Srbsko zažívá největší demonstrace od roku 2023. Aktuální vlna nespokojenosti se rozjela po zřícení střechy nádraží v Novém Sadu (listopad 2024), které si vyžádalo desítky obětí. Opoziční hnutí i studenti obviňují vládu z korupce, mediální nerovnováhy a zmanipulovaných voleb, vláda to odmítá a vyzývá k dialogu. Co se děje, odkud protesty pramení a co z toho plyne pro Česko?
Co se přesně děje teď
V srpnu 2025 trvají v Bělehradě a dalších městech opakované demonstrace. Prezident Aleksandar Vučić v televizi vyzval studenty a opozici k debatě „na otevřených platformách“ a odmítl násilí; protestní hnutí požaduje předčasné volby a odpovědnost za tragédii v Novém Sadu. Část pochodů byla pokojná, došlo však i na střety a zásahy policie. Vláda odmítá obvinění z útlaku i manipulací; hlavní tváře protestu (např. Savo Manojlović z hnutí Kreni-Promeni/Move-Change) pozvání k debatě odmítly s tím, že o politice se má vést férová soutěž v kampani. (Reuters)
Zahájení vlny nespokojenosti souvisí s katastrofou v Novém Sadu: v listopadu 2024 spadl betonový přístřešek nad hlavním nádražím, zemřelo 16 lidí a událost se stala symbolem údajné systémové korupce a dohledu nad veřejnými zakázkami. Následovaly tiché pietní akce, ale i prudké protesty a politické otřesy (odchody z funkcí, vyšetřování). (Wikipedie)
Kořeny: volby a „Srbija protiv nasilja“
Protestní energie se v Srbsku hromadí od roku 2023, kdy dvě masové střelby otřásly zemí a vyvolaly týden co týden pochody „Srbija protiv nasilja“ (Srbsko proti násilí). Požadavkem byla mimo jiné regulace násilného obsahu v médiích a politická odpovědnost vlády. (Reuters; Reuters)
Napětí vystoupalo znovu po předčasných parlamentních volbách 17. 12. 2023. Mezinárodní pozorovatelé z OSCE/ODIHR popsali neférovou výhodu vládní strany v důsledku mediální nevyváženosti, zneužívání veřejných zdrojů a nepravidelností včetně kupování hlasů. Nevládní organizace CRTA navíc upozornila na organizované „stěhování voličů“ v Bělehradě, které podle ní ovlivnilo městské hlasování. Evropský parlament v únoru 2024 vyzval k vyšetření volebních nesrovnalostí a k misi expertů po vzoru tzv. Priebe reportů. V červnu 2024 sice vládní SNS vyhrála opakované volby v Bělehradě, pochybnosti tím ale zcela nezmizely. (osce.org; Reuters; Reuters; CRTA; europarl.europa.eu; European Western Balkans)
Kdo je ve hře a o co jde
- Prezident Vučić a SNS: usilují o udržení stability a kursu na EU při současném udržování hospodářských vztahů s Ruskem a Čínou. Vučić v posledních měsících slibuje reformy justice, médií a volebních pravidel, ale trvá na tom, že cyklus voleb je daný (parlamentní 2027). (Reuters; Reuters)
- Opozice a studentská hnutí: heterogenní tábor od pro-EU liberálů po konzervativní skupiny. Sdružují se volně pod deštníkem „Srbsko proti násilí“ a nově vyniká občanská platforma Kreni-Promeni. Klíčovým cílem je férová soutěž – rovnoprávný přístup k médiím, čisté seznamy voličů, dohled nad kampaní a předčasné volby. (balkaninsight.com; balkaninsight.com)
- Nezávislé instituce a pozorovatelé: OSCE/ODIHR, PACE (Rada Evropy), CRTA a další think-tanky. Dodávají data a metodické návrhy, jak hlasování sklápět do standardů. (osce.org; pace.coe.int)
Vučić: „Navrhuji diskusi a debatu na všech našich televizích…“ (z projevu vyzývajícího k dialogu). (Reuters)
Jak velké to je – a je to „normální“?
Rozsah je proměnlivý: od desítek tisíc lidí v Bělehradě v roce 2023 po letošní sérii pochodů s občasnými násilnými střety a zásahy policie v několika městech. Takto dlouhá „vytrvalostní“ vlna protestů není v Srbsku běžná, ale země má živou pouliční politiku (vzpomínka na rok 2000 a pád Miloševiće). Aktuální eskalaci živí sociální téma bezpečnosti, katastrofa v Novém Sadu a sporné férové podmínky politiky a médií. (Reuters; Reuters)
Jak tvrdě postupuje policie?
Zásahy kolísají podle místa a dne – od pasivního doprovodu po použití slzného plynu a těžkooděnců. Minulý týden policie v Bělehradě nasadila slzný plyn a „crowd-control“ vozidla poté, co část demonstrantů házela na kordony pyrotechniku; plyn se použil i v Niši. Úřady to označují za reakci na násilí v davu. (Reuters)
Ministr vnitra Ivica Dačić: „Policie musela jednat, aby odvrátila útoky,“ uvedl po nocích střetů. (Reuters)
Vláda zároveň opakuje, že preferuje dialog; prezident Aleksandar Vučić v televizním projevu vyzval organizátory ke „diskusím a debatám na všech televizích a portálech“. Kritici to označují za pozdní nabídku a upozorňují na dřívější zásahy. (Reuters)
Zranění, zadržení, obvinění
V listopadu 2024 spustil vlnu protestů pád betonové stříšky na nádraží v Novém Sadu – zemřelo 16 lidí (poslední oběť podle nemocnice letos v březnu). Případ vedl k obvinění 13 osob a k dalším letním zátahům, při nichž byl zadržen i bývalý ministr dopravy.
Savo Manojlović (Move-Change): „Prezident, který sahá k násilí, není partner pro debatu.“ (Reuters)
Při srpnové eskalaci v několika městech hlásil Reuters 27 zraněných policistů, zhruba 80 zraněných civilistů a 47 zadržených; v jedné ze scén policie uzavřela centrum Nového Sadu a použila slzný plyn k rozptýlení davu. Amnesty International přitom varovala před „nezákonným použitím síly“ a vyzvala k vyšetření excesů. (Úřady to odmítají a tvrdí, že reagují na útoky.) (Reuters; Reuters; Amnesty International)
Komisař Rady Evropy Michael O’Flaherty: „Odsuzuji nepřiměřenou sílu policie… a vyzývám k deeskalaci.“ (Reuters)
Z dostupných zdrojů nevyplývá, že by si samotné protesty vyžádaly oběti na životech; desítky zranění a desítky až stovky zadržených jsou ale zdokumentovány opakovaně. (AP News)
Krátký „příběh z ulice“
„Kdokoli z nás mohl stát pod tou střechou,“ řekla v únoru studentka molekulární biologie Marija Petrović, když vysvětlovala, proč se přidala k pochodům. Její výrok se stal mottem studentské části hnutí. (Reuters)
Protestům projevili podporu i obyčejní lidé – například kolony taxikářů zdarma svážely unavené studenty domů z demonstrací v Novém Sadu do Bělehradu. (AP News)
Rychlá čísla a co běží u soudů
- 16 mrtvých z kolapsu nádražního přístřešku (listopad 2024); případ vyústil v obžaloby a letošní letní zatýkání včetně exministra.
- Při srpnových střetech 2025 desítky zraněných na obou stranách a desítky zadržených.
Co víme / Co nevíme
Co víme
- Příčina nynější vlny: pád nádražního přístřešku v Novém Sadu (16 obětí) + živá agenda „férových voleb“. Vláda slíbila vyšetřování; opozice to považuje za symbol systémové korupce.
- Mezinárodní hodnocení voleb 2023: ODIHR, PACE i EP popsaly nerovné podmínky a nepravidelnosti, doporučují reformy a vyšetření.
- Postoj prezidenta: dialog ano, předčasné volby ne; výtky z „autoritářství“ odmítá. (Financial Times; Reuters)
Co nevíme
- Tempo reforem: zda vláda rychle prosadí změny volebních pravidel a mediálního prostředí.
- Kalendář voleb: zda dojde na kompromis (např. dílčí dohoda k registrům voličů, mediím a kontrolním mechanizmům) či na vyčerpávající pat až do 2027. (Analýza autora na základě vývoje a postojů aktérů; oficiální rozhodnutí zatím nepadla.)
Kontext a časová osa
- květen 2023: dvojí masová střelba → začínají pochody „Srbija protiv nasilja“.
- prosinec 2023: předčasné parlamentní a místní volby → kritika mezinárodních pozorovatelů, protesty; EP žádá vyšetření.
- červen 2024: opakované volby v Bělehradě vyhrává SNS.
- listopad 2024: Novi Sad – kolaps přístřešku nádraží (16 obětí) → masové protesty; vyšetřování, rezignace.
- léto 2025: pokračující studentské a občanské protesty, místy násilí; prezident vyzývá k dialogu.
Proč to zajímá okolní země i Česko
EU a region: Srbsko je kandidátskou zemí EU. Brusel dlouhodobě váže tempo vyjednávání na právní stát, média a rovné volby. Každá eskalace protestů nebo krize důvěry v instituce proces komplikuje – a tím i stabilitu Západního Balkánu (obchodní toky, migrace, energetika). (Enlargement and Eastern Neighbourhood)
Česko: ČR je aktivní v rozvojových a policejních projektech v regionu a srbská ekonomika je pro české firmy zajímavý trh. Politická nejistota může znamenat zpoždění investic a regionální riziková doprava či energie. Diplomaticky bude Praha zřejmě podporovat evropská doporučení – tedy nezávislé vyšetření nesrovnalostí a reformy volebního prostředí; zároveň ale potřebuje v Srbsku partnera pro spolupráci v dopravě, energetice a bezpečnosti hranic. (Analytický závěr na základě stanovisek EU a české praxe v zahraniční politice.)
Co čekat dál (perspektivy)
Krátkodobě klíčové je, zda vláda a opozice najdou procesní dohodu (audit registru voličů, monitoring médií, jasná pravidla kampaně, přístup pozorovatelů). Pokud ne, lze čekat „opotřebovávací“ scénář: menší, ale časté protesty a pomalý posun reforem, s dopady na reputaci země při vstupu do EU. Zda dojde k předčasným volbám, bude záviset na síle tlaku ulic a signálech z Bruselu – ty zatím volají po vyšetření a reformách, nikoli po rušení výsledků.
V textu rozlišujeme ověřená fakta (zprávy ODIHR/EP/Reuters) a tvrzení opozice či stanoviska vlády. Uvádíme citace na primární zdroje; vyhýbáme se hodnotícím soudům o „vině“.