Liberec a další místa v kraji si začátkem května připomenou 81 let od konce druhé světové války v Evropě. Program nabízí pietní akty, výstavu, odborný seminář, komentovanou procházku i filmovou projekci s debatou; nejzajímavější částí nejsou jen věnce a hymna, ale nové pokusy mluvit o Liberci roku 1945 bez legend, bez omluv a bez jednoduchých nálepek.

Květen 1945 nebyl v Liberci jen „osvobození“. Byl to i pád světa, který tu předtím vládl

Den vítězství je v České republice státním svátkem 8. května. Připomíná konec druhé světové války v Evropě, ale v Libereckém kraji má tahle vzpomínka jinou teplotu než ve vnitrozemí. Zatímco v mnoha českých městech znamenal květen 1945 hlavně radost z konce okupace, v převážně německy mluvícím pohraničí přinesl také strach, chaos, útěk, násilí, odplatu, výměnu obyvatel a rychlou proměnu celých měst.

Liberec byl za nacismu hlavním městem Říšské župy Sudety. Na konci války jím proudili uprchlíci, ustupující německé instituce, lidé z nucených prací i evakuovaní obyvatelé. Podle historických výkladů byl Liberec ještě půl roku před koncem války městem asi s 80 tisíci obyvateli, zatímco v květnu 1945 se počet lidí ve městě odhaduje až na 140 tisíc. Město se navíc připravovalo na obranu: existují mapy barikád, protipancéřových překážek, bunkrů a krytů.

Právě proto je letošní připomínkový program důležitý. Nepředkládá jen pohodlný příběh „válka skončila, položme květinu“. V dobrém slova smyslu otevírá nepříjemné otázky: kdo byli oběti, kdo viníci, kdo mlčící většina, kdo noví příchozí a co všechno se z kolektivní paměti kraje vytěsnilo.

Přehled akcí pro veřejnost v Liberci a okolí

Přehled níže vychází z oficiálních pozvánek města Liberce, Krajské vědecké knihovny v Liberci, Visit Liberec a doprovodných institucí. Ověřeno k 30. dubnu 2026. U akcí, kde pořadatel výslovně neuvádí registraci, je uvedeno „neuvedeno“ – tedy nikoli domněnka, že registrace určitě není nutná.

Pietní akt u památníku zemřelým policistům

Datum a čas: 5. května 2026, 16.00
Místo: Sad Dr. Karla Jaroše, Sokolská ulice, Liberec
Popis: Pietní zastavení u památníku zemřelým policistům jako součást městského připomínkového programu.
Zajímavost: Připomíná, že konec války není jen vojenská událost, ale také obnova veřejného pořádku a správy.
Oficiální zdroj: Statutární město Liberec – program Dne vítězství

Československé jednotky v SSSR 1941–1945

Datum a čas: vernisáž 5. května 2026, 16.30; výstava potrvá od 5. do 28. května 2026
Místo: Krajská vědecká knihovna v Liberci, čítárna denního tisku, −1. patro
Popis: Panelová výstava o československé zahraniční armádě v Sovětském svazu, od jednoho bojového praporu po 1. československý armádní sbor. Připomíná Sokolovo, Kyjev, Duklu i osobní příběhy vojáků a vojákyň.
Zajímavost: Dobrý protijed proti zploštělé debatě „kdo nás osvobodil“: ukazuje i československou vojenskou stopu na východní frontě.
Vstupné / registrace: zdarma
Oficiální zdroj: Krajská vědecká knihovna v Liberci – Československé jednotky v SSSR 1941–1945

Liberec v Říšské župě Sudety V

Datum a čas: 5. května 2026; stránka knihovny uvádí 16.30, odborný program od 17.00
Místo: Krajská vědecká knihovna v Liberci, Velký sál, 2. patro
Popis: Odborný seminář pro veřejnost k novým výzkumům o Liberci na konci války a krátce po ní. Témata zahrnují německé antifašisty, bývalého starostu Carla Kostku, nové osídlence, vládnoucí elitu Liberce a poválečné sebevraždy.
Zajímavost: Nejde o pietní formalitu, ale o živou historickou laboratoř. Přednášet mají odborníci z ÚSD AV ČR, TUL, Národního archivu a ZŠ Poznání Praha.
Vstupné / registrace: zdarma
Oficiální zdroje: Krajská vědecká knihovna v Liberci – Liberec v Říšské župě Sudety V, Katedra historie FP TUL – anotace semináře

Uctění památky padlých a položení květin

Datum a čas: 8. května 2026, 10.00
Místo: Vojenský hřbitov v Ruprechticích
Popis: Hlavní pietní akt k uctění obětí válečných konfliktů. Program zahrnuje slovo vojenského kaplana, modlitbu, minutu ticha, položení květin a hymnu.
Zajímavost: Město uvádí, že k přesunu na druhou část programu bude možné využít přistavený autobus.
Oficiální zdroj: Statutární město Liberec – program Dne vítězství

Vzpomínkové shromáždění s kulturním programem

Datum a čas: 8. května 2026, 10.45
Místo: Štefánikovo náměstí u kasáren, Liberec
Popis: Navazující část programu s hudebním vystoupením, proslovy, průchodem uličkou v Památníku bojovníkům a obětem za svobodu, „Večerkou“ a hymnou u Lidické hrušně.
Zajímavost: Lidická hrušeň připomíná, že nacistický teror nebyl abstraktní systém, ale konkrétní vyhlazovací politika vůči lidem, obcím a rodinám.
Oficiální zdroj: Statutární město Liberec – program Dne vítězství

Návrat domů – Po stopách obětí holocaustu v Liberci

Datum a čas: 11. května 2026, 17.30
Místo: Krajská vědecká knihovna v Liberci, Velký sál, 2. patro
Popis: Projekce dvou filmových reportáží a následná debata. Paměť národa Severní Čechy připomene osudy rodin Arthura Neustadtela a Anny a Otto Goltzových.
Zajímavost: Navazuje na dlouhodobé bádání o libereckých obětech holocaustu. Podle současných poznatků bylo deportováno 771 původních libereckých občanů; přežilo 55 z nich.
Vstupné / registrace: zdarma
Oficiální zdroj: Krajská vědecká knihovna v Liberci – Návrat domů

Od strážníků k esenbákům – historie liberecké policie

Datum a čas: 12. května 2026, 17.00
Místo: sraz před Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci
Popis: Komentovaná procházka městem k proměně bezpečnostních složek a veřejného pořádku.
Zajímavost: Výborné téma pro pochopení roku 1945: stát se neobnovuje jen vlajkou, ale i tím, kdo kontroluje ulice, úřady a moc.
Oficiální zdroj: Statutární město Liberec – program Dne vítězství

 

Přehled akcí mimo Liberec

Den vítězství v Hrádku nad Nisou

Datum a čas: 8. května 2026, 9.00
Místo: Pomník Obětem válek, Školní ulice, Hrádek nad Nisou; následně také pomníky na městském hřbitově na Liberecké ulici
Popis: Připomínka 81. výročí konce druhé světové války. Město uvádí, že Den vítězství si za účasti zástupců vedení města a Armády ČR připomene položením květin u pomníku Obětem válek před ZŠ Lidická a u pomníků na městském hřbitově.
Zajímavost: Hrádek nad Nisou je pro podobnou připomínku symbolické místo: leží v Trojzemí, tedy v krajině, kde se po roce 1945 ostře protnuly české, německé a polské dějiny.
Vstupné / registrace: neuvedeno
Oficiální zdroj: Brána Trojzemí – Den vítězství

Den vítězství v Muzeu obrněné techniky ve Smržovce

Datum a čas: 8. května 2026, 10.00–17.00
Místo: Muzeum obrněné techniky Smržovka, Jana Švermy 1372, Smržovka
Popis: Muzeum uvádí, že o státních svátcích 1. a 8. května bude otevřeno ve stejném čase jako o víkendech, tedy od 10.00 do 17.00. Na Den vítězství se má v muzeu konat „velice neformální miniakce“ k připomenutí svátku.
Zajímavost: Pro článek je to prakticky nejvýraznější mimoliberecký tip pro lidi, kteří nechtějí jen pietní akt, ale také konkrétní vojenskou techniku a fyzickou představu o válce. Je ale potřeba formulovat opatrně: pořadatel zatím v dostupném náhledu neuvádí podrobný program miniakce.
Vstupné / registrace: v dostupné pozvánce k miniakci neuvedeno; doporučeno ověřit podle běžného ceníku muzea
Oficiální zdroj: Muzeum obrněné techniky Smržovka

Po stopách vzpomínek Trojzemí – komentovaná cyklojízda

Datum a čas: 9. května 2026, 9.30–cca 16.30
Místo: start i cíl Chata Luž, Lužické hory
Popis: Česko-německo-polská cyklojízda po Trojzemí pořádaná u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války a Dne Evropy. Účastníci mají společně s historikem Tomášem Cidlinou objevovat „příběhy a stopy paměti“ v Lužických horách. Trasa má přibližně 25 km, akce bude tlumočena do češtiny, němčiny a polštiny.
Zajímavost: Tahle akce je pro článek mimořádně cenná, protože propojuje konec války, poválečnou paměť, přeshraniční krajinu a dnešní evropskou spolupráci. Není to jen pietní zastavení, ale aktivní forma „čtení krajiny“.
Vstupné / registrace: účast zdarma; děti vítány; přihlášky do 6. května 2026 na e-mail uvedený pořadatelem
Oficiální zdroje: Zeit/Geschichten Oberlausitz – Radtour / Cyklojízda, Tvoříme Evropu – Po stopách vzpomínek

Cyklojízda – lokální pozvánka obce Polevsko

Datum a čas: 9. května 2026; podrobnosti podle hlavní pozvánky pořadatele
Místo: Lužické hory / Trojzemí
Popis: Obec Polevsko na svých stránkách zve na stejnou cyklojízdu po Trojzemí a potvrzuje její vazbu na 81. výročí konce druhé světové války a Den Evropy.
Zajímavost: Lokální obecní web potvrzuje, že akce není jen „německý“ nebo přeshraniční projekt bez místní opory, ale že ji komunikuje i obec v českolipské části kraje.
Oficiální zdroj: Obec Polevsko – Kultura, sport, turistika

Co se v Libereckém kraji dělo na konci války

Konec války v regionu nelze vysvětlit jednou větou. Liberec nebyl „běžné české město čekající na osvoboditele“. Byl to Reichenberg, symbolická metropole nacistických Sudet. V jeho ulicích se mísili místní Němci, menšina Čechů, lidé z nucených prací, evakuované děti, uprchlíci před frontou a zbytky nacistické správy. Historička Kateřina Portmann popisuje atmosféru v Liberci jako odlišnou od vnitrozemí: velké nadšení z osvobození zde podle ní nebylo, protože většina obyvatel byla německá, zatímco Češi se pokoušeli rychle ustavit novou správu města.

Severočeské muzeum připomíná, že Liberec se na počátku května 1945 připravoval na útok Rudé armády postupující přes Frýdlantsko a od Krkonoš. Raritní mapa zachycuje barikády, protipancéřové překážky, bunkry a kryty, tedy konkrétní obrannou infrastrukturu města. K velké bitvě o Liberec v představovaném rozsahu nakonec nedošlo, ale materiální stopa příprav ukazuje, jak blízko k ní region měl.

Podobně složitá byla situace v České Lípě. Historik Tomáš Cidlina ji popisuje jako město, kde se německé obyvatelstvo necítilo „osvobozeno“, ale bálo se příchodu sovětské armády. Němečtí vojáci se snažili prchat směrem za Labe, aby se dostali do amerického zajetí; 10. května 1945 bylo v České Lípě vyhlášeno stanné právo.

Odsun, vyhnání, osídlení: slova jsou důležitá, ale nesmějí zakrýt realitu

Po válce začal v českém pohraničí jeden z největších přesunů obyvatel v moderních českých dějinách. Národní archiv popisuje počáteční fázi osidlování pohraničí jako živelnou: do poloviny září 1945 odešlo na vládní výzvu do pohraničí asi 200 tisíc lidí. Tato fáze probíhala téměř souběžně s takzvaným divokým odsunem Němců a konfiskací jejich majetku.

Je nutné držet pohromadě dvě pravdy, které se často v debatách roztrhnou. První: nacistické Německo rozpoutalo válku, okupaci, teror, holocaust a zničilo předválečné soužití. Druhá: poválečné násilí, kolektivní vina, vyhánění, ponižování a zločiny proti civilistům nelze omlouvat tím, že přišly po porážce nacismu. Právě Liberec je pro tuto dvojí paměť klíčové místo.

Kateřina Portmann upozorňuje, že násilí a akty odplaty byly po válce spojeny hlavně s různými bezpečnostními formacemi, významně s revolučními gardami, které měly stabilizovat pohraničí, ale dopouštěly se i zločinů. Současně popisuje i mimořádný nárůst sebevražd německého obyvatelstva: nešlo jen o nacistické funkcionáře, ale také o běžné lidi, někdy celé rodiny včetně dětí.

Osídlování Liberce a okolí probíhalo souběžně s vysídlováním Němců. Přicházeli starousedlíci, navrátilci, noví osídlenci z vnitrozemí i lidé, kteří v pohraničí hledali majetek, práci nebo nový začátek. Portmann připomíná, že Liberec byl po válce „městem mladých“ a že vedle rabování a tvrdého nacionalismu existovala i skutečná snaha vybudovat české školy, divadlo, sport, správu a nový veřejný život.

Proč letošní program stojí za pozornost

Nejsilnější část programu není samotný slavnostní rituál, ale odborné a komunitní akce kolem něj. Výstava o československých jednotkách v SSSR vrací do hry konkrétní vojenské příběhy. Seminář „Liberec v Říšské župě Sudety V“ otevírá bolestivá témata německých antifašistů, osídlenců, poválečných sebevražd a proměny moci. Projekce „Návrat domů“ připomíná liberecké židovské rodiny, které z městské paměti téměř zmizely.

To je pro Liberecký kraj cenné. Region se dlouho potýká s tím, že část jeho paměti je přerušená: německé obyvatelstvo zmizelo, noví obyvatelé přinesli vlastní zkušenosti a mnohé domy, továrny, hřbitovy i rodinné příběhy zůstaly bez vysvětlení. Kdo chce rozumět dnešnímu Liberci, Jablonci, Frýdlantsku nebo Českolipsku, nemůže přeskočit roky 1938–1948.

Zajímavost: Liberec nemá jen padlé vojáky, má i „vracející se jména“

Projekt „Návrat domů“ ukazuje, že paměť města není hotová deska na zdi. Dá se doplňovat. Výzkum vedený kolem historičky Kateřiny Portmann uvádí, že z původních libereckých občanů bylo do ghett, koncentračních nebo vyhlazovacích táborů deportováno 771 lidí a přežilo pouze 55. Mezi zavražděnými bylo 78 dětí a mladistvých. To jsou čísla, která by v regionální paměti měla mít stejnou váhu jako vojenské pomníky.

Kde a jakým návštěvníkem být?

Jestli chcete jen pietu, přijďte 8. května na vojenský hřbitov v Ruprechticích a na Štefánikovo náměstí. Jestli chcete porozumět regionu, přidejte k tomu alespoň jednu z doprovodných akcí v knihovně. Nejpraktičtější kombinace je: 5. května výstava a seminář, 8. května pietní akt, 11. května projekce s debatou.

Dává smysl přijít i s dospívajícími studenty. Právě Liberec je dobrý příklad, že dějiny nejsou černobílá omalovánka. Město bylo centrem nacistické moci v Sudetech, ale žili zde také Židé, Češi, němečtí antifašisté, lidé nuceně nasazení, děti, uprchlíci, pachatelé, přihlížející i ti, kteří po válce přišli budovat nový domov. Kritické myšlení začíná přesně tam, kde se člověk odmítne spokojit s jednou pohodlnou větou.

Dobrá paměť není měkká. Je přesná

Den vítězství v Libereckém kraji by neměl být jen volným pátkem a několika věnci. Má být příležitostí podívat se na vlastní města bez iluzí: na nacistickou minulost Sudet, na konec války, na strach německého obyvatelstva, na vyhnání, na nové osídlení i na to, jak rychle se z vítězství může stát nová mocenská hra.

Letos je dobré, že se v Liberci neoslavuje jen zjednodušený příběh. Program nabízí pietu, ale také archivní fakta, nové výzkumy, filmové příběhy a debatu. To je přesně cesta, kterou region potřebuje: méně frází, více konkrétních jmen, míst, dat a odvahy přiznat, že konec války byl zároveň začátkem další těžké kapitoly.

 

Zdroje a kontext

1. Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích – Den vítězství jako státní svátek České republiky.
2. Statutární město Liberec: „Liberec si připomene konec druhé světové války“, program 2026.
3. Visit Liberec: „Den vítězství – 81 let“, přehled programu a spolupořadatelů.
4. Krajská vědecká knihovna v Liberci: výstava „Československé jednotky v SSSR 1941–1945“.
5. Krajská vědecká knihovna v Liberci: seminář „Liberec v Říšské župě Sudety V“.
6. Katedra historie FP TUL: anotace semináře „Liberec v Říšské župě Sudety V“.
7. Krajská vědecká knihovna v Liberci: „Návrat domů – Po stopách obětí holocaustu v Liberci“.
8. Český rozhlas Liberec: o konci války v Liberci a České Lípě.
9. Český rozhlas Liberec: rozhovor s historičkou Kateřinou Portmann o Liberci po válce.
10. Severočeské muzeum v Liberci: „Mapy Liberce v květnu 1945“.
11. Národní archiv: osidlování pohraničí po roce 1945.
12. iROZHLAS: osidlování československého pohraničí po roce 1945.
13. Kniha roku Libereckého kraje: „Návrat domů – Liberecké oběti holocaustu“.