Andrej Babiš v zahraničních médiích: oligarcha, populista, nebo pragmatik?

Jak o Andreji Babišovi píší sousedé i velká světová média? Vzorek posledních let ukazuje stálé motivy: podnikatel-politik s masivním vlivem, střety zájmů a soudní kauzy, marketingově silná „mírová“ rétorika a napojení na konzervativní/populistickou vlnu ve střední Evropě. V jednotlivých zemích se ale akcenty liší – od tvrdé kritiky po chladný pragmatismus.

Andrej Babiš se dlouhodobě líčí jako „krizový manažer“ a podnikatel-outsider, který do politiky přinesl řízení, ne „žvanění“. Sám říká, že politika má být hlavně práce „pro občany“. (CNN Prima NEWS; www.anobudelip.cz) Na otázky střetu zájmů opakovaně odpovídá, že splnil všechny zákonné povinnosti – v roce 2017 převedl holding Agrofert do svěřenských fondů a tvrdí, že žádný střet nemá. (Reuters; Reuters) V trestní kauze Čapí hnízdo jej pražský soud v lednu 2023 zprostil obžaloby (Babiš ji označoval za politicky motivovanou). (AP News) Zahraniční instituce a média však připomínají i opačný rámec: konečný audit Evropské komise z roku 2021 konstatoval střet zájmů kvůli pokračující kontrole trustů, na téma upozorňoval i Evropský parlament. (Reuters; POLITICO) Jak tedy Babiše čtou za hranicemi – a kde se jejich obraz shoduje či rozchází s tím jeho? Právě to rozplétá následující analýza.

Text vychází z mapování mainstreamových titulů a agentur napříč zeměmi. V citacích odkazujeme na konkrétní články (většinou 1/2023–2025), kde se popsané rámce objevují. V případě rychle se vyvíjejících kauz (Čapí hnízdo, Pandora) je třeba sledovat aktualizace soudů/prokuratury.

Co vyznívá v obecném rámci

• Narativ „populistický oligarcha“ je dominantní v západních médiích. Le Monde, Washington Post či Financial Times dlouhodobě rámují Babiše jako populistického miliardáře a polarizující postavu; v prezidentské kampani 2023 zdůrazňují „mírové“ billboardy a spor o závazky NATO. Le Monde.frThe Washington PostFinancial Times
• Kauzy: Čapí hnízdo, Pandora Papers a francouzské vyšetřování. Po lednovém zprošťujícím rozsudku 2023 (který letos Vrchní soud znovu zrušil) média sledují pokračování sporu; francouzští prokurátoři od 2022 řeší praní peněz kolem nákupu nemovitostí (Pandora Papers). AP NewsLe Monde.fr
• Regionální optika: „Orbánův spojenec“ a „mírový“ kandidát. V Maďarsku ho Telex označuje za spojence Viktora Orbána; polská a baltská média kritizovala slova o neposlání vojáků spojencům (následná korekce). telexEuractivReuters
• Německy mluvící média: Die Welt/Zeit mluví o „populistovi“ a připomínají výrok o NATO; rakouská Die Presse rámuje kauzy i comeback v parlamentních volbách 2025. DIE WELTDIE ZEITDie Presse
• Slovensko: Denník N analyzuje, jak se mu „otočila“ kampaň – mobilizace proti válečnému strachu. Denník N
• Španělsko, AP, Bloomberg: El País přebírá výsledky, AP/Bloomberg řeší i dopad sporů o NATO výroky na mezinárodní reakce. El PaísAP NewsBloomberg
• Rusko/Ukrajina: TASS informoval neutrálně o postupu do 2. kola; ukrajinská „Evropejská pravda“ značila Babiše jako „proruského“ kandidáta v kampani 2023 (v kontextu billboardů a debaty). TASSУкраїнська правда
• Izrael: starší texty (Haaretz) připomínají pro-izraelské kroky vlády i osobní profil „českého Trumpa“, což v obrazu venku posiluje srovnání s konzervativními lídry. haaretz.com

Pojďme se na to podívat podrobněji

1) Dominantní západní rámec: „populistický oligarcha“
V hlavních západoevropských a amerických médiích se o Babišovi dlouhodobě píše jako o podnikateli s mimořádným vlivem na politiku a média, který používá populistické rámování témat. Texty obvykle pracují s motivy silného marketingu, kampaní postavených na emocích („mírové“ poselství), tvrdé polarizace a srovnání se světovými lídry tohoto typu. Zahraniční čtenář si tak odnáší obraz lídra, jenž se opírá o ekonomickou moc a vlastní mediální infrastrukturu.

Druhý ustálený motiv je důraz na střet zájmů a kontrolu veřejných peněz. Redakce připomínají, že Babiš přenesl koncern do svěřenských fondů, zároveň ale dodávají, že politické a byznysové vazby zůstaly tématem pro evropské instituce i domácí oponenty. V „západním“ čtení tak nejde jen o profil osobnosti, ale o test schopnosti středoevropského státu oddělit byznys a vládu.

2) Kauzy jako optika: Čapí hnízdo, Pandora Papers a francouzská linka
Zahraniční média sledují procesní vývoj kauzy Čapí hnízdo spíš jako „běžící příběh“ než jako uzavřený verdikt. Zdůrazňují střídání soudních kroků a fakt, že případ má přímý politický přesah, protože pracuje s evropskými dotacemi. V textech se často objevuje opatrné právnické slovníkaření („zproštěn/nepravomocné/vráceno k projednání“), aby se vyhnula dojmu, že média „soudí“ místo soudů.

Pandora Papers a následné francouzské vyšetřování se v zahraničí objevují jako druhý pilíř obrazu: transparentnost finančních toků a majetkových struktur. Pro západní čtenáře je to srozumitelný rámec – známá globální kauza, v níž figuruje i český politik. Výsledkem je dojem, že Babiš je pod nadstandardním dozorem nejen doma, ale i v jiných jurisdikcích.

3) Regionální optika: Polsko, Pobaltí, Maďarsko
V Polsku a pobaltských médiích se dlouho drží „bezpečnostní“ brýle. Titulky a komentáře vyzdvihují sporné výroky o NATO a spojenecké pomoci, které se v těchto zemích citlivě čtou kvůli ruské hrozbě. I když domácí kontext v Česku výroky často „korekčně“ dovysvětluje, na druhé straně hranice zůstává první dojem – a ten se propsal do obrazů „méně spolehlivého spojence“.

Maďarská média naopak častěji rámují Babiše přes porovnání s Viktorem Orbánem: společné akcenty v kampani, kritika „bruselského“ jazyka a důraz na suverenitu. Nejde o tvrzení, že by měli identickou agendu, spíš o to, že pro maďarské čtenáře je český lídr srozumitelný skrze známou domácí šablonu „neliberálního“ pragmatismu.

4) Německy mluvící prostor: Německo a Rakousko
V Německu se obraz skládá ze tří vrstev: Babiš jako podnikatelský magnát, jako politik s populistickou komunikací a jako aktér se spornými výroky k NATO a EU. Německé texty jsou méně emotivní než britské či americké, o to víc se drží institucionálního jazyka – právní stav kauz, dopady na evropskou koordinaci, rozpočtové a průmyslové dopady.

Rakouská média k tomu přidávají „sousedské“ detaily a zájem o přesahy do středoevropského prostoru (migrace, energetika, obchod). Připomínají i procesní milníky soudních kauz a sledují, jak se vyvíjí Babišův politický vliv. V součtu jde o střízlivý ton: méně nálepek, více procesu a dopadů.

5) Slovensko: blízkost a znalost kontextu
Slovenští komentátoři obvykle pracují s hlubší znalostí české scény a voličských nálad. Rozepisují se o tom, jak Babiš skládá kampaně – od apelů na strach z války po mobilizaci proti „elitám“. Všímají si, že tato strategie v českém prostředí jednou zafunguje a jindy narazí, a porovnávají ji s vývojem u sebe doma.

Součástí slovenského obrazu je i historická a osobní rovina – československé dědictví, byznysové stopy a srovnání se zdejšími lídry. Výsledkem je portrét méně černobílý než v západním tisku: kritikou nešetří, ale lépe vysvětluje, proč Babišovi některé kroky v Česku fungují.

6) Anglosféra a jižní Evropa: titulky, které rezonují
Britská a americká média často volí úderné zkratky („Czech Trump“, „populist billionaire“). Zajímají je konfliktní momenty – spory o NATO, vztah k Bruselu, „mírové“ billboardy. Když se děje velká evropská událost, Babiš se objevuje v širším příběhu o posunu politiky ve střední Evropě a o tom, jak populismus proměňuje EU.

Francouzské a španělské redakce akcentují právní a finanční rovinu (Pandora Papers), ale také rétoriku kampaní. V jejich podání je Babiš testem odolnosti evropského modelu vůči střetu byznysu a politiky – případ, který se dobře čte v Paříži i Madridu, protože se dotýká evropských pravidel fair play.

7) Ukrajina a Rusko: dvě velmi odlišná zrcadla
Ukrajinská média hodnotí Babiše podle toho, jak jeho výroky rezonují s bezpečnostní realitou země ve válce. „Mírové“ rámování kampaně a výroky o NATO se tu čtou prizmatem rizika pro odstrašení Ruska. Proto se v titulcích objevují tvrdší nálepky než jinde ve střední Evropě.

Ruská státní a polosystémová média naopak informují spíše agenturně a bez velkých emocí. Babiš se v nich objevuje jako součást regionální politiky EU, bez výrazných hodnotících soudů; pokud se objeví, pak ve směru, který zpochybňuje jednotu Západu. Výsledná „bilance“: v Kyjevě je Babiš často chápán jako problematický signál, v Moskvě jako užitečný příběh o roztříštěnosti Západu.

8) Izrael a Blízký východ: menší frekvence, jasný rámec
Izraelská média se Babišovi věnují spíše okrajově, zato s důrazem na vztah Česka k Izraeli. V paměti zůstávají pro-izraelské kroky jeho vlády a symbolika „věrného spojence“ – proto se v tamním tisku objevují spíš neutrálně-pozitivní noty, kdykoli jde o bilaterální vztahy a bezpečnostní politiku.

Zároveň platí, že mimo evropská témata Babiš v izraelském diskursu rychle mizí. Jeho obraz se redukuje na krátký profil „konzervativně laděného lídra“, jenž vede vnitřní spory s evropskou správou a soudy – tedy čitelný archetyp pro čtenáře, kteří znají podobné debaty z vlastní politiky.

9) Společný jmenovatel napříč zdroji
Když tyto pohledy složíme dohromady, vychází trojice stálých os: (a) silná osobní a ekonomická značka, (b) trvalý stín střetu zájmů a otevřených či znovuotevřených kauz, (c) komunikace, která umí nastavovat rámec debaty, ale zároveň silně polarizuje. Pokud některá redakce zvolí tvrdší nálepku, bývá to v situacích, kdy do popředí vystoupí bezpečnostní či evropský kontext (NATO, fondy, právní stát).

Rozdíly mezi zeměmi pak vysvětluje to, co je pro jejich čtenáře nejcitlivější: na Východě bezpečnost, na Západě střet zájmů a finance, v Německu a Rakousku dopad na EU procesy, na Slovensku praktická znalost české politiky. Z tohoto hlediska se obraz Andreje Babiše v zahraničních médiích mění méně, než se může zdát – spíš rotuje důraz mezi těmito třemi osami podle aktuální události.

Co média často jen naznačují

• Definitivní verdikty v otevřených kauzách. Po posledním zásahu Vrchního soudu v kauze Čapí hnízdo nás čeká další řízení; médiím chybí „konečné tečky“. AP News
• Reálná zahraničně-politická linie v případné vládní roli 2025+. Zahraniční noviny často přebírají kampaně a výroky, ale konkrétní policy mix (EU, euro, obrana) odhadují podle minulosti a spojeneckých vazeb. Financial TimesDIE WELT

Jak píší o Babišovi klíčové země – stručně

Slovensko

Denník N a další (TA3, Aktuality) rozebírají, že „strašení válkou“ bylo ústřední a kontraproduktivní; zaznívá i kritika etiky kampaně. Denník NTA3website

Německo a Rakousko

Die Welt/Zeit: „populista“, spor o čl. 5 NATO; Die Presse sleduje i freispruch 2023 a pozdější politický návrat. DIE WELTDIE ZEITDie Presse

Polsko a Pobaltí

Wyborcza a Baltic Times/Euractiv kritizují výroky o neposlání vojáků; příběh rámují jako riziko pro alianční soudržnost. wyborcza.plbaltictimes.com

Maďarsko

Telex: Orbánův spojenec, propojování s regionální „neliberální“ scénou. telex

Francie a Španělsko

Le Monde: „využívá strachu z války“, zároveň sleduje pandorskou kauzu a francouzské vyšetřování; El País pokrývá výsledky prezidentské volby. Le Monde.frEl País

Velká Británie

The Guardian: „no-holds-barred“ styl, ostrá rétorika; The Times přidává link k evropské pravici („Czech Trump“). The GuardianThe Times

USA (a agentury)

Washington Post: volby jako střet populismu vs. liberalismus; AP detailně pokrývá výsledky a vývoj; Bloomberg akcentuje NATO-výrok a tržní úhel. The Washington PostAP NewsBloomberg

Ukrajina a Rusko

Ukrajinská média často rámují Babiše jako „proruského“ kandidáta kampaně 2023; ruská státní média informují spíše neutrálně/agenturně. Українська правдаTASS

Bližší pohled na Babišův mediální obraz v jednotlivých zemích

Popisujeme typické důrazy, jazyk a logiku redakcí v jednotlivých zemích. Jde o syntézu stabilních trendů napříč mainstreamovými tituly, ne o vyčerpávající katalog jednotlivých článků.

Slovensko

Slovenská média bývají detailní a méně „exotizující“: Babiše rámují s ohledem na společnou zkušenost a podobnost politického trhu. Komentáře rozebírají jeho kampaně krok po kroku – jak pracují se strachem (bezpečnost, válka), jaké segmenty voličů oslovují a proč v českém prostředí někdy zaberou, jindy narazí.
Zároveň je patrná větší ochota vysvětlovat české institucionální nuance (kdo co rozhoduje, jaká je role prezidenta či vlády), takže texty méně sklouzávají k úderným zkratkám a víc k „kuchařce“ toho, co v Česku dlouhodobě funguje.
Když přijde na kauzy, slovenské analýzy si hlídají právní terminologii (zproštění, odvolání, nové projednání) a připomínají, jak časování soudních milníků ovlivňuje kampaň. V součtu jde o blízký, relativně střízlivý pohled.

Německo a Rakousko

Německý tisk zpravidla drží institucionální rámec: střet zájmů, rozpočtová pravidla, vztah k EU a k NATO. Babiš tu bývá popisován jako politický podnikatel s výrazným marketingem, ale těžištěm jsou dopady – na právní stát, evropské procesy a středoevropskou politiku.
Jazyk je spíše suchý a věcný; hodnotící adjektiva ustupují časovým osám a „kdo, co, kdy, na základě čeho“. Německá média ráda staví vedle sebe „řízený chaos“ kampaně a pevnou logiku institucí EU – právě na tom kontrastu ukazují dilemata české politiky.
Rakouská média přidávají „sousedský“ detail: přesah na byznys, energetiku a regionální spolupráci. Časté je srovnání s maďarskou a slovenskou scénou; Babišova profilace se tu čte jako jeden z více středoevropských modelů „silného lídra“, který testuje, kam až lze ohnout evropská pravidla.

Polsko a Pobaltí

Polský a pobaltský diskurz nasazuje bezpečnostní brýle. Z Babišových výroků se vytahují pasáže, které se dotýkají alianční solidarity, a analyzuje se, jak by ovlivnily odstrašení Ruska. V titulcích se to rychle překládá do otázky „spolehlivosti“ – méně se řeší marketing kampaně, více strategický signál.
Druhý motiv je komunikace směrem k Rusku a Ukrajině: zda český politik nevysílá rozporné zprávy, které by se daly interpretovat jako slabost Západu. V tomto rámci se hodnotí i „mírové“ apely – jako potenciálně dvojsečný nástroj.
V komentářích pro domácí publikum se Babiš objevuje jako upozornění, že i v jádru EU existují silné hlasy pro „uklidnění“ konfliktu – což v regionu s čerstvou historickou pamětí na Moskvu vyvolává citlivé reakce.

Maďarsko

Maďarská média často používají zrcadlo domácí politiky: Babiš se porovnává s Orbánem, ať už ve stylu kampaně, nebo v rétorice o suverenitě a „bruselském diktátu“. Z nadhledu to vypadá jako pátrání po „středoevropském vzorci“, kde se sdílí slovník a postupy, i když cíle nejsou totožné.
Zajímá je, nakolik je Babiš oportunní pragmatik, a nakolik hodnotově ukotvený konzervativec. Média rozebírají jeho mediální infrastrukturu, vztah byznys–politika a schopnost překlápět ekonomickou moc do politického vlivu.
Kauzy jsou připomínány spíše jako kulisa, těžiště leží v politické technice: jak se buduje jádro, jak se mobilizují nerozhodní a jaká je role polarizace. V tomhle čtení je Babiš „známý typ“ – a o to čitelnější pro maďarské publikum.

Francie a Španělsko

Francouzské redakce kladou důraz na finanční trasu a právní rámec: Pandora Papers, francouzské šetření a obecně otázku, jak EU kontroluje transparentnost politiků s velkým majetkem. Paralelně sledují komunikační stránku – „mírové“ kampaně proti unijní realitě sankcí a bezpečnostních závazků.
Španělská média přebírají české události méně často, ale když už, spojují je s evropským příběhem: nástup „silných lídrů“, tlak na Brusel, zkouška soudů a médií. Přímé soudy o osobnosti bývají zdrženlivější, silnější je důraz na precedenty pro EU.
V obou zemích se vrací stará evropská otázka „oddělení byznysu a státu“. Babiš slouží jako případ, na němž se vysvětluje, proč jsou unijní pravidla střetu zájmů a kontrolní mechanismy důležité.

Velká Británie

Britská média mají zálibu v úderných titulcích a archetypech. Babiš je často stylizovaný jako „Czech Trump“ – krátká, čitelná zkratka pro publikum, které nemusí znát české detaily. Za tím však obvykle následuje solidní „backgrounder“ o kauzách, byznysu a mediálním vlivu.
Důraz je na konfliktu a dramatu: ostré televizní střety, billboardy, výroky o NATO. Přesně to, co dobře funguje v britském zpravodajském ekosystému. Následné analýzy už bývají uměřenější a vracejí se k mapování dopadů na EU a alianci.
Zajímavá je i britská posedlost „storyline“ – dlouhé oblouky od podnikatele k premiérovi/prezidentskému kandidátovi, vzestup–pád–comeback. Babiš do tohoto narativu zapadá až překvapivě hladce.

USA (a velké agentury)

Americká mainstreamová média rámují Babiše jako součást světového trendu „populistických podnikatelů“, vedle Trumpa, Berlusconiho či Mileiho. Přes domácí optiku se pak posuzují jeho výroky o NATO a válce – co znamenají pro alianci a americkou roli v Evropě.
Agenturní výstupy (AP, Bloomberg, Reuters) jsou stručné a datové: kdo vyhrál/prohrál, jaké jsou soudní milníky, co to dělá s trhy či ratingem země. Tyto noticky často slouží jako základ, který přebírají další světová média.
V osobnějších profilech se klade důraz na „self-made“ příběh vs. debaty o střetu zájmů. Pro amerického čtenáře je to variace známého modelu – muž byznysu vstupuje do politiky, opírá se o vlastní média a testuje limity systému.

Ukrajina a Rusko

Ukrajinská média čtou Babiše prizmatem války: vše, co se dotýká NATO, podpory Kyjevu a evropské jednoty, je okamžitě převedeno na otázku bezpečnosti. „Mírové“ slogany se v tomto rámci posuzují přísně – jako potenciální oslabení odstrašení.
Důležitá je také symbolika: kdo s kým mluví, ke komu se přibližuje, jaké gesto dělá v klíčové chvíli. V tomto ohledu se obraz rychle mění podle kontextu dne, ale základní metr zůstává bezpečnostní.
Ruská státní a polosystémová média informují spíše agenturně a bez velkých hodnotících soudů – když už, tak aby zapadla do obrazu roztříštěného Západu. Babiš bývá využit jako ilustrace, že v EU existují proudy, které preferují „deeskalaci“ – v ruském vyznění důkaz o únavě Západu.

Babišova kariéra před rokem 1989

Andrej Babiš vystudoval VŠE v Bratislavě (obor zahraniční obchod) a od konce 70. let pracoval ve státním zahraničním obchodu (Chemapol/Petrimex). Členem KSČ byl v 80. letech; práce v zahraničním obchodě tehdy patřila k elitním profesím a vyžadovala prověrky i stranickou loajalitu. V polovině 80. let byl vyslán jako zástupce Petrimexu do Maroka. Reuters+1

Jak zbohatl: vznik a převzetí Agrofertu

Agrofert vznikl 25. 1. 1993 (původně jako dceřiná firma slovenského Petrimexu). Firma rychle přidávala obchod se zemědělskými komoditami a agrochemií a v druhé polovině 90. let se Babiš stal jejím dominantním vlastníkem a budoval koncern napříč potravinářstvím a chemií. To je „oficiální“ příběh firmy. Agrofert

Způsob, jakým Babiš Agrofert ovládl, byl opakovaně zkoumán investigativci a veřejnoprávními médii: Reportéři ČT popsali odsunutí původního vlastníka (Petrimex) na vedlejší kolej; iROZHLAS dopočítal, že deklarované vlastní peníze na odkup akcií nemusely stačit; Seznam Zprávy zveřejnily dokumenty o využití neprůhledné švýcarské struktury napojené na offshory. Jde o novinářské rekonstrukce (ne trestní verdikty), ale podložené materiály a výpověďmi. ČT24iROZHLASSeznam Zprávy

Koncern dnes oficiálně uvádí desítky tisíc zaměstnanců a patří k největším v ČR; od roku 2017 je kvůli zákonu o střetu zájmů vložen do svěřenských fondů (AB private trust I/II). Wikipedia

Vztah ke komunistickému režimu a spor o StB (krycí jméno „Bureš“)

Fakta, na nichž je shoda: Babiš byl členem KSČ v 80. letech a pracoval ve státním zahraničním obchodu. Sporné a soudně řešené bylo, zda vědomě spolupracoval s StB (krycí jméno „Bureš“).

• 2014–2015: nižší soudy na Slovensku původně rozhodly v jeho prospěch (že byl na seznamech neoprávněně). Reuters
• 2018–2023: po kasačních zásazích se spor vedl znovu; v r. 2018 a následně 2023 slovenské soudy žalobu v různých fázích zamítly/odmítly (mimo jiné i z procesních důvodů – nesprávně žalovaný subjekt). ReutersAP News
• Říjen 2024 (aktuální stav): Ministerstvo vnitra SR uzavřelo s Babišem soudní smír a oficiálně uznalo, že byl neoprávněně evidován a vědomě nespolupracoval s StB („interpretace dokumentů jako agentství jsou neopodstatněné“). Smír schválil soud; krok vyvolal politickou kritiku, ale je to platné vyústění sporu se státem. minv.skAP NewsRadio Prague International

Důležité dovysvětlení: slovenský Ústav pamäti národa (držitel archiválií) zdůraznil, že nebyl stranou smíru a registrace v protokolech fyzicky zůstává jako archivní záznam; smír však představuje oficiální stanovisko státu (MV SR), že registrace byla neoprávněná a vědomá spolupráce neprokázána. Denník N

„Stopy“ po majetkových a právních tématech po roce 2010

Mezinárodní „Pandora Papers“ (ICIJ) popsaly, že Babiš v minulosti nakoupil nemovitost na Azurovém pobřeží přes offshore struktury; na tyto transakce navázala ve Francii vyšetřování finanční jednotek. Jde o otevřené/administrativní spisy, nikoli pravomocné odsouzení. icij.org

Proč je to důležité pro Česko

• Reputace země a obchod: Vnější obraz Babiše (jako pravděpodobného lídra voleb 2025) ovlivňuje, jak zahraniční partneři čtou českou politiku — od EU fondů a kontroly střetu zájmů až po atraktivitu pro investice a průmyslové projekty v regionech. Financial TimesLe Monde.fr
• Bezpečnostní garance: Interpretace jeho výroků o NATO v zahraničí ukázala, jak prudce může reputace spojence kolísat v očích sousedů. To je pro exportní/cezhraniční kraj jako Liberecký zvlášť citlivé. EuractivDie Presse
• Mediální gramotnost: Příklad Babišovy kampaně ukazuje sílu rámování a „bandwagon efekt“. Číst průzkumy a narativy kriticky je užitečné pro voliče i regionální média. Denník NThe Guardian

Zahraniční média si všímají i „menších“ kauz

Velká zahraniční média řeší hlavně „velké“ rámce (střet zájmů, EU audity, volby). „Menší“ kauzy (soudem nařízené omluvy, zavádějící výroky, covidový chaos) se do světa dostávají spíš přes anglicky psaná média o Česku, zpravodajské agentury, watchdogy a analytické weby. Tady jsou příklady:

• Nepravdivá tvrzení a omluvy (demonstranti, novinářka): Nejvyšší soud v r. 2022 řekl, že tvrzení Andreje Babiše o „zaplacených demonstrantech“ zasáhla do práv Jany Filipové; krajský soud pak pravomocně uložil omluvu, kterou Babiš po peripetiích splnil (proběhla i nepeněžitá exekuce kvůli podobě omluvy). Nejvyšší soud letos v květnu odmítl Babišovo dovolání; rozsudek, jenž mu ukládá omluvu za nepravdivý facebookový příspěvek, tak zůstává v platnosti (nepravdivé výroky na adresu novinářky Pavly Holcové). O verdiktech českých soudů informovala anglická verze veřejnoprávního rádia Radio Prague International a web Expats.cz (omluva za výrok o „placených demonstrantech“), stejně tak občanský watchdog CIVICUS Monitor shrnuje případ omluvy vůči investigativní novinářce Pavle Holcové. Tyto zprávy se objevily v angličtině a bývají citovány zahraničními reportéry jako „background“. Radio Prague InternationalExpats.czCivicus Monitor
• Covid: řízení krize a nákupy státu: o „chaotické“ reakci a politických dopadech psalo Politico Europe, agentura Reuters průběžně pokrývala mimořádné stavy a spory vlády s hejtmany, Al Jazeera upozornila na časté střídání ministrů zdravotnictví a Time zařadil Česko mezi nejhůře zasažené země s opožděným očkováním. Tyto texty skládají obraz manažerských slabin vlády v roce 2020–21, nikoli však osobní trestní provinění. Nejvyšší kontrolní úřad v březnu 2021 konstatoval, že stát podcenil přípravu a nákupy OOP provázel chaos, velké cenové rozdíly a problémy s kvalitou a dopravou. Tyto závěry míří na fungování státu v době Babišovy vlády, nikoli na jeho osobní trestní odpovědnost. POLITICOReutersAl JazeeraTIME
• Práce s dezinformacemi / styl komunikace: analytické texty (např. Balkan Insight) rozebírají populistický styl, práci s „experty“ a napětí mezi marketingem a správou státu; akademické a policy texty české/regionální provenience se pak citují i v cizině (role státu vůči dezinformacím za Babišovy vlády). Balkan Insightacigjournal.com
• Veřejné finance a střet zájmů (kontext k „menším“ kauzám): v zahraničí se často připomíná audit Evropské komise o střetu zájmů (Agrofert/svěřenské fondy) – i když to není „malá kauza“, slouží jako hlavní rámec, do něhož se menší spory (omluvy, výroky) jen zasazují. Bloomberg a další pak přidávají aktuální výroky o rozpočtu a daních. Ve výročních zprávách a tiskových sděleních NKÚ dlouhodobě popisuje nehospodárnosti a systémové slabiny státu (neefektivní nákupy, slabá kontrola, rizika pro stabilitu veřejných financí). Jde o institucionální kritiku, která se týká vícero vládních období včetně části let, kdy byl Babiš premiérem. ReutersBloomberg.com

Kontext / časová osa (výběr)

• 10/2021 – Pandory Papers: odhalení o nákupu nemovitostí přes offshory; ve Francii běží vyšetřování. Le Monde.fr
• 01/2023 – Soud I. stupně a prezidentská volba: zproštěn v kauze Čapí hnízdo; prohra s Petrem Pavlem (58,3 : 41,7). DIE ZEITAP News
• 01/2023 – spor o NATO výrok: vlny reakcí z Polska a Pobaltí; následné „upřesnění“. EuractivBloomberg
• 06/2025 – Vrchní soud: ruší zprošťující rozsudek a vrací věc Čapí hnízdo k novému projednání. AP News

Jaký je tedy v souhrnu „obraz Babiše“ ve světě

V zahraničních médiích se Andrej Babiš nejčastěji popisuje jako silný, polarizující „byznysmen v politice“, u nějž se trvale řeší střet zájmů a nedořešené kauzy. Západ zdůrazňuje „populistické“ prvky kampaní a vlastní mediální zázemí, Polsko a pobaltské země hodnotí hlavně jeho výroky o NATO a bezpečnosti, Německo a Rakousko sledují dopady na pravidla EU a institucionální rovnováhu. Na Slovensku je obraz podrobnější a méně černobílý díky znalosti českého kontextu, v Maďarsku se často srovnává s Orbánem, ve Francii a Španělsku se vrací témata transparentnosti a Pandora Papers. Británie a USA používají úderné zkratky typu „Czech Trump“, ale většinou je doplňují přehledem kauz a volební dynamiky. Ukrajinská média čtou Babiše prizmatem války a spojeneckých závazků, zatímco ruská státní média informují spíš neutrálně, někdy s důrazem na rozpory uvnitř EU. Pro Česko z toho plyne prosté poučení: jak se doma mluví a rozhoduje, se okamžitě promítá do vnější pověsti země—od důvěry spojenců až po chuť investorů přivést do regionů práci a peníze.

• Silný, polarizující hráč s vlastní mediální a ekonomickou základnou. The Washington PostEl País
• Kauzy a střety zájmů jako trvalý rámec; právní stav se vyvíjí. Le Monde.frAP News
• Pragmatický/“mírový“ marketing s ostrými hranami; srovnávání s Trumpem/Orbánem. telexThe Times

Aktuální rámec kauz spojených s osobou Babiše a Agrofertem

Aktuálně k „Čapímu hnízdu“. Po lednovém zproštění obžaloby v roce 2023 (Městský soud v Praze) případ neskončil. V květnu 2025 se kauzou znovu zabýval Vrchní soud v Praze, který následně zrušil osvobozující rozsudek a věc vrátil k novému projednání. Soud tak vyhověl části námitek státního zástupce; senát nařídil další jednání a dokazování. Andrej Babiš i spoluobžalovaná Jana Nagyová vinu dlouhodobě odmítají. Do uzavření nového řízení tedy neexistuje pravomocný verdikt – kauza pokračuje u nižší instance. (Seznam Zprávy; ČT24)

Vymáhání dotací kvůli střetu zájmů. Nezávisle na trestní rovině oznámilo Ministerstvo zemědělství, že začne po skupině Agrofert vymáhat zpět vyplacené zemědělské dotace z let 2017–2021 s odkazem na konečný audit Evropské komise (2021), který konstatoval střet zájmů Andreje Babiše ve vztahu k trustům Agrofertu. Resort vyčíslil požadavek na cca 5,1 mld. Kč (převážně nárokové evropské platby), postup má začít výzvami jednotlivým příjemcům; firma Agrofert nárok odmítá a krok označuje za politický. I zde se dá očekávat správní a soudní přezkum. (České noviny; Seznam Zprávy; Radio Prague International; Reuters)

 

---

Zdroje použité v článku

• FT: Eurosceptic Andrej Babiš eyes return to power (2024/25). Financial Times
• The Times: The Czech Trump… (2025). The Times
• Die Welt/Die Zeit k prezidentské volbě (1/2023). DIE WELTDIE ZEIT
• Le Monde: Babiš exploits fear of war (1/2023). Le Monde.fr
• Washington Post: povolební analýza (1/2023). The Washington Post
• AP/Bloomberg: průběh voleb a „NATO“ spor (1/2023–2025). AP NewsBloomberg
• Le Monde / ICIJ: Pandora Papers + francouzské vyšetřování (2022–2024). Le Monde.frICIJ
• AP: Vrchní soud ruší zproštění v Čapím hnízdě (6/2025). AP News
• Telex.hu: rámování „Orbánův spojenec“ (1/2023). telex
• Gazeta Wyborcza: reakce v Polsku (1/2023, 2025). wyborcza.pl
• Euractiv/Baltic Times: kritika výroku o NATO (1/2023). Euractivbaltictimes.com
• Die Presse: freispruch + NATO spor (1–2/2023) a analýzy k 2025. Die Presse+2Die Presse
• Der Spiegel (rozhovor – kontext profilu). spiegel.de
• El País: výsledek volby (1/2023). El País
• Denník N: analýzy kampaně (1/2023). Denník N
• AP (souhrn 1. i 2. kolo). AP News
• Reuters: předvolební průzkumy a rétorika (1/2023). Reuters
• The Guardian: kampaň a eskalace rétoriky (1/2023). The Guardian
• TASS: postup do 2. kola (1/2023). TASS
• Evropejska Pravda/Ukrainska Pravda: označení „proruský“ v kampani (1/2023). Українська правда
• Haaretz/Jerusalem Post: kontext vztahů s Izraelem (2017–2021). haaretz.com

Pozn.: U řady textů jde o analytiku/komentáře – nikoli „rozsudky“. V článku pečlivě rozlišujeme tvrzení, soudní stav a interpretaci médií.