Belgie zvažuje vojáky v ulicích kvůli drogovému násilí. Co se děje – a co to znamená pro Evropu

O víkendu 6.–7. září 2025 oznámil belgický ministr vnitra Bernard Quintin plán na „velká města“, který počítá s nasazením vojáků po boku policie v rizikových částech Bruselu a dalších aglomerací. Cílem je zlomit vlnu násilí spojeného s drogovým byznysem. Opatření vyvolalo okamžité politické i odborné spory a zatím není definitivně schválené. Vysvětlujeme, co přesně víme, jaká jsou rizika a možné scénáře vývoje.

Belgie řeší nezvykle tvrdý plán: nasadit vojáky po boku policie v rizikových čtvrtích Bruselu a dalších měst po sérii střeleb a výbuchů spojených s drogovými gangy. Nejde o hotové rozhodnutí, ale o návrh, který vláda ladí a který už teď rozděluje politiky, odborníky i místní samosprávy. Co přesně se děje a proč právě teď? A může armáda v ulicích skutečně zlomit násilí, nebo by šlo jen o drahé a viditelné gesto?

Klíč je v Evropě: antverpský přístav je hlavní branou kokainu na starý kontinent a tlak organizovaných sítí se přelévá do městských čtvrtí. Debata proto není jen o „více uniformách“, ale hlavně o logistice, penězích a korupci – o tom, jak chránit přístavy, posílit vyšetřování a přitom nemilitarizovat veřejný prostor. V článku přehledně vysvětlujeme, co víme a co zatím nevíme, kde jsou kořeny problému a jaké jsou realistické scénáře vývoje.

Běžný život a cestovní ruch ale v Belgii není narušen; incidenty jsou lokální. Zajímá-li vás dopad na Evropu a Česko – dostupnost drog, bezpečnostní politiku i možné přesuny tras – najdete v textu srovnání s Francií a Švédskem, paralely pro české prostředí a doporučení, co sledovat. Vše na základě ověřených dat a oficiálních zdrojů, srozumitelně a bez senzace.

Co se nyní děje

• Plán „velká města“ (Grandes Villes/Grootstedenplan): smíšené hlídky policistů a vojáků v bruselských „hotspotech“ (např. vybrané stanice metra, čtvrti Peterbos v Anderlechtu či části Molenbeeku), posílení kamerové sítě a cílené zásahy proti dealerům a logistice gangů. Ministr vnitra zdůraznil, že Belgii „nesmí ukrajovat domácí území organizovaný zločin“. Detaily mají jít na vládu „co nejdřív“. (Bruzz; Nos)
• Politická reakce v Belgii: vládní liberálové (MR) plán prosazují, část opozice (např. bruselští socialisté) mluví o „přiznání selhání“. Někteří primátoři (např. v Charleroi) nasazení vojáků připouštějí, jiné obvody jsou zdrženlivé. (RTBF; brusselstimes.com)
• Stanovisko armády a odborů: vojenské odbory návrh kritizují jako „nelogický“ bez jasného právního rámce. Upozorňují, že vojáci nemají policejní pravomoci a bez pravidel zásahů by nesli právní rizika. (brusselstimes.com)

Důležité: K 8. září 2025 jde o vládní záměr, nikoli plošné nasazení po celé zemi. Probíhá politické a právní dolaďování, včetně vyjasnění pravidel nasazení vojáků vedle policie. (eutoday.net)

Proč k eskalaci došlo: kořeny problému

• Antverpy = hlavní brána kokainu do Evropy: rekordní záchyty kokainu (160 tun v období 2023-2024); jen za 1. pololetí 2025 zabavila celní správa v přístavu 16,7 t. Tlak na dodavatelské řetězce vytváří prostor pro násilné „narco-války“ v zázemí velkých měst. (belganewsagency.eu)
• Nárůst střeleb v Bruselu: roku 2024 evidovala federální policie 89 střeleb (+43 % meziročně) a 40 % incidentů se střelnými zbraněmi v Belgii loni připadlo na Bruselský region; skoro čtvrtina případů přímo souvisela s drogovým obchodem. (brusselstimes.com; RTBF)
  Transnacionální sítě: podle Europolu táhne násilí i korupci přeshraniční organizovaný zločin; působí desítky národností, zásadní jsou drogy a praní peněz. Do bruselského vakua po zátazích albánské mafie se část trhu snažily obsadit gangy z Marseille. (AP News; Reuters)
• Evropský kontext drog: EU Drugs Agency dlouhodobě varuje, že kokain je po konopí druhou nejčastější nelegální drogou s rostoucí dostupností a profesionalizací logistiky (kontejnery, „chemické maskování“).

Antverpy jsou už několik let hlavní evropskou branou pro kokain – a čísla to potvrzují: po rekordních 116 t zadrženého kokainu v roce 2023 následoval v 2024 prudký pokles na 44 t přímo v antverpském přístavu. To ale neznamená, že by se trh zhroutil: část zásilek mířících do Belgie byla odkloněna a zachycena už v Jižní Americe (cca 91 t v roce 2024), a v 1. pololetí 2025 belgické celníky v Antverpách zaznamenaly 16,7 t – méně váhy, ale více případů. Úřady to čtou jako adaptaci kartelů a logistických „brokerů“, nikoli jako útlum obchodu.

Smugglerské taktiky se zjemnily: větší počet menších zásilek, „rip-on/rip-off“ v legálním nákladu, důmyslné chemické maskování a rozptyl přes další evropské přístavy. V prvním půlroce 2025 tak stoupl počet záchytů na 82 (oproti 62 loni ve stejném období), ale průměrná váha jedné zásilky klesla. EU-data zároveň ukazují rekordní objemy zachyceného kokainu napříč Unií (v 2023 celkem 419 t), což potvrzuje spíš přesycený trh a tlak na infrastrukturu než úspěšnou „blokádu“ jediné brány.

A právě tlak na dodavatelské řetězce a boj o lokální distribuční body se přelévá do násilí v zázemí velkých měst: Brusel hlásil v roce 2024 skokový nárůst střeleb a letos v létě desítky incidentů, které ministerstvo spravedlnosti i státní zástupci přímo spojují s drogovými gangy a přeskupením trhu (po zátazích jedněch skupin nastupují jiné, včetně vlivů z Marseille). Evropská drogová agentura k tomu přidává varování, že s rostoucí dostupností stimulantů roste i riziko násilí a korupce kolem přístavů.

Mají „cizí komunity“ rozhodující vliv?

Belgie je demograficky pestrá – 36 % obyvatel má cizí původ (široce definováno). To však neznamená příčinnou souvislost s kriminalitou: evropská data ukazují, že klíčové jsou ziskové motivy nadnárodních sítí, které rekrutují místní i cizince podle příležitosti. Zásahy cílí především na organizační články (logistika, finanční toky), ne na etnicitu. (emnbelgium.be; AP News)

Evropská bezpečnostní data dlouhodobě ukazují, že motor drogového násilí nejsou „etnické komunity“, ale ziskové, transnacionální sítě řízené podle příležitosti. Ty rekrutují jak místní, tak cizince do konkrétních rolí – kurýři, „vyzobávači“ kontejnerů, zprostředkovatelé na logistických uzlech, IT a finance – a opírají se o infiltraci portů, korupci a zastrašování insiderů. EU-analýzy kokainového trhu popisují, že právě kontejnerová logistika je klíčovým uzlem (Antverpy/Rotterdam aj.) a že úspěch gangů stojí na insider threat v přístavech a na slabinách dodavatelských řetězců, nikoli na původu rekrutů. (EUDA; Europol)

Tomu odpovídá i přístup úřadů: cílit na uzly sítě (logistika, finance, praní peněz, legální firmy využívané jako „kryty“) a na schopnost gangů korumpovat – ne na etnicitu. Europol uvádí, že 86 % nejnebezpečnějších sítí v EU využívá legální byznysové struktury, což je důvod, proč proti nim fungují finanční šetření, kontroly v přístavech a společné policejní operace napříč státy víc než plošné profilování komunit. Zkrátka: rozhodují peněžní toky, logistika a korupce.

Lidé v křehké situaci — nově příchozí, pracovníci s nejistým statusem, zadlužení mladí, osamělí bez opory — bývají snáz zranitelní vůči nátlaku a korupci. To potvrzují i evropské instituce: EU Fundamental Rights Agency popisuje u vykořisťování typický vzorec „zneužití postavení zranitelnosti“ (dluhy, jazyková bariéra, strach z úřadů, závislost na zaměstnavateli) a UNODC stejný mechanismus řadí mezi klíčové nástroje verbování do trestné činnosti.

Z belgické praxe vyplývá, že nábor do „špinavých“ rolí probíhá napříč skupinami. V antverpském přístavu rychle přibývají zadržení tzv. uithalers (vyzvedávači drog z kontejnerů) a významnou část z nich tvoří místní či nizozemští teenageři, často už od 13 let. Motivy: rychlé peníze nebo statusové odměny (telefony, oblečení, kola), někdy i dluhy; nejde primárně o migranty. Letos do května policie zadržela už ~140 vyzvedávačů, podíl nezletilých meziročně vyskočil a zadržených Nizozemců je zhruba polovina — potvrzují to jak žalobci a policejní statistiky, tak terénní reportáže.

Z toho plyne i řešení: omezit příležitost a tlak. EU i Belgie zdůrazňují zodolnění přístavů (kontroly insid­erů, společné týmy s terminaly, přísnější přístupová práva), potírání korupce a zastrašování v logistice a paralelně prevenci u ohrožených mladých (škola, práce, dluhové poradenství).

Co víme

• Vláda připravuje právní rámec, který by umožnil smíšené hlídky vojáků a policie v konkrétních lokalitách. Vojáci nebudou mít plné policejní pravomoci. (eutoday.net)
• Opatření je součástí balíčku: více kamer, specializované policejní týmy, cílené operace. (Bruzz)

Co nevíme

• Konečná podoba a rozsah nasazení: kolik vojáků, které čtvrti, jak dlouho.
• Metriky úspěchu: jak bude vláda hodnotit dopad na násilné incidenty a trh s drogami.

Dopady na fungování státu

Zátěž pro policejní a justiční aparát: střelby a exploze vyčerpávají expertní kapacity (balistika, IT forenzika), prodlužují řízení a komplikují ochranu svědků. Federální policie to ve výroční zprávě 2024 označuje za prioritu.

Bezpečnost přístavů a cel: vláda tlačí na technologická řešení (sledování kontejnerů, předvýběr rizik, skenování), ale kapacitní i korupční tlak je vysoký. Záchyty rostou, ale to neznamená menší trh – spíš lepší detekci a vyšší produkci v Jižní Americe.

Právní limity armády: i když Belgická obrana dlouhodobě pomáhá „národu“ (teror 2015–2016, pandemie), trvalé nasazení v roli pořádkové služby naráží na chybějící detailní pravidla pro zásah a odpovědnost. Odbory varují před právní nejistotou.

Očekávané perspektivy a možné scénáře

• Rychlé schválení a pilot v hotspotech (Brusel; možná i Antverpy, Lutych, Charleroi): krátkodobý vizuální efekt, odlehčení policii, ale nutnost jasných pravidel zásahu a komunikace, aby se předešlo excesům. (TRT Global)
• Kompromis „statických úkolů“: vojáci střeží vybrané body (např. dopravní uzly), policie řeší zásahy. Inspirace francouzskou Opération Sentinelle (proti teroru), nikoli běžné kriminalitě.
• Politické brzdy: odpor části regionálních lídrů a armádních odborů může nasazení omezit na kamery, posily policie, práci zpravodajců a kontrolu přístavů.
• Nezamýšlené důsledky: riziko „militarizace“ veřejného prostoru, odklon zdrojů z vyšetřování finančních toků (kde se rozhoduje o rozbití sítí). EU-úroveň přitom zdůrazňuje cílení na lídry sítí a korupční vazby.

Paralely v Evropě

Švédsko loni kvůli vlně vražd svolalo armádu a policii – armáda ale nepřevzala policejní roli; hlavní důraz zůstal na zpravodajství, legislativu a práci s mládeží. (Reuters)

Ve Švédsku se armáda do boje s gangy zapojila jen jako podpůrný prvek – po mimořádně krvavém září 2023 premiér Ulf Kristersson svolal náčelníka generálního štábu a policejního prezidenta, aby našli způsob, jak vojáci uleví policii (např. převzetím některých strážních a logistických úkolů). Nešlo o převzetí policejních pravomocí, ale o dočasnou podporu v době špičky. Následoval balík legislativy, kde klíčové byly tzv. „bezpečnostní/visitations zóny“ účinné od 25. 4. 2024: v přesně vymezených lokalitách mají policisté rozšířené pravomoci k prohlídce osob a vozidel za účelem hledání zbraní a výbušnin, aby se omezily střelby a výbuchy. Opatření budilo i kritiku (riziko profilace, zásah do soukromí), vláda jej však hájila jako nástroj pro rychlou stabilizaci situace. Paralelně vláda posílila digitální sledování, ochranu svědků (návrh anonymního svědectví) a zvažuje další úpravy kamerového zákona.

Důraz se přesunul i na mladistvé a náborové kanály: investigace ukazují, že část násilí táhne verbování dospívajících do „špinavých“ rolí (kurýři, hlídači, vyzvedávači v přístavech a skladech). Švédské debaty o prevenci proto míří na práci s ohroženými teenagery, změny ve výchovných ústavech a tvrdší postih organizovaného náboru, přičemž armáda zůstává v pozadí – bez vyšetřovacích a pořádkových pravomocí.

Francie už roky využívá vojáky v ulicích proti terorismu (Sentinelle), nikoli primárně proti drogovým gangům; vojáci hlídají body, nevyšetřují.

Vojáci v ulicích tam fungují dlouhodobě v režimu Opération Sentinelle, která vznikla po útocích v roce 2015 a slouží proti terorismu – vojáci staticky či mobilně střeží citlivé body (nádraží, školy, památky), působí odstrašujícím efektem a podporují policii a četnictvo; nevyšetřují ani nevedou protidrogové akce. Počet nasazených se podle hrozby škáluje (typicky kolem 7 000 s možností navýšení až na 10 000) a je napojen na systém Vigipirate. Proti drogovým sítím vláda nasazuje především policii a četnictvo v operacích typu Place nette XXL (tisíce zásahů, stovky vazeb a tuny zajištěných drog), nikoli armádu.

Největší evropský dopad belgického dění je tržní – dostupnost kokainu v EU (i potenciálně v ČR) a tlak na přesun tras. Doporučení EU i Belgie míří na peníze, logistiku a korupci, ne na etnické profilování.

Turismus a praktické dopady pro cestující

• Žádný plošný zákaz cest: Belgii se standardně doporučuje zvýšená obezřetnost (USA: Level 2). Český MZV průběžně informuje; k datu vydání tohoto textu nejsou hlášena mimořádná plošná omezení pohybu po zemi. Sledujte lokální pokyny a vyhněte se ad-hoc policejním zásahům v hotspotech. (be.usembassy.gov; Ministerstvo zahraničních věcí)
• Běžný život: doprava, instituce i turistická infrastruktura fungují. Incidenty jsou lokalizované a cílené na prostředí drogových sítí – přesto platí obecná pravidla: nevstupovat do konfliktů, hlásit podezřelé situace, v noci preferovat hlavní trasy a hromadnou dopravu. (Obecné doporučení, nikoli oficiální pokyn.)

Shrňme si to

V kostce: Belgie řeší lokální vlnu násilí související s obchodem s kokainem, který proudí hlavně přes antverpský přístav. Vláda proto zvažuje, že vojáci dočasně podpoří policii v nejrizikovějších čtvrtích Bruselu a dalších měst – nejde ale o převzetí policejní role, spíš o „odlehčení“ a viditelnou přítomnost na vybraných místech. Jádro problému neleží v „původu“ lidí, ale v profesionálních, nadnárodních sítích organizovaného zločinu: v logistice, penězích a korupci okolo přístavů. Proto se vedle případného nasazení armády řeší hlavně posílení celní a přístavní bezpečnosti, finanční vyšetřování a práce s ohroženými mladistvými.

Pro běžného cestovatele ani život v Belgii to neznamená plošné uzávěry – incidenty jsou lokální a stát funguje. Pro Česko je důležitý spíš evropský dopad: pokud se trasy nebo tlak trhu s drogami přelévají napříč EU, vyplatí se sledovat, jak si Unie a Belgii daří „utahovat šrouby“ v přístavech, v bankách a u zkorumpovaných insiderů. Zkušenosti Švédska a Francie ukazují, že armáda může krátkodobě pomoci se stráží a viditelností, ale rozhodující je dlouhodobá kombinace: chytrá legislativa, mezinárodní policejní spolupráce, prevence u mládeže a tvrdé zásahy proti finančním a logistickým nervům gangů.

Zdroje

• RTBF – veřejnoprávní: přehled plánu, reakce politiků a komunit; statistiky zbraní v Bruselu. RTBF
• BRUZZ – bruselský městský zpravodaj: co plán obsahuje, „5 otázek k nasazení armády“. Bruzz
• The Brussels Times – souhrny a postoj armádních odborů. brusselstimes.com
• NOS/RTL (NL) – mezinárodní potvrzení plánu. Nosrtl.nl
• Belga News Agency – data o záchytech v Antverpách. belganewsagency.eu
• EUDA/EMCDDA – evropské drogové trendy 2024–2025. euda.europa.eu
• Federální policie – výroční zpráva 2024 (zátěž kapacit). police.be
• Reuters – souvislost střeleb s drogovými gangy; paralela Švédsko. Reuters
• MZV ČR/US Embassy BE – obecná cestovní doporučení. Ministerstvo zahraničních věcíbe.usembassy.gov