílit na dlouhodobé nevyužívání v intravilánu měst a zároveň stavět.

Liberecký kraj „brzdí“ budoucí nabídku

Podle aktuálních dat ČSÚ za 1–7/2025 klesl počet zahájených bytů v Libereckém kraji na 898, což je o čtvrtinu méně než loni ve stejném období. Dopad? V letech 2026–2027 přijde na trh méně nových bytů – je tedy rozumné čekat, že bez aktivního zásahu obcí a kraje bude tlak na nájmy v Liberci a Jablonci dál silný. To je čerstvý signál pro radnice, aby teď připravily projekty dostupných nájmů (pozemky, dokumentace, SFPI/MMR).

Co může udělat stát, kraj a města (a měly už dávno)

Převést státní/obecní pozemky do výstavby, vyhradit min. podíl „cost-rent“ bytů v každém větším projektu.
Zrychlit stavební řízení v praxi, měřit a zveřejňovat dodržení 30/60denních lhůt (nástěnka výkonu úřadů).
Masivně podpořit obecní a neziskové nájemní bydlení (po vzoru Vídně): stabilní dotační rámec SFPI/MMR, levné úvěry a garance.
Zacílené daně/koeficienty obcí na dlouhodobě prázdné byty v intravilánu + pobídky pro rychlé uvedení bytů na trh (garance nájmů, pojištění plateb).

Bydlení se nespraví samo. Česko roky kombinovalo pomalé povolování, mizivý obecní nájemní fond a daňové nastavení, které držbě bytů příliš „nepřekáželo“. Výsledek? Drahé vlastnické bydlení a přetížené nájmy – i v našem kraji.

Dobrá zpráva: víme, co funguje, aby nastala změna. Rychlé povolování, stálá výstavba dostupných obecních a neziskových nájmů, chytré daně a transparentní správa bytového fondu. A než se to rozběhne, pomozme si navzájem pragmaticky – spolubydlení, lepší smlouvy, dávky do konce září a tlak na radnice, ať nespí.

A pokud chcete politiky opravdu rozhýbat, ptejte se na konkrétní čísla: „Kolik dostupných nájemních bytů postavíte do 2027 v Liberci a Jablonci? Za jaké nájemné? V jakých lhůtách je povolíte?“ Odpověď „budeme to řešit“ už nestačí.

Najděte pozitivní energii nakopnout stát, radnici i sebe k akci

Krize bydlení není osobní selhání, ale výsledek pravidel hry. Teď už víte, kde se bere cena, proč „počkat a šetřit“ nestačí a jaké páčky rozhodují: rychlost povolování, práce s městskou půdou, dostupné nájmy, aktivace prázdných bytů a férové, předvídatelné hypotéky. Až příště uslyšíte „trh to vyřeší“, vzpomeňte si, že trh reaguje jen tak rychle, jak mu dovolí stát a radnice. Pro sebe udělejte pragmatické kroky hned (férová nájemní smlouva, sdílení nákladů, nárok na dávky, hlídat reálné ceny) — a zbytek už není o výčitkách, ale o disciplíně a tlaku na výkon.

A teď ten tlak: zeptejte se svého starosty na tři jednoduché věci — kolik dostupných nájemních bytů vznikne do roku 2027, kde přesně a za jaký nájem? Požadujte veřejnou nástěnku povolování (kolik žádostí, za jak dlouho), pipeline projektů a jasná pravidla přidělování. Přijďte na zastupitelstvo, podejte dotaz, spojte se s dalšími nájemníky. Pokud nepřijdou čísla, přijďte znovu — hlasitěji. Bydlení není luxus, ale infrastruktura života. Buď ji společně vybudujeme, nebo budeme dál platit víc za horší život. Volba je na nás.

Zdroje a kontext

ČSÚ – Stavebnictví – červenec 2025 (Rychlé informace, časové řady a přílohy).
ČSÚ – Publikace regiony: Zahájené a dokončené byty podle krajů (katalog/časové řady).
Deloitte – Property Index 2025 (poměr ceny bytu k ročním příjmům).
Eurostat – Living conditions in Europe – housing (overburden rate, přehled).
OECD – Housing Affordability in Cities in the Czech Republic (nízký podíl sociálního nájemního bydlení, ~0,4 %).
Eurostat – Databáze EU-SILC: Distribution of population by tenure status (ilc_lvho02).
ČNB – Hypoteční úvěry: makroobezřetnostní limity LTV, DTI, DSTI (stav 2024/2025).
ČNB – Měnová a finanční statistika (vč. úvěrů na bydlení, úroků a ARAD časových řad)
MMR – Neobydlené byty dle SLDB 2021 (cca 860 tis., z toho ~577 tis. dlouhodobě).
ČSÚ – „Neobydlený byt nemusí být prázdný“ (analytický článek k výsledkům SLDB 2021).
Deloitte – Rent Index Q1/2025 (vývoj nájemného v krajských městech).
Deloitte – Rent Index Q4/2024 (vývoj nájemného v krajských městech).
ČNB – Hypoteční limity: deaktivace DTI (1. 1. 2024).
MV ČR – Čtvrtletní zpráva o migraci (I/2025)
MV ČR – Informativní počty obyvatel v obcích (přehled UA a dalších cizinců)
MMR – Nový stavební zákon začal platit i pro běžné stavby (1. 7. 2024; lhůty 30/60 dnů, integrace stanovisek)
World Bank – Doing Business 2020: Czech Republic (Dealing with Construction Permits – rank 157)
MF ČR – Konsolidační balíček 2024–2025 (změny daní; zvýšení DNV)
Finanční správa – Daň z nemovitých věcí: novela 2024 – přehled změn
OECD Economic Surveys: Czechia 2025 (EN) – struktura příjmů z majetkových daní, srovnání v OECD
SFPI – Program „Dostupné nájemní bydlení“ (výzvy, podmínky, stav alokace)
MMR – Nový stavební zákon (hlavní přehled a metodické materiály)
Město Vídeň – Housing in Vienna (Wiener Wohnen / městské a neziskové bydlení, fakta a čísla)
BMJ (DE) – „Mietpreisbremse“: prodloužení a rámec opatření (oficiální stanovisko/FAQ)
MPSV – Příspěvek na bydlení (návod, podmínky, formuláře)
Úřad práce ČR – Příspěvek na bydlení (jak žádat, kontakty, praktické info)
Zákon č. 151/2025 Sb. – Zákon o dávce státní sociální pomoci („superdávka“) + informační stránka MPSV; info MPSV „Superdávka“ (účinné od 1. 10. 2025)
Finanční správa – Změny v koeficientech u daně z nemovitých věcí pro rok 2025 (nástroj obcí pro motivaci využití bytů)

292

Pošlete to dál: